AMD Phenom 9xxx
Proto, aby se využily nové funkce čtyřjádrového procesoru je nutné, aby byl použit kvalitní čipset a také nové grafické karty 3850 a 3870 od firmy ATI Radeon, které pracují na standardu PCIe 2,0.
První revize tehdejších procesorů Athlon 64 měly problémy s frekvencí a paměťovým řadičem - ten byl pouze jedno-kanálový ale na svou dobu to byla i tak převratná . Po odladění počátečních problémů, což trvalo bezmála půl roku přichází na trh "bomba" v podobě procesorů pro novou patici Socket939 a procesory mají již plně funkční dvou kanálový řadič pamětí. Revoluce se započala...
Poprvé v historii se masově mezi běžné uživatele rozšiřují 64-bitové procesory, které mají relativně nízkou spotřebu a hlavně vysoký výkon. Sice málokdo využil možností 64-bitové instrukční sady AMD64, ale prvenství v tomto směru má AMD jisté. Intel uvedl své 64-bitové čipy až později, pod tlakem veřejnosti a konkurence.
S novým úspornějším výrobním procesem, přicházejí i první dvou-jádrové procesory - které se na dlouhou dobu stávají etalonem výkonu a možností. Konkurence se sice pokusila odpovědět vysoce taktovanými "Pentium 4 Extreme" procesory, ale ani ty na Athlony 64 X2 nestačily. V tuto chvíli učinili v AMD jedno z prvních špatných rozhodnutí, které se odráží v dnešnímu stavu firmy. Intel v té době sázel hlavně na architekturu "Netburst", která ale spěla ke svému rychlému konci. To byla chvíle, kdy měli AMD dát veškerou svou sílu a kapacity na vývoj nástupnické architektury, zde ale poněkud "usnuli" na vavřínech (alespoň co se týče nové generace), a čas rychle plynul. Tehdy AMD uvádí nové revize dvou-jádrových čipů a věnuje se mobilním procesorům Turion 64 - které se ale dodnes moc neprosadily.
Poznámka: o tom, co se dělo v nitru vývoje firmy AMD v období mezi uvedením K8 a dnešním K10 panují jen kusé informace. Podle některých zdrojů to mohlo vypadat takto: Na nových raných projektech (původně nazvaných K8L a na zcela novém K9/K10) začíná pracovat několik vývojových skupin (část inženýrů pracovala na novém projektu, část na vylepšení K8) a první fragmenty zcela nové architektury spatřují světlo světa. Původní ambiciózní projekt K10 ale po nějaké době dostává "stop" (o důvodech můžeme jen spekulovat - jisté je jen to, že ze "skoku do neznáma" panovaly v AMD velké obavy) a na jeho místo nastupuje evoluční projekt K8L, který se od této chvíle stává novou K10-kou. V této fázi bylo rozhodnuto příliš "nesahat" na původní jádro procesoru K8 a zaměřit se především "na věci kolem jádra" (interní sběrnice, propojení 4 jader, L3 cache, nový Hypertransport 3.0 atd.). Tento směr vývoje pak předurčil vlastnosti, výkon a charakter nového Phenomu - jedná se tedy o velký (plochou i počtem tranzistorů), monilitický čtyřjádrový procesor s integrovaným řadičem paměti založený na koncepci 4x K8.
Na druhou stranu je evidentní, že si firma AMD nemohla dovolit stejný luxus jako Intel - tj. udržovat dva zcela nezávislé a souběžně pracující týmy vyvíjející odlišná procesorová jádra. Navíc Izraelský team Intelu pracoval podle zcela jiných zásad - mnohem rychleji, s ročními cykly obměny mikroarchitektury jádra (NetBurst Intelu a K8 se vyvíjely v 5-ti letých cyklech), zejména proto, že vyvíjeli nové procesory pro notebooky, které potřebuji nízkou spotřebu a vysokou efektivitu (už z tohoto důvody musely být tyto procesory tak odlišné od původního Pentia 4).
Mezitím ale konkurence, vědoma si své zaostalé architektury, pilně pracovala na architektuře Conroe která je dnes známá jako Core. První 65nm procesory této architektury (jádro Yonah) neznamenaly pro AMD moc velikou konkurenci, Athlony 64 byly stále výkonnější. Mělo to být varování, které ale ředitelé AMD naivně ignorovali s neprozíravým vědomím, že je Athlon 64 prostě lepší. Ano byl, ale už jen na chvilku ...
