Síla myšlenky
Je zřejmé,že člověk je lépe připraven na práci ve hmotě,než na práci duchovní.Své smysly,jejichž prostřednictvím pracuje na hmotě,má totiž daleko více vyvinuté než prostředky,které mu umožňují přístup do duchovního světa.A tak se stane,že mnozí lidé pracující na sobě duchovně mají pocit,že se jim nic nedaří a nakonec ztratí i odvahu pokračovat dál.
Kolik lidí řekne: Co je to za práci,když ani nevidím její výsledky? Když pracujeme ve hmotě,tak se aspoň něco mění,postaví nebo zničí.Dokonce i intelektuální práce vykazuje viditelné výsledky. Jsme vzdělanější,schopnější uvažovat a můžeme se lecčemu vyjádřit. Ano to je všechno pravda.Chcete postavit dům a za několik týdnů stojí,vidíte ho a můžete se ho dotknout.Zatímco chcete-li vytvořit něco na duchovní úrovni,nikdo nic nevidí,ani vy ani druzí.
Je možné,že při takové nejistotě začnete pochybovat,chcete všeho nechat a pustit se jako všichni ostatní do činností,kde jsou výsledky snadno viditelné. To můžete,ale jednou i když dosáhnete těch největších úspěchů,pocítíte,že vám vnitřně něco chybí. To je nevyhnutelné,protože jste se nestarali o to podstatné,neudělali jste nic v oblasti ,světla,lásky,síly a věčnosti.
U duchovní práce je třeba jednou pro vždy pochopit,že se jedná o velmi jemnou hmotu která uniká našim obvyklým prostředkům zkoumání. Práce ,kterou můžeme provádět na duchovní úrovni,je stejně skutečná jako ta,co vykonáváme na fyzické úrovni. Když řežete dřevo nebo vaříte polévku,je to stejně skutečné,jako když na duchovní úrovni něco stavíte,vyvoláváte síly,usměrňujete proudy,osvětlujete lidská vědomí. Pokud to není vidět,tak je to z důvodu,že se jedná o odlišnou hmotu. Ostatně ten kdo skutečně žije v duchovním světě,nepotřebuje,aby skutečnosti,které cítí okolo sebe,byly tak viditelné a hmatatelné jako reality fyzického světa.Nicméně za nějaký čas se i ony mohou konkretizovat
Neznáme-li tyto zákony a počítáme,že výsledky naší duchovní práce budou ihned viditelné,ztrácíme odvahu a ničíme vše,co jsme už postavili.Tato velmi jemná hmota se toiž velice snadno tvaruje.Proto, zda bude člověk konstruktivní nebo destruktivní,záleží na tom,jak je či není přesvědčený a vytrvalý.Často buduje,ale hned na to rychle všechno zničí, a takto brání úplnému dokončení práce. Projevení ve hmotě se však jednou nevyhnutelně dostaví.
Úryvek z knihy : Síla myšlenky - autor Omraam Mikhael Aivanhov (1900-1986)
Najít rovnováhu mezi materiálními a duchovními prostředky.
Člověk má nesmírné možnosti na fyzické úrovni,ještě větší však má v oblasti psychické. Jen je problém,že se nikdy necvičil v používání možností svých myšlenek..Kolik lidí v životě vidíme,jak se hroutí nebo lamentují před očekávaným problémem! Nikdy si nepoloží otázku,zda ve své myšlence,ve svém duchu nemají vhodné prostředky,aby mohli situaci správně čelit.
To ne,raději začnou utíkat,rvát si vlasy,brečet,nebo se uchýlí k ,,lékům".....nebo zbraním a proto je to čím dál horší.
Když se vyskytne jakýkoliv problém,máme se nejdříve soustředit,rozjímat,spojit se s neviditelným světem,abychom nalezli světlo a zjistili,jak se máme zachovat. Jen takto můžeme mít jasnou hlavu,být organizovaní a účinní.
Také samozřejmě můžeme použít hmotné prostředky,ne však jako první,nejprve bychom měli začít s prostředky psychickými. Jak chcete zlepšit těžkou situaci,když jste neklidní a úplně jste ztratili havu? Takto můžeme všechno jenom zamotat nebo zničit. A to se ovšem často stává :lidé jednají zbrkle,poslepu a dokonce když začne hořet ,tak místo aby od ohně utekli,tak se do něj vrhají.
Bez světla nemůžeme najít žádné správné řešení. Podívejte se na příklad v noci vás probudí nějaký hluk,něco spadlo rozbilo se nebo někdo vešel do místnosti....Vyběhnete se rychle po tmě podívat ?? Ne víte že to může být nebezpečné. Nejprve rozsvítíte,abyste viděli a potom jednáte.
No a také v jakékoliv životní situaci musíte nejdříve rozsvítit světlo,aby jste byli osvíceni, mohli se soustředit, rozjímat a našli to správné řešení k jednání.
Bez světla budete bloudit,klepat na různé dveře a zkoušet všelijaké prostředky,které budou neúčinné. Proč? Protože vám chybí světlo. Důležité je světlo: díky němu neztrácíme čas,peníze a vyhneme se mnoha škodám.
Lidé mají v sobě velmi účinné prostředky:myšlenku ,představivost,vůli...ale protože mají ve zvyku hledat útočiště u vnějších prostředků,tak se samozřejmě jejich psychické schopnosti nevyvíjejí. Buď jim chybí víra,nebo nemají trpělivost a proto stále hledají vnější,materiální a hmatatelné prostředky.Na úkor růstu vědy lidská rasa upadá!
Myslíte si že přeháním? Ne tolik. Svět pracuje spíš pro pokrok vědy,než pro pokrok lidí.Abyste v peci udrželi oheň,musíte přikládat palivo.A co je takovým palivem ve vědě? No lidé,lidé jsou často zneužíváni ve jménu vědy..Do pece s vámi! A díky obětem je pec vědy stále rozpálená.
Za padesát let nenajdete na zemi téměř žádného zdravého člověka.A když říkám za padesát tak možná ještě přeháním. Lidem se radí:Vezměte si tohle a vypijte támhle to!!,a přitom to způsobuje otravu organismu.
Ve skutečnosti ještě lidé nepochopili pravý důvod technického rozvoje.Veškeré zlepšení existuje,aby se lidé mohli osvobodit od materiálních a všedních úkolů,které je ničí a mohli se konečně věnovat duchovním činnostem.
Toto je pravý důvod technického vývoje:osvobodit člověka avšak pro jiné práce.Jinak by bylo velice špatné,kdyby člověk jen ležel na písku nebo pod stromem,nehýbal se a hnil,zatím co by stroje pracovaly.To by bylo pro něj velice škodlivé.Je třeba pochopit že vesmírná Inteligence umožnila hmotný vývoj aby se člověk konečně osvobodil od prozaických úkolů a mohl se věnovat vznešeným činnostem
Další část z knihy Síla myšlenky
