AXA z Velešínského hradu
Když jsme se přestěhovali na hory, kde jsme vzali práci na horské chatě a já měla možnost si konečně pořídit velkého psa, začala jsem přemýšlet, kterého psa bych chtěla. Sice jsem toužila po Sibiřském husky, ale já jsem chtěla, aby to byl i hlídač, protože jsme část roku byli na chatě samy a na samotě a taky jsem nechtěla, aby byl pořád uvázaný na vodítku, aby mi neutekl. Rozhodla jsem se pro Českého horského psa, s kterým v té době závodilo i dost závodníků a který se mi moc líbil.
Fenku jsme si zamluvili u chovatelky v Jižních Čechách. Začátkem září jsme si pro ni jeli, jmenuje se Axa z Velešínského hradu a je bílá se žlutými znaky. Narodila se 27. 6. 2000. Když jsme ji přivezli domů, hned běžela k potoku, který jsme měli u chaty, protože vodu má ráda už odmalička. Jak někde uvidí vodu, ať to je potok, rybník nebo řeka, v létě i v zimě, hned se běží aspoň smočit nebo vykoupat. Protože jsme zrovna na chatě neměli hosty a my měli volno, mohla jsem se Axe celý podzim nepřetržitě věnovat. Hodně času jsme trávili venku na loukách, které byli kolem chaty, kde se Axa mohla pořádně vydovádět. Nejvíc jí bavilo běhat za míčkem a za létajícím talířem a tahat se se mnou o uzel. Základní poslušnost se naučila docela rychle, ale protože jsem jí dávala dost volnosti a jak rostla, se jí zvětšoval akční rádius, začala jsem mít problémy s přivoláním, hlavně když ji v dálce něco zaujalo.
Sport
Kolem roku jsem ji začala učit tahat a už při prvním navléknutí postroje a krátkém proběhnutí pochopila, co po ní chci a začalo jí to bavit. Pak začala tahat i před kolem a později, když jsem si pořídila koloběžku i před ní. Sice jí vyhovují spíš kratší tratě, kdy běží naplno, pak už běží spíš vycházkově, pokud ovšem přes cestu nepřeběhne zajíc nebo srnky, to pak mám co dělat to ubrzdit. Protože se ráda jezdím dívat na závody psích spřežení a můj sen bylo se někdy takových závodů zúčastnit a poznat tak atmosféru i z druhé strany, rozhodla jsem se, že se s Axou na závody přihlásím. Bikejoring jsem sice zavrhla kvůli bezpečnosti-hlavně cizích psů a tak jsem se rozhodla pro canicross. Ale protože běh není mojí silnou stránkou, musela jsem začít pravidelně trénovat. Když jsem už byla schopna pětikilometrovou trasu jakž takž uběhnout, přihlásila jsem se na závody do Bělče. Mým cílem bylo závod bez problémů dokončit, což se naštěstí splnilo. Akorát, když nás ostatní závodníci předbíhali, jsem musela Axu přidržet, aby nějakého psa nekousla. I když jsme doběhli poslední, což jsem předpokládala, závody se mi moc líbily, a jednou bych chtěla jezdit častěji, ale spíš s tím kolem nebo koloběžkou.
Výstavy
Když byl Axe rok, přihlásila jsem ji na první výstavu-Kujebáckou výstavu psů ve Vysokém Mýtě. A protože Axa žila na samotě, kde moc psů nepotkala a my jsme se taky odtamtud moc nedostali, byla z těch plno psů pěkně vykulená. A ještě podpořena soužitím s Dongem, který ji odmalička ukazoval svoji nadřazenost a často na ní vrčel, pokaždé, když se k ní nějaký pes přiblížil, začala výhružně vrčet. V kruhu byla naštěstí sama a získala pěkný posudek a výborná 1 a vítězka třídy mladých.
Na další výstavě jsme už takové štěstí neměli. Přihlásila jsem ji na speciální výstavu Českých horských psů do Soběslavi, kde byla ve třídě mladých s dalšími šesti fenami. Paní rozhodčí se Axa sice líbila, ale při udělení známky výborná a následném předvádění o pořadí Axa zavrčela na vedlejší fenu a paní rozhodčí ji hned snížila známku na velmi dobrou.
Na další výstavu se mi už moc nechtělo, ale chtěla jsem to ještě zkusit, tak jsme po roce jeli na Výstavu národních plemen do Mladé Boleslavi. Tam byla v mezitřídě sama a získala Výborný 1 a ještě s jednou fenou z třídy otevřené získala titul CAC a BOB. Z celé výstavy pak byla vybraná jako druhá nejlepší. Další CAC získala na Výstavě FCI neuznaných plemen při MVP v Mladé Boleslavi.
Na krajské výstavě v Hradci Králové, kde byla v kruhu s jednou fenou, získala Výborný 1, Vítěz třídy a Krajský vítěz a v soutěži o nejhezčího psa národních plemen získala 3. místo.
Největší radost jsme ale měli na Výstavě národních plemen v Mladé Boleslavi, kde měli Čeští horští psi speciální výstavu a bylo jich tam přihlášeno 16 a kde Axa ve třídě otevřené s dalšími dvěma fenami získala Výborný 1 a CAC a nakonec i Vítěz plemene-BOB. I když Axe chyběl už jenom jeden CAC k uznání českého šampióna krásy, na výstavy jsme přestali jezdit, protože Axu to moc nebavilo, a my měli akorát nervy z toho, jestli bude vrčet a hlídat jí, aby nějakého psa nekousla.
Náhledy fotografií ze složky Axa
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj,natrefila jsem při brouzdání po netu na vaše stránky a protože jsem asi rok majitelkou ČHP fenky, tak mě samozřejmě vaše stránky zaujaly. Prohledla jsem si vaši krásnou fenku ČHP ale i ostatní psy. Jsem od Jeseníku,ale pochazím z Jaroměře,takže o to více jsem zbystřila. Snažím se být, co se týká ČHP - chov i sport, trochu v obraze. Proto jsem se rozhodla vás touto cestou pozdravit a tak trochu se seznámit. Moje fenka byla letos roční, začínáme lehce oťukávat tah - běhání i kolo. Tak jsem ráda, že se případně monu na někoho obrátit o radu o zkušenost :o) A především jsem vždycky ráda, když natrefím na někoho s podobnými zájmy.Přeji krásný den a pokud chcete mrkněte na mé stránky www.sutovafarma.estranky.cz, kde je mimo jiné i něco o naší ČHP. Zdravím. Mirka
hledám štěně
(romča, 30. 3. 2008 11:28)Prosím tě nemohu nikde najít jedinou chovnou stanici na tohodle psa chtěla bych se o něm něco víc dozvědět můžeš mi napsat ne meil Ketys.Jekie@seznam.cz Moc dík
pozdrav
(mirka, 14. 7. 2008 8:44)