Když procesory přepracované architektury Core 2 dorazily na trh, u AMD zůstali s "otevřenou pusou doslova stát a zírat". Nejvyšší vedení firmy dokonce i po uvedení těchto procesorů nevěřilo, že je konkurent tak dobrý a výsledky testů bagatelizovalo s poznámkou, že testy byly zmanipulované Intelem!
Bohužel záhy se ukázalo, že tomu tak není. AMD se v tu chvíli probouzí a mobilizuje své síly k vývoji nového čipu - má však již téměř rok zpoždění (tj. doba kdy se plácali po ramenou a těšili se ze svého úspěchu). V tomto odvětví znamená rok ale mnoho a "kdo jednou stál, stojí opodál". Intel prodává miliony nových procesorů týdně, a přetahuje velkou část bývalých zákazníků AMD těmi vlastnostmi, kvůli kterým bylo K8 tak oblíbené + nízkou spotřebou, dobrou přetaktovatelnosti a dobrou efektivitou "výkon / frekvence" (čímž se radikálně firmě AMD snižují tržby a zisky).
V situaci, kdy již Intel zásadně měnil poměry prodaných procesorů ve svůj prospěch, přichází vedení AMD na zajímavou myšlenku: koupit firmu nVidia (obě firmy vedly v minulosti několik utajených jednání). Tato společnost byla pro AMD ale velkým soustem, a z obchodu z několika důvodů nakonec sešlo (mezi jinými i proto, kdo bude CEO, šéfem nově vzniklé firmy). O to překvapivější byla zpráva, že AMD kupuje... společnost ATi, což mnozí považují za jedno z méně šťastných rozhodnutí v historii této firmy (včetně mě). Miliardy dolarů (dva půjčené) utrácí AMD za ATi, a peníze potenciálně potřebné k dokončení K10 jsou nenávratně pryč. Nastala doba značných úspor a restrukturalizace, která opět poněkud oddaluje uvedení nových procesorů, grafik i čipsetů.
Poslední neúspěchy už ponechme stranou (připravujeme samostatný článek o největších přehmatech a úspěších Intelu i AMD) a věnujme se pozitivní současnosti. Kompletní platforma AMD Spider nakonec na trh dorazila. Sice dnes konkurenci pouze dohání, to se ale může se zdokonalením postupů a technologií změnit. Dejme AMD šanci vše vyladit, stejně jako se jim to už jednou povedlo - s procesory řady K8.
První dostupné modely
Procesory byly sice uvedeny minulý týden, ale k dostání v obchodem nejsou a ještě nějaký čas asi ani nebudou. První kusy by měly do české republiky dorazit možná tento týden, maximálně ten příští. Podívejme se na oficiální tabulku modelů a dobu kdy přijdou fyzicky do obchodů.
Model 9500 máme k dispozici i my na dnešní test. Ten by mohl spolu s 9600 být dostupný do týdne i u nás v české republice. Cena bude ale minimálně 6000Kč za nejpomalejší model, možná bude i vyšší - což vůči cenám Q6600 není zrovna moc ideální.
Rychlejší modely než 2.3GHz budou uvedeny až příští rok, kvůli údajné chybě 2.4GHz čipů bylo uvedení na trh odloženo. Chyba se prý projevuje zatuhnutím systému při plném zatížení všech čtyř-jader procesoru, to sice není úplně častá situace ale problém to je vcelku zásadní. Hrozivěji ale vypadá udávaná spotřeba, která u čipu na 2.4GHz činí 125W a u nejrychlejšího dokonce 140W - což je velmi vysoká hodnota.
TDP u procesorů AMD ale představuje nejhorší možné zatížení (nejvyšší možné napájecí napětí a proud, nejvyšší možné vytížení) - tento stav se ani, kdybyste chtěli, podaří docílit jen stěží. Konkurence tento údaj počítá jinak, a proto jsou u ní hodnoty nižší (Intel udává TDP jako průměrnou zátěž při průměrném používání). Jak se rozdíly v udávání těchto parametrů projeví, uvidíme při měření reálné spotřeby sestavy.
Změny v architektuře
V této kapitole se podíváme na hlavní technologické novinky, které s sebou procesory generace K10 přinášejí. Sice jsem se již v jednom článku letmo novinkami zabýval, neuškodí si je ale připomenout a hlavně doplnit o nově dostupné informace.
