To rande bylo fiasko! Jak jsem mohla Pítrovi takhle naletět. Přijdu o 15 minut později a on se tam líbá s nějakou holkou! Sakra a to se mi líbil. Určitě jsem do něj byla i zamilovaná. Až přijdu domu ,Chazzy se zase bude vyptávat. Raději od něj pryč nebo se rozbrečím! Kdyby se moje teta nebavila s jeho mámou ,tak se nejspíš vůbec neznáme. Konečně jsem docupitala v tý shitný tmě až před branku tetina domu. Utřu si slzy a nastražím vděčný úsměv za to ,že mě pustila ven ,jediný ,co nedokážu skrýt jsou mý rudý oči od pláče. ,,Crrr!" zvoním ,jak pomatená. Teta asi spí. ,,Lott?" ozvalo se za mnou. Strachy jsem nadskočila a otočila se. ,,Chazzy!" řekla jsem znuděně. ,,Co ty tu?" ,,Tvoje teta a moje máma šli na čundr ,máme bejt u nás." Oznámil mi s úsměvem. ,,Skvělý!" řeknu a zamračím se. Ten tupec se pořád usmívá ,já na něj mám ted' nejspíš náladu. ,,Tak ,jak dopadlo rande ,,Lotte?" zeptal se a sundal mi ze zad batoh. Sice je jeho dům hned naproti našemu ,ale pan otrava si myslí ,že to nejspíš neunesu. ,,Na hovno." Vzdychnu a otevřu si branku. ,,Jak to?" vopruzuje dál. Takhle zvědavýho člověka jsem snad ještě neviděla. ,,Nechci vo tom mluvit." Vypadlo ze mě. ,,Hm.. to je škoda. Něco jsem ti připravil." Usmál se. Ve dveřích jsem ze sebe shodila bundu a mrskla s ní na botník. ,,Mizerná nálada ,co?" hádal a věšel mou bundu na věšák ,,Jo!" procedila jsem mezi zuby. ,,To přejde." Mrkl na mě vesele. ,,Když na mě nebudeš dělat ty přiblblý cukrbliky ,tak to i přejde." Řekla jsem spíš pro sebe ,ale on to slyšel. Zatvářil se smutně. Vyhledal můj pohled a snažil se mi zadívat do očí. Na to mám tak náladu! Posadila jsem se ke stolu a nalila si minerálku. ,,Osmahl jsem ti slaninu na pánvi ,dokřupava -jak to máš ráda." Pochlubil se a nandal mi plnej talíř tý dobrůtky ,ze který se mi ted' leda tak zvedal kufr. ,,Na." položil to přede mě. ,,Nechci." Zakřenila jsem se a odsunula talíř od sebe. ,,Ty to nemáš ráda?" divil se a měl nějak vlhký oči. No ,ještě se mi tu rozeřvi ,Bennigtone! ,,Ale mám ,ale ted' prostě nechci!" ,,Proč?" ,,Copak musíš všechno řešit?" zvedla jsem se znechuceně od stolu. ,,Kde budu spát?" zadívala jsem se na něj a on se mi pohledem zabodl přímo do očí. Uhla jsem. ,,U mě v pokoji." Řekl tiše a sklonil hlavu. Vystoupila jsem po schodech do jeho pokoje. Hm.. Ten tupec mi dokonce i ustlal! Zase není tak špatnej ,proběhlo mi hlavou. Je docela milej. Sedla jsem si na postel a shodila ze sebe ty hnusný hadry ,který jsem si vzala jenom kvůli Pítrovi. Jen počkej ,ty hajzle ,však ty přilezeš! Řekla jsem si a hledala něco naspaní. Pohled mi sklouznul na Chazzyho šatník. Nebude protestovat. Vytáhla jsem odtud dlouhý černý triko s nápisem Metal a hrůzostrašnou lebkou na přední straně. Přesně můj styl! ,,Lotte?" zaťukal Chester na dveře. ,,Co je?" ,,Nesu ti čaj." Rozhlédla jsem se na noční stolek. Jo ,čaj mi skutečně chyběl ,nikdy nejdu spát bez pití! ,,Pojď dál." Zahučela jsem. Chester pomalu otevřel dveře a zůstal v nich stát. Prohlížel si mě skrz ty svý dementní brejle a v ruce mi nesl čaj a misku