Desku otevírá titulní singl Ticho, z něj větší dospělost čiší na první poslech. Rocková melodie se již několik týdnů houpe na rozhlasových vlnách a drží se na podzimním výsluní. Jako druhý singl bych si dovolil tipovat pomaličkou akustickou písní Tenkrát anebo o něco rychlejší Blíž ke hvězdám. Netvrdím, že Tenkrát nějak vyčnívá z řady dalších popových balad, ani že Blíž ke hvězdám bude trhákem letošního podzimu, nicméně nejde jen o pubertální plácání typu „zavolá nebo přijde, prostě řek, jak to vyjde“.
Na druhou stranu jiná slova by zase od čtrnáctileté zpěvačky nikdo nebral. Proto lze na Tichu najít několik písniček vyloženě ze života žákyně osmé třídy – trable s kluky (Z bláta do louže), hledání nových kamarádek (Přátelství), anebo jen prosté plácání o tom, že „náhodou stojím vedle tebe, nedýchám“ (Náhoda). Akorát mě zaráží slova v Pošli to dál, co o tom může čtrnáctiletá holka vědět: „není snadné žít, ráno vstát a jít“. Probouzí to ve mě docela bujarý smích, když si vybavím, že v jejím věku se mi ještě vstávalo dobře, protože třeba chození do hospody pro nás bylo tabu (a ještě aby ne!).
Nicméně v závěrečné písni sama Ewa nabádá k tomu, abychom se smáli a tvrdí, „znám jen svůj rokenrol a víc už nevnímám“ a možná jí to baštím, protože oproti předchozímu albu, se opravdu někam posunula. Nedokážu říct kam, ale rozhodně kupředu. Příští krok by ale mohl být ještě větší. Vždyť už jí bude patnáct a dostane občanku ...
Nabídla jste už Ewě tykání? Hned při první společné zkoušce jsem ji pěkně poprosila, jestli by mi nemohla přestat vykat Dobrý den.
* Jaký je mezi vámi vztah?
Tuhle jsem se spletla a zeptala se: „Dáš si víno?“ Až pak mi došlo: Aha, asi nedá... Pamatuju, jak jsem se seznámila s Anetou Langerovou a pořád nechápala, proč mi nechce tykat. Měla s tím větší problémy než tady Ewa a já si uvědomila, že ačkoli mám pořád pocit, že se nic nezměnilo, že jsem mladá, tak mladí mají pohled trochu jiný.
* Natvrdo - jste o tři roky starší než Ewina máma.
Vidíte. Občas slyším, že jsem schopná zakopávat ostatní zpěvačky na zahradě! Copak můžu zakopat někoho, kdo je starý jako můj syn? Mimochodem, když jezdí Filip na naše koncerty, tak slyším celou cestu z jeho sluchátek Ewu. Už jsem jí slíbila, že budu hodná tchyně, a tím jsme to téma uzavřely.
* Takže ona se Filipovi líbí?
Jasně, básní o ní se zamilovaným pohledem. Farna: A já myslela, že moc ctitelů nemám. Možná to jen nedávají najevo. Jsi skromná. Něco ti řeknu - na webu mám komentář pána, který psal, „děkuju, že doporučujete vaši mladou kolegyni, koupil jsem si desku a opravdu je skvělá...“ Teď už to asi není fanoušek můj, ale mám z toho hezký pocit.
* Poraďte Ewě - jakou začátečnickou chybu nesmí udělat?
Často se v ní vidím. Cítím její temperament, dávku exhibicionismu... Ale já začínala až v sedmnácti, a hned jsem měla problém. Manažer Petr Hannig mě vytáhl na profesionální prkna, ale brzy jsem mu utekla. Byl tak jiný! Jeho styl se mi nelíbil - třeba první desku se mnou ani nekonzultoval, jen sesbíral písně z rádia a dal je dohromady. Proto jsem dalších šest let střídala pronájmy, byla paličatá a neměla vůbec nikoho. Takhle se naučíte samostatnosti, ale Ewa má výhodu - fantastický tým.
* Jak by se ke svému manažerovi měla chovat ona?
Lešek Wronka vychází z toho, co je v Ewě dobrého, podporuje ji. To Hannig měl opravdu o všem jinou představu - zpívala jsem tak trochu na protest s Arakainem a ono střídat metal a Neposlušné tenisky, to nešlo. U Leška je výhoda, že má cit, a navíc psal muziku třeba pro Helenu Vondráčkovou. Za pár let bude Ewa proti jeho nápadům asi taky trochu protestovat, ale pro začátek je v dobrých rukou. A jednou se rozeběhne sama.
* Nemůže ji zničit první sláva? Co udělala popularita s vámi?
Mně se stala věc, kterou bych jí nepřála, a myslím, že se ani nestane - už proto, že má mě. Měla jsem sto tisíc prodaných desek, ale potom šest let nic. Ewa se ze slávy nezblázní, ale stejně jí radu dám: Když jdeš nahoru, tak nezapomínej zdravit lidi, které potkáváš. A rozmazluj své nejbližší spolupracovníky, protože bez nich nic neznamenáme. My dvě jsme jen jehly, které navlékají korálky - textaře, skladatele, kapelu. Teprve takhle vzniká náhrdelník.
* Může zůstat zpěvačka Ewa úplně normální holkou?
Úplně ne. Když chci dostat do nosu, tak zajdu do čtyřky hospody na salám s cibulí a octem a od lidí to vždycky schytám. Naposledy mě paní nakopla v metru a od té doby nejezdím metrem. Lidi za to nemůžou - vidí v nás své neúspěchy, jsme pro ně hromosvody. Proto vím, že mě z vrcholu nedostane holka, která líp zpívá, ale ta, které přijde víc anonymů. Dokud jsou na vás lidi zlí, jste na tom dobře.
* Co říkáte na to, jak Ewa kvůli hudbě zanedbává školu?
Tak to mě napadá, v jak odlišné začala době. Já měla hrát jako holka ve filmu, ale z učňáku mě nepustili: „Komedianty nebudeme podporovat.“ Všechno bylo jiné. Mně se moc líbí, jak Ewa chodí oblíkaná, protože sama jsem ve svých začátcích nesměla mít výstřih, odhalovat paže a musela jsem tajit, že křičím v metalové kapele.
* Proč jste právě Ewě začala pomáhat?
Moc jsem si přála holčičku a Ewu za ni skoro považuju... Zároveň jsem si už vybudovala tak pevnou pozici, že dnes můžu zaměstnávat kolegy v divadle nebo pomáhat těm, kteří začínají. A Ewa je mi povědomá - rebelstvím i čistou duší. Pozor, Ewo, do čisté duše se lidi rádi obouvají. Až zjistí, že se neumíš prát, tak se do tebe pustěj, protože si zaměňujou dobrotu s hloupostí - třeba já na veřejnosti nepomlouvám, a tak si mnozí myslí, že nemám co říct. Ale ne. Jsem slušně vychovaná a to ty taky. Tak si to nenech rozmluvit.
* Co se vám líbí na Ewině muzice?
Už teď má výborně posazený hlas. Když jsem zpívala Neposlušné tenisky, tak jsem si nevěřila, bylo tam moc zbytečné pokory. Ale Ewa sice mluví jako dítě, ale zpívá jako vyzrálá zpěvačka. Proto jsem jí pokřtila desku.
* Nechcete to děvče obsadit do muzikálu?
Nabídla jsem jí roli v Dámě s kaméliemi, takže si možná koncem února střihneme společnou premiéru. V mém divadle má zázemí - dveře jsou vždycky otevřené. Farna: Děkuju. Ještě něco ti chci říct. Přijdou doby, kdy nás lidi budou chtít vidět proti sobě. Víš proč? V novinách vždycky líp vypadá, když je to jako v pohádkách a bohatý je horší než chudý. Proto nás lidi budou chtít vidět v opozici, tak to nedopusť. Bylo by mi to líto.
* Co má Ewa dělat pro to, aby se o ní vědělo i za patnáct let?
Někdy je dobré být zticha, třeba i rok, a někdy je zas dobré zařvat. Já většinou vydávám desky po čtyřech letech, protože nechci přesytit trh. Jednu dobu mě bylo moc, ze všech stran vyskakovalo mé jméno. Teď už se nebojím být zticha, pokornější; však se zase rozeběhnu. Farna: Náhodou, je to super, když je mě všude moc. Já to mám ráda. Čtu spoustu časopisů a táta mi je někdy nechce koupit, že tam jsou samé obrázky. A když mu ukážu, že jsem na těch fotkách já, tak mi je koupí. *
Dej si pozor, Ewo! Ve výmluvnosti zatím na Lucii Bílou nemá... Budu upřímný. Když jsem ty dvě ve fotoateliéru potkal, jak vedle sebe leží na koberci, byl to překvapivě hezký pohled. Minutu jsem dělal, že tu nejsem, a od dveří šmíroval. Ewa Farna se za poslední rok změnila z dítěte ve slibnou holku, Lucie Bílá je letos zdravá, ve formě, září. Vypadaly jako blízké kamarádky, které vám večer ozdobí mejdan. Využil jsem pauzy a zapnul diktafon, ale hned mi došlo, že dvojrozhovor neudělám. Ewa je sice pohotová a sebevědomá, ale na Lucii Bílou nemá; ta ji téměř nepouští ke slovu. A chválí: „Ewa má proti mě výhodu, že se učí na nástroje, zkouší textovat, umí dobře anglicky i polsky... Jako zpěvačka má něco, co Češi chtějí - duši, srdce. A má i koule.“ Po takových větách Farna slušně poděkuje a nakonec se rozmluví i ona: „Dávám si přihlášku na gymnázium. Chci zpívat, ale rodiče říkají, nevíš, co bude, a já si to uvědomuju.“ Přesně v tu chvíli na ni „teta“ Bílá zahrozí: „Kdybys chtěla dělat něco jinýho než zpěv, tak ti to okamžitě rozmluvím!“
VÁNOČNÍ TAPETA S EWOU-to je to překvapení :-)
KLIP