Nové vlastnosti, které výrobce považuje za důležité vidíte na prvním obrázku. Ten pochází z firemní prezentace nových čipů, a říká nám toto: Procesory Phenom (nebo také rodina "Stars") mají proti předešlé generaci, ale také i konkurenci plnou podporu Hyper-transportu 3.0, Cool´n´Quiet 2.0, integrovaný DDR2-1066MHz paměťový řadič, sdílenou paměť cache L3, ale hlavně se jedná o první nativní čtyř-jádrový procesor. My se dál v této kapitole tedy na všechny tyto zásadní vlastnosti podíváme blíže.
Hlavní výhody
Na úvod musím připomenout, že architektura K10 není zcela nová - jako tomu je u konkurence Intelu (Netburst versus Core). Jedná se v podstatě jen o vylepšení starší generace K8, proto by jí možná předpokládaný název K8L slušel lépe. Jedná se v prvé řadě ale o čtyř-jádrový čip, proto se "musí" odlišovat i názvem generace. K9 prý nebylo použito, kvůli americkému seriálu o psu-policistovi stejného jména. Velká většina základních stavebních kamenů architektury a způsobů práce je ale téměř stejná jako u minulé generace, došlo jen k výrazným zdokonalením a vylepšením - proto také nelze čekat obrovské výkonové rozdíly platforem K8 a K10!
Důležitou vlastností je určitě použitý výrobní proces, který je samozřejmě 65nm, dle všech zpráv by se mělo skutečně jednat o nejkomplexnější čip současnosti. Jádro je tvořeno jedenácti vrstvami, což je proti osmi, ze kterých se skládají procesory Intelu výrazný nárůst. Také počet tranzistorů nových čipů je o 25 procent vyšší než mají čtyř-jádra konkurence.
Vyšší počet tranzistorů je samozřejmě způsoben hlavně pamětí cache, která na ploše čipu zabírá podstatnou plochu. Každé jádro procesoru je vybaveno 128Kb L1 cache, potom 512Kb cache druhé úrovně a konečně cache L3 o velikosti 2MB společné pro všechna jádra. Konkurenční procesory Kensfield mají pro každé jádro jen 64Kb cache L1 a společnou cache L2 o velikosti 4MB, paměť L3 zcela postrádají. Výrobce nám veškeré vylepšené technologické vlastnosti shrnul do jednoduchého výčtu, procesory K10 se od K8 odlišují:
- Širší datovou propustností
- Zdokonaleným paměťovým řadičem
- 32-bytovým "fetch bufferem"
- Zlepšenou funkcí "branch prediction"
- Vykonáváním instrukcí mimo pořadí
- Zrychlením vykonávání MOP kódu
- Zrychlením operací v plovoucí čárce
- Zlepšenou virtualizací
- Efektivní novou úspornou technologií
Nejzajímavější a nejdůležitější nové vlastnosti a vylepšení si v krátkosti ještě přiblížíme dál v textu této kapitoly. Více než detailní rozbor všech "papírových" aspektů nové architektury budou ale důležitější praktické testy, proto je popis novinek opravdu jen velmi krátký.
Kompatibilita napříč sockety
Zpětná kompatibilita je jednou z hlavních hledisek a předností nových procesorů AMD. Výrobce na tom založil velkou část své politiky a hodně tuto skutečnost zdůrazňuje. Procesory K8 a K10 budou fungovat v obou paticích AM2 i AM2+. Do patice AM3 je ale nedáte, což je hlavně z důvodu DDR3 pamětí. Procesory další generace (45nm K10) ale budou mít integrovaný DDR2 i DDR3 řadič, proto je bezpečně budeme moci použít i v AM2, AM2+ paticích.
POZNÁMKA: Podle prvních zkušeností, bez potíží fungují nové Phenomy na základních deskách osazených čipsety nVidia nForce 5xx zcela bez problémů. Testované desky byly od Asusu, a konkrétně šlo o řadu M2N-SLI.
Na obrázku vidíte řez skutečným procesorem s jádrem "Barcelona" nebo "Agena". Čtveřice procesorových jader je jasně patrná, uprostřed čipu se skrývá paměťový řadič, který je už dnes plně kompatibilní s moduly standardu DDR2 i DDR3 - s využitím DDR3 se ale zatím nepočítá, tato část je v nynějších K10 vypnutá. Celou levou část "die" čipu zabírá paměť cache L3.
Skutečné čtyř-jádro
Ano, oproti mnoho let starému modelu spojování částí systému pomocí sběrnice FSB je koncepce AMD a Hyper-transportu mnohem pokrokovější. Hlavní nevýhodou spojení procesorových jader pomocí FSB je její omezená propustnost vůči veškerým důležitým komponentám které jsou k ní připojené.
Uvědomme si, že veškeré I/O zařízení, disky, grafické karty a další jsou spojeny k jediné sběrnici, která je sama o sobě dosti pomalá. Ta je jasně limitujícím "úzkým hrdlem" všech systémů a hlavně těch se čtyř-jádrovými procesory, které k tomu aby byly plně využité nutně potřebují skutečně enormní toky dat. Proto také Intel stále s novými procesory takt FSB zvyšuje, čímž znatelně napomáhá výkonu jeho čipů.
Hyper-transport 3.0
Výrazným vylepšením, ze kterého celá architektura značně těží je nový standard HT 3.0, který je proti dosud používanému mnohem modernější a efektivnější. Maximální frekvence stávajících řešení měla hranici 1400MHz v jednom směru, oficiální specifikace byla 1000MHz, v obou směrech 2000MHz pro stávající platformu. S HT 3.0 se maximální takt sběrnice zvýšil v obou směrech až na 5200MHz, s čímž vzrostla propustnost z 11.2 GB/s na 20.8 GB/s v jednom směru!
Zdokonalení se samozřejmě netýká jen zvýšení taktu, nová je i predikce a optimalizace datových potřeb a dynamická změna šířky pásma v obou směrech. To znamená, že pokud bude náhle potřeba v jednom směru "dopravit" více informací než v druhém a sběrnice se stane "nedostačující" bude systém schopen v potřebném směru šířku sběrnice zvýšit a tím umožnit efektivní přenos dat.
Největší benefit z této nové verze sběrnice by měly mít hlavně grafické karty v MultiGPU zapojení. Tam se možnost přenosu větších objemů dat rychleji, projeví vyšším nárůstem výkonu.
Rychlejší a vylepšený paměťový řadič
Velkým přínosem pro výkon dnešních procesorů AMD je integrovaný paměťový řadič. Stávající Athlony 64 mají jediný 128-bitový řadič, který má ale jednu podstatnou nevýhodu, nedokáže zároveň číst a zapisovat. Přepnutí stavu ze čtení na zápis je hlavní "brzdou" dnešních paměťových řadičů všech domácích platforem a oním "přepnutím" ztrácíme podstatnou část možného výkonu a latence stoupají.
Nové procesory Phenom jsou ovšem v tomto směru velmi pokrokové, mají totiž paměťový řadič rozdělen na dva nezávislé, 64-bitové. To jim pomoci "malého fíglu" s vnitřním čtecím bufferem umožňuje zcela nezávisle číst i zapisovat zároveň, což by mohlo být extrémně poznat na práci s pamětí. Kromě této novinky, vývojáři implementovali velice podobnu technologii organizace práce s pamětí, podobnou "Smart Memory Access" u Intelu.
Vylepšená je i podpora paměťových modulů, jako takových. V "dual channel" je možné využít i moduly s různými kapacitami, maximální možná kapacita připojitelné paměti je až 256TB!
Zdokonalený integrovaný řadič by měl rapidně zvyšovat výkon při použití nízkých latencí modulů - tuto možnost si ostatně vyzkoušíme v kapitole testů. Kde čip podrobíme testu paměťové propustnosti při různých časováních.
128-bitové rozšíření SSE instrukcí
Oproti starší generaci K8, která měla jen dva 64-bitové SSE dekodéry mají nové procesory dvakrát výkonnější. U Athlonů 64 se 128-bitové instrukce musely zpracovávat dvěma rozdělenými moduly s poloviční šířkou což není moc efektivní. První procesory s plným 128-bitovým dekodérem jsou Core 2, ovšem procesory AMD s tímto vylepšením musely počkat až do této doby.
Zefektivnění vykonávání instrukcí
Integrace 32-bytů dlouhého "fetch bufferu" výrazně zvyšuje počet možných provedených instrukcí v jeden okamžik. Tím pádem procesor naráz dokáže zpracovat více operací a hlavně se daří využít procesor stále naplno, nemusí se "čekat" na vykonání předešlých instrukcí, a pak spouštět následující.
V mnoha programech se některé instrukce a operace stále opakují, tím že nové procesory Phenom dokáží takové situace dopředu lépe předvídat, mohou v těchto aplikacích značně urychlit požadované operace.
Dalšími vylepšeními jsou "vykonávání instrukcí mimo pořadí" čímž se mohou provádět další instrukce a operace, i když nejdou v posloupnosti za sebou. Tím efektivněji využíváme procesorový výkon a ten zbytečně nečeká na vykonání určité řady instrukcí. Vylepšení a zrychlení FPU jednotky by také mělo výrazně pomoci v práci s médii a v podobně zaměřených aplikacích.
Vyšší datová propustnost
Dvounásobná šířka pásma L2 a L1 cache procesoru, včetně FP scheduleru umožňují skutečně velice efektivní tok dat skrze oba dekodéry. Tato skutečnost by mohla opravdu razantně zvýšit výkon procesoru při práci v velkými toky dat, jako je enkódování videa a podobně. Druhý obrázek jasně ukazuje "úzké hrdlo" na systémech s poloviční šířkou přenosu dat do pamětí cache, v praxi je ale tato výhoda znát pouze u specifických multi-procesorových aplikací. Spolu se zlepšením transportu dat do pamětí cache, přichází i mnohem výkonnější spojení s paměťovými moduly a severním můstkem čipové sady.
Sdílená Cache L3
Každé jádro procesoru je vybaveno 2x 64Kb paměti cache L1, která slouží jako nejrychlejší datové úložiště procesoru, pokud se paměť zaplní nejstarší data se přesunou do paměti L2, dále stejným postupem i do L3. Jistým omezením se může jevit na dnešní dobu malá paměť L2, která je proti procesorům konkurence čtyřikrát menší, tu ale právě zastoupí sdílená L3 cache. Pokud je nutné nějakou instrukci uchovat delší čas a nebo je společná pro všechna jádra je uložena právě v paměti L3. Z ní jsou data dostupná stejně rychle pro všechna jádra.
Virtualizace
Jak ukazuje další slide, v prostředí virtuálních počítačů by se měl výkon opět značně zvýšit a to díky několika novinkám. Jak je v popisu na obrázku, první je mnohem efektivnější Hyper-transport sběrnice proti "přetížené" FSB u konkurence. Další podstatný element hovořící pro lepší odezvu je integrovaný paměťový řadič a hlavně hardwarové řízení TLB (Translation Lookaside Buffer).
Dosavadní systémy využívali pro virtualizaci "Shadow paging", s novými CPU ale přichází "Nested paging" což je zjednodušeně přímá komunikace s hardwarem počítače, bez překladu "Hypervisorem". K tomu přispěje právě zmíněný TLB buffer, který si bude "pamatovat" spojení mezi virtuálním, skutečným systémem a pamětí. Tím bude přenos velmi zefektivňovat oproti konkurenci, u které sice totéž funguje také ale na softwarové bázi, což je znatelně pomalejší.
Efektivnější spotřeba - Cool´n´Quiet 2.0
Jako poslední vlastnost, kterou dnes v rychlosti zmíním je nový "úsporný" systém nových procesorů. Ti dokáží v případě nevyužití kteréhokoliv jádra, ale třeba i řadiče pamětí, toto jádro zcela zastavit a snížit tím jeho proudový odběr až na jedno procento maximální hodnoty v zátěži. Co to znamená v praxi? Pokud budete dělat nějakou činnost, která jen mírně zatíží jediné jádro, ostatní tři se zcela vypnou a tím se radikálně sníží spotřeba i vyzářené teplo.
V případě potřeby na vyšší výkon procesoru se poté třeba zapne jen jedno další a dvě budou opět vypnutá. Tato vlastnost by se měla týkat veškerých logických částí procesoru, takže je možné "vypínat" i řadič pamětí a další obvody. V rámci tohoto řešení bude svůj takt snižovat i severní můstek, paměti i Hyper-transport sběrnice!
Veškeré tyto nové vlastnosti ale podporují pouze čipsety z továrny AMD/ATi - v konkrétním případě tedy pouze čipsety série 7 (RD-790FX, RD-790X, RD-770).
Shrnutí
Výrobce veškeré podstatné novinky, kterými se rád pochlubí shrnul do posledního obrázku prezentace nových procesorů. Na závěr si je tedy zopakujeme. Hlavní jsou: Přímé propojení s čipsetem a paměťovými moduly, lepší možnosti přenosů dat proti FSB, první skutečné čtyř-jádro, vylepšená architektura, vylepšené úsporné technologie, L3 cache, Hypertransport 3.0.
Papírově jsou nové procesory opravdu velice zajímavé a deklarované nové vlastnosti velmi pokrokové. Ovšem marketingové propagační materiály bývají většinou "upraveny" aby dělaly dobrý dojem. My se jimi nenecháme ovlivnit a přistoupíme k opravdovému procesoru generace K10 - Phenomu 9500.
Phenom 9500 v redakci
Cesta našeho testovacího čipu byla složitá, a konkrétně tento procesor k nám, do České republiky putoval přes "půl světa". Nakonec se ale předpoklady s nedostupností u nás nepotvrdily, a již se v menších množstvím dají u nás sehnat. Cena se u nás pohybuje kolem 6200Kč s DPH.
Všichni, kteří se o tyto procesory zajímají a každou zprávičku o Phenomech znají zpaměti, jistě budou znát i tuhle krabičku. Před několika týdny, se objevila na internetu - a tohle je potvrzení, že tehdy uveřejněný obrázek nelhal. Krabice je praktická a kompaktní, pokračuje v trendu balení posledních procesorů generace K8.
Průhledným okénkem si můžete svůj čip okamžitě zkontrolovat. A podle již tradiční "rohové" nálepky je také možné si přečíst základní specifikace procesoru. V našem případ se jedná o nejlevnější a nejpomalejší model 9500 - s taktem 2.2GHz.
Vnitřek krabice byl trochu překvapením. Kromě obligátního procesoru, manuálu a pěkné nálepky Phenom, je uvnitř opravdu hodně lacině vyhlížející chladič. Úspora nákladů z něho kouká každým coulem. Hlučnost a schopnosti chladit odpovídají jeho vzhledu. Tento chladič, jako by z oka vypadl chladičům z doby Athlon XP! Chladič je naprosto stejný. Pro test jsem proto použil svůj obvyklý vzduchový chladič, za 200Kč - posloužil určitě lépe.
Na závěr představení konkrétního čipu se podívejme na jeho přesnou specifikaci, pomocí programů Everest a CPUz. Procesor má defaultní takt 2.2GHz (11x200MHz), nese 2MB cache L3, a jeho maximální napájecí napětí je 1.25V. Výrobní revize, je v našem případě B2-F.
Program CPUz všechny důležité údaje přečetl správně. "Stepping" je také správně rozpoznán - B2. O dnešních procesorech nám toho ale například Everest řekne více. Podívejte se na následující obrázky.
V Everestu, můžeme na jediné stránce vidět mnohem více důležitých informací. Je zde i revize jádra procesoru, a informace o pamětech.
Problém s paměťmi
Při testování mě zarazil fakt, že paměti se ve všech programech hlásily v jedno-kanálovém režimu (Single mode). Osadil jsem ale moduly správně podle výrobce desky, a neměl by tedy být problém. Ve všech programech se ale stále, ať jsem je přehazoval do různých slotů, hlásily v jedno-kanálovém režimu. Udělal jsem tedy pokus, dal moduly do slotů DDR2_1 a DDR2_2, potom do DDR2_1 a DDR2_3 - změřil jsem propustnost a ta se rapidně lišila. Moduly ve stejně barevných slotech pracují bez pochyb v dvou-kanálovém režimu, i když vám CPUz, Everest, i AMD OverDrive tvrdí že nikoli!
Druhým problémem s paměťmi je situace, že programy třetích stran nedokáží správně přečíst časování. Ani CPUz a Everest ne. Podívejte se na obrázek (klikněte pro zvětšení), jak čte tento údaj CPUz a AMD OverDrive. V BIOSu bylo nastaveno 10-4-4-4.
Místo správných 10-4-4-4, čte CPUz 10-5-4-4, to samé i u jiných nastavených časování. Proto v tomto směru lze plně důvěřovat pouze utilitě AMD OverDrive. Ničemu jinému, tedy alespoň prozatím.
Teploty
Další potíž byla s teplotou, vlastně se čtením teploty programy z Windows. Ani jeden program (včetně AMD OverDrive) nedokázal zobrazit teplotu procesoru ani ostatních čidel desky. Teplota procesoru byla stále "0", a teplota čipsetu "-185" stupňů. Podle vlažného chladiče i v zátěži ale odhaduji teplotu do 50-ti stupňů. V BIOSu byla teplota 35 stupňů.
