Přírodní podmínky
Tunisko je na severu a jihovýchodě obklopeno Středozemním mořem. Na západě hraničí s Alžírskem a na jihovýchodě s Lybií. Průměrná nadmořská výška Tuniska je 300 metrů, ale polovina území země leží v nadmořské výšce menší než 200 metrů. Řeky v klasickém slova smyslu tady neexistují. Jedinou výjimkou je největší tuniská řeka Medjerda. Ostatní řeky tvoří pouhá vádí - říční koryta, která jsou v době dešťů zaplavena vodou a v letních měsících zcela vysychají. Pohoří Velký Atlas (Saharský Atlas nebo Velká Dorsale) začíná 30 km od hlavního města Tunis a táhne se až k městu Tebessa v sousedním Alžírsku.
Oblasti Tuniska
Ze zeměpisného hlediska můžeme Tunisko rozdělit na tři hlavní části:
- Tell na severu
- stepi ve střední části země
- saharské oblasti na jihu
Tuny písku a sem tam nějaká ta palma
Tell
Tell se nachází severně od pohoří Velký Atlas. Jedná se o nejrúrodnější oblast Tuniska, která byla v dávných dobách označována jako "obilnice Říma". Tato část je dostatečně zavlažovaná. Roční úhrn srážek v Tellu přesahuje na všech místech 600 mm. V západní části dokonce až 1 500 mm ročně. Nejdeštivějším místem oblasti je Ain Draham.
Místní řeky přes léto vysychají. Jedinou výjimkou je řeka Medjerda, která pramení v Alžírsku a Tuniskem protéká v délce 375 kilometrů, aby nakonec vyústila do Středozemního moře. Se svými přítoky (veškeré větší řeky severí části Tuniska) zaujímá rozlohu 16 000 km2. V letních měsících je hladina řeky Medjerby nízká, zatímco v období dešťů se mění v dravou a nebezpečnou řeku, jejíž průtok je srovnatelný s Dunajem na území Bratislavy. Pod svými nánosy pohřbila punsko-římský přístav Utique.
Step
Zahrnuje střední části Tuniska. Je to oblast, která se táhne od pohoří Atlasu směrem na jih ke Gafské pahorkatině. Převládá travnatá náhorní rovina, kde se daří pastevectví. Oblast se dělí na tzv. Nízkou step (východ) a Vysokou step (západ), které jsou od sebe odděleny pohořím blízko Kairouanu. Průměrný počet srážek je 300 mm za rok. Pro podnebí jsou charakteristické velké teplotní rozdíly. Kromě pastavectví se místní obyvatelé věnují pěstování oliv. Nízká step je tvořena planinami, deště jsou zde nepravidelné. Směrem na východ přechází Nízká step do pobřežní roviny, které se říká Sahel (oblast kolem Sousse, Monastiru a Sfax).
Tuniský jih
Tato oblast zahrnuje zhruba polovinu celého území Tuniska. Na severu se táhne od solných jezer, Matmaty, El Djeridu a Velkého východního ergu (tj. písečné pouště s charakteristickými přesypy) směrem na jih přes oázy až na jih země. Sahara v západní části je typická svými písečnými dunami, vysokými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Vítr ze Sahary je schopný v několika hodinách spálit veškerou úrodu na polích. Pro celou oblast je typický nedostatek vodních srážek.
Vodstvo
Problematika největší tuniské řeky Medjerdy již byla uvedena v části Tell. V jezerech Bizerte a Ichkeul na severu země končí malé říčky Oued Joumin a Oued Tina. Ve střední části země nenajdeme žádné trvalé říční toky, ale pouze již výše zmiňovaná vádí.
Sahara má značné zásoby podzemní sladké vody. Ta na některých místech vytryskne jako pramen, jinde je zapotřebí ji čerpat pomocí artézských studní. Na těchto místech vznikají známé oázy.
Tuniská jezera jsou bezodtoká a tudíž slaná. Zadržují v sobě vodu z četných vádí. Když vyschnou vádí, vysychají i jezera. Původ těchto jezer není známý. V době, kdy jezera vysychají, se na jejich povrchu vytváří lesklá solná vrstva. Ta bývá občas tak silná, že např. v minulosti umožňovala karavan přechod přes vyschlá jezera. Nad lesklým solným povrchem je také možno vidět fatamorgánu.