Jak integrovat dítě s DMO mezi vrstevníky?
Většina nemocných dětí s DMO bez těžšího mentálního postižení se může plně integrovat do kolektivu svých vrstevníků, může navštěvovat mateřskou školku i "normální" školu. Při hře s vrstevníky, jakož i při školní výuce dítě získává spoustu podnětů potřebných pro jeho zdravý fyzický a duševní rozvoj. Učí se pohybovat v kolektivu a prosazovat se mezi ostatními. Tyto zkušenosti nemocnému (a samozřejmě i zdravému) dítěti pomohou později v jeho každodenním životě, zejména však při přípravě na budoucí povolání a život ve společnosti.
Dítě se DMO vyžaduje přeci jen zvláštní
přístup přizpůsobený jeho pohybovým dovednostem a schopnostem. Při výchově
postiženého dítě v kolektivu zdravých vrstevníků by mělo být pravidlem
zdůrazňovat, čím se nemocné dítě svým vrstevníkům vyrovná, či v čem je dokonce
předčí a naopak nezdůrazňovat jeho omezení a neschopnosti. Nemocnému dítěti je
třeba vhodným a šetrným způsobem pomáhat překonávat jeho handicap ale vyhnout se
při tom jakýmkoliv projevům soucitu nebo lítosti. Dítě by mělo limity svých
možností poznávat postupně samo tím, že si je vyzkouší, nikoliv, že na ně bude
svými vychovateli, ať již rodiči či pedagogy, "preventivně"¨upozorňováno.
Učitele je potřeba zevrubně informovat o případných poruchách chování, které se
u části dětí (nejen s DMO a přidruženými poruchami) mohou objevovat. Jedině když
učitel zná veškerá specifika dítěte, může jej vést správným směrem. U některých
dětí může hrát velmi významnou roli osobní asistent, který mnohdy umožní
integrovat
Specifickým problémem je pracovní zařazení nemocných s centrální hybnou poruchou. Jakákoliv práce je pro nemocného vždy lepší, než invalidní důchod, byť příprava na zaměstnání a později jeho nalezení může být tvrdým oříškem.