Jdi na obsah Jdi na menu
 

Terapie pochodovací- terapie seznamovací

30. 4. 2007
Terapie pochodovací - terapie seznamovací

Obrazek





Toulat se krajinou vzpomínek a mládí,
krajinou snů, kde nejsi víc než host,
krajinou myšlenek a nesplněných přání,
toulat se jen tak, sobě pro radost.
Dana Vítová


Letos se náš havlíčkobrodský KLUS může pochlubit tím, že našlapal při své kolektivní terapii i pár desítek kilometrů. Že jsme tedy utužovali nejen svoji duši, společně posilovali svoji odolnost vůči našemu společnému nepříteli – závislosti, ale trochu pomohli i své tělesné schránce utužit svaly a zbavit se kilogramů. Už náš květnový výlet, na nějž nás pozval pan doktor Pleskač s našimi hradeckými přáteli, znamenal nejen návštěvu kulturní památky, v tomto případě častolovického zámku, a posezení nad dobrým obědem, ale i procházku rozsáhlým zámeckým parkem i po břehu Orlice u Kostelce. O měsíc později jsme stáli před dilematem: Měli jsme v ruce dvě pozvánky, obě na sobotu 18.6. Opět nás zval Dr.Pleskač, tentokrát do mysliveckého areálu v Kuklenách u Hradce na pečené prasátko. A naši přátelé ze Svitav nás lákali do Budislavi, do romantické krajiny pískovcových skal u Nových Hradů, kde pořádali dvoudenní táboření. A protože jsme se nemohli rozhodnout, komu dát přednost, rozhodli jsme se absolvovat obě akce. Ráno jsme odjeli do Kuklen, kde se stoly prohýbaly pod mísami masa a cukroví, nabrali kupu přebytečných kalorií, v poledne pak opět sedli do vozidla a odjeli na vysočinu s úmyslem je tam zase ztratit. Svitaváci nás tu uvítali srdečně a kamarádky. Dlouho do noci jsme si povídali u táboráčku.
Trochu nás mindrákovalo, že se stále zúčastňujeme jen akcí, pořádaných jinými kluby, že se vezeme na jejich nápadech. Proto se paní doktorka Holendová rozhodla obnovit tradici vlastních turistických akcí, a to na trase, která je pro brodský KLUS rovněž tradiční: Želivka, přehrady Vřesník a Sedlec. Plán se uskutečnil v srpnu a vydařil se. Museli jsme překonat překážky v podobě nakupených vývratů po nedávné vichřici, odolat rozmaru počasí, když se nám snesl na hlavu krátký vydatný liják právě když jsme opékali buřty u jezera, ale ty obtíže jsme snadno zdolali, bylo nás na ně hodně: Naše pozvání přijali přátelé ze Svitav, Hradce, Ústí n.O. a především početná výprava želivských pacientů, s nimiž jsme si popovídali a předali jim zkušenost z „civilního života“ bez alkoholu a zejména z toho, jaký význam pro další léčbu má taková parta, jakou je náš KLUS.
Další šlapání nás čekalo 1.října, tentokrát ve směru vertikálním. Prolezli jsme totiž s našimi hradeckými přáteli pevnost z 2. světové války u Dobrošova – 40m dolů, 40m nahoru. Ale užili jsme si nejen podzemí. Krajina Orlických hor, koupající se v ranní mlze, kryjící její doliny jak v pohádce Hrnečku vař - ten pohled byl úchvatný.
Sezónu jsme zakončili spolu se svitavskými kamarády o týden později, a to opět v naší překrásné vysočině tonoucí ve všech barvách letošního podzimu. Vyšlapali jsme na věž v Poličce, kde se narodil Bohuslav Martinů, prohlídli si památné, pověstmi opředené lípy a duby u Telecího, a opět vzhůru náročným skalním výstupem na vrcholy vysočiny, Čtyři palice a Milovské perníčky. Odměnou nám byl nádherný pohled na kraj hýřící barvami, tolik milovaný mnoha českými krajináři.
A vidět malebnou krajinu naší českomoravské vysočiny střízlivýma očima, dýchat její vůni, to je o důvod víc, proč zůstat střízlivý.

Sam Ouk


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář