Vláknina a bílá mouka
Po staletí člověk zpracovával a konzumoval výhradně celozrné placky a chleba.
Historie chleba.
Pro vysvětlení se musíme vrátit do historie. Dříve se obilí jedno převážně ve formě kaší a pšenice a žito, které se mlely na mouku, se mlely na žernovech – tedy mezi mlýnskými kameny. Takto vzniklá mouka obsahuje celé zrno, jak střed s lepkem a škrobem, tak obilku a klíček, vše rozdrcené do granulek. Takto vzniklá mouka je vskutku celozrnná, obsahuje vše, co je třeba k jejímu dokonalému trávení v našem organismu. Tato celozrnná mouka má však jednu podstatnou nevýhodu, protože obsahuje rozdrcený klíček s obsahem tuku a enzymů, rychle žlukne, a proto se nedá dlouho skladovat. Toto samozřejmě není vhodné pro současný obchodní systém. Proto byly na konci předminulého století konstruovány válcové mlýny. Zde prochází zrníčko přes soustavu válců, při drcení nejdříve vypadne klíček, pak vnější část zrna, obilka – obě složky se oddělí a zůstane jen bílá mouka – tedy lepek a škrob. Průchodem válcového systému jsou otruby nataženy do jehliček, které jsou velmi jemné, ale ostré, a přidají-li se k bílé mouce pro zdání celozrnného výrobku, svými jehličkami narušují jemnou strukturu střeva. Tato mouka neobsahuje podstatné ingredience na dobré a dostatečné trávení. Kvůli absenci klíčků a jeho enzymů se nezačne škrob štěpit, i díky zapečení se neoddělí od lepku a en není v žaludku natráven a je rychle propašován do střeva, kde poškozuje sliznici tím, že se zde natahuje do řetězců, které zalepují mikroklky a brání vstřebávání. Postupně se zhoršuje i imunitní systém střeva a vytváří se dysbiosa – tedy přemnožení bakterií a plísní.
Bílá mouka.
Vymílaná bílá mouka je již druhé století základem stravy. Situace ještě zhoršila skutečnost, že v převážné většině se konzumuje v podobě pečené mouky, kde se vazba škrobu a lepku umocňuje a možnost rozložení lepku v žaludku klesá. Vzhledem k rozšíření bílého pečiva a jeho soustavné konzumaci po několik generací se tvořilo chronické poškození metabolismu, které se dědí z generace na generaci, a stav střeva se pochopitelně zhoršuje, s tím se zhoršuje i střevní imunita a imunita celé populace.Je to jeden z důvodů proč dnes přibývá alergií, únavových syndromů, neurologických a kloubních problémů.
Zdálo by se, že mouka má tak blízko k obilovinám, že by snad ani nemělo být nic zdravějšího. Mouka tvoří a tvořila již od pradávna velmi podstatnou část našeho jídelníčku. Koneckonců chléb vnímáme často jako nezbytnou součást naší každodenní stravy. Právě z tohoto důvodu je nutné upozornit na jedno drobné ale, které jde s moukou, moderními technologiemi a rozmachem civilizace ruku v ruce.
Jedno podstatné ale se skrývá právě ve slově bílá. Dříve, v dobách mlýnských kol a ručních sít, začátkem minulého století byla bílá mouka (přesátá a zbavená veškerých slupek) považována za něco luxusního, za lahůdku náležející pouze pánům. Skoro mám pocit, že výrobky z bílé mouky vnímáme obdobně i dnes – o nadýchané a nejlépe pocukrované pečivo je větší zájem než o celozrnný rohlík. Málokdo si ale uvědomuje, když podává dítěti do kočárku koblihu, že právě bílá mouka může způsobovat některé poruchy trávení a zácpu( neobsahuje vlákninu a živiny obsažené v nezpracovaných obilných zrnech).
Bílé pečivo - bílá mouka vytvoří na povrchu střeva jakýsi lepkavý šlem, který zamezuje jak správné peristaltice, tak dostatečnému vstřebávání živin. Ještě teplé moučné výrobky navíc jak známo způsobují nadýmání. V konečném důsledku může mít nadmíra bílé mouky vliv na postupné snižování imunity organismu.
Bílá mouka je prostě plnidlo (z chemického hlediska vlastně především škrob) bez větší biologické hodnoty, jelikož vlivem průmyslového zpracování přišla takřka o 100 % všech důležitých vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Tyto nutričně hodnotné látky se totiž nacházejí převážně v tenké vrstvě pod obilnou slupkou, která právě díky důkladnému strojovému oddělování obilných slupek končila většinou jako potrava pro chovná zvířata nebo v minulém století dokonce v odpadu.
Bílé pečivo neobsahuje vlákninu, vitamíny a minerály?
Ano neobsahuje, pokud ovšem nejsou tyto esenciální látky uměle přidány pekárenskou společností, která si ovšem za to nechá patřičně zaplatit.
Pokud chcete udělat nemálo pro své zdraví a rovněž psychickou kondici, vařte a pečte z tmavé celozrnné nutričně hodnotné mouky, nepřehánějte to s těstovinami a přednost dávejte celozrnnému pečivu. Pod slupkou zrn se totiž skrývá celá řada vitaminů B, které ovlivňují jak vaše hospodaření s energií, tak vaši dobrou náladu.
Vlaknina a boj s civilizačními chorobami
Dnes se pomocí vlákniny snažíme bojovat proti civilizačním chorobám. Je vědecky prokázáno, že lidé, kteří pravidelně zařazují do své stravy potraviny obsahující vlákninu, trpí méně často kardiovaskulárními chorobami a rakovinou tlustého střeva a konečníku.
Jak působí?
Rozpustná vláknina přibírá nadbytečnou vodu ve střevech, zvětšuje objem stolice a změkčuje ji. Vyprazdňování je častější a pravidelnější. Váže cholesterol a tím snižuje jeho hladinu v krvi. Nerozpustná vláknina podporuje střevní funkci, váže rakovinotvorné látky , toxiny a cholesterol a usnadňuje jejich vylučování z těla.
Jakou výživnou hodnotu má vláknina?
Vláknina nemá žádnou výživnou hodnotu. Rozpustná vláknina se skládá z rostlinných buněk, které mají schopnost ve vodě bobtnat a tím zvětšovat svůj objem. Nerozpustná vláknina sice vodu váže, ale nebobtná. Vláknina prochází střevem nezměněna, není trávena ani vstřebávána. Rozpustnou vlákninu obsahují hlavně ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy, nerozpustnou obilniny a zrna. V rohlíku ji tedy nenajdete, zkuste celozrný žitný chléb…
Upozornění a dávkování
Začínejte s malou dávkou vlákniny, asi 1 až 2 g při každém jídle. Postupně lze dávky zvýšit až na 10 g 2 – 3krát denně. Neužívejte však víc než 30 g denně. Důležité je dodržovat pitný režim a to hned ze dvou důvodů. Jednak vláknina sama na sebe váže velké množství vody, jednak je třeba ji do trávicího traktu „spláchnout“, aby se nestalo, že uvízne v horní části trávicí trubice. Na každou dávku vlákniny, ať se již jedná o prášek nebo tablety, je nutné zapít 250 ml tekutiny, nejlépe neperlivé vody nebo ovocného džusu.
Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků. Při užívání vlákniny je vhodné počkat s užíváním léků 2 hodiny. Vláknina by mohla vstřebávání léků zpomalit.
Nadměrný příjem vlákniny ,zejména luštěnin, může způsobit žaludeční potíže, nejčastěji nadýmání, plynatost a bolest. Opatrnosti je třeba i u poruch jícnu, tam by mohla vláknina způsobit obstrukci (ucpání). Pozor také na alergie. Pokud jste alergičtí na jitrocel, nepoužívejte přípravky , kde je obsaženo jeho semeno.
Použití
Vláknina je doporučována při redukčních dietách. Naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu a urychluje vyprazdňování. Podporuje zažívání a udržuje dobrý stav tlustého střeva. Příznivý účinek vlákniny byl popsán u diabetu, stabilizuje hladinu krevního cukru, při vysoké hladině v prevenci žlučových kamenů.