O kostelu a kapličkách
O kostelu a kapličkách ve Žluticích
Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší architektonická památka ve Žluticích, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny čtrnáctého století, je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobníky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář se dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Chrám byl barokně upravován po r. 1660 a nákladně restaurován v nedávných letech. Vynikající součástí kostela jsou vzácné barokní varhany z let 1774 - 1775 Františka Prokopa Nolli z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře. V roce 1994 byly tyto varhany prohlášeny Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Sousední barokní fara byla vybudována v r. 1764.
Kostel sv. Petra a Pavla prošel stavebně velmi složitým vývojem. Předcházela mu stavba románská, nejstarší dochovaný fragment je raně gotický v severovýchodním rohu lodi. Z nynější stavby je nejstarší presbytář se sakristií a věží nad ní, k níž se roku 1575 přistavělo točité schodiště. Postupně byly přistavěny hlavní, jižní a severní loď. Roku 1572 se stavělo na západní věži, kam byly přeneseny zvony z dříve samostatně stojící zvonice. V roce 1660 postihla kostel pohroma, když v důsledku vichřice se zřítila vež nad sakristií a prorazila klenbu presbytáře, jež pak byla obnovena raně barokně. Nakonec byla barokně upravena západní věž a roku 1782 osazena sochami. V roce 1910 byl kostel renovován a od šedesátých let do roku 1994 celkově zásadně rekonstruován. Z vnitřní výzdoby kostela jsou nejstarší fresky v jižní lodi. Z ultrakvistické doby pochází český nápis na vítězném oblouku (1494), tři zvony (1534, 1570), renesanční kamenná křtitelnice od Anny Miřkovské s českými nápisy (1603), šest náhrobníků z let 1551 – 1590, m. j. figurální Zumrů z Herstošic a Salominy Kalihrachové, a konečně obraz rodiny Václava ze Štampachu (1618), který se do roku 2002 nacházel v kostele ve Valči. Ostatní zařízení kostela je z období rekatolizace a po něm: hlavní oltář s obrazy Navštívení a Korunování Panny Marie od chebského malíře Ebernharda z r. 1667, skupina Ukřižování pod triumfálním obloukem (1684), konšelské lavice s malbami svatých (1686). Ostatní zařízení bylo sňato při opravě kostela a čeká na restaurování (kazatelna z r. 1672). Vzácné varahny z roku 1774 jsou dílem Franze Prokopa Nolliho z Úterý, nástroj byl nedávno restaurován a nyní se dokončuje dřevěné osazení. Čtyři náhrobky nápisové a znakový Kokořovců jsou z let 1636 – 1730.
KAPLIČKY:
Při cestě silnicí od žlutického vlakového nádraží směrem na Štědrou a Toužim, spatříme nad serpentinami na pravém svahu pseudorománskou rotundu – kapli sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Jana Nepomuckého není jedinou kaplí ve městě. Na druhém konci Žlutic, v Karlovarské ulici u vjezdu do autokempu, stojí morová kaple sv. Šebestiána. Byla postavena v roce 1714 jako poděkování za to, že se velký mor roku 1713 Žlutic nedotkl. Dnešní podoba kaple je z roku 1860. Uvnitř se nachází socha Piety z obce Knínice u Žlutic. V Poděbradově ulici stojí třetí kaple, Kaple Svatého kříže. Byla postavena v roce 1732 a stojí na místě, kudy se na bývalý žlutický hřbitov na Hladov ubíraly smuteční průvody.