Zvláštnosti a nepravidelnosti větné stavby, chyby ve větné stavbě
Pro ty, kteří jsou na češtinu krátcí...ale věřte, že tento článek vám nad tí aspoň trochu pomůže vyzrát:-)
Ne všechny větné celky v psaných či mluvených projevech jsou vytvořeny pravidelně.
Dochází v nich k různým odchylkám od pravidelné větné stavby.
Lze je rozdělit na:
Ø zvláštnosti náležité, úmyslné, které slouží třeba ke stylistickému ozvláštnění textu a které nepovažujeme za chyby - motivované/záměrné/ např: aposiopese
Ø neúmyslné, chybné odchylky, které narušují větnou strukturu. - nemotivované/nezáměrné/ např: zeugma, kontaminace, anakolut
Zvláštnosti větné stavby
Některé výrazy do věty mluvnicky nezačleňujeme, stojí mimo větnou stavbu.
Oslovení
Ø skupina slov nebo slovo v 5. pádu (nebo hovorově i v 1. pádu)
Ø má funkci upozorňovacího prostředku, ale nesouvisí s větou mluvnicky, protože nerozvíjí žádný větný člen
Ø odděluje se vždy čárkou
Ø např.: Kdy se vrátíš, Matěji?; A nyní vám, váženídiváci, představím...; Josef, pojď mi pomoct!
Citoslovce
Ø zapojují se do věty pouze významově jako prostředek k vyjádření expresivity nebo kontaktový prostředek, mluvnicky s větou nesouvisí
Ø oddělují se vždy čárkou
Ø např.: Au, to bolí!; Hej, pojď sem!
Ø výjimečně však mohou zastupovat jiný slovní druh, a pak se spojují s jiným členem věty ve skladební dvojici
Ø např. Dítě bác na zem.; Kolo udělalo bác.; Hlasité hurá znělo sálem
Samostatnývětnýčlen
Ø výraz, který stojí mimo vlastní větu, a to buď před ní (v antepozici) nebo za ní (v postpozici)
Ø oddělujeme ho čárkou, v základní větě na něj odkazuje ukazovací zájmeno nebo příslovce
Ø např.: Hudba, ta dovede potěšit.; Je tam opravdu pěkně, u moře.
Vsuvka (parenteze)
Ø věta nebo slovní výraz, které významově s větou souvisejí, ale nejsou do ní začleněny mluvnicky
Ø má povahu odboček, doplňujících informací, hodnotících poznámek
Ø v písmu se vsuvka odděluje čárkami, příp. i výraznějšími interpunkčními znaménky (pomlčkami, závorkami), v mluveném projevu pauzami, je pronášena rychleji a nižším, rovným tónem
Ø např.: Já jsem o tom, musím se přiznat, nepřemýšlel. Jan Neruda (1834-1891) - a to by vás mohlo zajímat - se zamiloval do Karoliny Světlé.
Jiné narušení pravidelné větné stavby představují:
Osamostatněnývětnýčlen
Ø je to větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou (pauzou)
Ø používá se k ozvláštnění textu v umělecké literatuře
o např.: Držela v rukou dopis. Od Petra. Konečně.
Ø nebo vzniká poté, co mluvčí výpověď uzavře a následně ji ještě doplní
o např. Musíš k doktorovi. DoBrna.
Elipsa (výpustka)
Ø vynechání slov, která jinak náleží do větné stavby
Ø vynechaná část se vyrozumí z kontextu nebo ze zkušenosti příjemce
o např.: Dám si jednu (kávu) se smetanou. Umíš (hrát) na kytaru? Sliby (jsou) chyby
Ø často se vypouští slova při dialogu
o např.: Kdy ses vrátila ze školy? Ve dvě deset. (Vrátila jsem se ze školy ve dvě hodiny a deset minut.).
1.Elipsa (výpustka)
nevyjádření slova, které náleží do větného schématu, nebrání to však srozumitelnosti
Vlak odjíždí v deset (hodin) patnáct (minut).
Máte (knihu) Babičku ?
Musím (jít) brzo domů.
Neví, co (mám) dělat.
Apoziopeze (nedokončenávěta)
Ø věta je neúplná, přerušená
Ø označuje se třemi tečkami
Ø nedokončení výpovědi je časté v běžném hovoru, vzniká buď záměrně, když mluvčí třeba neví, jak větu dokončit, nebo bývá věta přerušena partnerem dialogu
Ø např.: Běž, nebo tě...
náhlé přerušení výpovědi, po citovém vzrušení mluvčího nebo v rozpacích
2.Apoziopeze - (nedokončená) výpověď
označuje se několika tečkami
motivovaná (mluvčím chtěná) - Jdi do …, Ať už jsi pryč, nebo tě …
nemotivovaná (výpověď přerušena partnerem dialogu) - Rád bych ti vysvětlil, že … Nic mi neříkej, nezajímá mě to.
Chyby ve větné stavbě
Anakolut (vyšinutí z větné stavby)
Ø k začátku výpovědi se mluvnicky nenáležitě připojí zbytek textu
Ø např.: Děti, když přišly, bylo jim smutno. (Děti, když přišly, byly smutné.), Nutné je splnění pěti úkolů, z toho třiteoretické a dvapraktické. (Nutné je splnění pěti úkolů, z toho tříteoretických a dvoupraktických.)
vyšinutí z větné vazby, neobratnost v řeči, věta začné a skončí jinak (Kdo si zapomněl nákup, je k vyzvednutí u pokladny)
1.Anakolut (vyšinutí z větné vazby)
začátek větné konstrukce, přerušení a přechod k jiné konstrukci
Člověk, když není opatrný, hned se mu něco ztratí.
(správně: Člověk, když není opatrný, hned něco ztratí. Člověku, když není opatrný,se hned něco ztratí.)
Kdo se přihlásí na zájezd, je třeba, aby zaplatil zálohu.
(správně:Kdo se přihlásí na zájezd, musí zaplatit zálohu.Je třeba, aby ten, kdo se přihlásí na zájezd, zaplatil zálohu.)
Zeugma (zanedbání dvojí vazby)
Ø dva větné členy (často slovesa), které vyžadují odlišnou vazbu (jako předložku, jiný pád), jsou rozvity jediným členem
Ø např. Zajímali jsme se a také jsme četli nové knihy. (Zajímali jsme se o nové knihy a také jsme je četli.), Poctivý člověk opovrhuje a nenávidí přetvářku. (Poctivý člověk opovrhuje /7. p. čím/ přetvářkou a nenávidí /4. p. co/ ji.).
spřažení vazeb, zanedbání dvojí vazby; spojení jednoho pádu se dvěma různovazebnými slovesy (s vděčností vzpomínáme a děkujeme těm,...)
2, Zeugma (nedbání, zanedbání dvojí vazby)
dva větné členy se spojují společnou vazbou, ač každý z nich vyžaduje jinou vazbu
Udržujte čistotu uvnitř i před budovou.
(správně: Uvnitř budovy i před ní)
Národ chtěl a volal po nové vládě.
(správně: Národ chtěl novou vládu a volal po ní)
Kontaminace (směšování vazeb)
Ø správná vazba slov (často sloves) je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významově, příp. i zvukově,
Ø např.:
o osopit se na /4. p. koho, co/ + osočit /4. p. koho, co/ = osočit se na /4. p./ - Osočil se na mě, že podvádím.
o mimo /4. p. koho, co/ + kromě /2. p. koho, čeho/ = mimo /2. p. koho, čeho/ - Mimo Jardy tam byli všichni.
přenesení vazby z jednoho predikátu k druhému, vzniká vazby nová (projednávat něco > diskutovat něco; dívat se na > přihlížet na...)
3, Kontaminace (směšování, křížení vazeb)
správná vazba je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významu
cenit si něco - vážit si něčeho -> cenit si něčeho
zamezit něco - zabránit něčemu -> zamezit něčemu
Atrakce (skladebná spodoba) ´? někde není jako chyba
Ø tvary sousedních slov se nenáležitě přizpůsobují (hlavně pádem)
Ø např. Spoustě lidem to nedojde. (Spoustě lidí to nedojde.), Vzhledem k nedostatku chemikáliím to nestihneme. (Vzhledem k nedostatku chemikálií to nestihneme.)
3. Atrakce (skladební spodoba)
v ustálených vyjádřeních
Je širší než delší (dlouhý).
Vezmi kde vezmi (vezmeš).