brambůrek. Myslí na všechno! ,,Co je?" zeptala jsem se. ,,Já jen.. Mno ..Moc ti to sluší!" vykoktal a nemohl se na mě vynadívat. Jeho pohled sklouzával od konečků mých střapatých rozčepýřených vlasů až po prsty na noze. Znervózňovalo mě to. ,,Dej to sem." Přišla jsem k němu blíž a čaj s miskou mu vzala. Vešel do pokoje a zavřel dveře. ,,Lott.. Nechceš si o tom promluvit?" zadíval se na mě. Posadila jsem se na postel a opřela o zeď. ,,Nevím ,co bych řekla." Pokrčila jsem rameny. ,,Třeba proč jsi přišla ubrečená.." napověděl mi Chazz. Na obličeji se mi objevil škleb. ,,Já nebrečela. Venku byla zima ,nafoukalo mi do očí." ,,Vážně?" zeptal se Chester. Trhla jsem rameny. Přišel blíž a posadil se vedle mě na postel. ,,On tam byl s jinou ,vid'?" zeptal se mě na rovinu a zasáhl mě tak do toho nejbolestivějšího místa z celýho deštivýho dne. Do očí se mi nahnaly slzy a chtěly ven. Zavřela jsem oči a stěží se dokázala zeptat ,jak to ví. ,,Znám ho. Udělá to po každý." Řekl. ,,Ty ses do něj zamilovala?" V krku se jako bych měla sousto ,co je moc velký na to ,abych ho spolkla. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Tak proč brečíš?" zašeptal Chester a utřel mi z tváře neposlušnou slzu ,které se podařilo uniknout. ,,Protože mě nikdo ještě takhle neponížil." vyprskla jsem a už dál nedokázala zadržet pláč. Skulila jsem se Chazzymu do náruče a on mě objímal jako malý mimino. Ted' je ti dobrej ,co? Ozvalo se mý dobrý já a já se rozeřvala ještě víc. ,,Víš..Já se chci najít svýho prince a zamilovat se do něj.." plakala jsem a začala mu vyprávět svý hloupý představy o panu dokonalým. ,,Jenže ať hledám ,jak hledám ,on tady nikde není." Podívala jsem se na Chestera. Netvářil se ,že mu vadilo ,že mu tu řvu v náručí. Spíš se tvářil ,že se mnou soucítí. ,,Nikdo mě nemá rád!" vypadlo ze mě nakonec. ,,Ale Lott. Každý tě má rád ,copak to nevidíš?" vzal mou hlavu do svých dlaní a díval se mi z blízka do očí. Tak krásně se na mě díval. ,,Já tě mám rád." Řekl tiše a políbil mě. Všechno se ve mně vzepřelo a já vylítla. Vyskočila jsem na zem a spustila. ,,To mě chceš jenom dostat do postele nebo co? Si myslíš ,že bych s tebou šla ,ty …Grr! Seš stejnej debil ,jako Pítr!" odfrkla jsem si. ,,Ale ten je alespoň hezkej!" nasadila jsem tomu korunu a vylítla ze dveří. V tomhle baráku ,já nezůstanu! Hodila jsem na sebe bundu ,skočila do bot a vypadla ven. Jen jsem za sebou zabouchla dveře pocítila jsem tu pekelnou zimu ,co se mi cpala pod dlouhý černý triko. No jo! Vždyť já jsem tu v jeho tričku!! Poskočila jsem mrazem na terase. Kam já půjdu? Kdy se vrátí teta? Naskočila mi husí kůže a já jak o závod drkotala zubama. Já se do toho baráku nevrátím! Říkala jsem si v duchu ,ale moje tělo rezignovalo. Umrznuuuu! Otevřela jsem dveře dovnitř a tiše zavřela. Ach teplíčko! Vydechla jsem radostně a přimkla se k topení. Krásně hřálo a já začala rozmrzat. Tím rozmrzla i moje zloba. Tady nebudu! -prolítlo mi hlavou. Skočím si do pokoje pro věci a pak někam vypadnu. Rozhodla jsem se. Vyběhla jsem rychle po schodech ,nečekaně jsem otevřela dveře a zůstala užasle stát ve dveřích. Chazzy seděl na posteli a plakal. Dívala jsem se na něj a rvalo mi to srdce. Proboha proč mi to tak vadí? ,,Chazzy.." řekla jsem a udělala jsem k němu krok. ,,Vypadni!" zařval a znovu si položil hlavu na kolena a brečel. Kousek jsem poodstoupila a pak zůstala stát. ,,Copak jsi neslyšela? Táhni! Já se do tebe zamiloval ,dělal jsem všechno ,abych ti byl dobrej a ty mi takhle ublížíš!" křičel a z jeho překrásných očí padaly perly smutku. ,,Můj princi…" zašeptala jsem a on se na mě prosebně podíval. Přišla jsem k němu blíž. Stála jsem u něho a lehce ho pohladila po ruce. Srdce mi tlouklo ,jak při maratónu a moje oči hledaly jeho pohled. Po chvíli se na mě přeci jen podíval. ,,Ty mi tak ubližuješ." Řekl do ticha a zadíval se na mě svýma smutnýma očima ,ze kterých se kutálely slzy. ,,Neplakej.." Klekla jsem si vedle něho na postel a rukou stírala ty slzy ,co padaly z nejkrásnější očích ,které jsem kdy viděla. Chester se na mě zadíval a povolil nohy. Využila jsem toho a sedla mu do klína. Toužebně se na mě podíval a já ho obejmula kolem krku. ,,Lotte.." řekl tiše. Zajel prsty do mých vlasů a přitáhl si mě k sobě. Zadívala jsem se mu do očí. Kolik musel kvůli mně vytrpět.. ,,Promiň.." řekla jsem tiše a po tváři mi skanula slza. Chester se usmál a políbil mě. Něžně si se mnou hrál a hýčkal mě ve svém náručí. Do ucha mi šeptal ,jak se do mě zamiloval a že tohle už chtěl udělat už strašně dávno. Byla jsem štěstím bez sebe! Chazzy zlíbal všechny ty cestičky od slz po mé tváři. Jazykem mi přejížděl po krku a přitom mě něžně pokládal na postel. Když jsme si leželi v náručí a naše polibky byly stále silnější ozval se zvonek. Trhla jsem sebou. Chester se trochu nadzvedl a zadíval se ke dveřím. Podívala jsem se na nás. Nohy jsme měli mezi sebou propletené a Chazzy se mě rukou dotýkal pod tričkem na boku a lehce přejížděl výš a zase zpět. Obrátil se na mě a prohlédl si mě. Toužebně jsem se na něj zadívala a sápala se po něm. Zvonek se ozval znovu. Zvedli jsme se tedy a šli se podívat ,jak se staří vrací domů. Chazzy mě u schodů chytl do náruče a snesl až dolu. Objímala jsem ho kolem krku a sem tam políbila na tvář. Byl jak sluníčko. Přišli jsme blíže ke dveřím a já je otevřela. Stál tam Pítr. ,,Čau kotě!" mrkl na mě a nahodil svůj křivej úsměv. Zhnuseně jsem si ho prohlídla. ,,Co je?" ,,Tobě to ,ale sluší." prohlížel si mě a přejížděl si jazykem přes rty. Nechutnej tupec! ,,Já vím! Co chceš?" usmál se. ,,Nechceš jít se mnou na procházku ,kotě?" zadíval se mi do očí. Uhla jsem pohledem. ,,Ne." Odpověděla jsem a zívla. ,,Proč ne?" zesmutněl. ,,Protože je mi z tebe na blití." Odplivla jsem si a nechtěně se mu strefila na kalhoty. Naštěstí si toho nevšiml. ,,Co.. Cože?" vykoktal ze sebe. ,,Ale kotě ,já jsem se do tebe zamiloval!" klekl si přede mě. ,,Tak to mám pro tebe jedinou radu." usmála jsem se. ,,Jakou?" chtěl hned vědět. ,,Neplakej!" řekla jsem a zabouchla mu před nosem. Pak jsem se opřela o dveře, podívala se na Chestera a věděla jsem ,že jsem našla svého prince.