Jdi na obsah Jdi na menu
 

2022 Dovolená

Letošní dovolenou v Chrustenicích jsme zahájili hned po ubytování v kempu návštěvou Musea trati a Ostře sledovaných vlaků v Loděnici u Berouna, kde jsme si vyslechli zajímavou přednášku o historii Loděnice i o zajímavostech spojených s filmováním Ostře sledovaných vlaků.

Další den jsme návštívili Zámek Vinice v Loděnici, který postavil v roce 1873 pražský hoteliér Antonín Cífka. V současné době je přetvořen na Pravoslavný monastýr svatého Václava a svaté Ludmily.

Nemohli jsme vynechat ani návštěvu Statku u Merlina v Chyňavě, kde chovají celou řadu zvířat. Mezi ně patří i puma americká, velbloudi, lamy, papoušci, surikaty a plno dalších.

Další výlet jsme podnikli do Svatého Jana pod Skalou, kde jsme si prohlédli výstavu dřevěných soch od Vladimíra Matouška. V podzemí kostela Narození sv. Jana Křtitele jsme si prohlédli jeskyni sv. Ivana.

Obec Tetín je úzce spojena s osobností sv. Ludmily, která zde byla 15. září roku 921 zavražděna. V roce 925, poté, co se stal knížetem její vnuk sv. Václav, byly její ostatky převezeny a pohřbeny v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.

Vynechat jsme nemohli ani podívanou na medvědy Kubu a Matěje v Městském medvědáriu v Berouně. Kromě medvědů jsme si v Berouně prošli i okolí Husova náměstí, zdejší Benátky a obě brány, Pražskou a Plzeňskou (ze které jsme si prohlédli centrum města z nadhledu).

V Nenačovicích jsme se byli podívat na ruční výrobu skleněných dárkových předmětů ve sklářské huti Glasstar.

Románsko-gotický hrad Zbiroh z konce 12. století je nejstarší české šlechtické sídlo. V současné době nabízí několik prohlídkových okruhů:

Vybrali jsme si hradní okruh, který zahrnuje jedinečné a tajemstvím opředené prostory původního středověkého hradu. Navštívili jsme jednu z nejstarších hradních kaplí na našem území s původními gotickými freskami v její nejstarší části. Vystoupali jsme na hlavní obrannou věž z 13. století, odkud je pohled na krajinu okolních křivoklátských a brdských hvozdů. Viděli jsme nejhlubší hradní studnu v Evropě, vylámanou do buližníkové skály až do hloubky 163 metrů. Zavítali do podzemní kobky v samotných základech hradní stavby, kde je možno v recepci objednat noční ubytování na slámě v naprosté tmě. Jsou k dispozici volné termíny, jak nám sdělil při prohlídce průvodce.

Další zajímavou informaci jsme vyslechli od průvodce, tentokrát na hradu Točník. Dozvěděli jsme se, že český překlad slova prevét (typ středověkého záchodu) je výsernice. Hrad převzal své jméno od názvu kopce, na němž stojí. Postupně jsme si prohlédli 1. nádvoří, kde se nachází provozní budova a pokladna, dále 2. nádvoří s gotickou věžovou branou. Na 3. nádvoří je budova strážnice a dvůr k Velkému paláci. Na budovu strážnice navazují skalní komůrky, v nichž bývaly sklady a vězení. V Královském paláci se nachází hradní kaple a ložnice krále.

Poslední den dovolené jsme věnovali návštěvě Solvayových lomů. Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu je koncipováno jako skanzen ve volné přírodě, který tvoří několik objektů – bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná dráha. Nejdříve jsme se projeli úzkorozchodnou dráhou a pak se podívali na expozice v muzeu a prohlídku zakončili ve štole.

Při jedné z vyjížďek na kole jsem narazil na mladé káně lesní, které se schovávalo v křoví a tvářilo se, že tam není. V klidu se nechalo vyfotit mobilem, asi ještě neví, co jsou lidi zač. K dalšímu setkání s přírodou došlo v Berouně, kousek od nádraží. Z Litavky vystartovala volavka popelavá, přeletěla nám nad hlavami a zamířila někam k Berounce.