...z různých deníků...
20. 4. 2008
táááákže tohle jsou nějaký článečky, který se daj volně najít na ruzných blozích....třeba na štěstí.cz ;o) něco fakt stojí za to, to sem dát :o)
Pár tipů jak odradit tu pravou :oD
K neštěstí někdy stačí málo. Na světě opravdu není jen jedna, ale více ideálních partnerek, proto nic neponecháme náhodě a odradíme je všechny najednou, hned teď a tady. Zde najdete několik osvědčených rad, které Vám zde pomohou odradit tu pravou nebo rovnou všechny.
Zamyslete se nad svým inzerátem
Jednou z možností je nenapsat nic. To sice do jisté míry funguje, ale přeci jen se tu a tam najde nějaká žena či dívka, která se vám může ozvat, v očekávání jistého tajemně nebo jinak oduševnělého mystéria. Text Vašeho inzerátu udělá první dojem a tak se vyplatí věnovat trochu času studiu gramatických chyb. Zamyslete se nad tím, jestli jsou všechna i/y opravdu napsána špatně. A zda jste nezapomněli do textu napsat nějakou vulgaritu nebo raději dvě. To by do inzerátu mohlo stačit.
Vyplňte svůj profil
I přes takto odstrašující inzerát se může stát, že by některá osamělá učitelka jazyka českého mohla zahořet chorobnou touhou, a chtěla Vás dovzdělat. Pro tento případ přikročte k vyplnění seznamovacího profilu. Nezapomeňte napsat všechny zvrhlosti. Je škoda na něco zapomenout. Nenapsat o „boubínském“ podpaždí, zapomenout na pět kilo chirurgické oceli po těle, nebo snad nepopsat vaše tetování z hamburského vykřičeného domu by byla neodpustitelná chyba. Můžete o sobě sdělit i více informací. Snížíte tím šanci, že se Vám někdo ozve.
Nepodceňujte hlavní fotku
Přes veškerou Vaší snahu o neseznámení se, se ještě může stát, že se najde nějaká taková, která Vás bude chtít poznat. Přistoupíme tedy k velmi riskantnímu kroku.
Přidání hlavní fotografie je „dvojsečná zbraň“ jednak velmi riskantně zvyšuje šanci na seznámení, ale na druhou stranu, pokud si dáte záležet s výběrem odradíte i ty nejotrlejší.
Buďte vším
Je to jen malý krůček, pár kliků myší, ale velký pomocník. Pokud to jen trochu jde zaškrtněte všechny kategorie. Obrovský úspěch budete slavit s kombinací:
„Vážný - Přátelský - Sex - Flirt“ to je hned jasné oč Vám jde. Pokud se Vám ještě podaří zakomponovat, že jste Gay, pak to jsou body pro Vás. Šance, že si Vás nějaká najde je už minimální.
Buďte vidět - TOP
Můžete být sebestrašnější, můžete napsat o sobě to nejhorší co Vás napadlo, ale pokud Vás nikdo neuvidí, je to ta pravá jistota. Znáte to o slepém kuřeti a zrně....
Pokud jste tolik času věnovali tomu, aby Vás ta pravá nenašla, je škoda celou akci pokazit, přidáním se mezi elitu a být TOP. To poslední co si můžete přát jsou SMS TOP body, které Vás posunou dopředu před desítky tisíc ostatních.
Přihlaste se každý den
Zdá se Vám, že je něco jinak? Nejste TOP a přesto je Váš profil na první straně hned za elitou? Pak je třeba omezit své návštěvy na profilu. Při hledání na štěstí.cz se zobrazují uživatelé v pořadí, v jakém se přihlásili (vždy však až za uživateli s TOP body). Chcete-li mít své jisté místo na straně patnáct a dále je potřeba navštěvovat svůj profil co nejméně. Nemůžete čekat, že když se na svůj profil přihlásíte nejméně jednou denně, že budete dále zůstávat na poslední straně.
Zamyslete se nad svým inzerátem
Jednou z možností je nenapsat nic. To sice do jisté míry funguje, ale přeci jen se tu a tam najde nějaká žena či dívka, která se vám může ozvat, v očekávání jistého tajemně nebo jinak oduševnělého mystéria. Text Vašeho inzerátu udělá první dojem a tak se vyplatí věnovat trochu času studiu gramatických chyb. Zamyslete se nad tím, jestli jsou všechna i/y opravdu napsána špatně. A zda jste nezapomněli do textu napsat nějakou vulgaritu nebo raději dvě. To by do inzerátu mohlo stačit.
Vyplňte svůj profil
I přes takto odstrašující inzerát se může stát, že by některá osamělá učitelka jazyka českého mohla zahořet chorobnou touhou, a chtěla Vás dovzdělat. Pro tento případ přikročte k vyplnění seznamovacího profilu. Nezapomeňte napsat všechny zvrhlosti. Je škoda na něco zapomenout. Nenapsat o „boubínském“ podpaždí, zapomenout na pět kilo chirurgické oceli po těle, nebo snad nepopsat vaše tetování z hamburského vykřičeného domu by byla neodpustitelná chyba. Můžete o sobě sdělit i více informací. Snížíte tím šanci, že se Vám někdo ozve.
Nepodceňujte hlavní fotku
Přes veškerou Vaší snahu o neseznámení se, se ještě může stát, že se najde nějaká taková, která Vás bude chtít poznat. Přistoupíme tedy k velmi riskantnímu kroku.
Přidání hlavní fotografie je „dvojsečná zbraň“ jednak velmi riskantně zvyšuje šanci na seznámení, ale na druhou stranu, pokud si dáte záležet s výběrem odradíte i ty nejotrlejší.
Buďte vším
Je to jen malý krůček, pár kliků myší, ale velký pomocník. Pokud to jen trochu jde zaškrtněte všechny kategorie. Obrovský úspěch budete slavit s kombinací:
„Vážný - Přátelský - Sex - Flirt“ to je hned jasné oč Vám jde. Pokud se Vám ještě podaří zakomponovat, že jste Gay, pak to jsou body pro Vás. Šance, že si Vás nějaká najde je už minimální.
Buďte vidět - TOP
Můžete být sebestrašnější, můžete napsat o sobě to nejhorší co Vás napadlo, ale pokud Vás nikdo neuvidí, je to ta pravá jistota. Znáte to o slepém kuřeti a zrně....
Pokud jste tolik času věnovali tomu, aby Vás ta pravá nenašla, je škoda celou akci pokazit, přidáním se mezi elitu a být TOP. To poslední co si můžete přát jsou SMS TOP body, které Vás posunou dopředu před desítky tisíc ostatních.
Přihlaste se každý den
Zdá se Vám, že je něco jinak? Nejste TOP a přesto je Váš profil na první straně hned za elitou? Pak je třeba omezit své návštěvy na profilu. Při hledání na štěstí.cz se zobrazují uživatelé v pořadí, v jakém se přihlásili (vždy však až za uživateli s TOP body). Chcete-li mít své jisté místo na straně patnáct a dále je potřeba navštěvovat svůj profil co nejméně. Nemůžete čekat, že když se na svůj profil přihlásíte nejméně jednou denně, že budete dále zůstávat na poslední straně.
Trpělivost přináší růže
Na profilu jste nebyli skoro měsíc, jste v seznamu na krásné čtyřicáté straně a vypadá to, že je vyhráno a ta pravá Vás nikdy nenajde. Pěkně pasivně jste vyčkávali,
ničí profil jste nenavštívili a vypadá to, že je osud na Vaší straně. Ale chyba lávky.
ten nahoře totiž má smysl pro humor a hlavně čas.
A tak se stalo, že i přes veškerou Vaší snahu se neseznámit se Vám po několika měsících existence na tomto webu stala ta strašná věc. Vaše osudová láska se objevila a co víc zanechala svůj otisk v podobě návštěvy Vašeho profilu.
Ničeho se nebojte, i pro tuto situaci je tu řešení.
Buďte „upřímní“
To čeho jste se celou dobu obávali se stalo. Jedna z tisíce prošla přes překážky, které jste vašemu seznamování kladli na cestu a byla na Vašem profilu. Neodradilo ji nic. Podívala se na Váš profil a Vám nezbývá než použít zbraň nejtěžší. Pokud „přežila“ Váš inzerát, fotku a hrozný profil, pak je třeba přejít do útoku. Nejspolehlivějším způsobem jak odradit i tuto vzácnou bytost je napsat jí vzkaz. Ovšem pozor! Ať Vás ani nenapadne psát něco jiného než: „Ahoj, jak se máš?“
Cokoli jiného by mohlo vzbudit zájem a to nemůžete potřebovat, že. I přes Vaší snahu se Vám dostalo odpovědi: „Děkuji mám se fajn a co Ty?“ Nedá se nic dělat, uchylte se ke lžím typu, „teď nemohu psát“, „umřela mi má jepice, kterou mám už od dětství“, „mám Ferrari v servisu“ a nebo něco podobného. Pravda stejně jednou vyjde najevo. A i tahle od Vás nakonec uteče.
Utekla, co? Ale hlavu vzhůru. Internet je jen jedna z cest, na které můžete se můžete schovávat před tou pravou. Hlavně nechoďte do společnosti a navštěvujte přátele. Na výlet do přírody jezděte nočním vlakem a cestou s nikým nekomunikujte. Oblíbená místa jsou třeba mostecká uhelná pánev. Uvidíte, že to nakonec vyjde a Vy zůstanete zcela sami. Zůstanete zasypáni vlastní samotou a možná nejen tou.
Smažte si profil
Udělali jste pro sebe a svou samotu maximum. I přes Vaši neskutečnou snahu si nikoho nenajít se z desítek tisíc uživatelů našlo pár, co Vás berou? Je to tak, to je realita. Pak už Vám nezbývá, než se smazat a zmizet. Ale to by byla škoda co?
Na profilu jste nebyli skoro měsíc, jste v seznamu na krásné čtyřicáté straně a vypadá to, že je vyhráno a ta pravá Vás nikdy nenajde. Pěkně pasivně jste vyčkávali,
ničí profil jste nenavštívili a vypadá to, že je osud na Vaší straně. Ale chyba lávky.
ten nahoře totiž má smysl pro humor a hlavně čas.
A tak se stalo, že i přes veškerou Vaší snahu se neseznámit se Vám po několika měsících existence na tomto webu stala ta strašná věc. Vaše osudová láska se objevila a co víc zanechala svůj otisk v podobě návštěvy Vašeho profilu.
Ničeho se nebojte, i pro tuto situaci je tu řešení.
Buďte „upřímní“
To čeho jste se celou dobu obávali se stalo. Jedna z tisíce prošla přes překážky, které jste vašemu seznamování kladli na cestu a byla na Vašem profilu. Neodradilo ji nic. Podívala se na Váš profil a Vám nezbývá než použít zbraň nejtěžší. Pokud „přežila“ Váš inzerát, fotku a hrozný profil, pak je třeba přejít do útoku. Nejspolehlivějším způsobem jak odradit i tuto vzácnou bytost je napsat jí vzkaz. Ovšem pozor! Ať Vás ani nenapadne psát něco jiného než: „Ahoj, jak se máš?“
Cokoli jiného by mohlo vzbudit zájem a to nemůžete potřebovat, že. I přes Vaší snahu se Vám dostalo odpovědi: „Děkuji mám se fajn a co Ty?“ Nedá se nic dělat, uchylte se ke lžím typu, „teď nemohu psát“, „umřela mi má jepice, kterou mám už od dětství“, „mám Ferrari v servisu“ a nebo něco podobného. Pravda stejně jednou vyjde najevo. A i tahle od Vás nakonec uteče.
