jééé, dneska je tak nádherné počasí, Chezzy zavolej klukum zže se pojedeme vykoupat a vyřádit se do nějakýho aga parku, co ty na to? Tak jo. Tak Mik a Peta jedou, ostatní nevím. Za chvíli telefon, Sam zvedni to prosím, jasně, ozve se Mik. Hele Sam řekni prosím Chezzovy že mi vlastně nemůžeme přijít. Jasan vyřídím mu to... Chezzy? Já vím nepojedou...ne jak to víš? ani já nepojedu, ale Sam pojed... ne já zavolám klukům ...... Tak Rob, Brad, Hohnik,Phenix jedou... Tak mi pojedeme teda taky co ty na to malej? Jojojo tatííí pojedeme se nemůžu dočkat. Páško lásko sejdeme se večer doma...
Tak minuty běží ako voda ale hodiny se vlečou, nedá mi to a chci zavolat Chezzovy. tutututu a nic. A tak vytáčím telefon na Pétu, ta to zvedne a rozechvělím hláskem mi řekne at rychle přijedu k ní. Neváhala jsme a sedla do auta. Ahoj Petí, copak je ti? Honem musíme na Lough street... Co se stalo stále se jí ptám, ale ona mi neodpovídá, před námi zácpa. Jéééžiš zase nějakej kretén nedal přednost v jízdě a stala se nějaká nehoda... Pet se na mě nepříjemným pohledem podívala. Co je Petí??? Pomalinku jsem asi začínala tušit co se děje, vyletěla jsem z auta jako střela a běžela se tam podívat...Saaaam stůůj, Pet se mě snažila zastavit. Ale marně ve předu je houf lidí, snažím se procpat. Sam pojd sem nesmime tam, Pet se mě snažila vermomocí odtrhnout, ale já spatřila naše auto.
NÉÉÉ zařvala jsem s plných plic. Kde je můj manžel a syn? Neřvy tady ozve se z řady... Kdo to řekl a má sílu mi to zopakovat do obličeje? Já vystoupí s řady Chezze brácha. je mi to líto ale ten druhej mu nedal přednost a na červenou mu tam vlítl! Kdo to byl? ani se neptej! KDO TO BYL!!!! ROB!!!co??? to nejni možný. Po chvilce jsem se uklidnila a odvezli mě společně s Chezzem a klukama do nemocnice... po pár hodinách svůj životní souboj prohrál Rob a pak Brad. V noci jsem se probrala u jeho lůžka, a vidím jak mu u nohou stojí Rob s Bradem, bylo mi jasný že je to jen hnusnej sen, a že jenom blouzním bo nejsem vyspalá. Ale v pozdních ranních hodinách jsem mě probudil zvuk přístrojů ...ppííííííííííííííííp a pořád to nekonečné pííííííp které přivolalo i doktory kteří mohli konstatovat : rozlučte se prosím... NÉÉÉ Chezzynku prooč ty proč si mě opustil? Několik hodin jsem ležela na jeho tělě a brečela jsem, až pak ale tělo bylo studené a byla mi s ním zima.
O několik měsíců se probudím ze sna a položím své nohy na hnusně studenou podlahu... po bytě je hrozný chlad, jdu skontrolovat malího zda spí. Pak sejdu po schodech do kuchyně a vidím jak tam Chezz z klukama popíjí pivo a kouří mariánku, pojd k nám, ozval se hlas z vedlejšího pokoje. Jdu se tam podívat, a tam Peta!!! nevěřila jsem a ptám se jí co ty tu? Ona mi ale odpoví nesni už a probud se holka, jsme mrtví...
Jak s to ale mohlo stát proč ..... proč ty? nemohla jsem to bez něj vydržet, probděla jsem noci a dny nešlo to tak dál... A tak jsem vzala své new auto a rozjela to po dálnici, roztáhla ruce podívala na nebe, a řekla jsem jdu za tebou láááááásko...Nic jsem nevnímala jen náraz sanitka a konec... jsem tu s vámi vy moje zlatíššška .. vítáme tě tu.Mezi námi mrtvíma...
Jasně byl to jen zlý sen, nic takového se nemohlo stát vždyt je podzim!!! probudila jsem se a byla po baraku hrozná sima, vzpomela jsem si na sen... utíkala do kuchyně a tam seděli kluci ale byli mezi nami živími... řkala jsem si co bych dělala v téhle situaci, no asi bych chtěla umřít taky! Ne všechny končí takhle příznivě... ale mnohdy končí hrozitáánsky.
Tak minuty běží ako voda ale hodiny se vlečou, nedá mi to a chci zavolat Chezzovy. tutututu a nic. A tak vytáčím telefon na Pétu, ta to zvedne a rozechvělím hláskem mi řekne at rychle přijedu k ní. Neváhala jsme a sedla do auta. Ahoj Petí, copak je ti? Honem musíme na Lough street... Co se stalo stále se jí ptám, ale ona mi neodpovídá, před námi zácpa. Jéééžiš zase nějakej kretén nedal přednost v jízdě a stala se nějaká nehoda... Pet se na mě nepříjemným pohledem podívala. Co je Petí??? Pomalinku jsem asi začínala tušit co se děje, vyletěla jsem z auta jako střela a běžela se tam podívat...Saaaam stůůj, Pet se mě snažila zastavit. Ale marně ve předu je houf lidí, snažím se procpat. Sam pojd sem nesmime tam, Pet se mě snažila vermomocí odtrhnout, ale já spatřila naše auto.
NÉÉÉ zařvala jsem s plných plic. Kde je můj manžel a syn? Neřvy tady ozve se z řady... Kdo to řekl a má sílu mi to zopakovat do obličeje? Já vystoupí s řady Chezze brácha. je mi to líto ale ten druhej mu nedal přednost a na červenou mu tam vlítl! Kdo to byl? ani se neptej! KDO TO BYL!!!! ROB!!!co??? to nejni možný. Po chvilce jsem se uklidnila a odvezli mě společně s Chezzem a klukama do nemocnice... po pár hodinách svůj životní souboj prohrál Rob a pak Brad. V noci jsem se probrala u jeho lůžka, a vidím jak mu u nohou stojí Rob s Bradem, bylo mi jasný že je to jen hnusnej sen, a že jenom blouzním bo nejsem vyspalá. Ale v pozdních ranních hodinách jsem mě probudil zvuk přístrojů ...ppííííííííííííííííp a pořád to nekonečné pííííííp které přivolalo i doktory kteří mohli konstatovat : rozlučte se prosím... NÉÉÉ Chezzynku prooč ty proč si mě opustil? Několik hodin jsem ležela na jeho tělě a brečela jsem, až pak ale tělo bylo studené a byla mi s ním zima.
O několik měsíců se probudím ze sna a položím své nohy na hnusně studenou podlahu... po bytě je hrozný chlad, jdu skontrolovat malího zda spí. Pak sejdu po schodech do kuchyně a vidím jak tam Chezz z klukama popíjí pivo a kouří mariánku, pojd k nám, ozval se hlas z vedlejšího pokoje. Jdu se tam podívat, a tam Peta!!! nevěřila jsem a ptám se jí co ty tu? Ona mi ale odpoví nesni už a probud se holka, jsme mrtví...
Jak s to ale mohlo stát proč ..... proč ty? nemohla jsem to bez něj vydržet, probděla jsem noci a dny nešlo to tak dál... A tak jsem vzala své new auto a rozjela to po dálnici, roztáhla ruce podívala na nebe, a řekla jsem jdu za tebou láááááásko...Nic jsem nevnímala jen náraz sanitka a konec... jsem tu s vámi vy moje zlatíššška .. vítáme tě tu.Mezi námi mrtvíma...
Jasně byl to jen zlý sen, nic takového se nemohlo stát vždyt je podzim!!! probudila jsem se a byla po baraku hrozná sima, vzpomela jsem si na sen... utíkala do kuchyně a tam seděli kluci ale byli mezi nami živími... řkala jsem si co bych dělala v téhle situaci, no asi bych chtěla umřít taky! Ne všechny končí takhle příznivě... ale mnohdy končí hrozitáánsky.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář