Universum a Sluneční soustava | ||||||
Vesmír je vše co vnímáme – a ještě více. Obsahuje živou a neživou hmotu, plynné mlhoviny, nesmírné rozlohy volného prostoru a předměty tak husté, jako jsou neutronové hvězdy. Někteří vědci se domnívají, že by mohl existovat více než jeden vesmír. Ostatně taková exploze, jako byl Velký třesk, při němž vznikl náš vesmír, mohla nastat vícekrát a náš nezávislý vesmír mohl existovat současně s jedním nebo více jinými vesmíry. I když žádný jiný nebyl dosud objeven, některé teorie říkají, že vesmírný cestovatel by mohl do některého z nich vniknout, pokud by se mu podařilo bezpečně projít černou dírou.
Sluneční soustava začala vznikat asi před 5 miliardami let z oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Dnes se skládá z různých vesmírných těles, které jsou přitahovány gravitačním polem Slunce. Mezi tyto objekty patří planety a jejich měsíce, meziplanetární plyn a prach a množství planetek, komet a meteoroidů. Zahrnuje prostor asi 1,5 světelného roku od Slunce.Slunce samo obsahuje 99,86 % hmoty soustavy, planeta Jupiter většinu zbytku.
Pás planetek leží mezi drahami Marsu a Jupitera a nachází se v něm více než 90 % planetek (o kterých se vědci domnívají, že by se bývaly kdysi spojily a vytvořily jediné těleso, kdyby jim v tom nebránilo mocné gravitační pole Jupiteru). Komety Meteoroidy jsou drobná pevná tělíska v meziplanetárním prostoru. Pocházejí hlavně z komet a planetek (jejich prach a úlomky). Každým rokem se do zemské atmosféry dostane až 220 tisíc tun takového mareriálu. Tření mezi meteoroidy a molekulami vzduchu zanechá v atmosféře krátkou stopu světla, které říkáme meteor nebo lidově „padající hvězda“ (vlastně ne těleso ale jev, vytvořený hořením mereoroidu v zemské atmosféře) Za jasné bezměsíčné noci můžeme obvykle vidět asi 10 meteorů za hodinu. Zbytkům mereoroidu dopadlým na povrch Země říkáme meteority a dělíme je na kamenné, kovové (tvořené hlavně železem) a kameno-kovové.
|