Hipisaci
Dlouhé vlasy, široké nohavice a rukávy, barevné čelenky, rozzářená tvář. Kdo jsou vlastně ti, kdo se hlásí k hnutí hippies? ...
Bylo, nebylo už strašně dávno, dokonce před více než půl stoletím, dokonce někdy kolem roku 1914 se zjevilo slovo. To slovo bylo "Beat". Pojem "Beat" (zbitý), bylo později použito v románu On the road od Jacka Kerouaca ke klasifikaci feťáků, zlodějů, prostě skupiny mladíků z univerzity."Beat" - zdánlivě nepodstatné slovo však v sobě zahrnuje sílu a hlavně vzpouru. Vlastně nikdo dnes neví přesně, jestli hnutí "Beats" zahrnuje jen beats nebo snad beats a hippies dohromady. Nikdo si s tím hlavu ani moc neláme.
Zakladatelem beats je sporně nesporně nenapravitelný Henry Thoreau, žijící už nepatrně dříve někdy kolem roku 1846. Tento člověk byl tím, v co beats věřili. Díky němu si lidé začali uvědomovat, že zákon je jen sbírka nesmyslných slov. Existuje snad vyšší zákon než zákony rodné země? Zákony svědomí nebo zákony vnitřního hlasu?
Tato filozofie byla ještě velice spontánní a tak trochu neproveditelná, ale začalo se o tom všem přemýšlet a hlavně se s tím začalo něco dělat. Kolem padesátých let minulého století (20.!) už tato filozofie byla natolik vyspělá, že hromady mladých lidí neváhaly a hrnuly se přidat i svůj názor k tomuto "úžasnému" řešení života. Jestli byl opravdu tak úžasný, o tom by se dalo debatovat dlouho,
každopádně v sobě nesl tu správnou dávku svobody, co lidé potřebovali. Hlavními buřiči onoho hnutí jsou bez pochyby pánové spisovatelé a básníci Jack Kerouac s Allenem Ginsbergem, William Seward Burroughs a Gregory Corso. Tito tenkrát nadějní mladíci k sobě brzy našli cestičky přátelství, a tím napomohli vzniku hippies, yippies (hippies angažující se v politice) a yuppies (70. - 80. léta, označení zlaté mládeže).
I když celá řada beats odmítala jakoukoliv souvislost s "těmi barbary" hippies, je dnes jasné, že jako druh společenského smýšlení nelze tyto dva směry rozdělit. Tolik toho bylo společného: orientální filozofie, pohrdání pokrytectvím a svatouškovstvím americké společnosti, nenávist k majetnictví, lesknoucímu se úspěchu, víra v přátelství a lásku a samozřejmě stále rostoucí nespokojenost s vládnoucími vrstvami...
Počátky hnutí Hip generation se datují zhruba kolem let 1965 - 1967. Výraz Hippie použil poprvé v roce 1965 žurnalista Michael Fallon, když ve svém článku pro San Francisco Examiner znepokojeně oznámil narůstající invazi "hašišů" do San Franciské bohémské čtvrti beatniků Haight-Ashbury.
Všichni průkopníci hippies se zpravidla pohybovali v literárních kruzích. Díky poezii se naučili vyjadřovat svoje pocity. Poezie se nejen přednášela, ale také převáděla na písně.
Základem všeho dění hippies bylo odlišit se a vyjádřit tím svůj postoj ke světu. Být jiní než ti obyčejní lidé, kteří se od rána do večera ženou za prací, při nejlepším makají i v noci, aby jim náhodou něco neuteklo. Ne nadarmo znamenalo slovo "hippies" povaleče a flákače. Hippies byli mladí lidé bouřící se proti vládě a vládnoucím vrstvám. Nechtěli hloupé zákony, nechtěli moderní pohledy na svět. Cítili se svobodní a plní lásky a míru. Samozřejmě jim v tom dost kvalitně napomáhaly pravidelné dávky marihuany, LSD a jiných drog.
LSD, jehož psychotropní účinky testoval, jak jinak než sám na sobě, Ken Kesey, někdy okolo roku 1960, na univerzitě Stanford v Kalifornii bylo prostředkem sbližování. Samo už pro hippies neznamenalo jen drogu, jako spíše nové dimenze a nové pohledy na svět.
Hippies jako jediný přirozený růst civilizace viděli dokonalé soužití lidí a matky Země. Stovky a tisíce mladých lidí utíkaly z velkoměst a usazovaly se kolem vesnic a osad přímo v centru přírody. Žili jednoduše, v míru, lásce a sladkých výparech drog, alkoholu a sexu. Jejich usídlování se kolem malých vesniček však začalo pít krev dosavadním domorodým. Nechtěli je. Jejich hlučná zábava - nervy drásající hudba, smích a samozřejmě ty drogy!, všude jenom ty drogy a sex! - je štvala, až to dospělo k radikálnímu, ne však přímo účinlivému opatření. Na vstupu do nejedné vesnice či dokonce okresu visí "opravdu děsivá" cedule: "NO HIPPIES!" "HIPPIES GO BACK!" Byly marné filozofie o otroctví svého vlastnictví, o svobodě duše, o falešné víře v nedostatek a tak dále a tak dále. Většina mladých se tedy otočila a počala hledat nový přívětivější domov.
Mladí hippies byli plni nejrůznějších pocitů, prahli po přátelství. Jednou z nejvýraznějších charakteristik je jejich citlivost k odcizení. Odcizení pro ně znamenalo vzdát se pocitu sounáležitosti, pocitu, že někdo jsou, že něco mohou dokázat. Tato žízeň po lásce k bližnímu je vedla ke snahám prolomit to děsné ticho a trochu to roztočit. Začali pořádat rockové festivaly lásky, žádali o spojenou obec vysokoškolskou.
Jednou takovou školou "lásky" je Svobodná univerzita Berkeley (vlastně jakási kolébka hnutí). Tato univerzita byla výhradně pokrokovou záležitostí. Nabízela semináře typu: Lidé s krosnou - malá skupinka vyrazí do jednoho z míst v Kalifornii, kde protékají čisté vibrace v podobě ticha a klidu přírody. Sedm dní budou spolu baštit vibrace a polemizovat o vztazích. Nechají věci plavat a uvidí, co z toho bude. Americká romantická mytologie - žvásty a žvásty o čisté lásce, tak jak byly předkládány americké společnosti. A definice opravdové lásky a míru tak, jak ji cítíte vy.
Hippies začali doslova děsit Ameriku. Postupem času se nezdráhali přímým střetům ani s policií ani s vládnoucími vrstvami. Ověšeni květinami, v popuzujícím módním trendu, s transparenty říkajícími cosi o neposlušnosti a nemravnosti ("Nepracuj!" "Šéf tě potřebuje, ty nepotřebuješ nikoho!" "Je zakázáno zakazovat!"), rvaly nervy hlavně dohlížející policii, která s nimi zacházela ještě obratněji než s protestanty na MMF. A hippies provokovali stále více a nezastavilo je nic. Ovšem jejich víra v lásku, mír a harmonii je taky odpovědí na otázku, proč hippie nebyli schopni udělat převrat v systému - odmítli si sami vytvořit svoji základnu moci.
Jejich zájem nebyl na tom, přesvědčit ostatní proč je jejich víra správná. Starali se sami o sebe a o svoje bezprostřední okolí. Měli spoustu práce s tím, jak si zvelebit svoje vlastní žití, věřit přes to všechno v mír jako v cestu k vymazání rozdílů mezi lidmi, náboženstvím a ideologií, najít svoje vlastní hodnoty.
Hippies se bez pochyby nejvíce proslavili svými festivaly lásky.
Kořeny hiphudby jsou ve folku. Mladí milovali Boba Dylana a jeho protestantská témata proti politice. Dalším aspektem pro růst hippyspolečnosti byla válka ve Vietnamu. Nikdy snad nebylo v kriminálech zavřeno více mladých lidí za zradu země a odmítnutí nastoupení branné povinnosti.
Hipstři pořádali nespočetno festivalů. V mnohých regionech byli jejich "slavnosti" dokonce výslovně zakázány ze strachu před těmi strašnými hippies. Nikdo nevěděl, co je právě může napadnout, jako by to byla zvířata.
Woodstock je největším a taky nejspontánnějším vyslovením přátelství, lásky a míru, také největším shromážděním hippies, beats, yippies a ostatních přívrženců podobné filozofie v historii. Samozřejmě taky největším shromážděním ilegálních drog na metr čtvereční. Ještě se nestačila zapnout aparatura a už se ozývaly výkřiky a žádosti po LSD, marihuaně a jiných psychotropních látkách.
První Woodstock se nekonal v městečku Woodstock, jak by si někdo mohl myslet. Konal se Willkill na pozemku Maxe Vasgura pod vedením Woodstock Ventures. Samotné přípravy byly velice komplikované. Vedoucí agentury byli nuceni několikrát změnit pozemek konání. Nakonec se jim ale s pomocí několika desítek "hašišů" podařilo festival uspořádat a výsledek byl vynikající. Na Woodstocku vystoupily hvězdy jako Richie Havens, Country Joe, skupina Neuvěřitelné struny, Janis Joplin, Joe Cocker a samozřejmě dokonalý Jimmy Hendrix. Výsledek Woodstocku předčil svoje očekávání. Festival byl hrozbou vzpoury, vraždění, loupení a všeobecné katastrofy, však výsledkem bylo jen přes půl milionu lidí žijících tři dny v míru, lásce a hudbě. Hippies tedy ukázali, že jejich filozofie může být aplikována do života.
V dnešní době na hippies vydělávají hlavně obchody s oblečením. Mladí lidé se totiž ve své touze někam patřit vrhají na vše, co jim dodá nějakou identitu. Mezi nimi hrstka nespokojených s životem se snaží nalézt nové hodnoty a lepší alternativu žití. Možná, že se chtějí jen vyhnout práci, možná se chtějí jenom zviditelnit, ale možná na tom přece jenom něco bude.
Hippies dnes znamená pro každého něco jiného. Jedni věří v návrat k jednoduchosti života jen s pomocí země mimo hranice modernizace a uspěchané civilizace, jiní vzpomínají na éru Beatles a Led Zeppelin nebo snad Janis Joplin či Jimmyho Henrixe s jemnou závistí starším spoluobčanům, že sami nemohou už nikdy vidět tyto hvězdy na vrcholu, někteří okusili slušivost módy širokých nohavic, rozšířených rukávů a barev a jiní snad střeží uvnitř sebe zárodek převratu a konečného dotažení této filozofie až ke zdárnému konci.
V historii lidstva se objevila spousta povstání, spousta filozofií a myšlenek, však žádná filozofie v sobě nenesla více lásky, míru a květin...
Hippie hlášky a pojmy
MAKE LOVE, NOT WAR - dělej lásku, ne válku. Jeden z hlavních nápisů při hippie demonstracích proti válce ve Vietnamu.
FLOWER POWER - květinová síla. Kytičky symbolizují krásu a svobodu.
GIVE PEACE A CHANCE - název písně Johna Lennona, dej míru šanci...
LET YOUR MINDS BE FREE - osvoboď svoji mysl
Hippie móda
Hippies vytvořili zajímavou, krásnou a veselou módu. Je to směs hodně etno stylů - Indiáni, africké
kmeny... V 80. letech začal hippie styl přecházet do punku, ale stále se vrací.
Pokud chceš vypadat jako hippie a zaujmout nějakého nezávisláka nebo jít demonstrovat za zvířátka s Greenpeace, tak se obleč do něčeho barevného. V létě dlouhé sukně, batikovaná tílka a trička... V zimě zvonáče a doma pletené svetry. Zajdi někdy do sekáče a tam toho objevíš! Nebo si tohle oblečení můžeš vyrobit sama. Všechno bílé nabatikuj a staré jeansy rozpárej a našij do nich klíny z nějaké květované látky. Nebo na ně něco vyšij. Rebelky mají fantazie vždycky dost, ne??
Doplňky ve stylu hippies:
* Sponky a náušničky napodobující lužní kopretiny
* Dřevěné korálky
* Šátek kolem hlavy - buď na "piráta", nebo na "ninju"
* Šátek místo pásku
* Brýle lennonky
* Prstýnky i na prstech u nohou
* Ganja nebo peace na krku
* Náramky přátelství
Hippie lidičky z Ameriky z 60. a 70. let
John Lennon - i když Beatles o hippies řekli, že to jsou tak trochu šílenci, stal se John Lennon jejich
nejslavnějším symbolem. V naší zemi má pomník na Kampě a v den výročí jeho smrti se tu scházejí už od dob socialismu trochu posmutnělé květinové děti. John Lennon zemřel tak, že ho v roce 1980 zastřelil jeho "fanoušek" Mark Chapman.
Jimi Hendrix - geniální kytarista, zemřel ve velmi "nepokročilém" věku na drogy.
Jannis Joplin - nejslavnější rebelka. Ani ta nedopadla moc dobře. Taky zemřela na drogy.
Jim Morrison z Doors - sexuální idol éry hippies, záhadná smrt (prý stále žije).
Bob Marley - nejznámější představitel reggae, propagoval marihuanu.
Komentáře
Přehled komentářů
Yuppies byli mladí byznysmeni sedmdesátých a osmdesátých let, ne zlatá mládež, ne květinové děti. Nadějní, vzdělaní a úspěšní mladí muži (a pár žen), zejména z oblasti akciových trhů. Vážně zdaleka neměli s hippies nic společného.
Re: Yuppies nemají s hippies nic společného!
(HIPIES, 9. 6. 2016 16:46)KECI KECI JSEM HIPIESAK UZ 100 LET A JE MI FAJN
Re: Yuppies nemají s hippies nic společného!
(HIPIES, 9. 6. 2016 16:47)KECI KECI JSEM HIPIESAK UZ 100 LET A JE MI FAJN
Yuppies nemají s hippies nic společného!
(Eldron, 23. 9. 2008 21:45)