Utekla, co? Ale hlavu vzhůru. Internet je jen jedna z cest, na které můžete se můžete schovávat před tou pravou. Hlavně nechoďte do společnosti a navštěvujte přátele. Na výlet do přírody jezděte nočním vlakem a cestou s nikým nekomunikujte. Oblíbená místa jsou třeba mostecká uhelná pánev. Uvidíte, že to nakonec vyjde a Vy zůstanete zcela sami. Zůstanete zasypáni vlastní samotou a možná nejen tou.
Smažte si profil
Udělali jste pro sebe a svou samotu maximum. I přes Vaši neskutečnou snahu si nikoho nenajít se z desítek tisíc uživatelů našlo pár, co Vás berou? Je to tak, to je realita. Pak už Vám nezbývá, než se smazat a zmizet. Ale to by byla škoda co?
Pár tipů jak odradit tu pravou: Tak to asi zabírá éééj :o) fag dobrý :oD
klasny pribeh ale bohuzel smutnej
Chlapec a dívka jeli na motorce rychlostí přes 120 km/h
Dívka:Spomal,nebo sletím!
Chlapec:Ale nesletíš,pevně se mě drž!
Dívka:Spomal prosím,já se bojím
Chlapec:Ne,je to zábava
Dívka:To teda není,prosím spomal!
Chlapec:Fajn,tak jo,když mi řekneš že mě miluješ
Dívka:Miluju tě,spomal už...
Chlapec:Ted' mě prosím obejmi jako by to bylo naposled
Dívka ho obejme...
Dívka:Spomalíš už konečně?
Chlapec:Můžeš mi sundat helmu a nasadit si jí??Překáží mi...
Druhý den v novinách:
Motorka narazila do budovy,kvůli selhání brzd.Byli na ní dva lidé,ale jen jeden přežil.
Pravdou je,že chlapec v půlce kopce zjistil,že mu vypověděly brzdy,ale nechtěl aby to jeho přítelkyně věděla.Místo toho chtěl,aby mu řekla že ho opravdu miluje,naposledy ho obejmula a potom jí dal svou helmu, i když věděl že to znamená jeho smrt,jen kvůli tomu,aby ona mohla žít...
Dívka:Spomal,nebo sletím!
Chlapec:Ale nesletíš,pevně se mě drž!
Dívka:Spomal prosím,já se bojím
Chlapec:Ne,je to zábava
Dívka:To teda není,prosím spomal!
Chlapec:Fajn,tak jo,když mi řekneš že mě miluješ
Dívka:Miluju tě,spomal už...
Chlapec:Ted' mě prosím obejmi jako by to bylo naposled
Dívka ho obejme...
Dívka:Spomalíš už konečně?
Chlapec:Můžeš mi sundat helmu a nasadit si jí??Překáží mi...
Druhý den v novinách:
Motorka narazila do budovy,kvůli selhání brzd.Byli na ní dva lidé,ale jen jeden přežil.
Pravdou je,že chlapec v půlce kopce zjistil,že mu vypověděly brzdy,ale nechtěl aby to jeho přítelkyně věděla.Místo toho chtěl,aby mu řekla že ho opravdu miluje,naposledy ho obejmula a potom jí dal svou helmu, i když věděl že to znamená jeho smrt,jen kvůli tomu,aby ona mohla žít...
klasny pribeh ale bohuzel smutnej: tak tohle je dost krutý co? :o(
Pokracovani smutneho pribehu :(
Kluk - Dnes jsem tě postrádal ve škole, kde jsi byla?
Děvče- Jo… musela jsem jít k doktorovi
Kluk - [Oh] Vážně? Ty?
Děvče - Nic zvláštního.. každoroční prohlídka
Kluk - [Oh]
Děvče - Tak… co jsme dnes dělali v matice?
Kluk - Nic ti neuteklo.. jen spoustu zápisků
Děvče - OK dobře
Kluk - Jo….
Děvče- Hej .. mám otázku..
Kluk - ok , Ptej se
Děvče- Jak moc mě miluješ?
Kluk - Víš že tě miluju víc než cokoliv!
Děvče - jo…
Kluk - Proč ses ptala?
Děvče- ….>mlčípovzdech< je něco špatně?
Děvče - Ne všechno je v pohodě
Kluk - Určitě?
Děvče- Ano
Kluk - Dobře.. já doufám..
Děvče - Chtěl bys pro mě zemřít?
Kluk - Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil miláčku.
Děvče - Opravdu?
Kluk - Kdykoliv. Ale teď vážně , není něco špatně?
Děvče - Ne.. Já sem v pohodě, ty si v pohodě , my jsme v pohodě, všechno je v pohodě.
Kluk - ….. ok
Děvče - Dobře.. musím jít uvidíme se zítra ve škole
Kluk - Dobře .. Ahoj.. MILUJU TĚ
Děvče - …. Taky tě miluju , pa
DALŠÍ DEN VE ŠKOLE
Kluk - Čau, neviděl si dneska mojí holku?
Kamarád - ne
Kluk - >povzdech<
Kamarád - Ani včera tu nebyla
Kluk - Já vím… Celou noc měla obsazeném telefon..
Kamarád - Hele vole tak víš jaký holky někdy jsou..
Kluk - jo.. ale ona ne
Kamarád - Nevím co ti mám ještě říct …
Kluk - Tak dobře.. Musím jít na Angličtinu , uvidíme se po škole
Kamarád - ok , já jdu na chemii (je tam psáno silence = věda… nepodstatný)
TU NOC
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
Děvče - Prosím?
Kluk - Ahoj
Děvče - [Oh] čau
Kluk - Ty jsi dnes nebyla ve škole?
Děvče - [Oh] Musela jsem jít na nějaký vyšetření
Kluk - Jsi nemocná?
Děvče - Hmm …. Musím jít, na druhé lince mi volá máma
Kluk - Počkám
Děvče - Může to trvat dlouho.. zavolám Ti později
Kluk - Dobře… Miluju Tě miláčku
>>Hodně dlouhá pauza
Děvče - (se slzou v oku) podívej, budeme se muset rozejít
Kluk - Cože???
Děvče - Je to to nejlepší co pro nás teď můžu udělat
Kluk - jo?
Děvče - Miluju tě
>>klik
DĚVČE NEBYLO VE ŠKOLE 3 TÝDNY A NEZVEDÁ TELEFONY
Kluk - Čau vole…
Kamarád - čau
Kluk - Co se stalo?
Kamarád - Nic.. hele mluvil si se svojí ex?
Kluk - ne
Kamarád - Takže si neslyšel?
Kluk - Neslyšel co?
Kamarád - Hmm , nevím jestli bych měl být ten co ti to řekne
Kluk - Vole! Co to kurva… MLUV!!!
Kamarád - [Oh] … zavolej sem 433-555-3468
Kluk - ok
PO ŠKOLE KLUK VOLÁ NA TO ČÍSLO
Hlas - Dobrý den, okresní nemocnice , sesterské oddělení
Kluk - [Oh] musel sem si splést číslo … Sháním svojí kamarádku
Hlas - Jaké se jmenuje pane?
((Kluk dává informace))
Hlas - Máte správné číslo, to děvče je jednou z našich pacientek
Kluk - Opravdu?? Co se stalo? Jak jí je?
Hlas - číslo jejího pokoje je 646 budova A , oddělení 3
Kluk - CO SE STALO?
Hlas - Prosím přijďte a můžete ji vidět
Kluk - POČKEJTE! NE!
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
KLUK JDE DO NEMOCNICE…. DĚVČE LEŽÍ NA NEMOCNIČNÍ POSTELI
Kluk - Panebože! Jsi v pořádku?
Děvče - ……….
Kluk - Miláčku! Mluv se mnou!
Děvče - Já…
Děvče- Jo… musela jsem jít k doktorovi
Kluk - [Oh] Vážně? Ty?
Děvče - Nic zvláštního.. každoroční prohlídka
Kluk - [Oh]
Děvče - Tak… co jsme dnes dělali v matice?
Kluk - Nic ti neuteklo.. jen spoustu zápisků
Děvče - OK dobře
Kluk - Jo….
Děvče- Hej .. mám otázku..
Kluk - ok , Ptej se
Děvče- Jak moc mě miluješ?
Kluk - Víš že tě miluju víc než cokoliv!
Děvče - jo…
Kluk - Proč ses ptala?
Děvče- ….>mlčípovzdech< je něco špatně?
Děvče - Ne všechno je v pohodě
Kluk - Určitě?
Děvče- Ano
Kluk - Dobře.. já doufám..
Děvče - Chtěl bys pro mě zemřít?
Kluk - Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil miláčku.
Děvče - Opravdu?
Kluk - Kdykoliv. Ale teď vážně , není něco špatně?
Děvče - Ne.. Já sem v pohodě, ty si v pohodě , my jsme v pohodě, všechno je v pohodě.
Kluk - ….. ok
Děvče - Dobře.. musím jít uvidíme se zítra ve škole
Kluk - Dobře .. Ahoj.. MILUJU TĚ
Děvče - …. Taky tě miluju , pa
DALŠÍ DEN VE ŠKOLE
Kluk - Čau, neviděl si dneska mojí holku?
Kamarád - ne
Kluk - >povzdech<
Kamarád - Ani včera tu nebyla
Kluk - Já vím… Celou noc měla obsazeném telefon..
Kamarád - Hele vole tak víš jaký holky někdy jsou..
Kluk - jo.. ale ona ne
Kamarád - Nevím co ti mám ještě říct …
Kluk - Tak dobře.. Musím jít na Angličtinu , uvidíme se po škole
Kamarád - ok , já jdu na chemii (je tam psáno silence = věda… nepodstatný)
TU NOC
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
Děvče - Prosím?
Kluk - Ahoj
Děvče - [Oh] čau
Kluk - Ty jsi dnes nebyla ve škole?
Děvče - [Oh] Musela jsem jít na nějaký vyšetření
Kluk - Jsi nemocná?
Děvče - Hmm …. Musím jít, na druhé lince mi volá máma
Kluk - Počkám
Děvče - Může to trvat dlouho.. zavolám Ti později
Kluk - Dobře… Miluju Tě miláčku
>>Hodně dlouhá pauza
Děvče - (se slzou v oku) podívej, budeme se muset rozejít
Kluk - Cože???
Děvče - Je to to nejlepší co pro nás teď můžu udělat
Kluk - jo?
Děvče - Miluju tě
>>klik
DĚVČE NEBYLO VE ŠKOLE 3 TÝDNY A NEZVEDÁ TELEFONY
Kluk - Čau vole…
Kamarád - čau
Kluk - Co se stalo?
Kamarád - Nic.. hele mluvil si se svojí ex?
Kluk - ne
Kamarád - Takže si neslyšel?
Kluk - Neslyšel co?
Kamarád - Hmm , nevím jestli bych měl být ten co ti to řekne
Kluk - Vole! Co to kurva… MLUV!!!
Kamarád - [Oh] … zavolej sem 433-555-3468
Kluk - ok
PO ŠKOLE KLUK VOLÁ NA TO ČÍSLO
Hlas - Dobrý den, okresní nemocnice , sesterské oddělení
Kluk - [Oh] musel sem si splést číslo … Sháním svojí kamarádku
Hlas - Jaké se jmenuje pane?
((Kluk dává informace))
Hlas - Máte správné číslo, to děvče je jednou z našich pacientek
Kluk - Opravdu?? Co se stalo? Jak jí je?
