.....každý asi ví jak říkanka pokračuje dál. I v tomto duchu a nadšení jsem odjížděl na severní Moravu. Spolu s martinem Uhrem a již na místě zabydlenými Voborou a Zelinkou jsme nastoupili do sobotního kritéria. Brzo po startu začalo pršet a ještě dřív odskočila skupinka se Zelinkou. Tak jsem jen takticky jel rozjížděl se na nedělní hromadný závod a čekal na další vývoj. Déšť neudtával, technicky náročná trať hrozila pádem a pomalu se začalo slézat. Nakonec jsem se rozhodl slézt i já. Než riskovat pád a honit se v rozhodnutém závodě o 15 místo mi přišlo nesmyslné. O pár kol později slez i Vobora a tak do cíle dorazil jen zelí na pěkném 3. místě.
Druhý den nás posílil jediný sparťanský mazák, Rosťa alias Duch. Jeho výkonnost nám víc než pomohla a na zvlněném okruhu byl víc než jen figurkou v poli. Střídavě jsme se snažili nastupovat závodníkům Dukly, kteří do té doby hájili 6(!) prvních míst a mezi něž jsme chtěli Zelinku vklínit. Dařilo se nám to a spousta závodníků odpadala a jen stěží se zpět vracela do čelní skupiny. Po prvních kolech vykristalizovala taktika. V závěrečném čtvrtém kole se naše parta srovnala na čele a táhla ostatní do stoupání. Hodně práce si přitom odbyl i Martin Uher. Pak už přišla řada na mě. Rozjet tempo do ostřejšího závěru a nadělit peloton. Povedlo se a společně s Bláhou, Zelím a Čerem ostatním ujíždíme. Nakonec se ale Kadlec ještě zmáčkne a dotáhne k nám.Tak jedeme dva na dva a Čer mimo vyčkává. Nastupuji, ostatní musí reagovat a asi po kilometru mě dojíždí, v tom nastupuje Zelí s Bláhou a odjíždí. Já ani Kadlec nechceme táhnout, tak se víc dohadujeme, než šlapem. I vepředu se taktizuje s vítězným koncem pro nás! Já zaostávám při nástupu a do točky před cílem jedu poslední... V marné snaze se nechám vynést a předním kolem trefuji nohu plůtku, řidítky těsně míjím. Cílem už jedu po prázdném a nakonec shledávám zbouraný ráfek :(. Aspoň že výsledkově jsme dosáhli kýženého výsledku!