Shrnutí výkonu proti K8 a konkurenci
Procentuální vyjádření rozdílů grafů je jen velice orientační hodnocení a neodráží skutečný reálný výkon procesorů. Ten je vyjádřen v posledním sloupci, který je plně porovnatelný a výsledky hovoří jasně. Součet, který jsem ale udělal v dolní části tabulky je jen "teoretický průměr" výkonu.
Oproti procesorům starší generace na podobných frekvencích (2.6GHz proti 2.4GHz) je téměř ve všech kategoriích velký nárůst výkonu. Je nutno brát do úvahy, že existují i Athlony 64 X2 na mnohem vyšších taktech - a u nich rozdíly budou podstatně menší. Čtyř-jádrový čip se uplatní jen v některých aplikacích, ve velké většině stále bude výkonnější pouze dvou-jádrový, ale na vysokém taktu.
V přímém souboji stejně taktovaných čipů Phenom a Q6600 ve velké většině testů Phenom mírně zaostává. Rozdíly jsou ale většinou do deseti procent, nebo desítku jen nepatrně přesáhnou. Jasně čitelné hodnoty najdete v tabulce. Maximální diference je u prvního testu Cinebench a komprimace do MP3. Ve hrách jsou rozdíly maximálně dvanáct procent ve hře Crysis.
Zhodnocení a závěr
Architektura: Veškeré technologické novinky a zdokonalené části procesoru se zdají být konkurenceschopné, a výkon čipu velmi přibližují konkurenčnímu Intelu. Podstatným problémem, je nemožnost uvést ihned čipy na vyšších taktech - takových, které by konkurenci výrazně překonaly. Doufám, že se AMD brzy podaří výrobu odladit a nová revize přijde včas. Procesor Phenom na taktu 3GHz by možná i překonal stejně taktované čipy konkurence, to ale nemůžeme zatím ověřit díky špatným možnostem přetaktování - a nevíme tedy, jak výkon poroste spolu s frekvencí.
Přetaktování: Přetaktování těchto čipů je zatím v plenkách, neodladěné BIOSy a dost možná i chyba v návrhu desky (násobič severního můstku) zatím znemožňuje jakékoliv vyšší přetaktování. Osobně si myslím, že půjde i tento konkrétní procesor přetaktovat mnohem lépe, než se nyní mě podařilo. Závěr si ponechám po testu čipu na jiné desce. K tomuto tématu se jistě až přijde čas, na našich stránkách vrátíme.
Výkon: Na stejné frekvenci jsou nynější procesory generace K10, nepatrně pomalejší než čipy konkurence. Rozdíly jsou ale jen v určitých aplikacích, a ještě maximálně několik procent. S klidem mohu říci, že jsou si procesory konkurenceschopné. Pro herní počítač s výkonnou grafickou kartou nebude ani Phenom na taktu 2.2GHz znamenat výraznou brzdu výkonu. S příchodem levných 45nm procesorů Intel, s nízkými frekvencemi se rozdíly jistě zvětší, do té doby ale snad AMD uvede rychleji taktované Phenomy.
Poměr cena/výkon: Zde je situace horší, cena modelu 9500 se v českých obchodech pohybuje od 6200Kč do 7200Kč. Model 9600 bude jistě ještě dražší, odhaduji to na 6500Kč a víc. Což za pomalejší (jak taktem, tak výkonově) procesor, než je Intel Q6600 - který stojí kolem 6500Kč není zrovna moc lákavá nabídka. Za podobnou cenu dostanete u Intelu zkrátka poněkud víc - ověřený výkon, vysoké možnosti přetaktování. Proti hovoří jen nutnost měnit desku, pokud chcete čtyř-jádrový procesor a máte desku s AM2, tak je jistě výhodnější koupit Phenom za podobnou cenu procesoru konkurence a ušetřit za novou desku.
Výhody a nevýhody
Výhody - kompatibilní s AM2 deskami, nízké pracovní teploty, do budoucna jistě lepší cena, připravenost na aplikace - které využijí čtyři jádra, zdokonalená architektura, dostatečný herní výkon.
Nevýhody - Zpočátku špatná dostupnost a vyšší cena, nemožnost většího přetaktování, vyšší spotřeba než konkurence, nižší "výkon na takt" než konkurence.
http://pctuning.cz/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=26&Itemid=28