Hlas - číslo jejího pokoje je 646 budova A , oddělení 3
Kluk - CO SE STALO?
Hlas - Prosím přijďte a můžete ji vidět
Kluk - POČKEJTE! NE!
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
KLUK JDE DO NEMOCNICE…. DĚVČE LEŽÍ NA NEMOCNIČNÍ POSTELI
Kluk - Panebože! Jsi v pořádku?
Děvče - ……….
Kluk - Miláčku! Mluv se mnou!
Děvče - Já…
Kluk - Ty co? Ty CO?
Děvče - Mám rakovinu… a žiju na přístrojích
Kluk -…….. (strašně moc se rozpláče ) …….
Děvče - Dnes mi ty přístroje odpojí ….
Kluk - CO??
Děvče - Chtěla jsem ti to říct.. ale nemohla jsem
Kluk - Neřekla si mi to?!
Děvče -Nechtěla jsem ti ublížit
Kluk - Ty mi nikdy nemůžeš ublížit!
Děvče - Chtěla jsem jen vidět že cítíš to stejné co já .
Kluk - Miluju Tě víc než cokoliv! Chtěl bych ti dát celý svět v úderu srdce kdybych mohl.. Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil .
Děvče - Nebuď smutný , miluju Tě a pořád tady budu s tebou
Kluk - Tak proč si se se mnou rozešla?
Sestřička - Mladý muži.. návštěvní hodiny jsou u konce
KLUK OPOUŠTÍ POKOJ..DĚVČE JE ODPOJENO OD PŘÍSTROJŮ A UMÍRÁ
Ale co chlapec neví je proč mu děvče kladlo ty otázky, chtěla aby to řekl na poslední chvíli, a rozešla se s ním jen proto, že věděla že jí zbývají pouze 3 týdny.A myslela si že ho tím ušetří trápení když se rozejdou než umře.
DALŠÍ DEN
Chlapec byl nalezen mrtvý se zbraní v ruce. VZKAZ ZNĚL : Řekl jsem jí že bych se pro ni zastřelil …. Stejně jako ona řekla že by pro mě zemřela…
Děvče - Mám rakovinu… a žiju na přístrojích
Kluk -…….. (strašně moc se rozpláče ) …….
Děvče - Dnes mi ty přístroje odpojí ….
Kluk - CO??
Děvče - Chtěla jsem ti to říct.. ale nemohla jsem
Kluk - Neřekla si mi to?!
Děvče -Nechtěla jsem ti ublížit
Kluk - Ty mi nikdy nemůžeš ublížit!
Děvče - Chtěla jsem jen vidět že cítíš to stejné co já .
Kluk - Miluju Tě víc než cokoliv! Chtěl bych ti dát celý svět v úderu srdce kdybych mohl.. Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil .
Děvče - Nebuď smutný , miluju Tě a pořád tady budu s tebou
Kluk - Tak proč si se se mnou rozešla?
Sestřička - Mladý muži.. návštěvní hodiny jsou u konce
KLUK OPOUŠTÍ POKOJ..DĚVČE JE ODPOJENO OD PŘÍSTROJŮ A UMÍRÁ
Ale co chlapec neví je proč mu děvče kladlo ty otázky, chtěla aby to řekl na poslední chvíli, a rozešla se s ním jen proto, že věděla že jí zbývají pouze 3 týdny.A myslela si že ho tím ušetří trápení když se rozejdou než umře.
DALŠÍ DEN
Chlapec byl nalezen mrtvý se zbraní v ruce. VZKAZ ZNĚL : Řekl jsem jí že bych se pro ni zastřelil …. Stejně jako ona řekla že by pro mě zemřela…
Pokracovani smutneho pribehu :( : ach jo ;(
Koho si pošlete pro smrt vy???
Nějak bylo hodně práce a museli jsme zůstat v práci dlouho. K večeru jsme měli hlad, tak jsem rozhodl, že Hujer dojede pro pizzu. Dal jsem mu prachy, řekl co má přivést a taky kde leží klíče od auta. Hujer byl rád, že se může na chvíli vypařit, tak práci poslíčka vzal. Pokračovali jsme v práci a čekání na pizzu jsme si krátili tím, že jsme odhadovali kde momentálně Hujer je co dělá....
J: Teď si sednul do auta a startuje...
P: Neblázni, teď si ještě seřizuje sedačku a pouští si muziku...
J: No ale teď už určitě vyrazil.
H: Stojíš obráceně, ten se jel otočit, až na kruhák...
J: To je jedno, hlavně, že jede..
... pracujeme...
J: Už je u pizzérky co?
P: Ten jo, možná na mostě.
H: No teď už by tam mohl být.
P: Teď tam recituje ten seznam, co jsme si naporoučeli.
J: Měl jsem si dát dvojitou.
HP (dvojhlasně): Nehubneš?
J: Vlastně jo...
P: Doufám, že se nebude vykecávat se servírkou.
H: Vždyť je stará..
J: Co? je jí tak čtyřicet, sotva...
H: No vždyť říkám stará, .... Na Hujera...
J: Aha...
... pracujeme ...
P: Ten tam snad ty tuňáky loví v Labi, ne?
J: No já myslím, že je dopečeno....
P: Už je vidím v krabicích...
H: Teď bude platit...
J: Jak bude platit? To už snad zaplatil, když čekal, né.... Není přeci blbej...
HP (dvojhlasně): Je!
J: No tak... Kdo by tam jinak jel vy chytráci...
HP (dvojhlasně): Ty!
J: asi se vám podívám na reklamace a hned na platy, co?
H: No tak bych jel já.
P: Ne, ne já bych jel a rád....
... pracujeme ...
H: Teď už je určitě na cestě zpátky...
J: No to doufám...
P: Jasně cítím, jak se pod ním hrne asfalt na mostě....
P: Teď je na náměstí...
H: Myslím, že už je tady a parkuje...
