Pan farář byl silnější postavy a schody na kazatelnu ho značně zmáhaly. Jedenou se ztěžka vyhrabal nahoru a udýchaně zvolal: ,,Hoří...''nadechl se a znovu povídá ,,Hoří...'' Když to řekl po třětí, v kostele už nebyla ani noha a tak už neměl komu říci: ,,Hoří mé srdce ke svatému Janovi.''
Napomíná farář při svatbě v kostele ženicha: ,,Milý synu, tady musíš říci jasně ANO a ne jen: Pro mne, za mne.''
Když bůh stvořil ženu, daroval jí do vínku krásu, rozum a počestnost. Čert ale okamžitě dodal, že žádná žena nesmí mít všechno pohromadě. No a tak je to dodnes. Když je žena krásná a rozumná, tak není počestná, když je počestná a rozumná,není krásná a když je krásná a počestná, tak nemá rozum!
Farář sedí u umírajícího. Ten se k němu obrátil a ptá se slabým hlasem: ,,Důstojnosti, myslíte, že když odkážu všechny své peníze kostelu, že se dostanu do nebe?'' ,,Nu, synu, zaručit ti to nemohu,ale za pokus by to stálo!''
,,Co teď děláš?'' ,,Prodávám lovecké psy.'' ,,A kolik jich máš?'' ,,Jen jednoho, ale on se mi vždycky vrátí.''
Přijde mladík na faru, že by s chtěl oženit. ,,Dobře,synu,'' na to farář, a jak se jmenuješ?'' ,,Pane far¨áři, vy si to už nepamatujete? Vždyť jste mne před dvaceti lety vlastnoručně křtil!?''