Nová jesličková skušebna.
Jesle!!!!!
Sedim tak u Pavčeny na sklepě a Jakub říká: ,,Drž se!“
,,Co?“
,,No, víš, kde sů jesle, ne?“
,,Jo“
,, Tak tam budete zkůšat.“
Hrklo ve mně a vylíl sem pivo. Asi to bylo právem, neboť se tento večer stal dalším milníkem skupiny.
Já jsem začal plánovat: než Peťa odjede kamsi,tak se tam nastěhujeme, zatímco on bude na dovolené, já se stanu nejlepším bubeníkem na světě a pak pojedem na turné…..
Tak růžově to sice nedopadlo, ale nějak jo. Začali jsme jezdit na skládku a hledat madračky. Původním plánem bylo jednu místnost přehradit na půlky. Byl to můj nápad, asi ale poněkud přehnaně skromný. Když jsem se o tom radil se starostou, jeho znechucení bylo značné. Radši nám tedy nabídl, že zaplatí polystyren na stěny, což jsme překvapivě přijali.
Po hodinách tlačení, ne do hlavy ani jinam, nýbrž na polystyrén, který nechtěl držet, bylo hotovo. Ehm, tedy skoro. Následovala oprava oken, přidělání garnýží, plat od vajíček, nahého ženského pozadí pro inspiraci, instalace koberců, nábytku, protihluková luxusní úprava dveří, jež dříve patřily školním sprchám ( ženským, doufám) a stejně luxusní zárubeň dveří.
Kdo to? DĚDA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Pro mě je to tedy strýc, pro jiné asi pan Jaroslav Stávek, skvělý technologický poradce, perfekcionista, detailista, šéf projektu, obrovský pracant, nekonečně ochotný člověk, jemuž patří největší díky na světě. V dalších rolích Obecní úřad Čejkovice, Peťa, brácha Jirka, taky asi i já. Nějak se to tedy během prázdnin dalo do hromady, hrajem, snažíme se, pijem čaj a tak... Asi bych měl za kapelu Ka-tet poděkovat všem kteří jakkoliv pomohli. Tak tedy:
DĚKUJEME VŠEM!
DNK
Popravovat ale musím stále.
.