P: To těžko, to bychom slyšeli „mjůzikůůů duc-duc“
J: No doufám, že cestou nepotkal nějakou svou kámošku...
P: Tak to zhubneš. Jediná „holčičí“ pizza je tam ta tvoje...
... bouchly dveře ...
H: Jsem říkal, že parkuje....
Všichni: No to byla doba...!!!
... No a pak do dveří vlezl Hujer. Měl na sobě triko a rifle....
P: Kde to máš... vo*e???
„No co kde mám?“ zeptal se Hujer. No tu pizzu, co asi? No, „Já se byl doma převléct, a teď si jdu pro klíče od auta.......“!
Když nás viděl, rychle sbalil klíče od auta a zmizel....
No a my jsme dál pracovali, jen už jsme si nepovídali, kde je a co dělá, protože k tomu nikdo už nenašel odvahu....
J: Teď si sednul do auta a startuje...
P: Neblázni, teď si ještě seřizuje sedačku a pouští si muziku...
J: No ale teď už určitě vyrazil.
H: Stojíš obráceně, ten se jel otočit, až na kruhák...
J: To je jedno, hlavně, že jede..
... pracujeme...
J: Už je u pizzérky co?
P: Ten jo, možná na mostě.
H: No teď už by tam mohl být.
P: Teď tam recituje ten seznam, co jsme si naporoučeli.
J: Měl jsem si dát dvojitou.
HP (dvojhlasně): Nehubneš?
J: Vlastně jo...
P: Doufám, že se nebude vykecávat se servírkou.
H: Vždyť je stará..
J: Co? je jí tak čtyřicet, sotva...
H: No vždyť říkám stará, .... Na Hujera...
J: Aha...
... pracujeme ...
P: Ten tam snad ty tuňáky loví v Labi, ne?
J: No já myslím, že je dopečeno....
P: Už je vidím v krabicích...
H: Teď bude platit...
J: Jak bude platit? To už snad zaplatil, když čekal, né.... Není přeci blbej...
HP (dvojhlasně): Je!
J: No tak... Kdo by tam jinak jel vy chytráci...
HP (dvojhlasně): Ty!
J: asi se vám podívám na reklamace a hned na platy, co?
H: No tak bych jel já.
P: Ne, ne já bych jel a rád....
... pracujeme ...
H: Teď už je určitě na cestě zpátky...
J: No to doufám...
P: Jasně cítím, jak se pod ním hrne asfalt na mostě....
P: Teď je na náměstí...
H: Myslím, že už je tady a parkuje...
P: To těžko, to bychom slyšeli „mjůzikůůů duc-duc“
J: No doufám, že cestou nepotkal nějakou svou kámošku...
P: Tak to zhubneš. Jediná „holčičí“ pizza je tam ta tvoje...
... bouchly dveře ...
H: Jsem říkal, že parkuje....
Všichni: No to byla doba...!!!
... No a pak do dveří vlezl Hujer. Měl na sobě triko a rifle....
P: Kde to máš... vo*e???
„No co kde mám?“ zeptal se Hujer. No tu pizzu, co asi? No, „Já se byl doma převléct, a teď si jdu pro klíče od auta.......“!
Když nás viděl, rychle sbalil klíče od auta a zmizel....
No a my jsme dál pracovali, jen už jsme si nepovídali, kde je a co dělá, protože k tomu nikdo už nenašel odvahu....
(NE) Vyřešená minulost...
Nějak se mi večer nechtělo pracovat a tak jsem trávil čas na netu. Kouknul jsem se na pár profilů (no dobrá, tak jich bylo asi trochu víc) ale o to větší to bylo překvapení...
Jsem bez šance. Jsem nula s nevyřešenou minulostí.....
Vždy jsem si myslel, že naše (spíš ta moje) minulost je spojená se spoustou nevyjasněných a nevyřešených situací. Ale byla to jen má naivita a hloupost. Skoro každý tu má vyřešenou minulost. Jenom já ne. (tedy předpokládám, že skoro každý, kdo hledá někoho s vyřešenou minulostí, má tu svou vyřešenou)
Je to pro mne záhada. Mám z minulosti tolik nevyřešených věcí, a tolik otázek, že se snad přestanu stydět a požádám ty co už mají vyřešeno o pomoc.
Prosím všechny s vyřešenou minulostí, koukněte se na pár věcí z mé minulosti. Nutně bych si je také potřeboval vyřešit:
- Kam zmizel můj plyšový medvídek?
- Jaký telefon má ta usměvavá dívka kterou jsem potkal a neřekl jí, že je krásná?
- Zemřela má suchozemská želva na sešlost věkem, jak říkal veterinář?
- Opravdu tenkrát učitel pochopil mou poznámku: "žák nad mistra"?
- Co to bylo za maso, tenkrát na dovolené?
- Co to bylo za maso v tom motorestu u D1?
(Tady snad stačí jen jedna odpověď...)
- Kam zmizel můj ztracený mobil?
- Kam zmizel můj druhý a třetí mobil?
(tady bych prosil obě odpovědi...)
- Jak to myslela má bývalá s tou odpovědí:
"Jistě, že jsem ti byla věrná!"?
- Nebyla to sůl? To co jsem té slečně nasypal na první schůzce do kávy, tedy těsně před tím, než beze slova odešla...
- Myslel to "Standa" tenkrát opravdu upřímně?
No a vidíte, to je jen pár otázek. Prostě nemám vyřešenou minulost....
Doufám, že se tu najde alespoň pár lidí co jsou na tom stejně....
Tak pokud někdo nemá vyřešenou minulost a chce si pokecat, tak Ať klidně napíše.
Jsem bez šance. Jsem nula s nevyřešenou minulostí.....
Vždy jsem si myslel, že naše (spíš ta moje) minulost je spojená se spoustou nevyjasněných a nevyřešených situací. Ale byla to jen má naivita a hloupost. Skoro každý tu má vyřešenou minulost. Jenom já ne. (tedy předpokládám, že skoro každý, kdo hledá někoho s vyřešenou minulostí, má tu svou vyřešenou)
Je to pro mne záhada. Mám z minulosti tolik nevyřešených věcí, a tolik otázek, že se snad přestanu stydět a požádám ty co už mají vyřešeno o pomoc.
Prosím všechny s vyřešenou minulostí, koukněte se na pár věcí z mé minulosti. Nutně bych si je také potřeboval vyřešit:
- Kam zmizel můj plyšový medvídek?
- Jaký telefon má ta usměvavá dívka kterou jsem potkal a neřekl jí, že je krásná?
- Zemřela má suchozemská želva na sešlost věkem, jak říkal veterinář?
- Opravdu tenkrát učitel pochopil mou poznámku: "žák nad mistra"?
- Co to bylo za maso, tenkrát na dovolené?
- Co to bylo za maso v tom motorestu u D1?
(Tady snad stačí jen jedna odpověď...)
- Kam zmizel můj ztracený mobil?
- Kam zmizel můj druhý a třetí mobil?
(tady bych prosil obě odpovědi...)
- Jak to myslela má bývalá s tou odpovědí:
"Jistě, že jsem ti byla věrná!"?
- Nebyla to sůl? To co jsem té slečně nasypal na první schůzce do kávy, tedy těsně před tím, než beze slova odešla...
- Myslel to "Standa" tenkrát opravdu upřímně?
No a vidíte, to je jen pár otázek. Prostě nemám vyřešenou minulost....
Doufám, že se tu najde alespoň pár lidí co jsou na tom stejně....
Tak pokud někdo nemá vyřešenou minulost a chce si pokecat, tak Ať klidně napíše.
(NE)Vyřešená minulost : jááááj já chcípám smíchy héj :oD asi mám taky nevyřešenou minulost :oD
Mých "devatero" řemesel.
Do dnešního rána jsem se probudil jako DETEKTIV. Můj první případ byl nalézt rozpustnou kávu, cukr a čistý hrnek. Protože se mi po půl hodině podařilo najít jen kávu, o cukru tu občas někdo slyšel, ale čistý hrnek tu v životě nikdo neviděl, rozhodl jsem se změnit povolání. Budu UMÝVAČEM NÁDOBÍ. Povedlo se mi umýt jeden hrnek a jednu kávovou lžičku. A to všechno za necelých deset minut. Nic jsem sice nerozbil, ale to jen díky tomu, že lžička i hrnek jsou z nerezu. Navíc ty nebezpečné chemikálie, no třeba Jar. Najdu si klidnější práci. Stanu se STUDNAŘEM. Tak jako každému dobrému studnaři se voda podaří najít, povedlo se to i mě. Je pravda, že jiný studnař by jí v prostoru kancelářské kuchyňky našel dříve
než za patnáct minut. Končím s prací studnaře, ale zůstanu v oboru. Teď budu INSTALATÉR. Jako instalatér jsem se také moc nepovedl. Vodu z plastového barelu jsem sice dostal, ale málo kdo by k tomu potřeboval kladívko, kleště, nůž a dva metry zahradní hadice. Najdu si něco mimo obor. Stal jsem se HLÍDAČEM. Práce hlídače rychlovarné konvice mě přestala naplňovat, hned jak jsem se dozvěděl, že se konvice sama vypíná. PRACOVNÍKEM VÝZKUMU jsem se stal více, či méně náhodou. Ale jak jinak pojmenovat
alchymistické pokusy s přesným odměřováním, rozsypáváním rozpustné kávy, cukru a občasné experimenty s mlékem? Po krátké kariéře výzkumníka jsem se stal ELEKTRIKÁŘEM. Bohužel tato práce mi vydržela jen krátce. Pravda, přitahovalo mě
riziko vody spolu s elektrickým proudem v rychlovarné konvici. Ale i přes zjevná rizika, mě elektřina přestala bavit. Stal jsem se ZAHRADNÍKEM. Je to ta profese, při které se něco neustále zalévá? Je. Co na tom, že jsem zaléval tak maximálně čtvrt litrem horké vody. Zdá se Vám to málo? No tak si nalijte čtvrt litru vařící vody na ruku a pak mi napište, jestli je to dost, nebo málo vody. No a protože jsem díky svým předchozím činnostem dovedl vytvořit
téměř plný hrnek horké kávy, rozhodl jsem se stát DEGUSTÁTOREM. A tím jsem vlastně dodnes. Vlastně jsem dodnes vším, jen mi to jde určitě lépe a rychleji, možná ne, ale už to jde i bez zahradní hadice.....
Ale co by jeden neudělal pro ranní kávu, že?
než za patnáct minut. Končím s prací studnaře, ale zůstanu v oboru. Teď budu INSTALATÉR. Jako instalatér jsem se také moc nepovedl. Vodu z plastového barelu jsem sice dostal, ale málo kdo by k tomu potřeboval kladívko, kleště, nůž a dva metry zahradní hadice. Najdu si něco mimo obor. Stal jsem se HLÍDAČEM. Práce hlídače rychlovarné konvice mě přestala naplňovat, hned jak jsem se dozvěděl, že se konvice sama vypíná. PRACOVNÍKEM VÝZKUMU jsem se stal více, či méně náhodou. Ale jak jinak pojmenovat
alchymistické pokusy s přesným odměřováním, rozsypáváním rozpustné kávy, cukru a občasné experimenty s mlékem? Po krátké kariéře výzkumníka jsem se stal ELEKTRIKÁŘEM. Bohužel tato práce mi vydržela jen krátce. Pravda, přitahovalo mě
riziko vody spolu s elektrickým proudem v rychlovarné konvici. Ale i přes zjevná rizika, mě elektřina přestala bavit. Stal jsem se ZAHRADNÍKEM. Je to ta profese, při které se něco neustále zalévá? Je. Co na tom, že jsem zaléval tak maximálně čtvrt litrem horké vody. Zdá se Vám to málo? No tak si nalijte čtvrt litru vařící vody na ruku a pak mi napište, jestli je to dost, nebo málo vody. No a protože jsem díky svým předchozím činnostem dovedl vytvořit
téměř plný hrnek horké kávy, rozhodl jsem se stát DEGUSTÁTOREM. A tím jsem vlastně dodnes. Vlastně jsem dodnes vším, jen mi to jde určitě lépe a rychleji, možná ne, ale už to jde i bez zahradní hadice.....
Ale co by jeden neudělal pro ranní kávu, že?
Mých "devatero" řemesel.: no co k tomu dodat ? :oD
Ta fotka je malá...
No zase tak malá asi není, když jsem tam celý. Ale pro jistotu vám popíšu co (kdo) na té fotce je:
1. Tak na té fotce jsem já.
2. Chvíli mi trvalo, než jsem usoudil, že nejlepší bude, popsat sám sebe od hlavy k patě. Nikoli od paty k hlavě, jak jsem zamýšlel původně.
3. Já objektivně:
Muž, Běloch, Kavkazský typ
Výška: 187 cm (+/- 1cm)
Hmotnost: 100 Kg (+5/-1 Kg)
Věk: 1720 týdnů (tady už jen +)
4. Já subjektivně:
Nemám vlasy. Ne, že bych žádné neměl, ale rozhodl, jsem se je nenosit. Hlavu mám velkou asi tak jako přerostlou dýni, stejně tak „krabatou“ a šišatou asi jako míč na Ragby. No uznejte, že něco takového, jsem nemohl „dorazit“ účesem. Pod vysokým čelem, na kterém je několik jizev z dětství, puberty a kutilství mám oči. V případě mých očí se nedá moc mluvit o barvě. Ale mnohem výstižněji se dá barva mých očí schovat za výraz: „Mix modré, zelené a šedé barvy.“! Mezi tím barevným mixem mám to, čemu se u normálních lidí říká nos. V mém případě se jedná o několik nepravidelných srůstů, zlomenin a opětovných srůstů. Úzké, přísné rty. Kolem úst a na bradě mám přesně spočitatelný (ale těžko zveřejnitelný) počet vousů. Trochu nepřesně jsem se vyjádřil o bradě. Jedná se totiž o skupinu „několika brad“ kaskádovitého tvaru. Vrcholným dílem mé hlavy jsou malá „nosorožčí“ ouška. Celou tu nádheru nese mohutný krk, zvaný také „býčí šíje“. Někdy není poznat kde už je krk a kde hlava a nebo naopak. Ramena mám, vzhledem k velikosti hlavy, nevelká. Rozvádět zde objem svaloviny na mých pažích, zakončených párem nešikovných rukou, mi přijde jako ztráta času.
Následuje propadlý hrudní koš, na který navazuje velké kulaté břicho. Pod břichem mi něco visí. Ale protože na to přes břicho nevidím, tak nevím co popisovat. Celé toto „monstrum“ stojí na hubených nožkách tvaru X, s plochými nohami o velikosti čtyřicet pět a jistí to dva titanové šrouby v kotníku. Jo a abych nezapomněl, na „kohoutí“ ostruhy na patách.
5. Tak to jsem já. Od hlavy až k patě.
1. Tak na té fotce jsem já.
2. Chvíli mi trvalo, než jsem usoudil, že nejlepší bude, popsat sám sebe od hlavy k patě. Nikoli od paty k hlavě, jak jsem zamýšlel původně.
3. Já objektivně:
Muž, Běloch, Kavkazský typ
Výška: 187 cm (+/- 1cm)
Hmotnost: 100 Kg (+5/-1 Kg)
Věk: 1720 týdnů (tady už jen +)
4. Já subjektivně:
Nemám vlasy. Ne, že bych žádné neměl, ale rozhodl, jsem se je nenosit. Hlavu mám velkou asi tak jako přerostlou dýni, stejně tak „krabatou“ a šišatou asi jako míč na Ragby. No uznejte, že něco takového, jsem nemohl „dorazit“ účesem. Pod vysokým čelem, na kterém je několik jizev z dětství, puberty a kutilství mám oči. V případě mých očí se nedá moc mluvit o barvě. Ale mnohem výstižněji se dá barva mých očí schovat za výraz: „Mix modré, zelené a šedé barvy.“! Mezi tím barevným mixem mám to, čemu se u normálních lidí říká nos. V mém případě se jedná o několik nepravidelných srůstů, zlomenin a opětovných srůstů. Úzké, přísné rty. Kolem úst a na bradě mám přesně spočitatelný (ale těžko zveřejnitelný) počet vousů. Trochu nepřesně jsem se vyjádřil o bradě. Jedná se totiž o skupinu „několika brad“ kaskádovitého tvaru. Vrcholným dílem mé hlavy jsou malá „nosorožčí“ ouška. Celou tu nádheru nese mohutný krk, zvaný také „býčí šíje“. Někdy není poznat kde už je krk a kde hlava a nebo naopak. Ramena mám, vzhledem k velikosti hlavy, nevelká. Rozvádět zde objem svaloviny na mých pažích, zakončených párem nešikovných rukou, mi přijde jako ztráta času.
Následuje propadlý hrudní koš, na který navazuje velké kulaté břicho. Pod břichem mi něco visí. Ale protože na to přes břicho nevidím, tak nevím co popisovat. Celé toto „monstrum“ stojí na hubených nožkách tvaru X, s plochými nohami o velikosti čtyřicet pět a jistí to dva titanové šrouby v kotníku. Jo a abych nezapomněl, na „kohoutí“ ostruhy na patách.
5. Tak to jsem já. Od hlavy až k patě.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář