Píše se rok 1959 a malé městečko Punchbowl ležící uprostřed státu Pennsylvania právě prožívá technologickou revoluci. Vynález antigravitační technologie umožňující občanům lepší dopravu, lasery energie zajišťující neomezenou energii a ekologický program výstavby zeleně dohromady tvoří ideální místo pro každého amerického občana.
Nic nemůže idylickou atmosféru tohoto ráje narušit, tedy skoro nic. Tím nepatrným škraloupem na dně sklenice jménem Punchbowl se totiž po padesátiletém a velmi nedobrovolném „spánku“ stává obživnutý podomní prodejce Edward Stubblefield. Ten, posilněn neutuchajícím hněvem ze svého nedobrovolného odchodu ze světa živých, se chystá na jednu z nejkrvavějších a zároveň nejhumornějších vendet, kterou jsme my hráči měli tu možnost okusit.
Byť by sice Terrence a Philip nesouhlasili, tak pouhá flatulace komplikovanější životní situace nevyřeší.
Každý správný pařan za svojí herní kariéru sprovodil ze světa nejméně několik desítek tisíců nemrtvých a přitom nikdy neokusil, jaké je to na druhé straně barikády. Teprve Stubbs the Zombie in Rebel Without Pulse (dále jen Stubbs) nám tuto možnost konečně nabízí. Jak je však již z názvu (narážka na klasický film Rebel Without Cause s Jamesem Deanem) patrné, nebude se jednat o žádnou přehnanou serióznost, nýbrž o humorem nabitou hru, která konečně zaměstná naše bránice více, než je u jiných pseudo-humorných titulů zvykem.Z herní stránky se Stubbs tváří jako klasická third-person akce, ale již po několika minutách hraní vám bude jasné, že výrazy typu klasické, neoriginální a fádní společně se Stubbsem skloňovat příliš často nebudete. Herní postupy sice mají své předlohy v jiných hrách, ale v podání zombíka Stubbse vypadá i taková jízda v džípu nesmírně originálně a celkově je osobité podání všech herních klišé prostě k sežrání. Každý správný videoherní hrdina disponuje nespočtem speciálních schopností. O tom, že i polorozpadlí kabrňáci mají něco do sebe, by vám mohl Stubbs hodiny vyprávět, byť by se jeho monolog dal shrnout jeho všeříkající hláškou: „Braaaaaaains!“
Audiovizuální stránka hry je ve 128-bitovém měřítku nadstandardní.
Jakožto správný nemrtvý splňuje Stubbs svým vzhledem všechna kritéria pro správnou oživlou mrtvolu – jasně zelená pokožka a vyhřeznutá střeva doplněná typickou šouravou chůzí dělají z našeho hlavního hrdiny typického představitele říše zla. Vypoulené oči a ležérně umístěná cigareta v koutku úst dává zas najevo, že i s nemrtvými si můžeme užít spousty zábavy. Stubbsovy speciální schopnosti o tom vypovídají samy o sobě. S obrovskou kadencí dokáže hlavní hrdina flatulovat s takovým efektem, že dokáže omámit všechny okolní postavy dokonce i na několik vteřin. Tuto vlastnost máte naštěstí přístupnou hned od začátku, takže můžete následně kdykoliv uspokojit největší gurmánskou touhu každého nemrtvého – pojídání mozků. Díky němu si nejenom částečně doplníte i ukazatel zdraví, ale naverbujete i další osoby do řad nemrtvých. Stubbs rozhodně není týmovou akcí, ale zakomponování jednoduchého systému na zadávání nejvíce jednoduchého rozkazu „zaútoč tímto směrem“ dodává hře i lehký nádech strategického uvažování. Ukončím bezstarostný život lidského nešťastníka násilně jeho vlastní a nepříliš odborně amputovanou končetinou, nebo si radši pochutnám na obsahu jeho lebky a v budoucnu využiji jeho sice primitivních, ale zato účinných služeb? Některé mise dokonce vyžadují co největší počet spřátelených zombií ke zdárnému postupu.Byť by sice Terrence a Philip nesouhlasili, tak pouhá flatulace komplikovanější životní situace nevyřeší. Naštěstí není jedinou Stubbsouvou zbraní. Ve smyslu hesla „použij svoje tělo jako zbraň“ nedělá nazelenalému sympaťákovi problém použít kousek střev jako granát, vlastní hlavu jako řízenou střelu, či pravou ruku jako nástroj vymývání mozku. Ano, svoji vlastnoručně amputovanou paži můžete nejenom dálkově ovládat k vyřešení několika specifických hlavolamů, ale můžete s ní dokonce posednout příslušníky lidské rasy a dokonale s nimi manipulovat a to včetně veškerého jejich vybavení. Řeč je v drtivé většině o nejrůznějších typech zbraní. Tímto originálním způsobem se vám tedy dostanou do rukou pistole, brokovnice, ale i kulomety a raketomety.
Pokud jste nepřehlédli rámeček, tak zajisté již víte, že ani Stubbsovi se nevyhnula ovladatelná vozidla. Jejich přítomnost je osvěžující a podporuje rozvoj hratelnosti. Ta je opravdu povedená a dokáže vás i díky minihrám (jmenujme zejména tu taneční) udržet v napětí očekávání věcí nadcházejících až do samotného konce. Ten však přijde dříve, než byste ho očekávali. 5 hodin nelze nazvat jinak, než slabotou a žádný argument mě nedokáže přesvědčit o opaku. Naštěstí je přítomen i kooperační multiplayer, který je k dobru hry totožný s náplní hlavní hry, bez jakéhokoliv zkrácení, omezení apod. Audiovizuální stránka hry je ve 128-bitovém měřítku nadstandardní. Halo engine sice je letitý, ale jeho silné stránky jsou u Stubbse patrné. Hudební doprovod je rovněž výborný. Remasterované dobové písně přidávají hře na stylové osobitosti. Ozvučení patří též ke špičce a společně s podporou Dolby Digital 5.1 zajišťuje dost slušný zážitek.
jedno
(jednoduchy, 25. 2. 2010 13:22)