Jistoty v utrpení
Myslím, že většina z vás zaslechla tu zprávu o únosu nigerijských křesťanských děvčat. Tato děvčata byla unesena islámskou militantní skupinou Boko Haram. Skupina je chce vyměnit za vězněné teroristy. Ale padly také informace, že mají být prodány jako otrokyně. Možná jste také zaslechli zprávu o těhotné súdánské křesťance, která se jmenuje Meriam Ibrahimová. Tato těhotná křesťanka byla uvězněná, za odpadlictví a cizoložství. Realita je taková, že její otec byl muslim, ale nikdy s rodinou nežil. Matka, která ji vychovala, je křesťanka a vedla ji ke křesťanské víře. Později se Meriam vdala za dalšího křesťana. Ale teď byla obviněna z odpadlictví, protože podle zákona šaría je po otci muslimkou. Také její manželství je označeno za neplatné, protože podle stejného zákona si muslimka nemůže vzít křesťana a proto byla prohlášena za cizoložnici. Minulý týden porodila holčičku. I při porodu byla kolem kotníků připoutaná řetězy s okovy. Nabízejí ji, aby se vzdala své víry a zachránila si život. Ona to odmítla.
Audio záznam naleznete zde.
Žijeme ve světě, kde je utrpení. Trpíme kvůli vlastním chybám. Trpíme také kvůli tomu, že žije v padlém světě, kde jsou nemoci a přírodní katastrofy. Ale mnozí trpí také pro svoje náboženské přesvědčení.
Bible mnoho mluví o utrpení pro víru. A mnohdy přináší povzbuzení, aby ho trpící mohli zvládnout. Apoštol Pavel v kontextu utrpení pro víru píše slova, která jsou základem dnešního textu. Zaposlouchejme se do něj!
Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy. (Římanům 8:26-30)
V tomto nádherném textu náš Pán Bůh dává trpícím křesťanům krásná ujištění. Když se člověk vírou těchto zaslíbení přidrží, zažívá Boží blízkost a radost z Boží přítomnosti i v utrpení. Zamysleme se nad těmito ujištěními.
1. ujištění: Máme na své straně Ducha Božího
To je první ujištění. V utrpení nejsme sami, ale je s námi Duch svatý. I v nebi máme Ježíše, který se za nás přimlouvá. Ale tento text nám ukazuje, že Duch svatý je s námi a přimlouvá se za nás. A Pavel to tady zmiňuje hned dvakrát: „Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle.“ (v.26 – 27)
Čteme tady, že se Duch přimlouvá za svaté. Svatým Bible nazývá každého, komu bylo Kristem odpuštěno. A tak je tady zaslíbení, že za každého, kdo patří Kristu, se přimlouvá Duch svatý. Je důležité, abychom se modlili za nigerijské křesťanky. Ale je úžasné vědět, že se za ně přimlouvá i Duch svatý. Je důležité modlit se za vězněnou Meriam Ibrahimovou, ale je úžasné vědět, že Duch svatý za ní volá K Bohu.
V lidských očích, je jejich situace zoufalá. A opravdu je to těžké a je možné, že pro svoji víru budou ještě hodně trpět či snad i zemřou. Ale přesto mají na své straně Ducha svatého, který se za ně přimlouvá.
My také někdy zažíváme těžkosti. Ano, jsou významně jiného rázu, než ty zmiňované. Sami si představte ty svoje. Ale i uprostřed těch našich utrpení je Boží Duch s námi. Pavel říká, že my někdy ani nevíme jak se modlit. A je to pravda. Už jste zažili takové utrpení, že jste se nabyli schopni ani modlit? I v těch situacích je Boží Duch s vámi a přimlouvá se za vás. Když nevíme jak se modlit ve chvíli, když jsme uslyšeli zhoubnou diagnózu, Boží Duch se přimlouvá za nás. Když nevíme jak se modlit ve chvíli, když jsme uslyšeli, že někdo z rodiny měl mimomanželský poměr, Boží Duch se přimlouvá za nás. Když nevíme jak se modlit ve chvíli, kdy se nějak vzájemně nedokážeme domluvit, Boží Duch se přimlouvá za nás.
Mému příteli umírá adoptivní dcera. Umírá na anorexii. Nepřijala sama sebe a svůj vzhled a naučila se nepřijímat jídlo. Teď už její tělo jídlo přijímat neumí a ona umírá na JIPce hlady. Jak se modlit? Za co se modlit? Jak se modlit za ni a jak za její rodiče? Upřímně, já často ani nevím jak se modlit. Ale Duch Boží se přimlouvá. On přichází na pomoc naší slabosti. On se přimlouvá podle Boží vůle, kterou my často ani neznáme. Proto je tak dobré mít Ho na své straně.
2. ujištění: Bůh má všechno pod kontrolou
To je druhé ujištění. To je ještě konkrétnější. Fakt, že Bůh má všechno pod kontrolou, zní pro mnohé velice dobře. Ale co to znamená? To neznamená automaticky skvělou budoucnost. To neznamená, že nigerijské děvčata mají jistotu toho, že se bezpečně vrátí domů, že se šťastně vdají za křesťanské mladé muže a že budou mít hodně dětí. Ani to neznamená, že Súdánka Meriam ze všeho vyvázne. Co to tedy vlastně znamená? Poslechněme si ten známý text znovu: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.“ (v.28) Těm, kdo Boha milují a patří Jemu, vše napomáhá k dobrému. A tím vším se tady myslí zlé věci. Opravdu zlo pomáhá k dobrému? Jak napomáhá k dobrému těm věřícím nigerijským děvčatům to, že je unesli, znásilnili a násilně z nich udělali muslimky? Jak napomáhá Súdánce Meriam to, že rodí dítě přikovaná řetězy? Ono můžete vymýšlet spoustu zajímavých teorií, že možná se díky nim v někom hne svědomí, on uvěří, atd. Ale možná se také nic takového nestane. Jak prospěje zlo interupce človíčku, který je zavražděn v těle matky? A mohli bychom vymýšlet další otázky. A musíme říci, že prostě přímo tomu člověku v tomto životě často nepomůže. Tento text tady není proto, abychom hledali, jak která katastrofa přispěje k dobrému. Tento text je tady proto, abychom věděli, že Bůh má vše ve svých rukou a že i z té nejhorší tragédie může vzejít dobro.
Dovolte ten nejznámější příklad. Toho nejspravenějšího člověka, co kdy chodil po zemi, zradili, falešně odsoudili, mučili a popravili. To je hrozné zlo. Ale Bůh toto hrozné zlo použil k tomu, aby nám skrze zlou smrt Ježíše Krista přinesl odpuštění hříchů a věčný život. To, co autor zla, ďábel, zamýšlel ke zlému, Bůh použil k dobrému. Stejně to říká Josef svým bratrům, kteří ho prodali do otroctví: „Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro.“ (Gen. 50:20) Bůh si jej použil, aby zachránil velkou část lidstva od smrti hladem.
Bůh není autor zla. Bůh ani nepotřebuje zlo, aby docílil dobra či aby se oslavil. Ale Bůh dal člověku schopnost volby. Člověk jednou poprvé zvolil zlo a od té doby volí zlo často. Zlo je součásti tohoto světa. Je výsledkem lidského selhání a ďábelské aktivity. Ale Bůh i z toho nejhoršího zla dokáže přivodit dobré výsledky. Možná je nezažijeme na vlastní kůže. Možná se vězněné mučednice nedožijí svobody. Možná se nemocný rakovinou nedožije zdraví. Možná se nespravedlivě odsouzený nedočká spravedlnosti. Ale kdo patří Pánu, tak se jednou dočká věčnosti, kde se budeme radovat z toho, který je naším dobrem. A bude se z toho dobra radovat věčně a vyzná, že vše, čím si v životě prošel, nakonec napomáhalo k věčnému dobru.
3. ujištění: Naše postavení je věčně dané
To je to třetí, o čem nás tady ujišťuje apoštol Pavel. Jde o postavení Božího dítěte, Božího přítele nebo Božího následovníka, chcete-li. Je to tak důležité právě proto, že v tomto světě je tolik zla. V tom našem textu čteme: „Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.“ (v.29-30)
Vidíme tady několik Božích tvrzení o nás. Čteme, že si nás Bůh předem vyhlédl, předem určil, povolal, ospravedlnil a uvedl do slávy. To jsou všechno náročné, ale velmi silné koncepty. Dovolte, že se trochu zamyslím, alespoň nad tím prvním.
Čteme, že nás Bůh předem vyhlédl. Kdybychom to přeložili velmi doslovně, tak by to znamenalo, že nás předpoznal. Mnohokrát už jsem tady říkal a znovu připomínám, že v biblické mluvě slovo poznat znamená mnohem více než něco vědět. Často připomínám ten fakt, že Bible říká, že Adam poznal Evu. Hned další věta říká, že Eva otěhotněla. Jistě, Adam ji znal už dlouho, ale toto poznání znamená, že měli sexuální vztah. Takže když nás Bůh předpoznal, tak to znamená, že už předem s námi vstoupil do vztahu. Už před naším stvořením vstoupil Bůh do vztahu s námi.
Mohli bychom tady citovat spoustu dalších příkladů, kde Bible říká, že naše postavení v Něm je jasně dané. V následujících verších je potom řeč o nejrůznějších pronásledováních, ale Pavel říká, že ti, kdo patří Pánu Ježíši Kristu, se nemusí ničeho bát. Oni totiž pevně stojí v Kristu. A to ne proto, že je jednou rodiče přinesli ke křtu. Ne proto, že později sami vyznali svoji víru. Ne proto, že zrovna dnes jsou Pánu blízko a zažívají radost z Jeho následování. Ale proto, že ten, koho si Bůh vyvolil pro věčnost s Ním, toho také předem určil, povolal, ospravedlnil a povolal do slávy. Ta jistota pro různá trápení není v nás, ale v Něm – v dokonalém Bohu, který se nemýlí a nedělá přešlapy.
Možná jsou tady takoví, kteří žádná trápení neprožívají. V takových obdobích máme tendenci spoléhat sami na sebe. Nedělejme to. Učme se i teď hledat svoje jistoty ne v tom, jak sebe vidíme sami, ale v tom, jak nás vidí Bůh a k čemu nás povolal.
Ale určitě tady máme mnoho těch, kteří procházejí trápeními a ne já, ale sám Bůh nám říká, že sílu máme hledat v jistotách toho, kým jsme my pro Něj. A tak můžeme do těch dalších zápasů s utrpením odcházet ujištěni o tom, že Duch svatý se ve dne v noci za nás přimlouvá. Můžeme odcházet ujištěni, že ačkoliv vůbec nevíme, kde nás ta životní cesta vede, Bůh má vše pod kontrolou. A můžeme také odcházet s tím, že v Božích očích máme obrovskou hodnotu, protože On si nás vyvolil pro věčnost s Ním. Najděme v těchto ujištěních Boží pokoj. Amen.
Audio záznam naleznete zde.
