Psaní
Scházíš mi
Lásko,
sním o Tobě v půlnočním světle, o samotě v zajetí tmy. Mé myšlenky patří jen a jen Tobě, jsi mou radostí i mým prokletím. Snažím se soustředit na práci, ale vidím před sebou jen Tvou tvář, Tvé oči a Tvůj pohled, který tolik spaluje a hřeje srdce mé. Tvůj úsměv, který hladí moji duši, která tolik touží po Tvé lásce a mé tělo po Tvých něžných dotycích, které tolik miluju a stále mi víc a víc chybí.
Zdá se to tak neuvěřitelné. Nikdy jsem nevěřila, že mi budeš tolik chybět a že se mi bude po Tobě tolik stýskat. Ty chvíle, které jsme spolu trávily byly tak vzácné a když jsem od Tebe odcházela a loučila se, přála jsem si, aby tyto chvíle nikdy neskončily. Ty minuty a hodiny byly a stále ještě jsou jako věčnost, která je tak dlouhá a nesnesitelná bez Tebe. A pak, když jsem Tě zase spatřila, mé srdce poskočilo radostí z Tvé náhlé blízkosti.
Tak moc bych chtěla být jen Tvá, tak moc jak hvězda jediná. Na černém nebi jedna hvězda září, já zkouším pod tou hvězdou žít. Proč mám stále v mysli Tvůj obraz a ne a ne ho vypudit. Zkus na nebe se podívat, zkus představit se lásce. Vidíš tu hvězdu? To jsem já. A Ty? Ty jsi její vládce. Vládce, jež má v moci mé srdce a myšlenky. V mém srdci jsi jen Ty, má přítomnost, má naděje, má láska a mé daleké vzpomínky.
Scházíš mi Lásko !!!!!
Co napsat do písku a co vytesat do kamene
Dva kamarádi se vydali přes poušť. Předtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého. Dotyčný, aniž by cokoli řekl se sehnul a napsal prstem do písku: "Dnes mi můj nejlepší přítel dal facku".
Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, že se vykoupou. Ten, co dostal facku se začal topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody.
Když se probral, vytesal do kamene: "Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život".
Kamarád se jej optal: "Když jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proč?"
Odpověděl: "Víš, když mi někdo ublíží, píši to jen do písku,aby vítr tyto řádky odfoukl na znak odpuštění. Ale když mi někdo pomůže, vytesám to do kamene, aby to tam zůstalo na věky.
Nauč se svůj žal a křivdy psát jen do písku a své štěstí vyrýt do kamene!
Říká se,že je potřeba jen jedna minuta na to abychom si někoho zapamatovali, jen jedna hodina abychom si jej oblíbili a mnohokrát nestačí ani celý život, abychom na něj zapomněli.
Všeho špatného lituji
v poslední době na Tebe myslím čím dál častěji. Opravdu celý den. Změnila jsi celý můj život. Jsi mou inspirací, tím, kdo mi pomohl najít smysl života.
Každý člověk se někdy zamiluje. Někdy štastně jindy neštastně. Když jsem Tě potkal, zavřel jsem oči a nechal se unášet představami o Tobě. Stala jsi se mou nadějí, mým snem. Stala jsi se pro mě vším. Nevím jak k tomu došlo. Miloval jsem Tě a zároveň se bál, že Tě ztratím.
Prosím věř mi, že všeho špatného lituji. Dej mi šanci, abych Ti dokázal svou lásku. Chci Ti tolik říci, jít stejnou cestou jako Ty a najít cestu do Tvého srdce. Budu Tě milovat do konce mého života.
Proč Ti píši
Navždy jsi změnila celý můj život. Jsi mou první skutečnou láskou. Bez Tebe se můj svět ztrácí v mlze, s Tebou se vznáším vysoko v oblacích, obklopen štěstím. Chci být součástí Tvého života, do nekonečna Ti dokazovat svou lásku. Když slyším Tvůj hlas, rozbuší se mi divoce srdce. Jsi mou Zemí, mým měsícem i mou hvězdou, jsi mi vším. Jsi mým životem, mou láskou.
Doufám, že přijde den, kdy poznáš jak moc Tě miluji. Žádná slova to nemohou vyjádřit lépe než "Miluji Tě"
Jaro a Podzim
Miloval jsem Tě, ale čas byl proti nám. Je to osud se kterým musíme žít. Nedokáži říci vše lépe než pořekadlo "jaro a podzim nejsou schopni se sejít." Ty na jaře rozkvétáš... nech mě odkvétat s mém podzimu.
Moc mě to bolí, krvácím bolestí jako červená růže, ale nic s tím nezmůžu.
Jednou se určitě sejdeme v nebi. Ruce Boha nás svedou opět dohromady a já Tě zahrnou svou láskou.
Jen mi dej naději, že se toho dne dočkám.
Tvé jméno Všude píšu Tvoje jméno, křídou na zeď, na podlahu nebo nožem do koláče, do písku co déšť už smáčel. Do prachu co vítr dávno odval někam pryč. Všude píšu tvoje jméno - těch pět malých písmenek, která možná navenek vypadají kostrbatě. Ted jsou všude v louži v blátě. Čmárám si je na oblohu, to je všechno, jen to mohu.Všude píšu tvoje jméno, píšu nohou, špičkou boty a přitom si myslím "Co Ty?" zbylo jen 5 písmenek.
Zase píšu Tvoje jméno píšu rukou bříšky prstů na zrcadlo od páry a zas tužkou na kus lístku, skládám si ho do řádky Tvoje jméno a s ním Tebe, Tebe tvých pět písmenek. Zapomněl jsi? Mě to zebe, zebe no a navenek mi slzy vrývají do tváře Tvoje jméno, těch pět malých písmenek.
Miluji Tě Řici ti však, že Tě miluji mi přijde málo. Někdo by měl vymyslet jiná slova na tenhle nadherný cit, který představuje moji oddanost, obdiv a potřebu mit Tě u sebe každou minutu. Tohle je jenom malinkatá část toho, co citim. Citim k Tobě mnohem vic!
Řeknu Ti, že Tě miluji, jenže Ty už to víš. Možná z tolika opakování zní ta dvě slova oslabeně, ale ne. Vždy, když Ti je říkám znovu je to proto, protože moje Láska k Tobě roste každým okamžikem a snažím se vyjádřit, jak moc Tě potřebuji.
Chci abys to věděl. Nemiluji Tě v minulosti, ani v přítomnosti a ani v budoucnosti. Miluji Tě jinak. Je to Láska bez času a bez vzdálenosti.
Miluji Tě. Dvě slova, která vykouzlý na Tvé tváři ten nejkrásnější úsměv, dvě světýlka ve Tvých očích. Dvě slova, která se musí naplno cítit a nesmíme je nechat zaniknout.
Co znamená milovat Milovat! Proč tak často užíváme tohoto slova, aniž bychom si dokázali představit či uvědomit co vlastně znamená? Naše neznalost ostatní zraňuje. Není to jen něco víc než mít rád. Je to cit, který nikdo nedokáže přesně popsat. Každý si pod tím představí trošku něco jiného.
V tom je právě kámen úrazu. Jeden si myslí, že milovat je odevzdat se druhému človeku, věřit mu, dát mu svou duši, své tělo, svůj čas a být za to rád. Nikdy jej nezradit.
Přitom druhý věří v něco jiného a říká: "Miluji tě". Kde je tedy pravda?
Co je ideál slova milovat... Lásku dávat a hodně za ni získávat, říci tomu druhému co k němu opravdu cítíte, než bude pozdě. I kdyby se celý svět k vám točil zády, musíte vydržet a hrát se Vaší láskou. Protože láska je ta největší bolest na světě, ale zároveň ten nejnádhernější pocit, že jsi milován.
Láska je to nejkrásnější, co človek muže získat, láska je to nejkrutější, co muže človek ztratit. Proto hledej všude, projdi svět křížem krážem, zvon u každého domu i krámku a ptej se jen na lásku! Až ji najdeš, tak si ji braň a hlídej jak nejlíp umíš... protože ztratit ji dokáže každý, ale jen málokdo ji dokáže ubránit.
Nikdy nezapomeňte na svou lásku, i když si říkáte, že na ni stále myslíte. Dříve než v pokušení koukněte po jiném nebo jiné zamyslete se, co ve Vaší lásce všechno máte a co vše riskujete. Nezahazujte cit, který by vám vydržel na věky, pro jeden krátký okamžik.
Děkuji Ti
Děkuji Ti i když mě opouštíš.
Děkuji Ti, že jsi mě naučil mít rád, milovat. S Tebou jsem poznala
lásku, teď už i lež.Děkuji Ti za polibky které mi patřily. Děkuji Ti za
všechno co lásku jen předstíralo. Jak krásné byly pro mne dny, kdy jsem
stála po Tvém boku, když ruka ruku hledala a rty šeptaly "Jsem Tvá".
Snad skončila naše láska už na mě nemyslíš.
Vím že Ti vůbec nechybím, jsi šťastný když mě nevidíš. Já Tě mám stále
ráda, stále jsi pro mě jediný. Ty nevíš jak jsem se trápila když jsi mi
byl nevěrný.
Chci Ti jen říct, já Tě chci mít stále při sobě, vrať se ke mě lásko vrať.
Maminka
Kdysi bylo dítě, které se připravovalo na příchod na svět.
Jednoho dne se zeptalo Boha:
"Řekni mi, zítra mě posíláš na svět, ale já jsem ještě moc malé a bezmocné. Co si tam počnu?"
Bůh odpověděl: "Mezi mnoha anděli jsem pro
Tebe vybral jednoho z nich. Bude na Tebe čekat a starat se, abys mělo
vše. Neopustí Tě, dokud nebudeš vše umět."
Dítě odvětilo: "Tady v nebi celý den slyším zpěv,
vidím úsměvy a to mi stačí, abych bylo šťastné. Neumím chodit ani
neznám jazyk, kterým mluví lidé."
"Tvůj anděl Ti bude říkat nejkrásnější
a nejsladší slova a s velkou trpělivostí a péčí Tě bude učit mluvit i
chodit. Časem poznáš vše."
"Kdo mě bude na světě bránit před zlými lidmi?"
"Tvůj anděl Tě bude chránit, i kdyby měl riskovat svůj vlastní život. Neboj se."
Zazněla hudba, zvonečky se rozvonily a dítě poznalo, že se musí s Bohem
rozloučit. Z lehka se naposled zeptalo: "Už jsem na odchodu, řekni mi
prosím andělovo jméno."
"Jméno anděla je bezvýznamné, když ho budeš chtít přivolat, stačí zavolat Maminko."
Láska je blízko
Městem kráčí holčička, mlhou propletené vlasy. Je tma, rty fialové z ručiček dva ledy. Slunce je v nedohlednu.
Holčička se, ale usmivá, ač je pozdě není sama, kdo se temnou ulici
prochází. Ti, co si všimnou malé, zimou klepající se, bytůstky jen
zakroutí hlavou. Děvčátko se pořád usmívá a pak jdu kolem já.
Spatřím ji a celý zblednu, sundám kabát a přehodím ho přes dívku, ona
však stále s úsměvem kabát mi vráti zpět. Nenapadne mě ani jedno vhodné
slovo a náhle její studená ručička chytne tu mou a vede mě kamsi do
tmy.
Veřim ji a nejednou stojíme na hřbitově. Dívka se už neusmívá a když se
ji zahledím do tváře, uvidím mladou slečnu, už ne holčičku, nechápu.
Stále mě drží pevně za ruku a cosi šeptá a pak vykřikne MILUJ a zmizí.
V ruce mi zůstane cár papíru, na kterém je psáno: život vznikl na
základě lásky dvou lidí, překonaly zklamání, nedůvěru i lež. Buď taky
silná a chytni si tu pravou lásku a věř, že i pro tebe existuje, je tak
blízko, jen otevřít oči... a tím text končí.
Přemýšlím a vracím se zpět do tmavých ulic, ikdyž sem tu dívku dříve
neviděl vím, že existuje.. obyčejná dívka, sama láska, sama láska mě
ukázala jak krásné je milovat... nepotkat tu noc lásku, nevěděl bych
jaké to je mít rád.
Jsme různí???
Není důležité, kdo se kde narodí. Není důležité co na sobě člověk má. Je důležité pouze to co má v srdci a jaký je. Spousta lidí to vidí jinak a ostatní lidé je nedokáží překřičet. Proč je dobro tak slabé proti zlobě? Na to se musíme ptát každý, sebe, zvlášt.
Není ani dobré skrývat se za to, že jsme jiní a zneužívat toho. Každý musí udělat jeden krok, pak další a další a jednou se snad vše pohne kupředu.
Nevím jak dál
Znáš ten rozpor, kdy miluješ, ale zároveň cítíš, jak se ta láska vzdaluje? Já jsem se snažila. Moc jsem se snažila, ale už to neunesu. Co na tom, že jsem u Vás jako doma a Ty u nás taktéž? Co na tom, když Tě už nemiluji? Už ne, prosím!!! Já už nechci trpět. Proč nechceš pochopit, že jsme každý jiný? Pochop to a nech mě žít!
Nechci Tě!
Mé city k tobě Lásko, nevím jak ti mám říct, že Tě Miluji, aby to nevyznělo jen jako hloupá fráze.
Pokusím se alespoň z části vyslovit mé city:
Když se na mě usmíváš, rozklepou se mi kolena a srdíčko jásá.
Když vidím jak smutníš, srdíčko mi pláče a nutí mě jít Tě utěšit.
Když jsem s Tebou všechno je jako v pohádce.
Když myslím na Tebe jsem ve světě plném lásky.
Když pohlédnu do Tvých očí utápím se ve studánkách lásky.
Když mně líbáš zapomínám na realitu.
Když jsme spolu neexistuje trápení.
Když Tě potřebuji s láskou se o mě staráš.
Když nevím kudy kam, ukážeš mi tu nejkrásnější cestu - srdcem.
Když se na mě podíváš pohledem upřímné lásky, celá roztaji.
Když usínám vím, že Ty na mě myslíš také.
Když se probouzím, vím, že na mě myslíš také.
Když vidím jak smutníš nad tím, co jsem provedla, nejradši bych se
neviděla a Tebe očarovala kouzlem, které by tě zbavilo všech starostí.
Nevím, jestli se mi to povedlo, ale snažila jsem se...
Nechci Tě nikdy ztratit! Miluji Tě!
Moje srdce se zachvělo Ani nevím jak se to stalo. Byl jsi tu a stačilo tak málo. Sebrat
trochu odvahy, podívat se Ti do očí a přát si, ať se svět přitom i s
Tebou zatočí.
Moje srdce se vzrušením zachvělo, i když to
Tvé nevidělo. A tak tu sedím, píši pár slov a myslím na to jaké by to
bylo kdyby jsi byl můj. Kdybych mohla být ve Tvém objetí a nekonečně Tě
milovat. Naplnit Tvou tvář něhou a tvářit se, že být s Tebou je nebem.
...své
rty bys přitiskl na mé vlasy a začala bych tušit, co se vlastně děje.
Svými polibky bys pokryl moji tvář a moje city by nabraly jasný tvar.
Skláním před Tebou oči a zjevně sním...
Kdybys mě miloval věděl bys, kde se chovávám. Moje touha by všechny sny hned prozradila a rukou něžnou bych Tě pohladila.
Nevím, zda víš koho a kde hledat. Vím jen, že Tě moc miluji. Každý den
si slibuji, že Ti to povím ať se stane cokoliv. Jen se moc bojím, že mě
odmítneš a tak radějí o Tobě sním v naději, že jednou přijdeš za mnou
sám.
Nevím jak začítChtěl jsem pro Tebe napsat báseň, ale bál jsem
se. Nevím jak se píší krásná slova ani sladké verše. Vím, že bych
nenašel taková slova, která by vystihla Tvou krásu.
Když jsem
začal psát, všechno dostalo smysl. Je toho tolik co bych Ti chtěl říct,
ale nevím kde začít. Je to už dávno co jsi změnila celý můj život.
Dříve nemělo nic smysl, neznal jsem smích ani radost. S Tebou se vše
vrátilo. Každý den je krásný, když Tě vidím nebo když jsem alespoň
myšlenkami u Tebe. Můj pohled na život je najednou mnohem jasnější.
Chtěl bych s Tebou být celé dny, měsíce, roky. Doufám, že mi dáš
příležitost, abych Ti vše mohl říct.
Miluji na Tobě všechno.
Tvůj krásný úsměv, Tvoje ruce, vůni Tvých vlasů, Tvůj dotyk. Vždy se
celý třesu, když se mě dotkneš. Znamenáš pro mě všechno, nemůžu žít bez
Tebe.
Miluji Tě z celého srdce i duše.
Noční sen
Často si představuji jak ke mě v noci přicházíš a říkáš mi jak moc mě miluješ.
Mám pocit, jakoby se to vážně stalo, ale to mě v mém snění nezastaví.
Doufám, že přijde ten den, kdy si uvědomíš, že jsi můj miláček.
Doufám, že mě políbíš a stane se vše tak, jako v mých představách
I když vím...
Chtěl bych si popovídat s Tvým srdcem, aby pochopilo jak moc beznadějně jsem do Tebe zamilovaný. Všechny mé naděje se upínají k tomu, že snad jednou procitne a uvidí mou lásku.
Je to jakobych stál v děšti a jediný kdo mě může z toho děště vyvést jsi právě Ty.
Mám strach, že v tom dešti budu stát bez povšimnutí celá staletí a přesto Ti tento dopis píši snad v bláhové naději. V naději, která mě drží nad bezednou propastí u které jsem uvázl.
Pomoz mi najít cestu k Tvému srdci.
Jsi mou jedinou láskou v životě.
Nejdražší
Tvé přátelství pro mě znamená více než všechno na světě.
Dej mi znamení, že cítíš to co já...
Slunce vyjde vysoko na oblohu, ukáže mi cestu tmou a budu Tě moci zahrnout láskou.
Představuji si jak tě líbám a nemůžu bez Tebe dále žít.