Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bez komentáře ...

je to tak krásné a zároveň smutné až je to pravda ...


Odi et amo

Dva city neslučitelné spojil jsi ve mně
Tak bolestivě a přitom jemně

Jen blázni dnes ruku v ruce kráčí
Ty důstojnost musíš mít
Labyrint myšlenek divně se stáčí
Jak chladný umíš být

A opět srážím ze stolku fotku tvojí
A křičím slova, jež rány mé hojí

Ta slova nenávisti s lásky přídechem
Chci pohřbít city k tobě v hrobě pod mechem

A zas se stáváš mou drogou, mým časem
Až do doby než z nenávisti srazím tvou fotku na zem

Odi et amo říká moje duše, mé rty
Odi et amo ta příčina jsi ty
Odi et amo nenávist zlou v sobě nosím
Odi et amo zas kajícně tě prosím
Odi et amo ty dva city znám dobře
Odi et amo jsi má láska, mé hoře

Na otázku zda ráda ho mám
Tu divnou odpověď vždy, navždy všem dám
Odi et amo
Nenávidím tě a miluji