V květnu si nenechte ujít Průhonice
Parkem protéká Botič a jsou zde tři větší rybníky. Úpravou jeho toku vnikly příznivé klimatické podmínky pro četné vlhkomilné rostliny, včetně rododendronů lemujících břehy potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Pro park je charakteristická proměnlivost přírodních podmínek, kterou umožňuje výškově i půdorysně členitý terén. Je bohatý dendrologickou sbírkou rostlin domácích i shromážděných z celého světa, okolo 1500 často v ČR jedinečných druhů a kultivarů dřevin pocházejících z Kalifornie, Oregonu, východní USA, Kanady, východní Asie, řady oblastí Číny, Japonska, Afghánistánu, Tchaiwanu, Koreje, Himalájí, Balkánu, Karpat, Kavkazu, Španělska, 1200 listnatých, 300 jehličnatých. 600 taxonů a kultivarů trvalek. Nejatraktivnější rostlinou je zde patrně pěnišník, neboli rododendron, najdete zde okolo 8000 taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných přímo zde v místě.
Park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, kterému učarovalo překrásné údolí s protékajícím Botičem. Zadal přestavbu zámku významnému tehdejšímu architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl ve stylu české novorenesance. Tarouca později přikoupil další pozemky a zvětšil původní rozlohu parku na 220 ha (v současné době má park již 250 ha rozlohy). Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů bylo vytvořeno také pozoruhodné vodní dílo. V parku nechal Tarouca vybudovat rafinované průhledy na zámek, rozsáhlé alpinium a okolo 40 km cest.
V Průhonicích byla za spolupráce Taroucy a předního evropského dendrologa Camillo Schneidera založena roku 1909 Dendrologická společnost a vybudovány Spolkové introdukční a experimentální zahrady s množstvím rostlinného materiálu z celého světa (dnes součást Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích). Tarouca se věnoval budování parku až do své smrti 1936, přestože panství prodal 1927 československému státu.
Dendrologická zahrada byla založena v r. 1974 na pozemcích bývalé zahrady Dendrologické společnosti a přilehlých plochách. Návštěvnost Dendrologické zahrady se pohybuje asi kolem 20 000 návštěvníků za rok, Průhonický park navštíví ročně přibližně 100 000 lidí.
Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven na anglický park. Najdete zde však i mnoho planých druhů rostlin, hub i živočichů. Botanický ústav zde vlastní rozárium s přibližně 1000 kultivarů růží, 1500 klonů kosatců, pivoněk, vodních rostlin. Park zároveň zachovává pro příští generace značný genofond rostlin, hub a živočichů. Návštěvníci jsou také mile překvapeni.českou chaloupkou, přenesenou z Národopisné výstavy v Praze 1895.
Bohužel, mnoho vzácných rostlin v parku pomrzlo za extrémních zim 30. a 40. let minulého století. Další pohromou pro park byla povodeň roku 2002, kdy byl park poškozen vodou z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni se parkem přehnala silná vichřice, která vyvrátila na 600 podmáčených stromů.
V zámku můžete obdivovat plastiky C. Kloučka, fresky jsou od Hanuše Schwaigra, bohužel je však zevnitř veřejnosti nepřístupný s vyjímkou výstavy o Taroucovi, která je však přístupná pouze na objednání na čísle 267 750 346. Zámek slouží především vědeckým účelům Botanického ústavu Akademie věd ČR a Národnímu muzeu.
Nejstarší architektonickou památkou průhonického areálu je zde románský kostelík Narození Panny Marie. Uvnitř najdete gotické nástěnné malby z 1.poloviny 14. století.
Vzhledem k rozlehlosti parku není prakticky možné si vše prohlédnout za jednu návštěvu, a jestliže jste z daleka, zauvažujte třeba o rekreačním a rehabilitačním víkendu který pořádá hotel Floret. Příjemnou únavu z procházky parkem pak můžete rozptýlit v luxusním bazénu hotelu s masážními tryskami při vodní gymnastice.