Celá sekta se shromáždila kolem velkého pentagramu na zemi.Nikdo si neviděl navzájem do tváře.Tichá společnost.Doprostřed se postavil velitel.Roztáhl ruce a místností se začala hrnout jeho temná latinská slova…
Nikomu to nepřipadalo zvláštní, jen všem po zádech přejel studený závan.Místnost se zaplnila tichým pobrukováním ostatních, kteří se přidali k veliteli.Ten je svýma rudýma očima po jednom pozoroval.
Jeho hlas začal nabírat na decibelech.Po pár sekundách se jeho křik rozezněl po celé místnosti.Vítr v místnosti ještě zchladl.Všem se při zaříkávání začalo kouřit od úst.Pára stoupala tiše nahoru ke stropu, pak se ztratila.
Velitel naposledy zakřičel.Všichni jeho slovo poslušně zopakovali.Po minutce nastalo v místnosti úplné ticho.Velitel zvedl oči ke stropu.Oči mu rudě zaplály ještě víc.Vítr ale nepřestal, jen mu vletěl rychle pod kapucu.Padl vyčerpaně na kolena.Nikdo z ostatních se nepohl.
Jen všichni pozvedli ruce a křikli dvě slova.TY se začaly opakovat po celé místnosti.Velitel se chytl za hlavu, vykřikl.Nedalo se poznat, ještě to bylo bolestivé vykřiknutí nebo radostné.Řev utichl znovu.
Velitel se postavil na nohy.Zabodl svoje rudě zářící oči, do dívky stojící teď naproti němu.Rozesmál se.Krutě a bez soucitu.V kruhu to opět zašumělo.Teď spíš vystrašeně, než aby někdo opakoval zaklínadlo.
,,Všichni ven!“roznesl se jeho hlas po místnosti.Všichni i ta dívka se otočili k bráně vedoucí ven.Doufala jsem, že na mě zapomněl…
,,Všichni kromě Terry.“doplnil.Zastavila jsem se na místě.Každý, kdo kolem mě prošel, se mi podíval pod kapucu, kde se skrýval můj obličej.Jako by se mnou soucítili.
Všichni byli pryč.Poslední za sebou zavřel bránu.Zůstala jsem stát zády k němu.Slyšela jsem jeho kroky, které byly pořád blíž mě.Dívala jsem se před sebe.Přešel přede mě.Pozvedl ruce a sundal si z obličeje kapucu.
Jeho rudé oči se pousmály pod kapucu.Pak vyšel na světlo i jeho úsměv.Dlouhé černé vlasy, jenž mu skrývaly uši.A bradu porostlou bradkou.Natáhl ruce k mojí kapuci, nechala jsem ho, aby mi jí sundal.Tiše dopadla na záda.
Bloudila jsem očima po jeho tváři.Roztáhl ústa v úsměv a vykoukly mu dokonalé bílé zuby.,,Terry…Ani nevíš, jak mě přitahuješ…“pozvedl pravou ruku.Položil jí na mojí tvář.Prsty mě hladil po spánku.Udělal malý krůček ke mně.Měl ode mě obličej asi dvacet centimetrů.
,,Strašně moc…“
Jeho ruka mě hřála i strašila, ale když jsem mu pohlédla zase do rudých očí, nebyly tak strašidelné, spíš naopak.Smutné bez lásky a plné něhy.Nedalo se mu odolat.
,,Ty mě taky, Blacku.“zašeptala jsem tiše, taky s úsměvem.Hladově se ke mně naklonil a vpil se do mě rty.Jako by mi sál můj život.Přitáhl si mě k sobě.Zaryla jsem mu obrovské nehty do zad.
Oba jsme uslyšeli, jak se látka na jeho zádech protrhla.Bylo to nekonečný.Ty polibky i ty jeho dotyky.Nikdo by mu neodolal.Ani jsem skoro nevnímala, že mě položil na černý oltář, který se tam znenadání objevil.
Pomalu jsem mu rozepla hábit, abych spatřila jeho vypracované tělo.Rukou jsem ho po něm pohladila.Obkročmo se na mě posadil.Všechno za mě sundal, jako já z něho.Oči mu rudě svítily.
Chytl mě za ruce a přimáčkl je k oltáři.Nahl se ke mně.,,Miluju tě.“políbil mě znovu, ale tenhle polibek byl zuřivej.Dlouze se mi zadíval do očí a já věděla, co přijde…
Probudil mě polibek na ucho.Otevřela jsem obě oči.Ležela jsem přikrytá hábitem na oltáři.Black ležel usměvavě vedle mě.Otočila jsem se na něho.Usmíval se.Já taky.Přimáčkla jsem se k jeho hrudníku.
,,Líbilo se ti to včera, zlato?“odhrnul mi vlasy z ucha.,,Miluju tě, Blacku.“odpověděla jsem mu jinou formou.Sáhl pod hábit a chytl za velký stříbrný kříž, který mi dal, když mi poprvé řekl, že mě miluje.
Oba jsme se na něj zadívali.,,Je to můj talisman.Talisman naší lásky a toho, jak moc tě miluju, Blacku.“dotkla jsem se jeho tváře.A políbila ho.Když jsem zavřela oči, před očima se mi začaly objevovat záblesky…
Nejdříve jsem viděla Blacka, pak k němu přešla Denny – členka naší sekty…Nakonec ho políbila.Black se jí ani nebránil, prostě se nechal…Po chvilce jsem ho zase viděla se mnou…Ale něco vytáhl z hábitu a zabodl mi to do břicha…
Prudce jsem oči zase otevřela.Black se na mě překvapeně díval.Nechápal, stejně jako já, co se stalo.,,Jsi v pořádku, Terry?“naklonil se ke mně a zkoumal moje oči.Jeho rudé mě strašně přitahovaly.
,,Jo, jsem…“položila jsem mu ruku na hrudník.,,Co to bylo?“chytl mě za bradu, aby se mu můj pohled neztratil.,,Nevím, jenom mi něco přeběhlo před očima.Takový obrázky…“zkoušela jsem mu nelhat, ale neříct, co jsem viděla.
,,Copak jsi viděla?“naklonil hlavu na stranu.,,Jenom – “
Brána se zprudka otevřela.Black k ní hodil svým rudým pohledem.Brána se zase začala zavírat, ale někdo do ní vrazil takovou silou, že se otevřela úplně.Dovnitř vešla Denny.Spatřila nás na oltáři a zašklebila se.
,,Co sem lezeš?!Pustil jsem tě sem?!“křikl na ní.,,Blacku, já nevěděla, že…“nasadila svůj andělský omluvný úsměv.Jak jsem tohle u ní nesnášela!Dělala ze sebe něco, co nikdy nebyla ani nebude…
,,VYPADNI!“ukázal ke dveřím.Denny mě probodla pohledem a vyšla naštvaně ven.Black za ní máchl rukou a brána se opět zavřela.,,TA mě dokáže po ránu, tak strašně vytočit…“sykl a zase sklonil pohled na mě.
Škleb se změnil v úsměv.,,Ale když se na tebe podívám, Terry, cítím se šťastně a plný síly…“držel mě za ruku strašně pevně.Rychle jsem ho políbila, protože mi došlo, že musím do školy!
,,Promiň, Blacku, ale musím do školy!Díky tobě bych na ní zapomněla!“pohladila jsem ho tváři.Postavila jsem se a co nejrychleji se převlékla do oblečení, které se válelo po celé místnosti.Před očima mi pořád běhaly ty scény, co jsem viděla…Kde se vzaly???
Jako poslední jsem vytáhla kříž od Blacka a políbila ho.Black už taky stál, hábit přes sebe jenom hodil, znovu ke mně dokráčel.
,,Bude se mi stýskat, moc…“políbil mě ještě a za dnešek asi naposledy.Projelo to mnou jako elektrický šok.Jako by mi něco dal, ani nevím, co to bylo za pocit.Bylo to divný i krásný…Odtrhl se ode mě.Pohladil mě po tváři.Usmála jsem se znovu.
,,K večeru jsem tady, Blacku.“slíbila jsem mu jako pokaždé.Přehodil si dlouhé vlasy přes rameno, aby mu nepadaly do obličeje.Znovu mě odměnil úsměvem.
Vyběhla jsem z místnosti.Proběhla jsem kolem Denny, která se zase chystala k Blackovi.Věděla jsem, že ho chce.Black už mi ale asi stokrát řekl, že miluje jenom mě.
Hnala jsem se do školy jako blázen.Měla jsem čas se vrátit i do minulosti, proč a jak jsem se tam, do té sekty satanistů, vlastně dostala.
Nehodlala jsem doma dál poslouchat hádky rodičů, musela jsem si najít vlastní život.Zaslechla jsem něco o satanistech a hned jsem je začala hledat.Našla jsem je.Vzali mě k sobě…
Už od první chvíle jsem si všimla, že Blacka přitahuju.Byl to Můj Pán, ale taky mě něčím přitahoval.To on mě všechno učil, našla jsem si v něm dobrého učitele, kámoše a pak i lásku.Denny na mě do té doby strašně žárlí, prý už chtěla Blacka od začátku, ale on jí zase ne.Je mu sice dvacet osm a mě jenom osmnáct, ale cítím, že je jedno jak jsme staří a o kolik, ale dala bych mu i svůj život…Doufala jsem, že on taky a že to na mě jenom nehraje.
Vrátily se mi ty představy.Nevěděla jsem, co to je, ale děsilo mě to…Znamenalo to, že Black miluje Denny a mě má jenom tak.A že by mě dokázal i zabít??Vrtalo mi to strašně hlavou.Nevěděla jsem, co se to se mnou stalo, ani proč se to tak dělo…
Chester se opíral o jednu tyč na basketbalovém hřišti.Kluci si zatím vesele házeli na koš.Moc se mu nelíbila ta představa, že budou hrát před celou školou nějakejch puberťáků.Neměl nic proti nim, ale věděl, že tam budou mít určitě hodně fanoušků, to mu taky nevadilo, ale měl strach z těch holek, co se na ně pořád lepí, že chtějí popis…
Toho se nejvíce bál.
,,Hej, Chestere!Postřeh!“hodil po něm míčem Joe.Chester, aniž by se otočil, ho hbitě chytil a hodil ho překvapenému Joemu zpátky, ten z toho byl tak vedle, že se ho ten míč trefil přímo do ksichtu.Kluci se rozesmáli.
Chester sledoval krajinu kolem školy.Mike mu položil ruku na rameno.,,Na co myslíš?“zeptal se.,,Ani ti nevím, Mikeu, ale necítím se tu moc dobře.“otočil na něj konečně své hnědé oči.
,,Tihle ti nic neudělaj, Chestere.Jsou to jenom děti, který si teprve začínají uvědomovat, co jim dokáže život udělat a způsobit.Chápeš mě?“mluvil Mike, Chester se zatím otočil zpět na krajinu a park kolem školy.
,,Jo, už jsem v poho.A ten ředitel má přijít sem nebo co?“
,,Ne, čekáme až si Joe dohraje s míčem a půjdem za ním.“poopravil ho Mike.Chester se podíval na Joea s úsměvem a doplnil:,,Tak to tu budeme ještě dlouho.“,,Taky se obávám.“Oba se na sebe usmáli.
Kolem hřiště prošla rychlými kroky nějaká dívka v černém.Na krku měla velký stříbrný kříž a zrovna sledovala čas na hodinkách.Chester si prohlédl její obličej.Tipoval jí tak na osmnáct, devatenáct…
Něco ho k té holce strašně táhlo, něco se mu na ní líbilo ale strašně.Takovejch holek není moc.Čekal, že si jich všimne, ale asi byla tak vedle, že si jich ani nevšimla.
,,Asi zaspala, co ty na to?“díval po se po ní taky Mike.Chester otočil hlavu dál za holkou, zrovna vešla do školy.
,,Hej, kluci, jdeme za tím ředitelem.Joe, jestli tu chceš ještě být, tak jo, ale jdem!“mávl na ně rukou Chester a kráče jako první ke vchodu do školy.Potřeboval vědět, kam odešla…
Hnala jsem se strašně rychle do učebny přírodopisu.Kdo by řekl, že budu z toho tak vedle?Nebyla jsem vedle z toho, že jdu pozdě, ale z té noci s Blackem, dlouho už jsem se s ním takhle nepomilovala.Zadívala jsem se na kříž a znovu ho políbila.
Bezmyšlenkovitě jsem vletěla do třídy.Profesor se na mě otočil.,,Ale, ale, Terry, vítej na naší hodině!Už jsem si myslel, že nepřijdeš!“položil na svůj pracovní stůl třídnici.S úsměvem mě pozoroval.
,,Já se vám omlouvám, že jdu pozdě, ale…prostě jsem zaspala!“omluvila jsem se strašně rychle, že na mě profesor vykulil oči.,,Terry, tvojí omluvu přijímám, ale teď se vrať ven, opláchni si obličej v koupelně a pak se vrať zpátky sem do té třídy, jak´s to měla udělat už předtím.“kývl s úsměvem zase ze třídy.
,,Ale proč?“poškrábala jsem se na hlavě.,,Ty to pochopíš!Ven!“vyhnal mě s každodenním úsměvem na rtech ven.Hned mi došlo, co jsem udělala velice špatně.Zapomněla jsem SAKRA zaťukat!
Vyšla jsem bezmocně za třídy a poslušně za sebou zavřela.Opřela jsem se zády o zeď vedle dveří.Slyšela jsem, jak někdo jde chodbou, kde zrovna jsem.Podívala jsem se tím směrem, odkud šly ty hlasy a zvuky.Jako by šla nějaká banda z vyšších ročníků.
Konečně vyšli na světlo.Byli to nějaký chlápci z dálky jsem je nepoznala, ani nedokázala rozeznat jejich tváře, ale radši jsem se postavila.Zaťukala jsem na dveře a vešla dovnitř.
,,Jen vstup k nám, Terry a usaď se na svoje místo.“
Sedla jsem si na místo úplně bez myšlenek.Musela jsem myslet na Blacka a taky na ty moje představy.Nikdy jsem nic takovýho neviděla.Proč zrovna s Denny?Nechápala jsem to, ale možná to měla nějakou spojitost.Opravdu jsem to nevěděla.
Usmála jsem se.Na ten včerejšek fakt jen tak nezapomenu.Bylo to nádherný…Black si mě dokázal pořádně rozmazlit, ale já jeho přece taky!Celá červená jsem se zadívala do lavice.Něco mě ale trefilo zezadu do hlavy.Sklonila jsem pohled k zemi.Tam se válel malý srolovaný papírek.Sebrala jsem ho ze země a rozhlédla se po třídě.
David se na mě velice vesele usmíval.Kývla jsem, jestli to byl on.Jenom pokýval hlavou, že jo.David byl další člen naší satanistické sekty.Ale nedával to na sobě moc znát, zatím co já až moc…
Otevřela jsem to psaníčko od něj.Červenáš se pro Blacka, co?,))Sebrala jsem prudce tužku a ihned mu odepsala:No a co?,))Hned to po něm hodila nazpátek.David si to přečetl.Úsměv na tváři se mu rozzářil ještě víc.
Nevnímala jsem celou hodinu, co vypráví učitel.Myslela jsem jen a jen na Blacka.Prostě mě to strašně dostalo a nemohla jsem s tím nic dělat.Miluju ho a nic to nezmění.V hlavě mi ale proběhl jeden zápor…Denny…
Hodina skončila.
Vyšla jsem jako poslední ze třídy.David na mě čekal hned u dveří.,,Tak co?Jak to včera dopadlo, Terry?“vyptával se hned.Oči mu přitom strašně svítily.,,Davide!Znáš to!“mávla jsem rukou, abych mu nemusela říkat nějaký detaily.
,,Ale prosím tě!Došlo k tomu?“
,,Kdo by řekl, že budeš takhle zvědavej?“
,,Došlo?“
,,JO!A co?“vyjekla jsem na celou chodbu, až se na mě všichni otočili.David byl potěšený s mnou odpovědí a vrazil mi loket do žeber.Docela dost to zabolelo, tak jsem ho ihned odstrčila.
,,V jídelně si tě vychutnám, Terry!“poplácal mě po rameni a zmizel v davu.Hajzl!
Stojím na záchodě před zrcadlem.Všechny holky radši odešly pryč.Vždycky jsem byla sama.Zvykla jsem si, jen na kámoše v sektě.Ve škole ze mě měly holky strach a někteří kluci taky.
Moje podobizna se odrážela v zrdcadle.Pozorovala jsem se temnýma hnědýma očima s černýma linkama, vypadalo to strašidelně.Na tváři jsem měla úsměv.Odhrnula jsem si pramen svých černých vlasů s rudými konečky z ucha a ještě víc se pousmála.
Přejela jsem si prsty po tváři, kde mě ještě ráno hladila Blackova ruka.
Chester konečně vyšel na čerstvý vzduch ven.Kdo by řekl, že ten ředitel bude tak společenský a bude s nimi tak dlouho mluvit?Protáhl se.Nemohla zapomenout na tu holku…
,,Koncert tu tedy máme až na zítra, Chestere.Seš taky takovej šťastnej, že si to tu zatím můžeme prohlédnout?“přešel k němu zase jako stín Mike.Chester s úsměvem přikývl.
,,Klidně si to tu prohlédnu, až po tom, co si pořádně schrupnu!“zívl si Rob, který prošel kolem nich do parku, ve kterém nebyli teď zrovna žádní studenti, ti si dávali oběd v jídelně.
,,Ty si jdeš dát šlofýka pod strom, Robe?“seskočil taky schody Brad.Rob utahaně přikývl.,,Dobrej nápad!!“tleskl si rukama Joe.
Všichni se vydali pomalu do školního parku, aby našli nějaké místo, kde by si mohl Rob pořádně schrupnout.
Chester zamířil svůj pohled na jednu z mnoha laviček v parku.Na té seděla ta dívka!
Seděla jsem na své oblíbené lavičce, jako každý oběd.Nějak se mi nezamlouvalo být v jídelně s tolika lidma.Obzvlášť když mě každý z nich pozoruje.Tady venku to bylo nejlepší.Byl tu klid.
Vedle mě ležel na lavičce discman.Jen tak jsem si něco kreslila, abych alespoň na pár minut zapomněla na Blacka.Bylo už skoro nepříjemný, jak jsem na něj musela myslet.Ve škole jsem slyšela něco o nějakým koncertě, který by se tu měl zítra konat.
Jenom jsem doufala, že to bude něco pořádnýho a ne jako vždycky.Ředitel byl sice vtipný, ale taky když se měli konat nějaký akce, všechno bylo nudný a jediný kdo se tam bavil byl on.Hudba ztichla.
Hned na to mě začala okouzlovat další skladba.Chester začal tiše zpívat.Obdivovala jsem Linkin Park, ale nejvíce z nich Chestera.Všechno co si musel jako malej prožít, muselo být pro něj strašný.A ještě o tom dokáže zpívat.Já bych takovou odvahu nikdy neměla.Radši bych se uzavřela do sebe a nemluvila o tom.Nikdy bych o tom nedokázala mluvit a natož pak zpívat.
Vzhledem taky nebyl špatnej, líbil se mi.Ale já mám Blacka a navíc Chestera neznám úplně, na to abych se do něj musela opravdu zamilovat.Povzdechla jsem si.Zase jsem začala vnímat, co jsem nakreslila.
Vykulila jsem oči!Vždyť jsem nakreslila Denny a Blacka, jak se líbaj!Překvapeně jsem otevřela i pusu.To není možný!Vždyť jsem na to ani nemyslela!Všechny tyhle představy měly něco společného…Blacka a Denny.Musím na to přijít.
Zase jsem si prohlédla obrázek.Vytrhla jsem ho a zmuchlala.Odhodila daleko za sebe.,,Musím vědět pravdu, co se mezi nimi děje!“vypla jsem hudbu.Chesterův hlas se vytratil.
Vrátila jsem obě věci do batohu.S hlavou plnou otázek jsem se postavila, hodila si batoh na záda.,,Třeba něco najdu v knihovně.“plácla jsem se dlaní do druhé.Aniž bych se rozhlédla, jestli mě nikdo neposlouchal nebo dokonce nesledoval, jsem se rozběhla zpátky do školy.Rovnou do knihovny…
,,A zase je fuč!Chazzy, ty máš ale smůlu, co?“strkal do něj Dave.Chester si ale všiml toho papíru, který jsem zahodila.,,Skočím pro to.“sledoval to místo taky Mike.Chester se po něm přátelsky a vděčně podíval.
Mike tam rychle zaběhl.Zůstal stát a otevřel ho.Chester ho pozoroval.Na tváři měl překvapený úsměv.Rychle přiběhl k ostatním zpět.,,TA holka má talent!“mával nad hlavou papírem.Chester mu ho vyškubl, aby se na to mohl podívat taky.
Sledoval ty dvě postavy.Bylo to nádherný, to musel uznat, ale proč to zahodila?Takovou hezkou kresbu?Brad mu to vyšklubl, aby se na to taky podíval.
,,Hele, Mikeu a Joe, vypadá to, že máte konkurenci!“pochechtával se Brad.Joe po něm hodil malej kamínek a zašklebil se.Mike jenom zavrtěl hlavou.
,,Ale proč takovou kresbu zahodila?“vrazil si hrubě ruce do kapes Chester zamyšleně.,,Že by jí to nepřipadalo moc dobrý?“pokrčil rameny Joe.Chesterovi to tak nepřipadalo.Jen se bez výrazu podíval směrem ke škole…
V knihovně jsem nic nenašla.Jak to vypadalo škola nevlastnila žádné knihy o magii.Ani nevím proč.Kráčela jsem se skloněnou hlavou kolem basketbalového hřiště.Park už byl plný lidí, hřiště taky.Musela jsem nad tím pořád přemýšlet.
,,Hej, Terry!Postřeh!“mrštil po mně míčem David, který tam hrál s nimi.V klidu jsem pozvedla hlavu s ní i ruku a míč chytla.David se pousmál.
,,Nechceš si zahrát s námi?“nabídl mi David, když jsem mu míč hodila zpět.,,Co, kluci?Vadilo by, kdyby si s námi zahrála?“rozhlédl se po ostatních David.Ti vypadali, že by nejradši řekli, že ne.Měli ze mě nahnáno.Musela jsem se šklebivě usmát.
,,Proč ne?Tak pojď!“rozhodl ten rudovlasej.Schovala jsem kříž pod černou košili.Tašku hodila k jednomu koši.,,Budeš s Davidem.“kývl k němu.Přikývla jsem.
Hra začala.S Davidem jsme byli docela dobrá dvojka.Hrála jsem ještě s dalšíma klukama, ale ti měli strach mi nahrát.Nadskočila jsem a zase dala koš.
V tom do mě ten červenovlasej vrazil.Docela surově.Dopadla jsem ramenem na zem.Sedřela jsem si kůži.Zvedla jsem k němu nasraně oči.On se jenom usmíval.Jako by se vůbec nic nestalo!
,,Jé, promiň mi to.Já tě neviděl!“
,,To nejsem tak vidět?!“zvedla jsem se a pomalu k němu přešla.Kluci stáli v kruhu kolem nás.Jen zkřížil ruce, úsměv se mu neztratil.
,,Nemám z tebe strach…“
,,To děláš chybu.“zašklebila jsem se na něj.,,Jdeme hrát dál, nebo čekáš, že se s tebou budu prát?Stejně by to vůči tobě nebylo fér…“otočila jsem se na Davida, který držel míč.,,COŽE?!“vyjekl.,,Co jsi to říkala?“
Sebrala jsem Davidovi míč.Přejela jsem si prsty po krvavém rameni a udělala čáru na míči.,,Hele, mluvím s tebou!!“křikl.
Prudce se otočila.Hodila jsem na něj míč.Zašeptala jsem dvě slova.Kývla jsem hlavou ke koši.Ten změnil směr a místo toho, aby se trefil tomu klukovi do ksichtu, trefil přesně koš.Kluk už se hrbil, ale když spatřil, že ho míč netrefil, vystrašeně polkl.
,,Jdeme hrát dál?“rozhlédla jsem se po ostatních klucích.Ti. bez jakéhokoliv očního kontaktu se mnou. přikývli.David prošel kolem mě, aby sebral míč a nenápadně si se mnou plácl.Usmála jsem se…
Naše hra zaujmula i ostatní lidi, kteří byli poblíž basketbalového hřiště.Já a David – i celé družstvo – jsme vedli o pár košů.Zbýval už jenom jeden a budeme vítězi.David mi nahrál míč.Jen tak jsem se vyhla jednomu klukovi a chystala se dát koš.
Ten červenovlasej se ke mně rozběhl.Zašklebila jsem se na něj.Asi se mu ten pohled nelíbil a zpomalil.Hodila jsem a dala poslední koš!
,,Jo!Vyhráli jsme!“začal povykovat kolem dokola David.Utahaně jsem se usmála.Celá hra mě vyčerpala, doufala jsem, že dojdu do Doupěte k Blackovi.Kluci začali poplácávat Davida po zádech.Po mě se jen párkrát někdo usmál.David se ke mně rozběhl a objal mě.
,,Byl jsi dobrej, Davide.“poplácala jsem ho po zádech.,,Ty jsi ale byla lepší!“vrazil mi pusu na tvář.
Zavřela jsem oči.Viděla jsem, jak David někam běží.Najednou ho, ale něco skoplo na zem.Někdo do něj začal kopat.Ztratil vědomí….
Otevřela jsem prudce oči.Zase nějaká představa!Asi se z toho zblázním!Rozhlédla jsem se tiše a nenápadně po klucích.Všichni kluci Davida nasraně sledují.Pochopila jsem tu představu!To tihle kluci, ho kvůli mně zmlátí!Věděla jsem, co mám dělat…
,,V doupěti ti to vysvětlím, Davide.“sykla jsem tiše.David už otvíral pusu na otázku, ale já ho odstrčila od sebe.
,,Už nikdy se mě nedotýkej!Nebo uvidíš, rozumíš?“vyjekla jsem na něj, až i kluci na celém hřišti ustoupili ode mě dál.David jenom otevřel pusu.Pořádně jsem se do něj vpila naštvaně svýma očima.Svým naštvaným pohledem, hodně naštvaným pohledem.
David zacouval vystrašeně dál ode mě.Otočila jsem se, sebrala tu těžkou tašku a vydala se pomalými kroky k doupěti.Doufala jsem, že kluci nechají Davida na pokoji…
Odemkla jsem si dveře do Doupěte.Uvnitř jsem narazila na Jacka.Další satanista, který k nám patří.Je to dobrej kluk, stejně jako David.Hned jak mě spatřil se usmál.,,Ale zdravím tě, Terry!Konečně jsi tady!Black se pořád ptá, kde jsi!“přešel ke mně.
Měla jsem co dělat, abych mu oplatila ten jeho úsměv.Takhle utahaná jsem nikdy snad nebyla!,,Ahoj, Jacku.Hned jsem tam dole…“dívala jsem se mu do očí.Jack si prohlížel pozorně můj unavený obličej.
,,Jsi nějaká utahaná, co?Co se dělo ve škole?“ptal se zvědavě.Jenom jsem mávla rukou.,,Ale jenom jsem si zahrála basket.Musím si odpočinout.Díky, že jsi tak zvědavej…“prošla jsem kolem něj.Cítila jsem, jak se za mnou dívá.Jedna půlka myšlenek mi říkala, abych se otočila a omluvila se mu, ale druhá zase byla jiná a říkala, že jsem to udělala dobře.Už blázním…
Když jsem přemýšlela o tom bláznovství, zase se mi vrátily vzpomínky na ráno a na tohle odpoledne.
,,Že bych dokázala předpovídat budoucnost?“zastavila jsem se.,,Davida jsem viděla, jak ho někdo mlátí a určitě by to udělali ti kluci na hřišti…Ale to tedy musí být budoucnost i to ráno!“Pootevřela jsem pusu.Že by mě Black podváděl?Zavrtěla jsem hlavou, že to nemůže být pravda.,,Musí to být něco jiného!“kráčela jsem s hroznými myšlenkami dál do sklepa, kde bylo naše pravé Doupě.
Dole v místnosti se učilo jako pokaždé.Někteří seděli i na sedačce, která byla u jedné zdi.Black seděl přesně uprostřed.Obklopený jeho nejlepšími přáteli ze sekty.Denny seděla hned vedle něj.Před očima se mi objevila znovu ta scéna z rána.Sklonila jsem hlavu k zemi.
Zamířila jsem rovnou k šatnám, kde měli ostatní věci.Dala jsem batoh vedle Jackových věcí, ten jeho pograffitovaný batoh, bych poznala všude.
Moc se mi mezi ostatní nechtělo.Vzdychla jsem.Mrzelo mě, jaká jsem byla na Jacka.
,,Terry…“ucítila jsem Blackovy ruce na svých ramenou.Taková tíha!,,Kdepak jsi byla takovou dobu?“odhrnul mi vlasy z ucha.
,,Hrála jsem s klukama a Davidem basket, Blacku.Jsem docela utahaná…“pousmála jsem se, když obdařil moje ucho svým polibkem.,,To by se dalo nějak využít, co?“vystrčil svoje bílé zuby.Já neměla nějak moc chuť, byla jsem fakt utahaná.
,,Blacku, nech toho, prosím…“ustoupila jsem od něj a otočila se k němu.Blackovi se blýsklo v očích.,,Kdo říkal, že myslím na tamto, zlato?“chytil mě za ramena a přimáčkl ke zdi.
,,Proč musíš chodit do školy?Ani nevíš, jak moc mi chybíš…“opřel se oběma rukama o zeď, abych mu neutekla.
,,Abych nebyla blbá.“usmála jsem se, když se mezi námi zmenšila vzdálenost našich obličejů.Usmál se a beze slova se do mě vpil ústy.Ty polibky byly nádherný, ale strašně mě oslabovaly, čím dál tím víc.Přejel mi rukou po boku.Jeho dotyky mě dokázaly vždycky pěkně vzrušit.Jeho zvědavá ruka se schovala pod moje triko.Otřásla jsem se vzrušeně.Black se ode mě odlepil ústy.
,,Líbí?“Přikývla jsem.Byl potěšený.Zase se ke mně nakláněl, aby mě zahříval ústy.Ve dveřích se ale objevil Jack.Black i já jsme se tam hned podívali.
Jack se usmíval:,,Že vy si nedáte pokoj!Ale odtud mě vyhnat nemůžeš, Blacku, protože sem může každý!“mrkal po něm očkem Jack.Usmála jsem se.Jacka vždycky napadnou vtipy i v tu nejhorší chvilku.Black se temně usmál.Chytl mě za ruku.
,,Díky ti, Jacku!“sykl, když mě táhl z šatny.S úsměvem jsem po něm mrkla.Jack se taky upřímně usmál, jako by ho to velice potěšilo.Vyšli jsme společně ze šatny.Všichni, co seděli na sedačce, se otočili naším směrem.Střetla jsem se s Dennyím pohledem.Šklebila se, strašně se šklebila.
,,Už jsme si mysleli, že odtamtud nevyjdete!“odkašlával Frank, když jsme tam přišli.Black se velice příjemně usmál.Posadil se na sedačku a stáhl mě k sobě na klín.,,Teda, Blacku, tohle jsem si o tobě teda nemyslel.“ozval se Will.Opřela jsem si hlavu o Blackovu hruď.Když jsem tam seděla, opravdu mě to utahalo a tohle pohodlí se k tomu hodila, přesně na to, abych usnula..To se taky stalo…Poslední co jsem slyšela, byl Willův utichající smích…
Někdo mě hladil po břiše.Otevřela jsem utahaně oči, pořád jsem byl utahaná a jak!Všichni byli pryč.Ležela jsem na sedačce a Black mě hladil po břiše.,,Vítej mezi probuzenými, Terry.“přilehl si vedle mě.Přitulila jsem se k němu.
,,Jak jsem utahaná, to si ani neumíš představit, Blacku.“zavřela jsem zase oči.Jenom něco zašeptal.Chystala jsem se dál usnout, ale Black se přicucl surově k mému krku, docela to zabolelo.,,Blacku, prosím tě, nech mě ještě chvilku spát…Bolí to.“zašeptala jsem.Black toho nechal, ale jen na chvilinku.Pak pokračoval dál.Chytl mě za bok a ještě víc přitáhl k sobě.
Odstrčila jsem se od něj a konečně otevřela oči.Blackovi v nich svítily obrovské plameny.
,,Miluju tě…“usmál se tajemně a začal mě líbat.Nechala jsem ho.Jeho ruka mi pomalu rozepínala knoflíky na mé černé košili.
Věděla jsem k čemu zase dojde, ale nedokázala jsem se mu už bránit.Ta únava mě dostala a zrovna v tu nejhorší chvíli.Když viděl, že neprotestuju, začal mi rozepínat i kalhoty…
Probudila jsem se.Black ještě ležel spokojeně vedle mě a spal.Oblečení se válelo zase všude po místnosti.Kdo by řekl, že to bude chtít Black tolikrát?Sundala jsem jeho ruku z mého břicha, hlavně jsem ho nechtěla probudit.To se mi taky povedlo.Posadila jsem se na gauč.
Black byl včera hodně surovej.Prohlížela jsem si svoje poškrábané ruce a boky.Black se pohl.Polkla jsem.Dostala jsem z něho strach.Co když se zase probudí a zase to bude chtít?Takhle jsem Blacka neznala.
Ale neprobudil se.Naštěstí…Rychle jsem sesbírala oblečení ze země.Oblékla se, hlavně abych zakryla ty škrábance.Přemýšlela jsem, jestli mu tam mám nechat vzkaz nebo ne, ale radši jsem co nejrychleji zmizela z místnosti…
Na chodbě jsem se srazila s Jackem.,,Promiň, Jacku a dobré ráno…“chtěla jsem, co nejrychleji projít kolem něj, ale Jack mě chytl za ruku.,,Co se stalo, Terry?Vypadáš vystrašeně.“pozoroval mé oči.
Vyhla jsem se jeho očím.,,Musím do školy, Jacku.Uvidíme se později.“
,,Mám něco vyřídit Blackovi, až se probudí?“pustil mojí ruku.Byla jsem šťastná, že mě nechal jít.Ale jeho otázka mě překvapila, byla jsem v šoku.
,,Nic mu radši neříkej, Jacku.Měj se!“rozběhla jsem se ke schodům, aby se mě nemohl na nic jiného zeptat.Potřebovala jsem si to urovnat v hlavě…
,,Na co tu čekáš, Chestere?“položil mu ruku zase na rameno jako včera Mike.Chester se naposledy rozhlédl po ulici a přetočil oči k němu.
,,Jenom se tu tak rozhlížím, Mikeu..“pousmál se.Mike se podíval někam za něj.,,Už vím, na co tu čekáš, Chestere.“usmíval se za něj.Chester se otočil.Zase spatřil tu dívku, jak se žene někam do školy.Usmál se.Pořád čekal, že se otočí, ale jako by ty dva neviděla!
,,Opravdu jsi zamilovanej, že jo?“mrkal po něm Mike.Chester se jen usmíval, ale nic neřekl.,,Neboj se, dneska jí uvidíš na koncertě!Tam jí budeš moct sledovat, jak dlouho budeš chtít a ještě jí budeš moct zpívat a všimne si tě!“
Chester musel uznat, že má Mike pravdu.Usmál se ještě víc.,,Ale teď jdem za klukama, Romeo.Za pár minut je koncert!“táhl ho před sebou Mike.Chester ho nakopl a Mike před ním začal utíkat pryč…
,,Terry, co je s tebou?“přisedla si ke mně na schody jediná kámoška Hanny, která se vrátila konečně z dovolený.Věděla o mně, o Blackovi a o všem..Tiše jsem se na ní usměvavě podívala.Zavrtěla jsem beze slova hlavou.
,,Ale nehraj si!“drcla do mě, tak že jsem málem spadla ze schodů.,,Je na tobě vidět, že ti není do smíchu a já chci vědět co!“zkřížila naštvaně ruce.Jenom jsem se zadívala do země.Neměla jsem dneska chuť to někomu říct.Potřebovala jsem si to srovnat sama.
Hanny už se nadechovala na další nadávky, ale já jí rychleji skočila do řeči.,,Hanny, já..Potřebuju být sama…Něco se stalo a já si to potřebuju pořádně vyřešit sama.“Hanny se pousmála tak chápavě.
,,Tak já tě tu nechám o samotě, Terry.Jenom už nebuď tak smutná, hm?O přestávku tě budu zase otravovat, jo?“poplácala mě vesele po rameni a zmizela.Položila jsem si hlavu na kolena.Byla jsem vděčná Hanny, že mě nechala o samotě…
Sakra!Já mám ale smůlu!Asi jsem usnula na těch schodech a mezitím už začal ten koncert venku!Běžím tam jako o život, doufám,že to stihnu.
,,Doufám, že si mě neodchytne ředitel!“zašeptala jsem si, když jsem se dívala na hodinky.Nejradši bych se nakopala do zadku!Konečně jsem seskočila schody dolů.Zpomalila jsem a prošla kolem skupinky učitelů, kteří odcházeli do školy.To mě překvapilo, nikdy neodcházeli pryč, spíš se jim to pokaždé moc líbilo…
Vešla jsem konečně na hřiště.Ztuhla jsem na místě, když jsem spatřila to pódium a na něm poskakovat Chestera a Mikea!K tomu ještě ostatní Linkiny!Usmála jsem se a přešla blíž k jednomu stromu, abych rozumněla Chesterovu každému slovu.Alespoň jedna skvělá zpráva v tomhle dni!
Chester se zadíval do davu a konečně jí spatřil!Dívala se přesně na něj a velice se usmívala.Chesterovi se na tváři taky rozjasnil úsměv.Dozpíval poslední slovo.Mike si všiml Chesterova úsměvu a doplnil:,,Tak a teď si dáme jednu pomalou!Doufám, že každej z vás zná My December!“
Chester nemohl z dívky spustit oči, zatím co ona se červenala, tak on se nadechl a zase začal zpívat…
Nedokázala jsem se na Chestera dívat!On se mi stále díval do očí.Pokaždé jsem se začervenala, ale ten jeho krásný hlas mi pronikal až do morku kostí!Tiše jsem se otřásla, jak jsem z toho byla vedle!Musela jsem si přeci užít ten koncert.Ředitele poprvé v životě napadlo něco úžasnýho.
Zadívala jsem se Chesterovi opět do očí, jen se krásně usmál.Hltala jsem ten jeho čokoládový pohled a nemohla se ho nabažit.,,Terry!Tady jsi!“přiletěla ke mně jako velká voda, ale úplně usměvavá Hanny.Taky miluje tu jejich hudbu.
,,Je super, že tu jsou, co?!“objala mě hned.Odpoutala jsem oči od Chestera, asi si nevšimla těch našich pohledů.Nějak mi to nevadilo, určitě se díval někam pryč.,,Taky jsem z toho vyvedená z míry, Hanny!“zašeptala jsem jí do ucha.
,,Neslyšela jsi, jestli tu budou mít taky autogramy?“pustila jsem jí.Hanny se zamyslela a prohrábla si svojí krásnou čistou bílou hřívu.Vždycky jsem jí záviděla, že má normální rodinu a že si nemusí na nic hrát…Že nezná satanisty, že má bráchu, kterého strašně miluje a není jako já.
,,No, myslím si, že jo, protože prý budou dělat nějakej rozhovor s naším časopisem.Pak to snad bude!Já mám takovou radost, Terry!“padla mi zase do náruče.Bylo krásný vidět, co málo jí chybí ke štěstí.
,,Pojď si sednout tady ke stromu a budeme pozorovat ty chlapy!“mrkla jsem po ní a zatáhla jí přímo k tomu stromu.Posadila jsem se.To bylo přesně to místo, viděla jsem přímo na Chazze.On se taky díval sem…Hanny si přisedla vedle mě.,,Krásný místo a je tu pěknej výhled, co?“usmívala se směrem k Mikeovi.Jenom jsem přikývla.Na tenhle pohled na Chestera budu myslet hodně dlouho.Teď už se díval kolem sebe, ale ty jeho pohledy předtím byly něco jinýho…
Koncert skončil.Bylo to krásný!Šla jsem jako zbavená smyslů do třídy.Ředitel mluvil něco o tom, že po týhle hodině bude autogramiáda.Jestli to vyjde.
Už jsem byla s Hanny ve třídě a chtěla se posadit na židli, ale v tom rozhlas spustil:,,Prosím, aby se Terry Blackyová dostavila společně s Kelly Janovou do ředitelny a okamžitě.“Polkla jsem.Co jsem zase provedla?Že by to bylo kvůli tomu včerejšku?
,,Terry, běž.Pan ředitel na tebe čeká.“popohnal mě ke dveřím náš třídní.Naposledy jsem se zadívala na Hanny, která mi naznačovala, že mě ředitel oběsí.Ta holka mě vždycky dokáže tak moc dostat!
Vyšla jsem ven.Nemohla jsem tam normálně jít.Musela jsem prostě běžet!Hlavou se mi honily různé otázky, co po mě bude chtít, ale taky jsem si vzpomněla, odkud jsem znala jméno Kelly Janová!To byla to holka ze školního časopisu!
Zastavila jsem se těsně před ředitelnou.Zaklepala.,,Terry, jen vejdi!“ozval se zevnitř ředitel, ale nějakým veselým hlasem.To bylo divný, jestli mám nějakej průser, tak proč by byl takovej veselej?
Vešla jsem dovnitř.Ředitel seděl jako vždycky za svým stolem a ta Kelly seděla před ním.Přesně jak jsem si myslela!Taková barbie!Hned jak mě viděla, znechuceně se odvrátila, že jsem si to nemyslela hned, co?
,,Dobrý den, pane řediteli.“
,,Jen se posaď, Terry.“nabídl mi židli.Přikývla jsem a bez protestů se raději posadila.Pořád jsem nemohla uvěřit, co dělám tady v ředitelně a ještě s nějakou redaktorkou ze školního časopisu!
Ředitel se po nás po obou podíval.Pak se usmál.,,Jak jste si všimly, měli jsme dneska koncert se skupinou Linkin park.Přeju si, aby o tom bylo něco ve školním časopise.Požádal jsem je tedy, aby udělali rozhovor s naším školním časopisem.“
,,Na to jsem tu já, pane řediteli, ale co tu dělá Blacky?“odkašlala si Kelly.Zašklebila jsem se na její záda.Bylo mi líto, že se neotočila.
,,Kelly, Terry tu je proto, že mě páni požádali, aby tam přišla taky s tebou.“podotkl ředitel s úsměvem na mě.Já vykulila oči.
,,Oni tam chtěli mě?..Pane řediteli?“nevěřila jsem vlastním uším.Ředitel s ještě větším úsměvem přikývl, že ano.,,Ale, pane řediteli, já tam s ní odmítám jít!Buď půjdu já nebo ona!“vyskočila naštvaně ze židle.Ředitelův úsměv nepovadl.Byla jsem tak vedle z toho, co mi před chvílí řekl, že jsem ani nevnímala a nepřemýšlela nad tím, co řekne.
,,Je mi líto, Kelly, ale páni si vybrali Terry.Když tam nechceš s ní, tak můžeš jít zase zpět do třídy.“ukázal na dveře ředitel.,,Jak chcete!“práskla rukou do stolu a nafučeně vyšla z místnosti.Ovšem, že za sebou práskla dveřmi.
Zvedla jsem znovu hlavu k řediteli.,,Pojď se mnou, Terry.Vypadá to, že ta odpovědnost zůstala jenom na tobě, tak mně nezklam.Odvedu tě za nimi.“postavil se ze svého křesla.Já se taky bez dechu postavila.Pořád jsem tomu nemohla uvěřit!Že by to bylo kvůli Chesterovi, jak se na mě díval??Nebo je to něco jiného?Ani jsem nevnímala, že kráčím s vykulenýma očima za ředitelem, přímo za Linkinama.
Chystala jsem si někde vzadu v hlavě ty otázky, na které se jich budu ptát.Ale nic moc jsem nevymyslela, prostě toho na mě bylo hodně!Začala mě ale nepříjemně škrábat ta ruka, kde jsem měla šrámy po Blackovi.Skoro bych na to zapomněla!Ale co mám dělat?Myšlenky se mi zase přehouply na problém s Blackem.
Ráno jsem z něho měla strach, ale teď už moc ne.Co když to je tím, že nejsem u něj?,,A jsme tu, Terry.“zastavil se u jedný učebny ředitel.S povzdechnutím jsem se zastavila vedle něj.Najednou mi ale došlo, že nemám na co psát a do čeho zapisovat jejich názory!
,,Pane řediteli, ale já jsem si zapomněla sešit, budu se muset vrátit do třídy.“obrátila jsem se k němu s dotazem.
Jen se usmál.Podal mi svůj sešit s propiskou.,,Tady a dobře to zvládni, Terry.Myslím si, že ty si poradíš.“mrkl po mně, ale ještě než odešel, tak zaklepal.Pak se vydal zpět do ředitelny.
,,Dále!“ozval se zevnitř nejspíš Joe.Nadechla jsem se.Otevřela dveře a vešla dovnitř.Všechny oči se na mě zadívaly.
,,Dobrý den.“pozdravila jsem je.Protože jsem za boha nevěděla, jestli mám říct ,,Ahoj“ nebo ,,Dobrý den“, tak jsem radši byla slušná!Všichni seděli pohodlně na lavicích, jako by tam nebyli ani židle.Všichni se na mě usmáli.
,,Klidně nám můžeš tykat..“mrkl po mě Dave.,,Dobře, tak ahoj.“usmála jsem se trapně, jako by mě napomenul táta.Teda tak jsem si teda připadala.
Hned z lavice vyskočil Chester.S nataženou rukou.Stydlivě jsem se usmála.,,Tak tě tu vítám, jak víš, já jsem Chester.Ty budeš ..Terry, viď?“podával mi ruku.,,Jsem to já.Terry Blacky.“chytla jsem se jeho ruky.Byla příjemně teplá, taková klidná.Zatím co mě se klepala a byla nepříjemně studená.Skoro se v jeho dlani ztratila.Držel jí pevně, ale ne moc, tak příjemně.
Sledovala jsem naše ruce, ani jsem nevnímala, že se na mě dívá.,,A tohle jsou ostatní, ale ty je nejspíš znáš, viď?“chytl mě pomalu za bradu a zvedl očima k sobě.Prudce jsem se jeho ruky pustila, ale přikývla jsem.Tohle bylo docela trapný!
,,Tak jsem tu, abych udělala interviuw s vámi.“otočila jsem se na ostatní kluky.,,Jen se pojď posadit mezi nás.Už dlouho jsme nedělali žádný rozhovor pro školu, vždycky tam jde jenom o autogramiádu, jinak o nic jinýho.“přisunul mi mezi ně židli Mike.
,,Díky, Mikeu.“usmála jsem se.,,Ale já se stejně posadím na lavici, už jsem si zvykla.“přisedla jsem si na jednu lavici, abych na ně viděla.
,,Víš, že mi zrovna sedíš na místě?“podotkl Chester, když mě tak vesele pozoroval.,,Promiň, klid –“
,,Chestere, nech jí na pokoji a sedni si na židli!“stáhl ho na tu židli, kde jsem měla sedět já Dave.Chester mu jen vrazil pěstí do kolena.
Otevřela jsem blok, ale vůbec jsem nevěděla s čím začít, nikdy jsem nedělala žádný rozhovory.,,Tak…“zvedla jsem hlavu.Všichni se na mě dívali.
,,Jak se vám tady líbí?Je to tu stejný jako na každý jiný škole, kde vás znají nebo vám to připadá v něčem jiný?Já nevím, třeba v …učiteli, kteří s vámi jednají?“začala jsem.Musela jsem přece vědět, co si budou myslet o naší škole.
,,No, tohle je škola jako škola.Ale musíme uznat, že tu máte vážně dobrýho ředitele!“podotkl Joe.
,,Joe má pravdu!Ten chlápek nás tu uvítal s celou parádou!“přikývl Brad.
,,A co říkáte na studenty?“zeptala jsem se dál, když jsem sepisovala největší rychlostí, co řekli.
,,Studenti tu jsou jako kdyby to byl na opravdový koncert.Je dobré vědět, že sem přijedeš a oni tě mají rádi.Znají tvoje texty a –“
Chestera ale přerušil Rob.,,Ty voho, Chestere!Nech taky mluvit nás ostatní!“
,,Abys se nezbláznil!“začal špačkovat Chester.Ale byla to taková veselá hádka.Musela jsem se usmívat.Když se k nim potom přidali i ostatní kluci, mohla jsem se utlouct smíchy!
,,Nemůžeme se vrátit k tomu rozhovoru, kluci?“přerušila jsem je konečně, když začalo zvonit na přestávku.
,,Ale proč ne?Jen se ptej, tyhle se tu zatím dohádaj a my můžeme odpovídat.“házela očima po Robovi a Chesterovi Dave.Usmála jsem se.,,Kdyby jste si měli vybrat nějakého učitele tady na škole, čím byste chtěli být?Matikářem, chemikářem?“zajímalo mě.Tohle mě opravdu vždycky zajímalo.
,,No já nevim, ale asi bych zkusil tu matiku.“zamyslel se Brad.,,Já zase tělák.“přemýšlel dále taky Rob, který se konečně přestal dohadovat s Chazzem.,,Já zase hudebku.“vybral si Joe.,,Já bych zkusil jiný jazyky, schválně jestli by mě vyhodili hned nebo až o pár dní později!“rozesmál se Mike.,,Já bych zkusil zeměpis.Orientovat se umím, tak proč ne?“zavtipkoval zase Dave.
,,A ty, Chestere?“zvedla jsem na něj oči.Pozoroval mě, přímo mě hypnotizoval tím svým nádherným pohledem.,,Jaký předmět máš nejraději, Terry?“mrkl po mně.Tahle otázka mě překvapila.Byla jsem vyjevená, ale tohle přece novinář nedělá!
,,No…Ale já myslela, že se budu ptát já vás a ne vy mně.“poškrábala jsem se propiskou na hlavě.,,Ale na jednu otázečku nám přece můžeš odpovědět, ne?“pošťuchoval mě Joe.
,,Dobře, tak mám ráda výtvarku.“prozradila jsem jim to, ale spíš Chesterovi, který ze mě nespouštěl oči.
,,A proč?“vyptával se dál Chester.Kluci se u toho usmívali.Nedalo se jim říct, že neodpovím..Možná by mě zmlátili!Ale musela jsem se usmát.
,,No, protože tam můžu ukázat, jak moc vesele nebo smutně se cítím.Nakreslit postavu, která mě bude vystihovat nebo někoho jiného o kom třeba sním..Bude tím jenom můj.Je to dobrá věc jak se odreagovat od všech trablů a průšvihů, který uvnitř v sobě člověk vlastně má…“odpověděla jsem jim.
Chester se na mě usmál.Byl to velice upřímný úsměv.Ale taky mi připadal velice svádivý…Sklonila jsem hlavu do bloku.Co mě to napadlo?
,,Radši necháme, Terry, aby se mohla dál ptát ona a ne my, kluci.“odkašlal si Brad.Byla jsem mu vděčná, že mě z tohohle najednou dostal.Ještě že tu někdo z nich byl, který mi takhle velice pomohl.
,,Tak dobře, jen se ptej dál, Terry.“
,,No, chtěla jsem se vždycky zeptat vás, ale hlavně Chestera…“pozvedla jsem k němu zase hlavu.Stále se na mě usmíval, ale teď mnohokrát více.,,Ale i vás, kluci…Jak to je vůbec s textama vašich písniček?Já osobně bych nedokázala psát o svý bolesti, já bych to nedokázala a to už jsem toho vážně prožila hodně…Jak to dokážete vy?“rozhlédla jsem se po jejich tvářích.
Pozorovali mě, ale nejvíce Chester.Hypnotizoval mě očima, jako by hledal v mých očích něco…Ale já netušila co.
,,Říká se, že člověku se udělá lépe, když se svěří svému okolí.My jsme to udělali ve formě textů našich písniček.A musím říct, že je mi teď vážně lépe.“naklonil se ke mně Chester.Ale oči ze mě nespouštěl.Já je zase sklonila k zemi.
Svěřit se okolí?Nikdy jsem svoje problémy nikomu neřekla, proto to tak skončilo?
,,Myslím si, že ty máš taky problémy, Terry.Proč se nesvěříš nám?My dokážeme vyslechnout a poradit.Je nás hodně a z hodně názorů si uděláš obrázek, co udělat.“položil mi ruku na rameno Mike, který stál znenadání za mnou.
Zvedla jsem na ostatní hlavu.Nechtěla jsem to s nikým rozebírat.Měla jsem toho uvnitř strašně hodně, ale už to tam bylo dlouho a nechtělo to ven.Nechtěla jsem jim říct, jak to začalo.Hádkami rodičů, pak rozvodem,nové město, žádní kámoši a pak Black a satanisti.
Najednou se mi v kapse rozezněl mobil.Konečně jsem zamrkala a probudila se ze svého spánku.Z myšlenek o minulosti.
,,Promiňte mi..“vyběhla jsem z místnosti.Moc daleko se mi ale nechtělo, byla jsem z toho vyvedená z míry.Posadila jsem se naproti dveřím, kde jsem dělala ten rozhovor s Linkinama.
Vytáhla jsem mobil.Black…Viděla jsem na displeji.
Vyhrnula jsem si rukáv a zadívala se na další bolest.Na podrápané ruce od Blacka.Mobil zvonil stále.Netušila jsem, jestli to mám nebo nemám vzít.Pak jsem se ale odhodlala.
,,Haló?Co chceš, Blacku?“zvedla jsem to hned.
,,Terry, konečně!Proč jsi ráno tak utekla?“ptal se, jako by to snad nevěděl.Prohrábla jsem si rukou vlasy.,,Blacku,…já…promiň, nemůžu o tom mluvit.“zavěsila jsem mu hned.Mobil jsem si hned vypla.
Trochu jsem se klepala strachy.Nevěděla jsem sice proč, ale …dostala jsem z něho strach.Nevěděla jsem, jestli by to udělal znovu nebo jestli ne.Musela jsem si to teď v hlavě srovnat úplně sama.
,,Terry?“vykoukl ze dveří Dave.Stáhla jsem si rukáv, ale nevěděla jsem, jestli viděl ty šrámy.Změnila jsem svůj vystrašený obličej v úsměv.,,Už jdu.Někdo si spletl číslo.“zvedla jsem se a zase vešla dovnitř kolem Davea.
Byla jsem z Blacka docela vyvedená z míry.Dneska nepůjdu do Doupěte.Musím si to sama promyslet.Potřebuju na to klid.,,Chceš ještě něco vědět dál, Terry?“zasedl zase na židli Dave.Joe do něj vrazil.
,,Hele, Dave, neuhýbej od tématu!Terry nám chtěla něco říct o svých problémech, abychom jí mohli pomoct, ne?“připomněl mu Joe.Zvedla jsem k nim oči.,,Ale já vám nic nechtěla říct, kluci.“vrtěla jsem hlavou.
,,Ale, Terry, my to nikomu neřekneme, neboj se.“postavil se ze židle Chester.S nevinným úsměvem se posadil na lavici vedle mě.Teď jsem si připadala nějaká plná bolesti a hodně zranitelná.Podívala jsem se po něm.Díval se mi do očí, jako by věděl, co se mnou je.A mohl mi pomoci.
Někdo vletěl do místnosti bez zaklepání.Byl to ředitel.,,Moc se omlouvám, že vyrušuji, ale už na vás čeká celá škola v tělocvičně.Je tam ta autogramiáda.Doufám, že to nebude vadit a že Terry stihla ten rozhovor s vámi udělat.“upravil si kravatu.
,,Ale jistě, že jsem to stihla, pane řediteli.“postavila jsem se na nohy.
,,Tak je prosím tě doveď do tělocvičny, Terry.“zmizel z místnosti zase ředitel.,,Moc děkuju, že jsem ten rozhovor s vámi udělat mohla, kluci.Nevěřila jsem, že se mi to někdy povede.Jste opravdu jiní a moc hodní.“usmála jsem se na všechny.
,,Taky jsi strašně hodná holka, Terry.“podal mi ruku Mike.Usmála jsem se.,,Určitě se ještě setkáme.“popřáli mi i ostatní kluci.Jen Chester ke mně přišel jako poslední.
Setkala jsem se s jeho očima.Ale nedokázala jsem se mu do nich dívat dlouho, ta stydlivost se nedala schovat.,,My dva jsme se na sto procent neviděli naposledy, Terry.“podal mi ruku.Ta byla teplejší než předtím.,,V to doufám taky, Chestere.“usmála jsem se, když jsem velice odhodlaně zvedla hlavu.
Udělal ale něco, co jsem nečekala.Tiše se ke mně naklonil a políbil mě na tvář.Ztuhla jsem.,,Uvidíme se, neboj.“zašeptal mi do ucha.Pak odešel za klukama.Stála jsem tam jako socha, tohle jsem od něj vážně nečekala.Ale líbilo se mi to, bylo to od něj hezký a romantický.Sebrala jsem strašně rychle sešit a tužku.
Potřebovala jsem si to všechno strašně promyslet.Blacka i Chestera…Bylo toho na mě dneska strašně hodně.
Vyšla jsem na chodbu, ještě jsem je viděla na konci chodby.Zabočila jsem druhým východem ven ze školy.Musím domů…
Sedím na lavičce u hřbitova.Hlavou se mi teď honí jediná věc.Black..Držím v ruce mobil, mám strach ho zapnout.Vím, že se mi snažil volat, znám ho moc dobře.Ještě ty moje představy s Davidem a Denny s Blackem.
Položila jsem mobil přesně vedle nápisu, na kterém stálo B + T.Věděla jsem, kdo to udělal i o koho jde.
Tohle tam udělal Black, když jsme se večer procházeli po hřbitově.Tady na lavičce mi řekl a já jemu, že ho miluju.,,Tohle bude znak naší lásky.“řekl, když to tam dýkou vyryl.Pak už jsme se oddávali jenom polibkům…
,,Všechno je to zamotaný.“vyhrnula jsem si rukáv.Přejela jsem si po jednom škrábanci rukou.Zabolelo to a jak.Zase jsem si rukáv stáhla.Radši jsem se ani nedívala na ty boky.Nebolelo to, ale radši jsem to nepokoušela.Rozhodla jsem se, že dneska budu spát doma.Alespoň se pořádně vyspím a .. ještě si to promyslím.
Zvedla jsem do ruky blok s těma mýma poznámkama.,,Když budu mít čas, můžu si na pc udělat ten článek.“otevřela jsem blok.Pod tím článkem se ale objevilo něco, co jsem tam neudělala.
,,Čekám tě dnes večer, v osm, u školy.“četla jsem si nahlas.Hlavou mi proletěla jediná osoba, která to mohla udělat.Chester…,,Chlapeček si moc myslí.“prohrábla jsem si vlasy.Jen ho nechám pěkně vytrpět.,,Říká se, že trpělivost přináší růže.“usmála jsem se.Postavila jsem se a kráčela pomalu domů…Kde už jsem dlouho nebyla.
Je to už dlouho, opravdu dlouho, co jsem tady nebyla.Máma stejně nebyla doma jako vždycky.Přijela jen občas, když napsala na víkend.Zvykla jsem si na samotu, ale ta zmizela hned, jak jsem potkala satanisty.
Položila jsem batoh k mým dalším botám na zem.Prošla jsem chodbou do obýváku.Všechno tu bylo stále stejný ale taky hezký.Vzpomněla jsem si na to, jak jsem si tu hrála s mámou a jenom jsme třeba hodinu prokecaly o blbostech.,,Teď už je to všechno vážně pryč.“zašeptala jsem si.Posadila jsem se na gauč.
Jak moc mi teď máma chyběla!Cítila jsem, jak na mě jde smutek.A jakej!Po tváři mi sjela jedna slza.Pak za ní další…
Je večer.Televize z pokoje mi hraje až do koupelny, kde se koupu.Teď už se cítím vážně o moc lépe.Rozhovor už jsem měla dávno hotový.Poslala jsem už ho i do školy.Ještě že na netu byly i emaily našich učitelů a ředitele.
Měsíc na nebi už dávno svítil.Konečně jsem se osprchovala.Byla jsem vděčná za tu svobodu, co jsem tenhle večer měla.
,,A teď už se můžu vyspat.“lehla jsem si do postele.Vypla jsem televizi.Zavřela jsem oči.Usmála jsem se, když jsem si představovala, jak před školou stepuje Chazzy a čeká, že přijdu.Už jsem se chystala, že usnu, ale něco mi ten spánek přerušilo…
Cítila jsem něčí prsty na krku.Zamrazilo mě.,,Terry, vstávej.“zašeptal mi do ucha Black.Otevřela jsem prudce oči.Sledovala jsem vyděšeně zeď před sebou.Black se ke mně mačkal ještě víc.
,,Blacku, co tu děláš?“nehýbala jsem se.
,,Musel jsem tě dneska vidět, lásko.Mrzí mě to ráno…Já nechtěl takový být, vážně ne.“přestal a posadil se na postel.Otočila jsem se k němu.Vlasy měl v culíku, ale ty oči mi prozradily, že mluví pravdu.
Usmála jsem se na něj.Bylo mu to velice líto.Přisedla jsem si k němu blíž.Pohladila ho po tváři.,,Dobře, tak ti odpouštím, Blacku.“políbila jsem ho jemně.Jeho ruka mě znovu pohladila.Odtáhla jsem se dál.
,,Proč jsi nepřišla ty, Terry?Omluvil bych se ti.“držel mě stále za tvář.
,,Měla jsem strach, Blacku.Velikej strach…“sklonila jsem hlavu k zemi.,,A ještě jsem si potřebovala všechno promyslet.“
,,Ten strach byl ze mě?“pohladil mě po krku.Přikývla jsem, že ano.,,Promiň mi to ještě jednou.“omluvil se znovu.,,Nemusíš se už omlouvat, Blacku…Uvidíme se zítra, určitě přijdu, neboj se..“usmála jsem se na něj upřímně.
Black se na mě s rudýma očima podíval.Teď už to byl zase někdo jiný.,,Já ale nikam nejdu, Terry.“zúžil oči.Odsunula jsem se od něj dál.,,Chci ti ukázat, jak moc tě miluju.“přisunul se zase blíž ke mně.Zavrtěla jsem hlavou.
,,Blacku, prosím tě, nech mě být.Já nechci, prosím tě…“šeptala jsem vystrašeně.Než jsem ale stačila uhnout, skočil po mně a povalil mě na postel.,,Ne, prosím!Nech mě být!“křičela jsem.Black se podíval k oknu.Mávl rukou, to se ihned zavřelo.,,Teď si křič, jak moc chceš, Terry.“naklonil se k mému obličeji.Než jsem si to uvědomila, začal ze mě strhávat oblečení…
,,Ne, Blacku, ne!“vykřikla jsem.Rozhlédla jsem se kolem sebe a až teď mi došlo, že to byl jenom sen.Ležela jsem ve vaně plné vody.Podívala jsem se na měsíc, opravdu svítil.Už byla tma.Otřásla jsem se.
Ale klidnilo mě to, že to byl stále jenom sen.Vylezla jsem ven.,,Ale co ty moje představy, co když tohle byly další?“zůstala jsem stát na místě.Rozhlédla jsem se po pokoji.Opravdu sem přijde a zase si vezme, to co bude chtít?
Podívala jsem se na hodiny na stole.Bylo osm pět!Ještě stihnu zajít za Chesterem!Ten na mě určitě ještě čeká před školou!Nehodlala jsem tu počkat na Blacka.Dostala jsem opravdu z něho strach.
Oblíkla jsem se, nasadila si na mokré vlasy kšilt a vyběhla jsem z domu.Pořádně jsem za sebou zamkla.,,Jen ať si tu Black vesele počká.“běžela jsem ke škole.
Doběhla jsem tam!A opravdu seděl tam na schodech a netrpělivě se díval na hodinky.Zpomalila jsem.Když uslyšela kroky, vzhlédl ke mně.Na ustarané tváři se mu objevil úsměv.Já se taky usmála.
,,Ahoj, Chestere.Promiň, že jsem přišla až teď, ale měla jsem nějakou práci.Moc se omlouvám, že jsem to nestihla přesně.“omlouvala jsem se hned.Chester se jenom postavil a usmál.
,,To je v klidu, Terry.Nezaskočíš k nám do busu?Kluci si skočili někam na jídlo a já myslel, že bysme pokecali.Šla by jsi?“strčil si ruce do kapes.,,Proč bych nemohla?Jdem!Jen mě veď.“kývla jsem k cestě.
,,Budu mi ctí, slečno.“objal mě jednou rukou a kráčel se mnou k jednomu autobusu.Docela mě to vyvedlo z míry.,,Chestere, proč jsi chtěl, abych sem přišla?“zvedla jsem k němu oči.
,,No, chtěl jsem s tebou mluvit o samotě, víš, Terry.“zastavil se mnou před autobusem, když byl asi minutu zticha.
Pustil mě.
,,Chestere, já chci vědět, ale opravdu, proč jsi mě sem pozval.“dívala jsem se na něj, aby mi upřímně odpověděl.Zvedl na mě své teď ne moc drsné oči, jako na předtím na školním koncertě, ale byli plné něčeho, co se nedalo nazvat.
,,Viděl jsem tě poprvé, když jsi pospíchala do školy.Pak jsem vždycky čekal, až tě potkám na koncertě, Terry.Byl jsem rád, že jsi přišla.Čekal jsem jen a jen na tebe.Viděl jsem, jak se na mě díváš.Byla jsi strašně roztomilá…“natáhl ruku k mojí tváři.Po chvilce se jí dotkl.Ale pokračoval dál.
,,Koncert skončil a my jsme chtěli, abys ty přišla taky.Chtěl jsem s tebou mluvit.Povedlo se mi to…Sledoval jsem tě pořád.Dal jsem ti ten papír do toho sešitu, abys sem přišla.Přišla jsi a já ti mohl konečně říct, že…“
Pozorovala jsem jeho tvář strašně překvapeně.Nevěřila bych, že by se do mě někdy zamiloval.Ale já do něho taky a jak.Jenom jsem cítila, jak se naše obličeje blíží k sobě.
,,Že..tě miluju.“zašeptal mi do úst a konečně jsme se políbili.Tohle byly jiný polibky než od Blacka!Od Chestera jsem se nebála, že by mi ublížil..
Objal mě kolem boků a přimáčkl mě k straně busu.,,Moc jsem se do tebe zamiloval a netušil jsem, jak ti to říct.“šeptal mi do ucha.Přitáhla jsem si jeho ucho ke svým ústům a zašeptala jsem mu na oplátku:,,Já tebe taky, Chazzy..Jen mi slib, že se mě nikdy špatně nedotkneš.“
Chazzyho pohled se střetl s mýma očima.,,To ti slibuju, Terry.“zakousl se mi mírně do ucha.
Zaryla jsem mu nehty do zad.Nechala jsem jeho jazyk, aby bloudil po mém krku.Pomalu otevřel dveře od busu.Odpoutal se ode mě, ale chytl mě za ruku.Vtáhl mě do busu.
Nemohla jsem se nabažit jeho pohledu, který mě stále pozoroval.Hned se ke mně nahrnul a začali jsme se něžně a pomalinku líbat.
Prohrávala jsem si s jeho vlasy.Ani jsem nevnímala, že mi sundal mikinu.Vnímala jsem jen jeho polibky.Tak moc se lišily od Blacka…Ucítila jsem bolest na bocích.Bolestivě jsem sykla.Chesterova hlava se ode mě vzdálila a podíval se na moje tělo.
,,Terry!Co se ti stalo?!“odstoupil ode mě o půl kroku, aby se pečlivě podíval na moje poškrábané boky, pak si ale všiml i mých rukou.Do hlavy se mi vrátil Black…
Sklonila jsem hlavu.Nemohla jsem mu o nás, satanistech, říct..Dostala bych ho do nebezpečí…To už jsem vlastně udělala..
Kdyby tohle věděl Black, asi by ho zabil.Ne asi, ale určitě.Tohle jsem nemohla udělat pro jeho bezpečnost.,,Terry, posloucháš mě?“zvedl mi rukou bradu.Vyškubla jsem mu hlavu, hned jsem sebrala mikinu a hodila jí na sebe.
,,Chestere, promiň, já…Musím pryč…“zkoušela jsem se proplést kolem jeho těla, abych prošla ven a co nejrychleji utekla.Nemohla jsem ho vystavit takovému nebezpečí, i když ho mám tak moc ráda.
Chester mě pevně chytil za paže a přitáhl mě k sobě.,,Jestli máš strach ze mě, Terry, tak mi to prosím tě, řekni..Nechci ti ublížit.Nikdy bych ti nic neudělal..Slíbil jsem ti to.“pozoroval mojí tvář.
V hlavě mi zazněly dvě slůvka.,,Chestere, promiň…“zašeptala jsem.Pak jsem mu do ucha zašeptala i zaklínadlo.Chester zavřel oči.Jeho celé tělo usnulo.Položila jsem ho pomalu na zem.,,Promiň mi to..“políbila jsem ho na rty.Nasadila jsem si na hlavu kapucu a vyběhla z busu.Dveře se za mnou ještě kymácely ve větru, než se opravdu zavřely…
Konečně jsem doběhla do Doupěte.Prudce jsem otevřela dveře, hned je zavřela.Uklidnila jsem se.Pomalu jsem zase začala scházet dveře dolů do sklepa.
,,Ale, ale, podívejme se, miláček Blacka, se nám vrátil.“opírala se o futro Denny.Její dlouhý černý hábit vlál po zemi.
Jenom jsem se na ní zašklebila.Sundala jsem si z hlavy kapucu.Denny mě přitom bez mrknutí pozorovala.Já jí taky.Hodila jsem po ní vražednej pohled.Nesnášela jsem jí a ona zase mě.Nikdy se to určitě nezmění.
Zabočila jsem do dveří nalevo.Vešla jsem do hlavní místnosti, večer byla vždycky plná jako vždy.Jack si mě všiml jako první.Blacka jsem nikde v místnosti neviděla.Vešla jsem do šaten.
Rovnou na své místo vedle batohu s graffiti, vedle Jackova batohu.Sundala jsem si mikinu a vhodila jí do skříně.Pečlivě jsem na sebe nasadila hábit.Kapucu jsem si upravila.Ani jsem nevěděla, co tady vlastně dělám, ale asi…nevím proč.Tohle je můj domov…
,,Ahoj, Terry.“pozdravil mě ve dveřích Jack.,,Zdravím tě, Jacku.“otočila jsem se na něj s úsměvem.Jack se ale netvářil moc vesele.
,,Black šel za tebou – “
,,Domů..Já vím, Jacku, ale měla jsem nějakou práci, tak mě nestihl.“viděla jsem před sebou Chesterův obličej.Jacka to překvapilo ještě víc a přišel ke mně blíž.
,,Ty umíš vyčíst budoucnost, Terry?“nespouštěl ze mě oči.,,Nevím, Jacku.Ale připadalo mi to dneska, že jo.Ale nevěřím tomu…“prohrábla jsem si vlasy.Jack mě s úsměvem pozoroval:,,Nic si z toho nedělej, ale napadlo mě.Není to kvůli tomu, že spíš s Blackem, jsi tím nejmocnějším?Nemohl na tebe přenést něco ze své síly?“zkoušel mi vysvětlit svůj nápad.
Musela jsem říct, že to není zase tak špatný nápad.Taky je možný, že je to kvůli tomu…Mohl to být jeden důvod, ale opravdu bych kvůli tomu uměla věštit budoucnost?
,,Je to možný, Jacku.“pokývla jsem hlavou.Mohl mít pravdu.
Najednou mnou projel chlad.Až jsem se otřásla.,,Terry…“ rozeznělo se mi v hlavě.Poznala jsem jeho hlas, Blackův hlas.
,,Volá tě, Terry.Měla by jsi za ním jít…“kývl ke dveřím Jack.Smutně jsem se po něm podívala.Chtěl se na něco zeptat, ale zase se rozezněl Blackův hlas:,,Terry!“
Jack mě pustil kolem sebe.Vyšla jsem ven.Postavila jsem se naproti dveřím obětní síně.Otevřela jsem je.Vešla jsem dovnitř.
Black seděl opět na obětním oltáři.Hned ke mně zvedl svoje rudé oči, které teď probodávaly jak mě, tak moje tělo.Roztáhl rty do úsměvu a vystrčil svoje bílé zuby.,,Pojď dovnitř..“zašeptal, ale po místnosti se to rozneslo, jako by to řekl nahlas.Poslechla jsem ho.
Věděla jsem, že dělám chybu a jakou..V hlavě jsem měla stále Chazze.Proč?,,To asi bude, ty pako, že ho miluješ..“ozvalo se moje svědomí někdy vzadu v hlavě.
Musela jsem uznat, že má pravdu…
Stála jsem u dveří.Nepohla jsem se.Přede mnou Black, za mnou dveře na útěk.Black se stále usmíval.Měla jsem z něho strach.Kde jenom byly Chazzyho oči?
Zvedl ruku a mávl s ní.Docela jsem sebou cukla, protože jsem si myslela, že na mě použije nějakou kletbu.Jenom ale rozsvítil svíčky, co byly u oltáře.
,,Proč se tak klepeš, Terry?Ty máš ze mě strach?“ozval se zase, aniž by ode mě spustil oči.,,Nevím, Blacku.Já nevím…“sklonila jsem hlavu pomalu k zemi.Bála jsem se mu říct, že z něho mám strach!
,,Ráno jsi utekla jako nějaký stín.Volal jsem ti a zavěsila jsi mi..Večer jsem tě hledal u tebe a byla jsi pryč…Utíkáš přede mnou?“přiložil k sobě dlaně a propletl si prsty.Zavřela jsem oči a opět sklonila hlavu k zemi.
Něco mi přejelo po zádech.K zemi jsem vytřeštila oči.Dotklo se to i mých boků a obtočilo se to kolem nich.Zabolelo to..Konečně jsem se podívala.Byly to Blackovi černé vlasy!Zadívala jsem se k němu.Pořád se usmíval.
Vlasy se mi omotaly kolem boků pevněji.Bolestivě jsem sykla.Blackovy vlasy mě odtáhly ke svému pánovi blíž.Konečně mě pustily.Bolest pomalu ustupovala.Black se ale postavil.,,Prosím ne…“ustoupila jsem o krok dozadu.
,,Neboj se, Terry.Chci se jenom podívat, co tě bolí.“uklidňoval mě.Jako by to nevěděl!,,Jen se podívej, cos mi udělal!“strhla jsem ze sebe hábit.Pak jsem si sundala triko.
,,Podívej se na to!Tos mi udělal ty!“ukazovala jsem si na ruce a na poškrábané boky.Black mě jenom pozoroval.Pak se ale znenadání postavil.S rozklepanými rty jsem pozorovala jeho tvář, jak se ke mně blíží.
,,Nedotýkej se mě…“šeptala jsem jeho směrem a doufala jsem, že se zastaví, ale nezastavil se.Couvala jsem stále dál, dokud jsem zády nevrazila do zdi.Black si stoupl přede mě.,,Nechci ti vážně ublížit, Terry.“natáhl ruku a dotkl se mého boku.Strašně to zabolelo.
,,Nevím, jak jsem ti mohl ublížit, Terry.Mrzí mě to, promiň…“zvedl ke mně oči.Jeho oči zase nebyly zlé, ale hodné a smutné.Odvrátila jsem se do země.,,Nevím, jestli ti mám věřit, Blacku…Bojím se tě…“zašeptala jsem mu konečně.Blackova ruka ztuhla na mém boku.
Nevěděla jsem, jestli mám zvednout hlavu, cítila jsem, jak se na mě dívá.Zkouší svoje smutné pohledy, ale já měla hlavu někde jinde…U Chestera…
,,Promiň mi to, lásko.“omluvil se znovu.Tiše jsem se mu vysmekla a mířila pomalu zpět k oltáři.Musela jsem si to v hlavě srovnat a dát si od všeho pokoj.Satanista jsem stále..
Sehla jsem se pro tričko, abych si ho nasadila, ale ve stejnou chvíli se mi zase kolem boků omotaly Blackovy vlasy.
,,Nepustil jsem tě, Terry…“sykl na mě.Čímž se jeho vlasy omotaly ještě pevněji kolem mých boků a způsobovaly mi větší bolest.,,Potřebuju si to všechno promyslet, Blacku.Nech mě, prosím tě, jít.“chytla jsem jeho vlasy a zkoušela je dostat ze svých boků.
Black se zašklebil.V jeho očích se zase rozhořely plameny.Byly větší než na svíčkách.Zavrtěl hlavou.Cítila jsem, jak mě táhne k sobě.
Zašeptala jsem dvě prostá slova.Chytla jsem pevně Blackovy vlasy do ruky.Kus, který jsem držela v ruce, začal hořet.Vysvobodila jsem se.
,,Nech mě být!“vyjekla jsem na něj.Blackovy vlasy dostaly zpět svojí pravou délku.Než jsem stačila utéct, uhodil mě pomocí svojí temné síly.Padla jsem k zemi.Chytla jsem se bolestivě za tvář, která hořela v bolesti.
,,Neutečeš mi…Pořád jsi jenom moje, Terry, ať se ti to líbí nebo ne…“šel pomalu ke mně.Jeho síla mě zvedla do vzduchu.Nemohla jsem se bránit, byl na mě moc silný.,,Blacku, prosím tě!“křičela jsem na něj.Jenom jsem sledovala, jak příšerně se usmívá.Přistála jsem na černém oltáři, zařinčely řetězy, které se tam zčista jasna objevily a připoutaly mě k oltáři.
Měla jsem vědět, že když neuteču hned, tak takhle skončím.Sledovala jsem, jak ke mně jde pomalu blíž a blíž.
,,Blacku, prosím tě, nech mě jít.“prosila jsem ho tiše a vpíjela se do něj očima.Black jen zavrtěl hlavou:,,Jsi moje a já dostal chuť…“vzlétl do vzduchu a přistál obkročmo na mně.Naklonil se k mojí tváři, ale já se prudce podívala ke dveřím.Spatřila jsem tam něčí tvář.
Byl to Jack!
,,Jacku, pomoz mi!“vykřikla jsem na něj a Black se podíval tím samým směrem.Jen vystrčil svoje bílé zuby a sykl k Jackovi:,,Zkus něco udělat, Jacku, a osobně tě vykuchám!Buď tak laskav a zmiz!“Jackův poměrně vystrašený pohled padl na mě.Očima se omlouval:,,Moc se ti omlouvám, Terry…“Prozrazovaly mi jeho oči.
,,Ano, pane.“omluvil se hned na to Blackovi.Zůstal venku a zase zavřel dveře.Zavřela jsem oči, do kterých mi nabíhaly slzy.Nikdo už mi nepomůže…Nemělo cenu se Blackovi bránit.
,,Chestere!Ty voho, Chestere, vstávej!“strkal do něj Joe, který se nad ním společně s ostatníma klukama skláněl.Chester se konečně probudil.Hned se posadil a rozhlédl se kolem sebe:,,Terry!Kde je Terry?!“
,,Ale, Chestere, Terry tady není.Co se stalo?“sehl se k němu taky blíž Mike.Chester vyskočil rychle na nohy.,,Ale vždyť tu se mnou byla a pak – “
,,Chestere, uklidni se a řekni, co se stalo.My jsme sem přišli a tys tu ležel, jako kdybys spal.“sedl si na pohovku Dave.Rob hned vedle něj.Chester přemýšlel, co se vlastně stalo.Ale pak spustil.
,,Čekal jsem na Terry u školy, pak přišla s opožděním ale přišla.Potřeboval jsem s ní mluvit…“poškrábal se na zátylku, protože nechtěl klukům říct to, co cítil.Mike se ale s úsměvem podíval po Bradovi, ten po Joeovi, Joe po Daveovi a Dave po Robovi.
,,Konečně jsi jí chtěl říct, že jí miluješ, co?“mrkl po něm Brad.Chester přikývl.Netušil, že to oni vědí.,,Sis myslel, že jsme úplně slepí, co?Chestere, ty seš ale vůl!“uleví si hned s velkým úsměvem Rob.Kluci se po sobě usmáli.
,,Ale pokračuj dál, Chestere..“chce, aby dál pokračoval Mike.Chester přikývne a spustí:,,..No, tak jsem jí řekl, co k ní cítím.Než jsem stačil zareagovat, co vůbec dělám, už jsme se líbali a bylo to – “
,,Vynech romantiku.“šklebil se nad tím Brad.Chester se po něm podíval tak divně, ale pak pokračoval:,,Vtáhnul jsem jí do busu..“ – přitom sledoval, jak se po sobě kluci podívali s očima zvednutýma ke stropu busu - ,,Sundal jsem jí mikinu a všiml jsi si, že má nějaké škrábance na bocích, pak i na rukou.Zeptal jsem se, co to je.Terry začala být nervózní, pak mi něco zašeptala do ucha a já usnul..Pak už jsem se jenom probudil a spatřil nad sebou Joeův obličej.“
,,Myslíš si, že utekla, protože měla strach z toho, cos jí řekl?“otočil se k Daveovi Brad.,,To by utekla hned jak jí to řekl, ale spíš mě zajímá, co ti řekla, že jsi hned usnul…“mnul si bradu Mike.
Chester sklonil hlavu a přemýšlel.Nechápal, co se stalo, ani jak se to stalo.Chvíli jí držel v náručí a pak už jenom ležel na zemi…Byla to snad nějaká kouzla?Stále měl ale před očima ty hluboké rány, co měla na bocích a rukách.Tím to začalo…,,Co mi tají?Od koho je má?“zeptal se potichu, aniž by ho nikdo z kluků slyšel.Ti už taky něco probírali, ale on se věnoval jen svým myšlenkám.
,,Terry, vstávej.“cítila jsem Blackův jazyk na tváři.Bála jsem se otevřít oči.Bolelo mě celé tělo..Bolela mě Blackova změna…Chvíli jsem ho milovala a on mě, byl milý, něžný a co je z něj teď?Úplně se změnil a stal se horší.Proč mě to ale strašně bolí?
Blackovi teplé rty se dotkly mých.Pak ještě políbil kříž, který mi dal.Cítila jsem, jak se ke mně naklonil.Odhrnul mi vlasy z ucha a zašeptal:,,Děkuju ti, čekám tě dneska po škole tady…Mám pro tebe překvapení, co se ti bude líbit…
Miluju tě.“oznámil mi studeně.Zvedl se, slyšela jsem šustit oblečení a pak jen tiché kroky pryč.Dveře zaskřípaly.Cítila jsem, jak se na mě dívá…Pak je zavřel.
Otevřela jsem oči a zarývala je do stropu.Ruce i nohy jsem měla zase volné, řetězy nikde.Po tváři mi sjela slza, za ní další…
,,Terry, neplač…“přehodil přes mě hábit Jack.Zase jsem prudce otevřela oči a posadila se.Jack stál u mě a smutně mě pozoroval.Stejně jako se díval včera, když odešel a nechal mě tu s Blackem!,,Já mám důvod brečet, Jacku!Nechal´s mě tu s ním!“sesunula jsem se na zem k oltáři.Zabořila jsem oči rovnou do dlaní.Rozbrečela jsem se.
Bolela mě Blackova zrada, to jak se změnil.Byly to slzy pro mojí bolest.Jack se ke mně sehl.Vzal moje dlaně do svých a odkryl mi uslzené oči.
,,Terry, omlouvám se ti…“šeptal, když jsem mu dovolila, aby se díval do mých smutných očí.,,Ale Black je MŮJ pán a má mnohem víc síly než já.Postavit se mu, je jako skočit do jámy plné zmijí a myslet si, že přežiješ.“
Měl pravdu.Black byl VŮDCE a NÁŠ pán.Měl nejvíc síly a NIKDO mu nedokázat odporovat.Neměla jsem na Jacka takhle řvát.On si to nezasloužil.
,,Promiň, že jsem na tebe vyjela, Jacku…“objala jsem ho.Zavřela jsem oči, do kterých mi zase nabíhaly slzy.Ublížila jsem Jackovi a včera Chesterovi…Ale nemůžu dopustit, aby se o něm dozvěděl Black.Byl by to Chesterův konec.Jsem BLACKA…
,,To nevadí, Terry.Odpouštím ti.Já bych to asi, být v tvojí kůži, udělal taky.“natáhl mi přes záda víc svůj hábit.Ani jsem nevnímala, že jsem zase nahá.Pak se dotkl mých vlasů.V tu chvíli mi před očima proběhla další scénka a další obrazy..
Viděla jsem Jacka a vedle něj Chestera..Jack vypadal vystrašeně a něco na Chestera křičel.Oba mi zmizeli z hlavy..Uviděla jsem rudý blesk..Jack ležel na zemi s vykulenýma očima…Byl MRTVÝ!
,,Terry, co se děje?“díval se mi do očí Jack.Němě jsem zavrtěla hlavou.Jack věděl o Chesterovi?Proč s ním mluvil?Proč zemřel?Další otázky, na které neznám odpovědi.
,,Ale, ale, Jacku, nevěděla jsem, že po ní jedeš..Myslím si, že se to Blackovi líbit nebude.“stála u oltáře Denny.Oba jsme se na ní zadívali.Ten její modrý pohled mě dokázal vytočit.Denny si hned všimla mých slz.
,,Ale, Blacky, proč pak brečíš?Black ti dává, co může a ty to SNAD nechceš?Myslela jsem si, že Blackovy polibky ti nevadí…Noc s ním je prý jako ty nejromantičtější sny…“zúžila svoje namalované oči.Pomalu jsem se postavila přímo naproti ní.Můj naštvaný pohled jí probodával.
,,Ty snad nemáš slov, Blacky?“
,,Denny, vypadni..Ty tu nemáš, co dělat.Mě sem poslal Black, tebe ne!“
,,No tak, Blacky, jsem zvědavá.Pověz mi to.“provokovala mě dál Denny.,,DRŽ HUBU!NIC NEVÍŠ!“pozvedla jsem ruce, na kterých mi vystouply plameny.Denny vykřikla a Jack uskočil stranou.Ve mně plál oheň, který znázorňoval mojí bolest, vztek a zlobu..
Ukázala jsem rukama na Denny.Plameny mě poslouchaly.Mířily rovnou na Denny, která se nedokázala pohnout a jenom ječela…
Chester už nejméně hodinku chodil sem a tam po busu.Nemohl přestat myslet na Terry.Nechápal, proč zmizela.Že by jí NĚKDO ubližoval a ona má strach promluvit?Venku už vysvitlo Slunce a když prošel kolem okna, osvítilo mu obličej.
Netušil, co má dělat, ale věděl, že jí miluje.Ona mu to včera řekla taky, tak proč se mu bojí říct, kdo jí to udělal?Ale měl ještě větší strach z toho, kde teď asi je a co dělá.Co když jí ta osoba ubližuje a on nic nedělá?Sevřel pevně čelist, aby mu neunikla nějaká nadávka na svojí osobu.
,,Chestere, ty máš o ní strach?“optal se do ticha Brad, který si podpíral hlavu rukou.Chester se zastavil.Jasně, že mám strach!,,Mám o Terry velkej strach, Brade.Mám strach o to, že jí ta osoba ublíží ještě víc a já debil jí nechal utéct!“vrazil pěstí do skříně.
,,Chestere, uklidni se, prosím tě.“postavil se z gauče Mike.Přešel k němu a položil mu ruku na rameno.,,Už nejmíň tři hodiny tady pochoduješ.Všichni i Terry máme strach.Nejsi v tom sám..“
,,Mike má pravdu.“přikývl Rob.
Chester se podíval na hodiny.Přece už tu takhle nepochodoval tři hodiny.Hodiny mu ukazovaly osm hodin a pět minut.V tom mu to došlo!,,Kluci, zase přijde pozdě!“vyšklubl se Mikeovi.Jak nejrychleji mohl vyběhl ven z busu a hnal se pryč.
,,Chestere!“křikl za ním Mike.Vyběhl hned za ním.Měl o Chestera strach.Kvůli lásce by dokázal udělat i hlouposti, na to ho znal až moc dobře.Přece..Ale měl pravdu!Jeho myšlenky byly zase někde jinde.Chester si jako jediný pamatoval a došlo mu, že Terry chodí do školy vždycky se zpožděním!
,,Chestere, ty jsi gén – “Mike to nedořekl, protože se s někým srazil.Padl k zemi, ale stejně jako osoba, co do něj vrazila – nebo to snad vrazil on do ní?Mike vyskočil ze země jako první.,,Moc se omlouvám, já jsem nechtěl!“podával osobě ruku.Dívka s krásnými blond vlasy.
,,To jsem si spíš já měla dávat pozor.Omlouvám se ti,..“zvedla konečně hlavu Hanny a vykulila oči, když spatřila do koho vrazila.,,..Mikeu.“dokončila konečně větu.
Mike se usmál a podal jí ruku.Odkud ten její obličej jenom viděl?Hanny se ho pevně chytla a on jí pomohl na nohy.
Hanny chtěla něco říct, ale Mikeovi v té chvíli došlo, odkud jí zná!Byla na koncertě s Terry!,,Jak se jmenuješ?“zeptal se, aniž by nechal Hanny něco říct.
,,Jmenuji se Hanny.“usmála se stydlivě.Mikea potěšilo, jak se před ním Hanny červenala, ale teď potřeboval Hanny odvést k Chesterovi.
,,Prosím tě, Hanny, znáš Terry?“zkoušel chytit její pohled.Hanny se dívala na jejich ruce, které byly pořád spojené.Ale když uslyšela Terryno jméno, zarazila se.,,Terry Blacky?Znám, ale od včerejška jsem jí neviděla.Volala jsem jí na mobil, ale má ho vypnutej.Ty snad víš, co s ní je, Mikeu?“pozorovala jeho tvář.
Mike ji jen pevněji chytl za ruku.Neodpověděl jí.Jen se zase rozběhl za Chesterem.,,Hej, Mikeu!Počkej na nás!“křičeli za ním kluci.Mike si jen pomyslel:,,Hanny zná Terry, takže o ní bude hodně vědět… a Chester si jí moc rád poslechne.“
Ani nechápu a nevím, jak se to tak rychle seběhlo.Sledovala jsem, jak se oheň žene přímo na Denny, přesně na její ksicht.Denny křičela.Jack za mnou taky.Těsně před Denny se plameny zastavily.Změnily se v kouř, který se roztáhl po celé místnosti.
,,A dost!“uslyšela jsem Blackův křik, odněkud od dveří.Kouř byl docela hustý, takže jsem sebrala ze země hábit.I přes ten kouř všude kolem jsem vyběhla ke dveřím, věděla jsem, kde jsou..Cítila jsem Blackův pohled.,,Terry!“vykřikl ještě než jsem opět zabouchla dveře.Venku jsem si nasadila hábit.
,,Ale, Terry, kam se ženeš?“pozoroval mě u hlavní síně stojící Will.Věděla jsem, že musím zmizet, než Black vyběhne ven a zase mě chytí.
,,Wille, nech mě.“vysoukala jsem ze sebe.Musela jsem zmizet.Zmizet pryč od kouzel, od Blacka a jeho rudých očí.Uviděla jsem, jak Will přešel blíž.Vzala jsem nohy na ramena.Běžela jsem a věděla kam.Domů…Do mého opravdového domova…
Ale ještě víc jsem byla překvapená a vystrašená z toho, co jsem viděla.Netuším stále, jestli se jedná o budoucnost, ale nechci, aby Jack zemřel..A co Chester?
Moje myšlenky se utlumily, teprve když jsem rozrazila dveře od domova.Zabouchla jsem dveře.Vyběhla jsem plná strachu schody do svého pokoje.Třískla jsem dveřmi, měla jsem obrovský strach.Co když zase přijde?
Chester stál jako obvykle u hřiště a sledoval cestu, odkud se Terry vynoří.,,Tentokrát mi neuteče.I kdybych jí měl svírat, co nejpevněji v náručí, ale neutekla.“šeptal si.Pak se ale musel usmát nad tím, jak moc jí miluje.Těšil se na to, až ji zase uvidí..
,,Chestere, vedu ti někoho, s kým budeš chtít určitě mluvit!“doběhl k němu konečně Mike.Chester se překvapeně otočil.Stál u něj s nějakou dívkou.Chester se na ní pořádně podíval a hned mu došlo, co je na ní tak povědomého!To ona s Terry byla na koncertě!Chester byl štěstím bez sebe.Kluci k nim konečně doběhli taky.
,,Tohle je Hanny, Terryna kamarádka.“představil jí hned všem Mike.Kluci se po sobě podívali.Chester jí hned podal ruku na pozdrav.V hlavě se usmíval.Ona určitě bude vědět, kde je Terry.
,,Hanny, prosím tě, ty víš o Terry hodně, viď?“optal se jí Brad.,,Dá se říct, že jsem její nejlepší kámoška, Brade, takže toho o ní vím hodně.“přikývla a otočila se k němu.
,,Říkala jsi, že ti včera nebrala telefon.“předhodil hned informaci Mike.Chester se zamyslel.Že by se jí vážně něco stalo?
Hanny se po něm usměvavě podívala.,,To je pravda, Mikeu.Včera byla nějaká rozhozená a ještě k tomu smutná. Zeptala jsem se jí, co jí je, ale nechtěla mi to říct.Ale pak mi řekla, že mi to pak prozradí.Ale to už jsem jí nezastihla..“sklonila zamyšleně hlavu k zemi.
Kluci se po sobě podívali.Chester si prohrábl rukou vlasy.Nechápal, proč byla smutná, vždyť s nimi moc smutná nebyla.Spíš vůbec..
,,Ale proč by byla smutná a rozhozená?“nechápal to taky Joe.
,,Vsadím se, že to má něco společného s tou její sektou satanistů.“přemýšlela nahlas Hanny.Chester snad špatně slyšel.,,Satanisti?Terry je satanista?“vykulil oči Dave.Hanny se vzdychem přikývla:,,Ano, je už dlouho.Pomáhali jí…“
Chestera napadlo, že možná proto si ho držela od těla.Bála se mu to říct.Ale nedocházelo mu, kde vzala ty škrábance na bocích a rukou.Na bocích?
,,Hanny, a mohl jí někdo z nich ublížit?“zeptal se na rovinu Chester.Hanny zavrtěla hlavou.,,Určitě ne.“Chester ale poznal, že v tom je.Hanny to neříkala moc dobrým tónem, jako by jí něco došlo a ona to neřekla.Jen zúžil oči a sklonil hlavu k zemi.,,Hanny, a víš, kde Terry bydlí?“napadlo do toho hrobového ticha Joea.,,To si piš, že vím, Joe!“usmála se na celé kolo.Proč to nenapadlo dřív mě?ptal se v hlavě Chester.Já bych tam taky utekl, abych měl pokoj od všeho..
Mike jen sevřel její ruku víc ve své a řekl:,,A ty nás tam, co nejrychleji odvedeš, Hanny.“Chester přikývl.,,Jdeme za tebou, Terry.“zašeptal někam do nebe, když se rozběhl za Mikem.
Sedím na zemi.Pozoruju zrcadlo naproti sobě.Mám strach se tam podívat.Na svoje zničené tělo.Ale po chvilce se překonám a pomalu se postavím.Se skloněnou hlavou jsem přešla k zrcadlu.Začala jsem si rozepínat hábit.Spustila jsem ruce podél svého těla.Hábit mi pomalu sjel po ramenou na zem.
Jeho dopad na zem nebyl ani slyšet.,,Terry, ty to zvládneš…“zašeptám si.Nadechnu se a konečně zvednu hlavu.
Bylo to horší než minule.Nejen že mi ještě víc rozškrábal boky, měla jsem už i pár šrámu na břiše.Na kotnících a zápěstích jsem našla otlačeniny od řetězů.Ale nejhorší byl krk.Samej cucflek a rýhy od Blackových zubů.
,,Jen se podívejte, jak jsem dopadla…“sesunula jsem se na kolena.Dopadla jsem jako Blackova hračka, která si nechá všechno líbit.Jsem jeho.Měl pravdu, moje tělo je tím důkazem…Na moje stehno dopadla jedna slza..Moje slza.Zadívala jsem se na Slunce, co prosvěcovalo pokoj.Odráželo se od Blackova kříže.Prudce jsem si ho strhla z krku a odhodila daleko od sebe.Dopadl na zem.
Musím se někam ukrýt, před Blackem..Budu vůbec někde v bezpečí od něho?Zavřela jsem oči a začala brečet..Nikde nebudu mít pokoj.Nikde…
Chester běžel, jak nejrychleji mohl.Doufal, že Terry bude doma.Musela být.Pootočil se, aby zjistil, že kluci už nemohli.Jediná, která mu stačila byla Hanny.Viděl jí v obličeji, že má o Terry taky strach.
,,Už je to jenom kousek, Chestere.“zaúpěla skoro bez dechu.Chester jí následoval.Ona věděla, kam jít.Chester už chtěl jenom, aby měl Terry v náručí, aby věděla, že mu na ní záleží.Hanny konečně zahla k jednomu domu.Oba se zastavili u vchodu.
Hanny chtěla zaklepat, ale dveře už byly otevřené.Chester se podíval po Hanny a Hanny po Chesterovi.Chester viděl, že Hanny má strach, velký strach, viděl jí to na očích.,,Zůstaň tady, Hanny.Počkej tu na kluky, kdyby něco, tak na tebe zavolám.“poplácal jí po rameni a vešel dovnitř.Hanny za ním něco šeptala, ale on jí už neslyšel.
Kráčel pomalu po domě a sledoval vše kolem sebe.Doufal, že se Terry nic nestalo.Jestli jo, tak toho satanistu dostane.Tušil, že to někdo z nich bude.
Vyšel schody.Uviděl, že v pokoji naproti schodům, kde byly otevřené dveře, se něco mihlo.Neváhal a hned se tam hnal.
,,Terry?!“vletěl do pokoje, ale ten byl prázdný.Jen záclona vlála v otevřeném okně…
Tentokrát se do školy ani nějak neženu.Jenom se nervózně hladím po krku, kde už nespočíval Blackův náhrdelník.Měla jsem pocit, jako by mě něco strašně těžkého pustilo, ale taky někde vzadu, za těmito pocity, se objevila i smutný pocit.Změnil se, ale netušila jsem proč?Hrál snad to, co ke mně předtím cítil a jaký předtím byl?
,,Slečno Blackie, myslel jsem, že vás na naší hodině neuvidím!Jen pojďte mezi nás!Přece byste nedělala, že mě nevidíte.“ozval se za mými zády profesor Davis.Otočila jsem se, byla tam i celá naše třída.Zapomněla bych, že máme výtvarku a že kreslíme venku.
,,Promiňte, pane Davisi, že jdu zase pozdě.“přišla jsem blíž ke skupince.Nenápadně jsem se rozhlédla po ostatních, nikde jsem tam neviděla Hanny.Trochu jsem měla radost, alespoň jí nebudu muset vysvětlovat, co se mnou včera bylo.
,,Jen se posaď, Terry..“sebral ještě jednu čtvrtku a podal mi ji.,,Nakresli něco, co pro tebe hodně znamená.To je téma naší hodiny.Doufám, že to stihneš.“Chvilku jsem se sledovala jeho ruku, která svírala čtvrtku, ale pak si jí vzala.
Prošla jsem kolem kluků a holek z naší třídy.Občas mi někdo věnoval pohled, ale spíš jen vystrašený.,,Krásný téma..“usadila jsem se na kámen dál od třídy.Nevěděla jsem, co mám nakreslit.Teď mi záleželo na jediné osobě, když jsem tak přemýšlela…Na Chesterovi.To jak mi včera řekl, že mě miluje, uvnitř mě něco změnilo.
V jeho náručí jsem si vážně připadala jako jiný člověk.Rychle jsem vytáhla tužku.,,To je pro tebe, Chazzy..“usmála jsem se konečně a dala se do díla.
Trvalo mi to asi deset minut.Největší problém mi ale stejně dělaly jeho oči.Viděla jsem v nich hodně, ale nevešel se do nich celý svět, co jsem spatřila včera.Bylo to hotové.Otočila jsem dílo a podepsala se.
,,Pro někoho, na kom mi hodně záleží.“stálo jako věnování.Profesor hned stál u mě.,,Jak vidím, máš hotovo, Terry.Ukaž, jsem zvědavý.“poprosil mě.Otočila jsem to zpět.Jen mi to sebral z rukou.
,,Pěkná práce..Na tomhle ti vážně tak moc záleží?“sklonil na mě oči.Přikývla jsem:,,On jediný mi okáže pomoci, pane profesore.“Profesor se po mě podivně podíval, nechápal to, ale já mu to vysvětlovat nebudu.Když jsem mu to řekla, uvědomila jsem si, že je to pravda.Miluju ho a Chazzy mi dokáže pomoct jako jediný…
Škola skončila docela pozdě, připadalo mi to jako věčnost tam sedět a jen přemýšlet.Hanny se neukázala.Chtěla jsem jí zavolat, ale měla jsem strach si zapnout mobil.Třeba bude volat Black…
Je pomalu pět hodin.Jsem ráda, že se dostanu domů.Dneska jsem si připadala hodně sama.Každý se na mě jen díval, jako by viděl, ty rány, co jsou schované pod oblečením.Opravdu byly tak moc vidět?Nechce se mi domů.Black ví, kde bydlím.Kdybych tak včera od Chazze neutekla, nemuselo by se to stát..Ale taky nemůžu dopustit, aby o něm věděl Black.Nevím, kam mě nohy ženou, nechám to na nich.Dnešní noc už je mi jedno, kde budu a co budu dělat, hlavně že se nevrátím do Doupěte.
Konečně se zastavím.Moje nohy se zabořily do písku, do ještě teplého písku.Cítím to i přes botasky.Zvednu oči.Slunce už pomalu zapadá za to krásné moře.Byla jsem tu jen jednou…S mamkou.
Usednu do písku.Sleduju a poslouchám vlny.Kdybych jim tak rozumněla, co říkají.Zabořím svoje dlaně do písku, abych se opřela.Je to jako bych někoho svírala v dlaních.Usměju se nad tou krásou, která se přede mnou rozpíná.
Celý den jsem neviděla ani Chazze a ostatní Linkiny..Moc jsem doufala, že neodjeli.To by byl můj konec.Do očí mi naběhnou slzy.Zkusím zvednout hlavu k oblakům, které začínají mít tmavší barvu, aby mi slzy stekly a já nebrečela, ale nejde to.Skloním hlavu zase k zemi.Mrzí mě, že jsem ho nechala v busu.,,Kde jsi, Chazzy?“zašeptám do písku, ale nedočkám se odpovědi.
Chester přecházel sem a tam.Hanny mu řekla, kam má jít, jestli se chce vykřičet, co zrovna chtěl.Terry nenašel.Celý den jí hledal a nenašel jí.Hanny nevěděla, kde mají ti satanisti ,,doupě“.Proklínal tu chvíli, kdy usnul a nechal Terry utéct.Nechápal, ani proč tak rychle usnul a jaký měl důvod?Vždyť nebyl ospalý.
Jediné, co u Terry doma nešel byl kříž.Pevně ho svíral v ruce.Kdyby tak věděl, kde je.Potřeboval si udělat v hlavě klid a hlavně si promyslet, co bude dál.Miloval jí..Utíkala snad před ním?Nebo se jí vážně něco stalo?Z toho měl největší strach.Co když jí někde najdou vykuchanou?
Zavrtěl hlavou.,,Na tohle nesmím myslet.“uklidnil hned sám sebe.Konečně se dostal na to místo.Mohl to čekat.Pláž…,,Tak tady mě uslyší křičet teda jen ryby..“zavrtěl hlavou.Vyšel blíž k vodě.Měl s tou chutí někoho nakopat..Klidně i sebe.Terry byla pryč a on jí mohl zastavit..
Rozhlédl se kolem sebe.Jeho pohled se střetl s dívkou, která seděla na písku.Se skloněnou hlavou, jako by brečela.Byla celá v černém.Na její hlavě vesele plála ve v mírném přímořském větříku černočervená hříva!
,,Terry…“zašeptal.Ústa se mu hned roztáhla do úsměvu!,,Našel jsem jí!“šeptal si potichu pro sebe.Zašel do lesa, který byl kolem pláže.Chtěl jí překvapit.Doufal, že jí to udělá radost..
Nemohla jsem přestat brečet.Jestli je Chazzy pryč, tak se budu muset vrátit k Blackovi.Zpátky k jeho nocím, kdy se mu nemůžu bránit.Zpátky k tomu, jak mě bude využívat.Zpátky k jeho rudým očím.
Slunce už zapadlo.Písek byl stále krásně teplý a já si v něm vyhřívala svoje studené nohy.Tak se mi stýskalo..Po Chazzym…Udělala jsem vážně pro Chazze dobrou věc, když jsem odešla?A nechala ho tam spát?
Někdo mi položil dlaně na oči.Úplně jsem ztuhla.Co když to byl Black?Slyšela jsem, jak mi drsně buší srdce.
,,Hádej, kdo jsem, Terry.“usmál se mi do ucha CHAZZY!,,Chazzy!“sundala jsem prudce jeho dlaně za svých očí.Otočila jsem se na něj.
Podíval se mi do očí a zkoprněl.,,Terry, proč brečíš?“optal se mile.Nezmohla jsem se na slovo.On neodjel!Padla jsem mu kolem ramen.,,Chazzy, já si myslela, že jsi odjel pryč..“zavřela jsem oči.V jeho náručí jsem si připadala, tak chráněná od okolního světa, ale taky tak strašně volná.,,Neodjel bych pryč, když bych věděl, že ti tu někdo ubližuje, lásko..“odstrčil mě od sebe něžně.Když mi řekl lásko, cítila jsem se jako anděl, který našel svoje nebe.Jeho další slova jsem nevnímala.Řekl to tak krásně a upřímně a ne jako Black…
Přisedl si ke mně blíž a dotkl se pomalu mojí tváře.Nechala jsem se od něj pohladit.Hladil mě, jako bych byla z cukru!Já si to užívala.,,Mě se přece nemusíš bát, Terry.Já tě miluju a neublížím ti..
Ale proč jsi včera utekla?Dostala jsi strach?..Ze mě?Chci ti pomoci od toho, kdo ti tak moc ubližuje.“díval se mi upřeně do očí, přitom se stále dotýkal mé tváře.Musím mu to říct, prostě musím…
,,Chazzy, já se ti omlouvám..Měla jsem ti to říct už dávno..Já jsem – “
,,Terry, já vím, že jsi satanista.Hanny nám to řekla, když jsme tě hledali.Nezlob se na ní.Měla o tebe strach stejně jako já..“přerušil mě.Hanny mu to řekla..Řekla mu i o Blackovi?Co když mu to řeknu a Black ho potom zabije?Ale já musím mít klid!Potřebuju mít někoho, na kom mi záleží!
,,Chazzy, on mi ubližuje…“přitulila jsem se k jeho hrudníku a po tvářích mi začaly téct slzy.,,Black – náš pán – mi ubližuje.Byla jsem jeho, ale teď cítím, že moje srdce i duše patří jen tobě…Nechci, aby už mi ubližoval, Chazzy.Odveď mě od něj pryč, prosím tě..“nedívám se mu do očí.Bojím se, že mě odvrhne.Odvrhne jako starý kus hadru..
,,Terry, neboj se mě, já ti nic neudělám..A ten Black znásilnil tě?“zvedl mi pomalu hlavu k sobě.Stydím se před ním, strašně se před ním stydím..On neví, jak mi bylo, když jsem musela, i když jsem nemohla a nechtěla.
,,Ano…“zašeptám.Až teď mi dochází, jak moc jsem se v Blackovi zklamala.Byla jsem jeho majetek..Ale jen na ten sex, na nic jiného.,,Včera jsi k nim utekla, protože jsi si myslela, že tam najdeš klid ode mě?“zeptal se na rovinu.
,,Ne, Chazzy, to bych neudělala.Miluju tě.Ale Black…Já jsem jeho pořád.Kdyby věděl, že jsem se do tebe zamilovala, zabil by tě.Já bych si to nikdy neodpustila..Nechci ztratit i tebe, Chazzy.“dotkla jsem se stydlivě jeho tváře.Viděl, že to myslím vážně.
,,Ale nemusela jsi se bát mi to říct.Dokážu se postarat jak o sebe, tak i o tebe, Terry.Nikdo už ti nebude ubližovat.To ti přísahám..“dotkl se mé ruky na svojí tváři.Strašně jsem se před ním styděla..Jeho ruka sjela na můj krk.V tom jsem zase něco uviděla…
Chazzy seděl vedle mě a líbal mě..Bylo to krásný, cítila jsem to, jako by se to opravdu stalo.Měsíc nám svítil nad hlavami a já jenom cítila, jak mě Chazzy pomalu svléká.Pomilovali jsme se.,,Miluju tě…“zašeptal mi do ucha.Jen jsem se k němu přitulila a tiše usnula.
,,Terry, lásko, co se děje?“mávl mi rukou před očima Chazzy.Probudím se.Chazzy se na mě vyděšeně dívá.Jestli tohle byla představa z budoucnosti, tak chci, aby se stala.To je jediná věštba, co chci, aby se stala…
,,Chazzy, tak moc jsem si myslela, že jsi odešel…Miluju tě.Strašně moc..“Konečně ty slova měly cenu, neproletěly Chazzymu jen uchem jako Blackovi.Tyhle slova mi připadaly málo na to, co jsem tím všechno myslela a nedovedly říct, to všechno, co jsem teď k Chazzymu cítila.
Jen roztáhl nohy, přisedl si ke mně blíž a já se mohla zády opřít o jeho hrudník.Pomalu mě chytil za ruce a nechal, abych mu je položila na kolena.
,,Teď už budu s tebou pořád.Nikdo se tě nedotkne…Krom mě.“dotkl se ústy mého ucha.Cítila jsem, jak mi odhrnuje vlasy z krku.Uvidí, co mi Black udělal.Strašně poníženě skloním hlavu k zemi.,,Ty ti udělal Black?“chytl mě za bradu a přetočil k sobě.Dívala jsem se mu zpříma do očí.,,Ano, udělal.“zašeptala jsem.
,,Je toho víc, viď, Terry?“
Bolestivé vzpomínky se vracely strašně rychle.Vymanila jsem hlavu z jeho ruky a sklonila jí strašně nízko k zemi.,,Tohle mi stačí jako odpověď.“zašeptal.Cítila jsem, jak se dotkl knoflíků u mojí košile.Pomalu jí začal rozepínat.
,,Chazzy, co to – “chtěla jsem se ho zeptat, ale jen co jsem se k němu otočila, políbil mě.Stejně jako včera.Procítěně a přitom tak něžně.Nechtěla jsem, aby přestal.Pohladila jsem ho po tváři.Konečně jsem si připadala jako milovaná, opravdu milovaná.Chazzy se usmál a pomalu odtáhl svoje rty od mých.
,,Nechci ti ubližovat jako Black, Terry.Chci ti ukázat, že láska dokáže být i krásná věc.Dovolíš mi tě svléknout?“zeptal se.Byla jsem překvapená.,,Nikdy se mě na to nikdo nezeptal, Chazzy..“zčervenala jsem se.,,Musíš se přestat bát, Terry.Každou bolest, co ti Black udělal, ti vrátím v nejkrásnější okamžik tvého života.“spustil tiše a zase se začal sápat po mojí košili.Přitom mi obdařoval můj poraněný krk polibky.Skoro jako by bolest odcházela.
Přes jeho polibky jsem málem ani nepoznala, že jsem nahá.Chazzy se podíval po mém těle.Zúžil oči.
,,Jestli toho Blacka najdu, myslím si, že nepřežije..Za to co ti udělal, lásko.“začal mě znovu líbat.Poprvé za svůj život jsem pocítila, že po někom toužím.A to po Chazzym.Pomohla jsem se mu vysvléknout.Položil mě na písek.Moje záda hřál teplý písek a moje tělo Chazzy.Bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažila.Chazzy se vážně snažil, aby všechna moje bolest od Blacka zmizela.
,,Děkuju ti, Terry.Miluju tě.“objal mě jednou rukou, když jsem vedle něj ležela na písku.Stále se na mě usmíval.Já byla strašně utahaná, ale úsměvy jsem se mu snažila oplácet.,,Já tě taky miluju, Chazzy.Jsem jako nový člověk.Úplně nový člověk.“opřela jsem svojí tvář o jeho.
Hladil mě po boku.,,Musíš od nich odejít, Terry.Jestli chceš mít klid, musíš je opustit.Jinak se Blacka nezbavíš.Uděláš to pro mě?Pro naší lásku?“promluvil najednou.V očích jsem mu sledovala ten strach, který o mě měl.
Měl pravdu.Musím od nich odejít, jinak se Blacka nezbavím, nikdy a já chci už být jen s Chesterem.S nikým jiným..,,Udělám to.Zítra večer.Odložím svůj hábit.“usmála jsem se na něj.Jen co jsem to řekla, rozzářil se mu na tváři ještě větší úsměv.,,Až přijdeš, zabalíš si věci a odvezu tě pryč..Do našeho hnízdečka lásky..“mrkl po mně.Musela jsem se usmát.
,,Odpočiň si.Zavolám klukům, že jsem tě našel.Hanny bude mít taky radost.“přehodil přes mě svojí mikinu.,,Víš, že máš moc hezkou kamarádku, lásko?“hodil po mně pohledem, když si nasadil kalhoty.Zúžila jsem oči.,,Myslela jsem si, že toužíš po jedným holce.“
Naklonil se ke mně.Začali jsme se líbat.Bylo to skoro nekonečný.Pak se ale odtáhl Chester.,,Pokračování příště.“vyskočil hned z písku, protože jsem po něm chtěla hodit hrst písku.
Chester byl hrozně hodnej a krásnej chlap.Chvíli mi připadal jako chlap, co by mi splnil každé přání a chvíli zase jako vysmátá osoba.A uměl krásně líbat.Položila jsem hlavu do písku.Musela jsem pořád myslet na to, co se mezi námi před pár minutama stalo.Chazzy je teď můj pán, kterému bych splnila i já každé přání.Black už je minulost a zítra to všechno skončí.,,Sbohem, Blacku.“usmála jsem se a zavřela oči.
,,Já ještě neřekl sbohem, Terry.“sykl Black někde u mého ucha.Prudce jsem otevřela oči.Nebyla jsem na pláži, ale v Doupěti!Pomalu jsem se posadila.Pořádně jsem se přikryla Chazzyho mikinou.
Black stál u oltáře, zatím co já seděla asi pět metrů od něj.Přes svojí tvář měl spuštěné svoje černé vlasy.Ruce měl složené na hrudníku.,,Blacku?Co tady dělám?“rozhlížela jsem se vystrašeně kolem.Nechápala jsem, jak jsem se dostala.
Black prudce zvedl hlavu a já spatřila jeho naštvaný rudý pohled.,,Já si tě najdu všude, Terry..“zašeptal a pomalu se postavil.Pomalu jsem se posunula dál od něj.
,,Takže jsi našla svojí lásku?Benningtona?..Hmmm.“usmál se vražedně.,,Chci vidět, jak se bude kroutit, až ho budu obětovat.“usmál se najednou, až jsem spatřila jeho bílé zuby.Obětovat?Chazze?
,,Nikdy, Blacku!Chesterovi neublížíš!“vyskočila jsem odhodlaně ze země.Mikina dopadla na zem.Blackovy oči začaly bloudit po mém těle.,,Já ti nepatřím!Nechci ti patřit!“
Black se pomalu ode mě otočil.Jako by mě ani neposlouchal.,,Miluju Chazze, takže mu jenom zkus ublížit!“křikla jsem na něj odvážně.Bylo mi jedno, co udělá, ale Chestera se ani nedotkne, i kdybych měla zemřít já.
,,Vždycky jsi byla moje a budeš, Terry.Jsem tvůj pán!Na to nezapomínej!“křikl zase on na mě.Blackovy vlasy se zase prodloužily a omotaly se mi kolem boků.Pozvedl mě do vzduchu.Přešel blíž.Upřeně se na mě díval.
,,Ty sama mi ho přivedeš, ještě teď.Jestli ne, tak tě zabiju a to myslím vážně.Chci vidět, jak se bude tvářit, až uvidí, že jsi mi ho sem přivedla ty…Obětuju ho před tvýma očima!“sykl skrze zaťaté zuby.
,,NE!“cukla jsem sebou.,,To neudělám!“Ten vztek se nedal uklidnit.Z dlaní mi znovu povstaly plameny.Švihla jsem rukama k Blackovi.Chtěla jsem, aby ho plameny usmažily.Black se jenom velice potěšeně usmál.Jen mávl rukou.Plameny se od něj odrazily a skončily ve zdi.,,Ale, uděláš, Terry, uděláš.Uvidíš, buď on nebo ty.“potemněl.Jeho vlasy se mi ještě víc omotaly kolem mě.Mám se vzdát svého života?
,,Čekám tě..“pustil mě na zem.Měla jsem strach z dopadu, tak jsem zavřela oči.Když jsem je otevřela, ležela jsem na písku.Chazzy ke mně hned doběhl.
,,Kluci, už nám jdou naproti, Terry.Hanny se na tebe těší.Ale nechci, aby tě kluci takhle viděli, chceš pomoct s oblečením?“mrkl po mně.Black chce, abych ho přivedla.Nebo zemřu já..Přece mu nedám Chazze, když ho miluju..
Pohladil mě po tváři a já se zase probudila.,,Čekám na tvojí odpověď, ale jak vidím, jsi myšlenkami někde jinde.Stalo se něco?“pozoroval mě překvapeně a trochu vystrašeně.Zadívala jsem se mu do očí.Vyzařovaly strach, strach o mě..Nedokázala bych ho přivést Blackovi.Umíral by jenom kvůli mně.Mám rozhodnuto..
Chytla jsem jeho tvář do svých dlaní.,,Chazzy, jestli mě miluješ, tak mě prosím tě, moc dobře poslouchej a nic neříkej.“špitla jsem.Je to poslední chvíle, kdy ho uvidím.Jen ztichne a upřeně se na mě zadívá.Zašeptám dvě slova.Chazzy se na mě ještě pár sekund dívá, pak se mu zavřou oči a usne.
Něžně ho položím na písek.Chce se mi brečet.Strašně moc.Jen chvíli to trvalo, co jsem byla šťastná.Natáhnu se pro batoh.Vytáhnu z něho jeho obrázek.Otočím ho a připíšu tam dopis:Moc ti za všechno děkuju, Chazzy.Ty jediný jsi mi ukázal, co je to láska.Miluju tě a nikdy na tebe nezapomenu.Musím odejít.Black chce buď tvůj nebo můj život.Nedokážu si představit, že bych se musela dívat jak umíráš.To radši zemřu sama…Nezlob se na mě, že tě tu nechávám, ale vím, že bys mě nepustil.Loučím se s tebou.Moc tě miluju.Terry
Položila jsem mu obrázek do dlaně.Utřela jsem si slzu.,,Nikdy na tebe nezapomenu.“sklonila jsem se k němu a naposledy ho políbila.Nechtěla jsem ho opustit.,,Najdeš si někoho lepšího, Chazzy.“sebrala jsem batoh a rozběhla se, co nejrychleji pryč.Nesmím se vracet..NESMÍM!
Ani netuším, jak jsem dokázala, tak rychle běžet.Vletěla jsem do Doupěte.Hrnula jsem se dolů po schodech.Pořád jsem myslela, jen na Chazze.Na to, jak jsme se milovali, na to, jak moc ho stále miluju a na to, jak mi tenhle útěk nikdy neodpustí…
Proběhla jsem kolem ostatních satanistů, jen abych našla Blacka a řekla mu, jak jsem se rozhodla.Vběhla jsem do obětní síně.Cítila jsem, že tam Black bude.Netušila jsem, ale že tam nebude sám…
Rozrazila jsem dveře.Zastavila se v nich.Black tam zrovna líbal Denny.Ta mu to oplácela.Jakmile jsem tam přiběhla, odtrhli se od sebe.Denny mě viděla jako první.Jen se ušklíbla.Takže ta moje první věštba nebyla lež.Byla to pravda…
,,Terry, kdepak máš Benningtona?“přetočil na mě své rudé oči, plné magie, Black.,,Nikdy bych ti nedala jeho život, Blacku.Ale vidím, že ty sis hodně rychle našel náhradu, jak vidím..“sykla jsem.
,,Takže chceš, abychom obětovali tebe?“zněl docela překvapeně, ale tvářil se pořád naštvaně.Pustil Denny a otočil se celým tělem ke mně.
Mírně jsem sklonila hlavu k zemi.,,Ano.“Zase mi před očima proběhl Chazzyho velký a upřímný úsměv.,,Máš odvahu, ale doufám, že si nemyslíš, že tě hned obětujeme, že ne?Vždycky jsem miloval, když můžu někoho mučit…“stál znenadání u mě a tiše se usmíval.,,Mně už je všechno jedno, Blacku…“povolila jsem napnuté svaly, jak jsem měla vztek ani netuším na co.,,Jak chceš…“zašeptal mi do ucha Black.Uhodil mě do zátylku, padla jsem omráčená k zemi.
,,Chestere!Prober se!“vrazil do něj surově Mike.Chestera to konečně probudilo.,,Chestere, kde je Terry?Co ti řekla?“přiklekla k němu na písek Hanny a zaklepala s ním.Chestera to konečně probudilo.
,,Terry?Vždyť byla ta – “Vzpomněl si na to, co mu Terry řekla.Ona byla satanista!Ona dokázala kouzlit a uspala ho!Chester nestačil nic říct, protože mu Dave do ruky vrazil obrázek.,,To jsme tu našli, Chestere.Podívej se na to.“
Chester jen sklonil hlavu.Viděl tam sebe, jak se usmívá.Otočil ho.Bylo to od Terry a pod jejím jménem stálo:Pro někoho na kom mi hodně záleží…Pak si všiml i vzkazu.Rychle si ho přečetl.Nemohl uvěřit, tomu co tam stálo!Ona se chtěla obětovat místo něho!,,Terry!To ne!“vyskočil hned na nohy.
,,Chestere, co se tu stalo?Proč jsi, sakra, zase spal?!“vyjel na něj vytočeně Brad.Chester mu chtěl všechno vysvětlit, ale Hanny ho přerušila.,,Brade, Chester za to nemůže.Terry uměla používat něco jako kouzla…To ti satanisti.Určitě Chestera uspala.“posadila se na písek Hanny a položila si hlavu na kolena.,,Nevím, kde Terry je a to znamená, že jí nemůžeme pomoci a ona…“
Chester kopl do písku.Proč se jí nezeptal hned?Proč ho nenapadla ta otázka?Proč se nezeptal, kde mají Doupě?A teď kvůli němu zemře!Jenom kvůli němu!
,,Hanny, nebreč.My jí určitě najdeme, neboj se.“sehl se k ní Mike.Chester měl taky chuť si zabrečet, ale přece měli ještě času.,,Mike má pravdu, my jí najdem!Ať je, kde je!“souhlasil hned Joe.
,,Chestere, jenom nechápu, proč jsi nezavolal hned, jak jsi jí našel.Co jste vyváděli?“zúžil oči provokativně Rob.Chester se zašklebil:,,Robe, teď není moc dobrý čas na to, aby sis dělal srandu.Musíme se hned teď rozdělit, abychom jí našli.“
,,Jdeme na to!“vyskočil taky ze země Brad.Mike pomohl na nohy Hanny.,,My si vezmeme domy v severní části měs – “
,,Chestere, jsi tady?!Jestli jo, ozvi se!Potřebuju s tebou mluvit!“ozval se nějaký křik, který se blížil k nim.Chester zareagoval rychle.Měl takové tušení, že ta osoba, co přijde, řekne něco, co mu umožní zjistit, kde je Terry.
Na měsíční světlo přiběhl udýchaný kluk v dlouhém černém hábitě!Byl to taky satanista!Rozhlédl se po Linkin Park a pak i po Hanny.Jeho oči se konečně střetly s Chesterovými.,,Chestere, Terry potřebuje pomoct!Black jí chce obětovat!Pojďte, já vás tam dovedu!Musíme jí pomoct!“křičel na všechny vystrašeně.Chester chtěl běžet s ním, ale Dave ho ještě zastavil:,,Jak můžeme vědět, že nechce ten Black, abychom tam přišli taky a taky by nás obětoval?“
,,Musíte mi věřit!…Musíte mi věřit, že mám Terry rád, ale sám nic nezmůžu proti Blackovi!Prosím vás, pojďte než přijdeme pozdě!“těkal pohledem po všech.Chester poznal, že nelže.Věřil mu.,,Jdeme!“zavelel a přešel k tomu klukovi.
,,Jak víš, že jsem Chester?Kdo vůbec jsi?“optal se ještě rychle.,,Jsem Jack.Chestere, Terry se o tobě zdá a já poznám, co se ostatním zdá.Nebudu ti mít za zlé, když si budeš myslet, že jsem blázen, ale je to pravda.“díval se mu upřímně do očí.
Chester se na Jacka usmál.,,Hele, kamarádi, měli bychom sebou hodit!“prošel kolem nich Joe.,,Joe má pravdu, jdeme!Jacku, doveď nás tam..“přikývl Chester.Doufal, že Terry stihnou zachránit…
Už skoro pět minut ležím spoutaná na oltáři.Mám na sobě svůj hábit.Poměrně docela rozepnutý.Mám strach, velký strach.Ale stálo mi to za to, Chazzy bude žít.Opravdu mi to za to stálo…
,,Terry, kdybys věděla, co všechno jsem s tebou měl v plánu.“posadil se ke mně na oltář Black.Ani jsem netušila, že je tu se mnou.,,V plánu?Co tím myslíš?“podivila jsem se.Přetočila jsem k němu hlavu.
,,Myslím si, že teď už to můžeš vědět, viď, Denny?“usmál se na mě, tak vražedně.,,Ale jistě, Blacku.“přešla k němu Denny a objala ho.Jen jsem se odvrátila.Stále to trochu bolelo, že si hned našel někoho jiného.Vážně jsem pro něj nic nebyla?
,,Pořád tě to bolí, jak vidím.Ty jsi byla úžasná, ve všem…To myslím vážně.“pohladil mě po krku.Pevně jsem sevřela oči.,,Od té doby, co jsi mě začala zanedbávat jsem začal chodit s Denny.“
Moje myšlenky se přesunuly na mojí první věštbu.Takže to byla pravda!Vážně to byla věštba!,,Jsi pěkná svině, Blacku…Ty nevíš, co je to láska a nikdy jsi to nevěděl!“škubla jsem řetězy.Black se jen pousmál.
,,Vím, že dokážeš vidět budoucnost..A dokonce i vím, proč máš teď takovou sílu.“zúžil oči.Denny ho pustila a postavila se vedle něj.Nechápala jsem to, ale měl v něčem pravdu.Měla jsem sílu, ten oheň, kterým jsem málem spálila jeho a předtím Denny.Nepotřebovala jsem ani zaříkávadlo.
,,Přemýšlíš, jak vidím…Terry, ale nehledej na to odpovědi.Protože jsi se mnou ne jednou spala, dostala jsi ode mě mojí sílu.Jsi něco jako já.Když máš vztek, vzplane v tobě oheň a když se někoho dotkneš, občas vidíš budoucnost.Terry, já to vidím taky..“dotkl se mé tváře.Sledovala jsem ho.Víčka se mu mírně pohnuly.
Otevřel svoje oči a ty mu rudě plály.Měla jsem z něho strach.Ale nemohla jsem uvěřit tomu, že bych opravdu dostala jeho sílu..To přece nejde!,,Denny, vypadni na pár minut.“sykl, aniž by se na ní podíval.,,Ale, Blacku, já –“
,,Vypadni!“sykl na ní.Denny se na mě vražedně podívala.,,Za tři minuty jsou tu všichni členové, obětování začne.“otočila se na podpatku a zmizela pryč.
,,Terry, je škoda, že jsi nepřivedla Benningtona.“pohladil mě po břiše, které ještě chránil hábit.Tiše jsem zavřela oči.Věděla jsem, co chce dělat.,,Jsi jiná než Denny, Terry.Vždycky se mi bude stýskat.Doufám, že si něco ode mě odneseš do hrobu…“rozepl mi další knoflík u hábitu.
,,Blacku, dej mi pokoj…Alespoň jednou mi dej pokoj.“zašeptala jsem, když mi rozepl další knoflík.,,Moje poslední noc s tebou, Terry.To si přece neodpustím…“usmál se vražedně.Obkročmo se na mě posadil.Díval se na mě zeshora, pořád jako můj pán.Přicucl se k mým rtům.Začal mě líbat.Ani jsem se necukala.Zkoušel se mi snad dostat až do krku?
,,Věděl jsem, že dostaneš moje síly a jsem rád, že je máš, Terry.Nikdy už se mě tímhle nezbavíš.“zašeptal mi do ucha.Mluvil pravdu.Pořád budu mít něco z něj a to znamená, že i po smrti.
Zavřela jsem oči.Za zavřenými víčky se schovávala Chazzyho tvář.Když jsem ho pokládala na zem a dala mu poslední polibek.,,Miluju jen tebe, Chazzy.“zašeptala jsem si, když jsem cítila, jak se mi Black zakusuje zuby do krku.
V tom se dveře rozrazily.,,Blacku, jsme tady…Všichni.“sykla na něj Denny už od dveří.Black jen odtáhl svojí tvář a zadíval se mi do očí.,,Přišla tvoje chvíle, Terry…“zakousl se mi mírně do rtů, ale neprokousl je.Slezl na zem.
Slyšela jsem všechny ty kroky kolem sebe.Teprve teď jsem si začínala uvědomovat, jak moc se smrti bojím.Jak moc z ní mám strach…Napadlo mě jediné slovo…Útěk.Black se postavil se svojí černou dýkou k mojí hlavě a zadíval se na mě z výšky.
,,Jestli se chystáš utéct, asi ti to moc nepomůže.Kouzla ti teď nepomůžou, Terry.O to se postarám já…“sykl na mě a usmál se.On je silný, takže kouzla by mi vážně nepomohla.,,Možná, že mě zabiješ, Blacku, ale já neodejdu, abys věděl.“podotkla jsem.Lhala jsem.Strach jsem měla, jako nikdy předtím.Opravdu to bude bolet?Co se stane?Ale já nechci zemřít!Škubla jsem sebou.
Denny mi položila prudce svojí ruku na břicho, čímž mi zabránila dalšímu pohybu.Už měla na hlavě kapucu, ale ty její blonďaté vlasy bych poznala všude.Kývla hlavou po Blackovi.Konec se blížil hodně rychle.
Rty se mi začaly mírně klepat.
Místností se rozneslo tiché šeptání latinských slov, věděla jsem, co znamenají, ale jenom jsem se zadívala vystrašeně do stropu.Pořád mi v hlavě znělo, že to dělám, aby Chazzy nepřišel o život.
,,Jeden znak na to, že tahle oběť patřila k nám!“křikl po místnosti Black, že latinská slova ztichla.Znamení?Jaký znamení?Denny mi rozepla hábit a odkryla mi břicho.Prudce jsem škubla hlavou k Blackovi, abych se podívala, co dělá.Držel v ruce nažhavenou dýku!Snad nechtěl…!
,,Blacku, ne!Nedělej to!“křikla jsem na něj.Blackovy oči se jen roztáhly a ještě víc se rudě rozzářily.Měl radost, že se tak bojím.Jenom jsem sebou začala škubat.Rozhlížela jsem se po ostatních satanistech, ale nikdo nehl ani brvou!
,,Bude to hodně bolet..“stál už u mě, když jsem se otočila.Pořád mu pod jeho dlouhými černými vlasy svítil úsměv a jeho rudé oči.,,Nee!“vykřikla jsem.Black čekal na ten výkřik.Pomalu mi začal rýt něco do kůže.Pálilo to a strašně bolelo!Začala jsem bolestivě křičet.Black pokračoval dál.Nikdy jsem necítila takovou bolest.
Můj křik pomalu přestával.Věděla jsem, že omdlím.Po tvářích mi začaly téct slzy.Těším se, až bude konec, až ta bolest ustane a já budu Chazze sledovat snad z toho nebe…
Někdo rozrazil bránu.Nevnímala jsem okolí kolem sebe.Jenom jsem slyšela, jak se od dveří ozvalo:,,Policie, stát!Nikdo ani hnout!“Bolest neustupovala.Všechno se kolem mě točilo.
,,Nevidíme se naposledy, Terry..Nezapomeň na svého pána Blacka.“políbil mě na tvář Black.,,Slyšeli jste ani hnout!“křikl někdo, pak se ozval výstřel.
,,Terry!“uslyšela jsem Chesterův hlas.Nějaké dupání a pak už nic…
,,Terry, probuď se.Jsme tady s tebou.“dotkl se někdo mé tváře, tím mě probudil z bezvědomí.Pootevřela jsem oči.Ležela jsem na oltáři, ale už volná.Chester seděl vedle mě a pevně mě držel za dlaň.Hanny i ostatní Linkini stáli kolem oltáře taky.
,,Chestere,..já…“neměla jsem slova k tomu, co bych měla říct.Chtěla jsem mu padnout kolem krku a ještě se mu omluvit, za to co se málem stalo…Bylo toho moc.Chester se ke mně jen naklonil a zuřivě mě políbil.Pomohl mi se posadit, aniž by mě přestal líbat.Jeho rty mi dávaly pomalu sílu..Začala jsem se červenat a musela ho od sebe odstrčit dál.
,,Ty můj cvoku, cos to chtěla udělat!Copak jsi neslyšela, že jsem ti řekl, že tě ochráním?!“chytl mě pevně za tvář.Zkoušel se tvářit naštvaně, ale vůbec mu to nešlo.,,Omlouvám se ti, Chazzy, ale Black chtěl tebe nebo mě a já vím, že –“pak jsem si vzpomněla na to, co mi řekl Black a jak se sem vlastně všichni dostali a …
,,Kde jste se tu vůbec vzali?A co Black?Kde je?“sypala jsem na ně hned otázky.Hanny se na mě dívala.Byla jsem tak ráda, že jí vidím.Než mi někdo stačil odpovědět, padla mi kolem krku.
,,Terry, ty střevo!Proč jsi mi neřekla, že ti to všechno udělal Black, hned?Vždyť víš, že bych ti pomohla!Nejradši bych tě zmlátila!“oddálila se ode mě.Udělala jsem smutná očka.Hanny se usmála:,,Ale nedokázala bych to!Terry, jsem ráda, že tu jsi!“
Hanny se ke mně přitiskla a mě zase zabolelo břicho.Vyhrnula jsem si hábit.Měla jsem tu ránu obvázanou.,,Ta rána se nezahojí.Zůstane ti tam jizva, Terry.“doplnil Mike do ticha, když jsem sledovala tu obvázanou ránu.
Někdo mi položil ruce na oči.,,Jen hádej, kdo jsem a kdo tě tu nenechal a pomohl najít Chestera, Terry.“zasmál se Jack.Strhla jsem si ruce z očí a otočila se na něj.Usmíval se.,,To ty, Jacku?Jak jsi věděl o Chesterovi?“chytla jsem Chazze za ruku.Než stačil Jack odpovědět, Chazzy mě políbil na ucho a zašeptal do něj:,,Jack dokáže číst sny, Terry a z tvých poznal mě.“Zastyděla jsem se.Zvedla jsem oči k Jackovi.
Podala jsem mu ruku.On jí stiskl.,,Děkuju ti, Jacku, jsi kamarád a vždycky budeš.“Jack se jenom usmál a poplácal mě po rameni.,,Nenechal bych tě tu, Blackovi, Terry.“Takže další věštba se vyplnila.Jenom mě překvapilo, že Jack pořád žije, vždyť jsem viděla, jak umírá.Ale hlavně, že je tu s námi.
,,Co se tu vlastně stalo?Můžu dostat konečně odpověď?“rozhlédla jsem se po všech.Kolem nás chodili policajti, jako by něco hledali.,,A co je s Blackem?“
,,Zavolali jsme policajty a vydali se s nimi sem, Terry.Jack nás sem dovedl.“začal Dave.,,Slyšeli jsme až nahoru, jak bolestivě křičíš.Přidali jsme…No teda tady tvůj Chazzíček přidal, aby tě zachránil.“odkašlal si dál Joe.Chester se po něm vražedně podíval.,,Děkuju ti, že jsi měl o mě takový strach.“chytla jsem ho za tvář a otočila očima k sobě.Mírně jsem se dotkla jeho rtů.Miluje mě, opravdu mě miluje.
,,Kdybyste chtěli pokračovat.“přerušil nás Jack.Jenom jsem se od Chazze odtáhla.,,Ještě jsme neskočili..“špitla jsem.Chazzy se usmál.
,,Vběhli jsme sem.Black ti tam dělal tu značku.Hned toho nechal, když uviděl policajty.Pak se ale stalo něco, co se ještě nestalo.Teda co jsme ještě nikdo neviděli..“poškrábal se na hlavě Brad.,,A co se stalo?“dívala jsem se vystrašeně po ostatních.
,,Přemístili se, Terry.Black se k tobě sehl, něco řekl.Jeden policajt na něj křik, aby se nehýbal, ale Black jen přiskočil k Denny.Ten policajt po něm vystřelil, ale jenom se společně teleportovali pryč.Společně s nimi i dalších hodně členů, jako byl třeba Will a dokonce i David..“zkřížil ruce na prsa Jack.Takže nezmizel úplně.Jenom zmizeli pryč…
,,Ale jsou pryč a vy dva teď máte někoho, kdo vás bude chránit.“přerušila to truchlivé ticho Hanny.Podívala jsem se po Chazzym.Mrkl po mě.,,Budu to já.“
,,Ale já moc nechci, aby mě chránil tady pan Bennington.Já nejsem na chlapi.“dotkl Jack otráveně.Všichni jsme se zasmáli.,,Neboj se, Jacku, Joe si tě vezme na starost.“hodil hlavou po Joeovi Chester.
Všichni jsme se rozesmáli ještě víc.Teda krom Joea.
,,Chazzy, já se ti vážně omlouvám.Já tě tam nechtěla nechat, ale –“Položil mi prst na ústa.,,Poslouchej mě, Terry.Odpouštím ti.Miluju tě a moc pro mě znamená, že jsi za mě chtěla dát život, i když to byl ten nejhorší nápad na celým světě.“pohladil mě po tváři druhou rukou.Stydlivě jsem se usmála.
,,Myslím si, že to dneska oslavíme u nás v tour busu, ne?“promnul si ruce Rob.,,Jasně, já jsem pro!“byl i ním i Dave.,,Ale my si zabíráme s Terry ten druhej, kluci.Dneska musíme něco probrat.“díval se jen po mě Chazzy.Moje myšlenky zaplnil jen Chazzy.,,Ale, ale, Terry, to jsem nevěděla, že už máš i manžela.“vrazila do mě loktem Hanny.
Já si všimla, že se drží s Mikem za ruku.Blýsklo se mi v očích.,,A já zase netušila, Mikeu, že máš holku.“zúžila jsem oči.Mike se jen začervenal.,,Já jsem si toho taky nevšiml!“vykulil oči Joe.,,Lidi, já mám hlad.Neskočíme na něco teda?Dneska toho na mě bylo moc!“přerušil svůj kňučením nás všechny Jack.Chtělo to si odpočinout.
,,Ještě mám na vás jednu otázku, než odejdete, slečno Blacky.Je toho na vás hodně, ale potřebuju se na něco zeptat.“přišel k nám blíž jeden policista.,,Dobře, odpovím vám.“přikývla jsem.Moc jsem si přála, ať už je to všechno za mnou.Chazzy sevřel mojí ruku ve svojí.
,,Co vám řekl Black než zmizel?“zašeptal skoro svojí otázku.,,Že se vrátí, že ho nevidím naposledy.“prozradila jsem jim všem.Kolem mě se udělalo ticho, až moc velké ticho.
,,Děkuji, teď můžete jít.“
Pořád mám v sobě něco od Blacka, jeho kouzla.Vrátí se nebo ne?,,My vás dva budeme hlídat, Terry a Jacku, se nebojte.“objal jednou rukou Jacka Brad.Jack se na něj usmál.Ale já taky.I my máme něco, co oni nemají.My dokážeme kouzlit oni ne…
,,Terry, jen mi slib, že už mě nikdy neuspíš a nepoužiješ na mě žádnou kletbu, ano?“usmál se po mě Chester.Jack se rozesmál.,,Neboj se, Chazzy.Už nikdy, ale jestli mě budeš štvát, nedáš mi jinou možnost!“políbila jsem ho.To rozesmálo všechny.
Chazzy slezl z oltáře a pomohl mi na nohy.,,A teď jdem!“mávli na nás Brad s Jackem, kteří měli hlad a hnali.Sledovala jsem šťastnou Hanny, jak se drží s Mikem za ruku.Kluci šli za nimi a usmívali se po sobě.Všichni byli šťastní, jak to všechno skončilo.
Já se přetočila na Chazze.On našel mě a já zase jeho.Konečně někdo, kdo mě bude chránit a milovat.,,Budu tě chránit.“zoopakoval mi ještě jednou.Zastavila jsem se s ním u brány a ochutnala jeho horké rty.,,Miluju tě.“řekla jsem mu, když jsem myslela, že mě bude muset odnést v náručí.
,,Půjdeme za nimi, nebo nám utečou.“chytl mě znovu za ruku a přejížděl si jazykem stále po rtech.Naposledy jsem se zadívala do prázdného sálu.Sklonila jsem oči na obvázanou ránu.Black je pryč a já doufám, že se nikdy nevrátí.Bude mi dlouho trvat než se zbavím vzpomínek na to, co se dělo dneska, ale Chazzy mi pomůže.
,,Jdeme, pane Benningtone.“přitulím se k němu a společně kráčíme za ostatními.Proletí mi hlavou jediná věc…Jestli se vrátí budu připravená…