BÁSNĚ PODLE ABECEDY
A
Tam je nová vana,
tam je také Anna.
Anna pannu má,
do vany ji dá.
Anka banka,
kolébala Janka.
Janek Jí utek,
Anka měla smutek.
Ach, ach, ach -
vy se možná nebojíte,
ale já, mám strach!
Auto jede, sláva, sláva!
Táta mává, mává, mává!
Auto jede, tů, tů, tů.
Táto, mámo, už je tu!
B
Béda dělá bubáka,
bu,bu v boudě huláká.
O Bédovi Běta ví,
Na Bédu to nepoví.
Beránku na nebi,
dělej to jako všici,
pořiď si na zimu
beranici.
Bubu, bubu, bubu.
Běta honí Kubu.
Běto, Běto, bububu,
já tě honit nebudu.
Kuba boudu buduje,
jeho bába hubuje.
Bouda padá - bum!
Kuba nemá dům.
Beránku, smím tě
podrbat za ušima?
Beránku, není ti
v zimě zima?
Byla jedna babka,
měla v bedně jabka,
měla pěkně hladká,
kulatá a sladká.
Byla bába bylinkářka,
byla velká bordelářka.
Bylinky si smíchala,
bohužel už je nesrovnala.
C
Máma dala na polici
tácky, cedník i poklici.
Na ovoce tácky má,
na ně dětem něco dá.
Cinky,cinky,co to cinká?
Cinká malá Lucinka.
Cinky,cinky,co to cinká?
Cinká to Cecilka.
Cínoví vojáci,
co máte na práci?
Cupete, cupity cup,
do krabice, hupity, hup !
Lucka dala na tácky
dva lívance a placky.
Ucítil to malý Macek,
hop - a hupnul na ten tácek.
Je tu Micka, volá: "Macku,
dej mi také jednu placku!"
To jsou Kluci jako buci,
kluci z Úpice.
Pochodují po silnici,
honí slepice.
Na ulici byly cihly,
u těch cihel zedníci.
Pokládali cihlu k cihle,
na ně maltu po lžíci.
Bonifác, koupil tác,
dal na tácek jitrnici,
Micka hupla na lavici,
Bonifác má jen táci.
Otec chytil na udici
lína, cejna i bělici.
Venca chytal, chtěl mít víc
a nechytil vůbec nic.
Na cínové poklice
cinká malá Alice.
Cinky, cinky, bum, bum, bum
z cihel máme celý dům.
Macku , Macku, Macinku,
dej bolavou pacinku!
Medicínu a lék máme,
hned je na tvou packu dáme.
Medicína má tu moc,
jde nemocným na pomoc.
Kocourek a micka
hledí, kde je klícka.
Tam v té kleci něco je,
co jim nedá pokoje.
Cínoví Vojáci,
co máte na práci?
Cupete cupy, cup,
do krabice hup!
Byl jeden švec,
měl divnou věc:
velikou pec,
na peci klec.
V té kleci slepici
sypal jí pšenici.
Každý den z klece
vypadlo vejce.
Č
Naše bílá kočka čilá
na stoličku vyskočila.
pak si očka vyčistila,
aby byla celá bílá.
Často čichá do pekáče,
často chodí na koláče
myšička maličká.
Číhá na ni naše kočka,
až se jednou myšky dočká
bude honička.
Já mám bič a káču
s bičem za ní skáču.
Zatočím ji do kolečka,
uteče mi do dvorečka.
Nesla si Evička
jablíčka v košíčku,
potkala Pepíčka,
měl novou čepičku.
Černá čichá pod pokličku,
očichává, co je v mlíčku.
Uskočila poklička,
kočka spadla do mlíčka.
Čí má očka černá kočka,
čí má oči, čí?
Oči kočičí!
Číhá kočka, černá kočka
na červený míč.
Kočka počká,
míč nepočká,
kočko, míč je pryč!
Švihnu bičem pod nožičku,
uteče mi po chodníčku.
Po chodníčku, za vrata,
moje káča kulatá.
Švihnu bičem pod nožičku,
uteče mi po chodníčku.
Po chodníčku, za vrata,
moje káča kulatá.
Čáp k močálu letí,
s čápem čapí děti.
U močálu čapí teta,
na čápata čeká léta.
u močálu na sluníčku
čekají pak na žabičku.
D
Půjdeme do vody,
To budou závody!
Tonda nás povede,
ten plavat dovede!
Olda se nadal,
doplaval nejdál.
Dupy, dupy, klapy, klapy,
čí jsou tyhle sloní tlapy?
Když ty nohy zadupou,
třesou celou chalupou.
Dupy, dupy, klapy, klapy,
takhle chodí všichni chlapy,
dupy, dup, klapy, klap,
z louže rovnou pod okap.
Do deště, když slunce svítí,
nad domem je duha,
pěkně žlutá jako kvítí,
a nad ní je druhá.
Ď
Děda dělá dětem lodě,
děti s nimi chodí k vodě.
Dívají se za lodí,
jak na vodě závodí.
Na stěně sedí?
na děti hledí.
Tikají, tik, tik, tak!
Umíš to taky tak?
Já mám doma budíka,
ale on mi netiká.
Já však vím, co provedu.
Donesu ho k sousedu.
E
Eskymácká abeceda
to je krásná věda:
sáňkování, koulování
a lov na medvěda.
Enyky, benyky, kukuřice,
včaruj se, hříbátko, do čepice.
Enyky, zlatá turkyně,
koníčku, vyskoč ze skříně.
Emo, Mílo, Ivane,
kdo tu babu dostane?
Ten, ten, ten,
ten musí jít ven.
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
Kdo tam zůstal, není hříbě,
ale stará koza v chlívě.
Když tu kozu našli,
měla tvoji mašli.
F
Fouká venku, fouká,
Haf se z boudy kouká.
Fanda volá na Hafa,
ať vstane a zahafá.
hafá Haf, že nevstane,
až to foukat přestane.
Františku s knírem,
sedíš pod komínem.
Pes na tě vrčí?
že tě dolů strčí.
Fazole, fazole,
dáme je na pole.
Vyrostou z nich nové,
lusky fazolové.
G
Gurášku, Guráš,
kůrečku tu máš.
Abys na mě nevrčel,
Když půjdu od vás.
Olga jede v dešti
v gumovém plášti.
V galoších z gumy
chodit v nich umí.
Gusta má gumový míč.
Kdo má také takový?
Dává góly, ten to umí!
Gusta je kluk jako z gumy.
H
Haló, haló, kdo tam volá?
Zde se hlásí Hanka Holá.
Haló, haló, pane Houško,
slyší hezky vaše ouško?
Husy stojí u rybníka,
holub letí z holubníka.
u rybníka na dubu
sedí hejno holubů.
Horo, horo, vysoká jsi,
spadl kocour do podmáslí.
A z podmáslí do smetany,
měl pazourky zapatlaný.
Ch
Chceš chleba?
Jdi do chléva!
Je tam zajíc,
dá ti krajíc.
Chytil táta sojku,
chytila máma taky.
Chytil táta, chytila máma,
chytily všechny děti,
sojka neuletí.
Chytil jsem slepičku v zeleném ovísku. žádný neví, jaká byla, |
nikomu se nelíbila.
Chata blízko lesa stojí u chaty je kupa chvojí. A vněm chlapci malí |
do chvojí se schovávají.
I
Ivan honí Alíka,
Alík domů utíká.
Ivan čte z čítanky:
to je "a", to je "i".
Ivánku náš, copak děláš?
Děti jdou do školy,
ty ještě v posteli
o nic nedbáš.
Ivánku milý,
den už se chýlí
ke spánku.
Spinkej už, spinkej,
maminčin Ivánku.
Indián,náš kamarád,
své bačkory nosí rád.
Přezuje se v předsíni,
mamince zem nešpiní.
Ivánek, hle,
do školy jde.
Koláč má v práci,
učení ztrácí.
Měsíc svítí
do okýnka,
Ivánek už
pěkně spinká.
J
Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jémine!
Ještě jedno nepojedl,
a už má chuť na jiné.
Jahody se červenají
na pasece u studánky.
Děti si je natrhají,
až jich mají plné džbánky.
Ježibaba s ježidcerou po celý den hubou melou. Až namelou, upečou, |
všechno snědí utečou.
Jede, jede myška okolo rybníčka. Veze, veze proutí, |
uši se jí kroutí.
K
Kája kuká na kukačku
na vysokém buku.
Volá na ni:"Kuku, kuku!"
Ona na něj:"Kluku, kluku!"
Daleko v lesíku
kukačka kuká,
Slyšet je dokola
přes pole, luka.
Kukačka na dubu,
volala na Kubu:
"Kuku, kuku, kuku,
i ty jeden kluku!"
Kokoko,kokoko, dák,
kampak mám
to vajíčko dát?
"Dej své vajíčko,
do kukaně,
slepičko!"
Kupa sněhu kluky láká
postavit si sněhuláka.
Sněhulák je veliký,
z uhlíků má knoflíky.
Pěknou bílou náprsenku,
do oken nám kouká z venku.
Král, král na dudy hrál.
Královna za času
vrzala na basu.
Král, král na dudy hrál.
Kočka v koši mňouká,
pejsek na ni kouká.
Jen, kočičko, nemňoukej,
ty zas, pejsku, nekoukej!
Kabát oškubaný,
úzké kalhoty,
klobouk pomačkaný,
nohy bez boty.
Na kopečku stojí,
Kavky se ho bojí.
L
Pavlínka má Alenku,
Líba pannu Madlenku.
Po jídle je umývají,
do kolébky ukládají.
Láďovi náhle napadlo
udělat malé letadlo.
Letadlo chvíli létalo,
ale potom mu padalo.
Láďa chvíli hlavu kloní,
měl tam chybu jako v loni.
Letadlo mu opět letí,
u Ládi je klubko dětí.
Mýdlo dělá mydlinky,
malé,velké bublinky.
A bublinky chvíli letí,
milují je malé děti.
Haló, haló,
co se to stalo?
Kolo se nám polámalo.
Do kola se zatočilo,
u stolu se zastavilo.
Listopad, listopad,
lísteček mi na dlaň spad.
Zlatý lístek z javora,
zima už jde do dvora.
Naše malá Kamila,
bavila se , bavila.
Foukala mydlinky,
byli z nich bublinky.
Naši už mlátily,
já ještě ležel,
oni šli k snídani,
já taky běžel.
Lidlo, Lidlo, podej mýdlo!
Je tam dole, kde je bydlo.
Mydlit budu já i Milka
povlaky i bílá tílka.
Olda - to je jedlík,
jí devátý knedlík.
Polévky si málo vzal,
knedlíky se ládoval.
Koblihy a vdolky
jedly hlavně holky.
Letěl býlí motýlek
kolem mlýnice.
Viděla ho u mlýna
bílá slepice.
Slepice se divila,
že je také bílí.
hned se ho ptala,
kde ho nabílili.
Leden, leden,
přikryl vodu ledem.
A kde včera byla louže,
tam to dneska pěkně klouže.
Letí ptáci, letí v dál,
podzim se už ukázal.
Nad loukou a polem letí:
"Na shledanou, milé děti!"
Děti šly na výlet.
Víte, co dělaly?
Na louce u lesa
vesele zpívaly.
Po louce běhali,
lovily motýli,
velký jim uletěl,