Maturitní ples
24. 1. 2010
Tak jsme měli v pátek maturitní ples. Pokusím se vystihnout jej co nejvýstižněji. Bylo mi jasné, že s jednou kámoškou tam nebudu, přestože jsme většinu sš tvořily (pro mnohé nepochopitelné) duo. Prostě si začla víc rozumět s jinýma lidma a já si taky našla jiné, i když mě to nějakou dobu sralo.
Takže měla i jinde lístky jak já, jí to kupovala její nová kámoška. Nu což, já tam byla tedy s Veverkou, Vikim a bráchou, který ani nevím jak, se rozhodl jít taky.
Na začátku byla nuda, jsme měli místa v hudebním salonku, kde seděli převážně rodiče a naše drahá fyzikářka přímo vedle nás, hrál k tanci Valašský vejvoda, který prý hrává o pátcích akorát tak v hospodě ( není divu ), a tak jsme se začli nalívat Cinzanem s Malibu, aby bylo veselejc.
Relativně bylo, když jsme měli nástup maturantů, tak jsem už byla notně vysmátá a někteří na mě koukali divně.
Po nástupu nás omašlovali ( naše škola musí mít dycky něco extra a šerpy bysme prostě mít nemohli ), a dali nám šampus. Mašli jsem ztratila snad během pěti minut ještě někde v sále a pak jsem zdrhla, protože se začlo hrát a prý že bude tanec maturantů, no to neeeee tak Lorrí raději zmizla.
S Viktorem jsme šli k baru a pak jsme se šli pobavit s mamkou naší Kači ( a s Kačou taky ), okoukli jsme partnery všech přítomných, zadečky dívek a žen, a po další dávce lihu šli tančit ( to tu ještě nebylo ). Nakonec jsme skončili na diskotéce s našimi opilými spolužáky.
Veverka si našla na netu spoluplesovníka, který mě sice moc nenadchnul, ale ona jeho asi jo, protože spolu pěkně křepčili a Veverka dokonce i zpívala.
Akorát bratr se nudil, protože nic nepil. Tak tam seděl a pak prohlásil, že nechápe, proč musí být ta hudba tak nahlas a proč jsme tam strávili dvě hodiny.
Takže se dá říct, že ples celkem vydařený. Druhý den jsem zjistila, že nemám pudr na ksicht.
S pudry mám obecně problém, když si nějaký pořídím, buďto mi vypadne z tašky a rozbije se a nebo se aspoň ztratí neznámo kam. A to mám velkou spotřebu díky své nekvalitní pleti.
Po plese jsme si s Vikym udělali hezký večer :D ten nemusím nikterak rozvádět... Blbě mi nebylo večer ani ráno, asi jsem to nikterak nepřehnala.
A s tou kamarádkou, myslím, že jsme totálně od sebe. Bavíme se spolu, vycházíme spolu, ale nějak to neladí, nerozumíme si, nechápem se, někdy si lezem na nervy.
Přišly jsme spolu ze základky, každá jiná, ona krásná barbína, já taková šprtka myš, ona společenská a usměvavá, já nemluvná a spíš introvert. Holky moc nechápaly, jak se můžem my dvě spolu bavit. Měly jsme dost společného a dokázaly jsme se spolu i smát, teď už popravdě moc ne.
Zlom nastal někdy ve chvíli, kdy se začla bavit s holkama svého druhu ( i když říká, že taková není ). Pak začla s nimi trávit víc času a měly společné zážitky, noci na Stodolní, frajery k řešení. Jednou jsem s nima byla si sednout, a takovou nudu jsem nikdy nezažila, sice mě vzaly s sebou, ale vůbec jsme si nesedly ani takhle v soukromí.
Někdy je lepší nechat lidi jít, tak se dá říct, že jsem si našla vlastní lidi, vlastní kamarády, se kterými si zas tolik nerozumí ona. Nedá se říct, že jsme přímo alternativní, ale snad jen míň bárbínoidní?
To je věc názoru.
Takže měla i jinde lístky jak já, jí to kupovala její nová kámoška. Nu což, já tam byla tedy s Veverkou, Vikim a bráchou, který ani nevím jak, se rozhodl jít taky.
Na začátku byla nuda, jsme měli místa v hudebním salonku, kde seděli převážně rodiče a naše drahá fyzikářka přímo vedle nás, hrál k tanci Valašský vejvoda, který prý hrává o pátcích akorát tak v hospodě ( není divu ), a tak jsme se začli nalívat Cinzanem s Malibu, aby bylo veselejc.
Relativně bylo, když jsme měli nástup maturantů, tak jsem už byla notně vysmátá a někteří na mě koukali divně.
Po nástupu nás omašlovali ( naše škola musí mít dycky něco extra a šerpy bysme prostě mít nemohli ), a dali nám šampus. Mašli jsem ztratila snad během pěti minut ještě někde v sále a pak jsem zdrhla, protože se začlo hrát a prý že bude tanec maturantů, no to neeeee tak Lorrí raději zmizla.
S Viktorem jsme šli k baru a pak jsme se šli pobavit s mamkou naší Kači ( a s Kačou taky ), okoukli jsme partnery všech přítomných, zadečky dívek a žen, a po další dávce lihu šli tančit ( to tu ještě nebylo ). Nakonec jsme skončili na diskotéce s našimi opilými spolužáky.
Veverka si našla na netu spoluplesovníka, který mě sice moc nenadchnul, ale ona jeho asi jo, protože spolu pěkně křepčili a Veverka dokonce i zpívala.
Akorát bratr se nudil, protože nic nepil. Tak tam seděl a pak prohlásil, že nechápe, proč musí být ta hudba tak nahlas a proč jsme tam strávili dvě hodiny.
Takže se dá říct, že ples celkem vydařený. Druhý den jsem zjistila, že nemám pudr na ksicht.
S pudry mám obecně problém, když si nějaký pořídím, buďto mi vypadne z tašky a rozbije se a nebo se aspoň ztratí neznámo kam. A to mám velkou spotřebu díky své nekvalitní pleti.
Po plese jsme si s Vikym udělali hezký večer :D ten nemusím nikterak rozvádět... Blbě mi nebylo večer ani ráno, asi jsem to nikterak nepřehnala.
A s tou kamarádkou, myslím, že jsme totálně od sebe. Bavíme se spolu, vycházíme spolu, ale nějak to neladí, nerozumíme si, nechápem se, někdy si lezem na nervy.
Přišly jsme spolu ze základky, každá jiná, ona krásná barbína, já taková šprtka myš, ona společenská a usměvavá, já nemluvná a spíš introvert. Holky moc nechápaly, jak se můžem my dvě spolu bavit. Měly jsme dost společného a dokázaly jsme se spolu i smát, teď už popravdě moc ne.
Zlom nastal někdy ve chvíli, kdy se začla bavit s holkama svého druhu ( i když říká, že taková není ). Pak začla s nimi trávit víc času a měly společné zážitky, noci na Stodolní, frajery k řešení. Jednou jsem s nima byla si sednout, a takovou nudu jsem nikdy nezažila, sice mě vzaly s sebou, ale vůbec jsme si nesedly ani takhle v soukromí.
Někdy je lepší nechat lidi jít, tak se dá říct, že jsem si našla vlastní lidi, vlastní kamarády, se kterými si zas tolik nerozumí ona. Nedá se říct, že jsme přímo alternativní, ale snad jen míň bárbínoidní?
To je věc názoru.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář