Zas ten pitomý svátek, děcka budou honit po městě v maskách a budou si vydělávat. Brácha se mě zase bude snažit vystrašit ale tím mě zase pro změnu naštve tak, že spolu nebudeme mluvit měsíc a kvůli toho se pohádám i s rodiči. Prostě bomba. "Ty Darjee? Nad čím zas přemýšlíš" "Nic Leli, nic. Jenom, že je tu zase ten trapný svátek." "Jo no ale nemusí být až tak trapný, naši na víkend odjíždí a já mám volný kvartýr, mohla bys ke mně." "Vážně už zítra, nekoupily bychom hafo jídla a pití a pučily nějaký filmy, to by bylo skvělý." "Fajn večer mi zavolej jak vaši. A zítra k ránu přijď." Jenom kývnu a celá natěšená se vrhnu k nám do domu, Leli míří k těm svým. Mají obrovský, luxusní barák na konci města v takové opuštěné časti, my máme takovou zmenšeninu, prostě normální. Rodiče bylo těžký přemluvit ale povolili. Večer jí zavolám, jsme obě natěšené jak telata. Zalehnu co nejdřív do postele. Ráno si sbalím věci a adios. Vezmu všecky svoje úspory a valím za Lelikem.
"Tak co půjčíme za filmy?" optá se mě a brouzdá mezi regálama. "No, viděla jsem ukázky na xXx2 a hraje tam hezký černoch a Xzibyt, takže by to nemuselo být špatný." "Jo Xzibyt, tak to je skvělý a hele Kruh dvojka, berem, na hallowena se musíme přece bát." "dobře ale s tím, že vezmeme texaský masakr." "no jo ale pak mě budeš uklidňovat." Zasměje se na mě. "A vem i jedničku kruh. To je taky dobrí." Huknu na ní a mířím na druhou stranu půjčovny. "Dívej tu je nějakej dokument s Linkin Park, ten musíme vzít. Prostě musíme." "No to si piš, od nich bych brala všecko." Začneme řvát na celý obchod, všichni se na nás otáčejí a tak usoudíme, že těch filmů bude stačit a co nejrychleji vypálíme.
Do obřího košíku hodím deset páčků s brambůrkama. "To víš když to někomu chutná." Zaculím se na nechápající Leli. Ona do košíku strčí dvě fanty a dvě koly. "To bude stačit doma ještě něco mám." Teďka zas nechápu já. Nahážeme tam ještě nějaké instantní polívky a vyzvedneme pizzu.
"Chovej se tu jako doma." Hukne na mě a všecko vybalíme v obýváku. Pustí Meteoru a začne mejdan. Ona stojí na stole a napodobuje svého oblíbence, tudíž Chestera. Já jsem na sedačce a repuju jako moje zlatíčko Mike. Sníme pizzu a pustíme první film, mají domácí kino, což značí nezapomenutelný zážítek, po celé místnosti jsou rozmístěné bedničky, takže to vypadá jako kdybychom byli uprostřed dění. "Jo ten černoch je fakt pěknej." Cpe do sebe chipsy, no a pak, že jich nemám brát tak moc. "Venku je nějak temno." Oznámím ji když skončí xXx. "no vono je taky půl osmé." Vykulím oči a jdu postavit vodu. Udělám nějakou polívku v sáčku a zamířím zpátky k ní pustila kruh dvojku a se zájmem jsme se zahleděli. Skoro ještě na začátku jsem věděla, že to bude špatný. Pevně jsem svírala Lelikovi ruku a co chvíli zavírala oči. Byla taky vyděšená ale vžydycky jak se podívala na mě tak se rozesmála. "ty můj ustrašený uzlíčku, teďka by tu měl být Mike, vzal by tě kolem krku a začal obímat a líba.." hodím po ni polštář. "Ticho buď, taky si nevymýšlím románky s Chazzym na tvůj účet." Vyjeknu po ní a obě se rozesmějeme. "no ale vůbec by to nebylo špatný kdyby tady byli oba." Šibalsky se usměju a zase se zahledíme na film.
"Tak je půl jedenáctý a já už vážně nechci nic vidět." Vystrašeně vypnu televizi. "Nápodobně, to je horší než T.M.M.P." "než co?" "Texaský Masakr Motorovou Pilou." První slabiky vždycky zdůrazní. Odcházíme na horu. "Ty Leli, nemohla bych spát s tebou ve stejným pokoji." Zeptám se opatrně. "A to si myslíš, že bych tě jako nechala spát někde jinde a sama se posrala strachy?" řekne vyděšeně a vede mě do velkýho pokoje. "jo a ještě v jedný posteli, je to ložnice mámy a táty." Šibalsky se na ni usměju a vlezeme do postele.
Ve tři mě probudí nějaká rána, vylekaná si sednu na postel a žďuchnu do Lelika. "Ty slyšela jsi to?" řeknu potichu. "Jo co to bylo?" "Já vážně nevím, jediné co vím je, že mám pekelný strach." "Nejsi sama." Oznámím ji a začnu vstávat. "Kam sakra jdeš?" řekne hlasitě. "No já nebudu klidně spát dokud nezjistím co to bylo." "Fajn jdu s tebou. Nebudu tu zůstávat SAMA." Chytnu jí za ruku a opatrně se sunem po schodech. Sáhnu po prvním vypínači a rožnu. Uprostřed obýváku je koště. Začnu se příšerně smát. "no ty vole nás berou strachy jenom kvůli toho, že se tu sesunulo koště, my jsme mamlasi." Zarazím se když vidím jak se tváří. "Co je?" "Jo koště a kde by se to koště tady jako vzalo. Uprostřed obýváku. Mysli někdo ho tu musel hodit." "Myslíš, že tu někdo je." Jenom přikývne. Těžce polknu a úplně vyskočím na hoře se ozvala ještě větší rána. Lelík vyletí ven ze dveří a asi běhá po zahradě. Já se jdu oparně podívat nahoru.
Na posteli je kapesní nožík, propichuje moje tričko a zabodává se do postele. Zamnou se někdo pohne, jak by šel pryč. Rychle vyškubnu ten nožík s postele a otočím se. Nikde nikdo, vyletím z ložnice a ze schodů uvidím člověka jak běží. "Ta druhá je na zahradě." Ozve se sípavý hlas a ten ze schodů zmizí. Někdo mě povalí na zem. Začneme se mlátit, dá mi pořádný nůž ke krku, uklidním se a nejsem schopná vydat hlásku. Přes hlavy má kuklu, najednou ze mě vstane a běží pryč. Zase vletím do ložnice a za sebou zamknu. "Jsem v bezpečí, uklidni se. Jen klid." Šeptám si pro sebe a rychle oddechuju. "Lelik." Řeknu vyděšeně. Pomyslím jen na to, že na toho prvního někdo volal, že je na zahradě. Jsou tři, ten co byl za mnou v ložnici, ten co mě povalil a ten co volal. "Do prdele." Rychle vytáhnu svojí tašku a převlíknu se. Doteď jsem běhala jenom v tričku na spaní, mělo na sobě velký nápis LINKIN PARK. Obleču si černé kapsáče, černou mikinu a obuju tenisky. Pomalinku odemknu dveře a vyjdu ven. Rychle zase zapadnu, protože přede mnou proběhl jeden z nich. Všimne si mě a vletí za mnou. Nemá kuklu ale jelikož je tma, nejde mu vidět do obličeje. Začne mě honit po celé místnosti. Jsem blíž u dveří a proto vylítnu. Vrazím do dalšího ale hned se vzpamatuju a běžím dolů po schodech. Vidím nějaké malé kaluže vedou ke dveřím ven. Sehnu se k jedné a dám do ní prsty. Je rudá jako krev. Leknu se nejhoršího, přičuchnu k tomu a ucítím hnusný pach krve. Vyběhnu ven a hledám Lelika. "Leli? Kde si prosím kdes si." Řvu a rozhlížím se. Prudce do mě někdo vrazí. Oba upadneme na zem. "Bože jsem ráda, že si to ty." Skočí mi kolem krku holka kterou hledám. "Já myslela, že si … v obýváku je krev." "ta není moje." Řekne seknutě. Vstaneme a míříme domů. "Jsou tři." Oznámím ji svůj objev. "Ne přede mnou stáli čtyři. Asi tak před pěti minutama." "Asi tak před pěti minutama jsem se z dvěma na hoře setkala." "Takže jich je šest." Řekne to jak kdyby čekala nejhorší.
Jsme zase na hoře.zamčené v ložnici, ona se taky převlíkne. "Co budeme dělat?" "Zavoláme policii." Oznámím jí svůj plán. "A jak? Telefon je dole a můj mobil taky." "a já si ho nebrala." Podívám se z okna. "Jediná možnost je, že půjdem dolů." Řeknu znova. "jo a oni nás zabijou." "A co chceš dělat? Dřepět tu dřív nebo později se tady dostanou a zabijí nás. Tak máme aspoň šanci." Zařvu na ní, rozpláče se a sesype na zem. "Promiň, já jsem strašně nervózní, promiň." Obejmeme se a pomalu se sunem ke dveřím. "Seběhneme dolů a do kuchyně tam je přenosný telefon, s tím můžeme utíkat." Řekne a pomalu odemkne.
Co nejopatrněji jdeme dolů po schodech, jsme vyděšené a posrané strachy. Stojíme dole a obě se chytíme za ruku rozběhneme do kuchyně. Někdo škubne Lelikem a přiloží jí nůž na krk. Je temná noc a on jí něco šeptá do ucha. Po tváři ji tečou slzy. "Ty jsi si myslela, že mi utečeš?" zašeptá. Civím na ně, Lelik zakřičí "Běž pro ten telefon o mě se nestarej." Jenomže já nejsem schopná slova, natož pohybu. "Pohneš se a je mrtvá." Ozve se za mnou hlas. Trochu se ohlídnu a vidím dva muže jak se ke mně přibližujou. Další dva jsou za Lelikem a jeden jde po schodech, rozvítí světlo.
Všichni se začnou příšerně smát, pustí Lelika a já k ní skočím. Obě jsme vyděšené, sedíme na zemi a sledujeme těch šest únosců kteří se válejí po zemi. "Co to sakra je?" jenom třepe hlavou a po tváři ji pořád tečou slzy. Jeden mě chytne za rameno, škubnu sebou a chci ho odtrhnout ale zjistím, že je to Phoe z LP. Mrsknu sebou o zem a to sedím, hlava mi zatřeští jako zvon. Někdo další mě postaví, podívám se na něho. Čumím do očí Mikovi Shinodovi, nejhezčímu chlapovi na světě. O dva centimetry mi stačí posunout hlavu a vlepil abych mu pusu, zubí se na mě. Podívám se za něho a tam leží Chester, Bred a Rob, takovej záchvat smíchu jako mají oni jsem ještě neviděla. "Hezký hallowen!" rozeřve se Joe. Lelik nedýchá já se znova sesypu ale Shinoda mě chytí, jsme úplně mimo. Linkin Park z nás udělali prdel, jo to je v klidu. Lilik se postaví a škubne semnou k ní. "To ne to není sranda to je horor." Zašeptá mi do ucha. "Tu máte holky." Podá nám Chazzy skleničky. Kopneme to doebe jako panáka a já to co nejrychleji zařežu do sedačky. "Tak jo ještě jednou." Řeknu klidně. "Vy jste si z nás dělali prdel?" zařvu na celého. Ani s jedím nemluvím, Lelik je v sedmém nebi sedí vedle Chestera a rozplývá se. Něco mě napadlo, díváme se na kruh jedničku. Chester furt něco kibicuje s Lelikem. Utiším ho, nenápadně se vytratím.
Nahoře najdu kazetu s hybrit theory. Ta se mi hodí, přetočím to přesně na část jak Chazzy řve ==Shut up==, začnu se nenápadně motat kolem hivky a dám tam tu kazetui, nenápadně vypojím jednu bedýnku a napojím ji do věže, dám to nejhlasitěji co může být i na věži i na bedně. Dám to Chesterovi nenápadně za hlavu a stoupnu si zpátky. "Co tu vyvádíš?" přicupitá ke mně Mike. "Sleduj a uvidíš, spíš uslyšíš." Řeknu a ďábelsky se usměju. Tichá scéna přišla moje chvíle. "Shut up, shut up when I'm talking to you." Řve mu to krásně za uchem. Vylekaně vyskočí, drží Lelika za ruku. Tu stáhne sebou, zbytek se taky lekl ale ne tak jako Chester. Ležím na zemi a jsem v křeči, Mike leží vedle mě. "Ale Chester nám tu balí naší obět. Dívejte jak jí drží za ruku. No, no Chazzy ty se nezdáš." Začne do něj rýpat Joe a všichni se smějou. "Ha, ha fakt směšný." Otočí se na mě. "Jedna, jedna." Začnu se smát ještě víc. Zase zasedne a obejme Lelika. "No Chazzy pochlub se jak dlouho to už trvá?" začne to znovu Rob. "No Chazzy, že se nestydíš." Přidá se Bred. Zase do něj všichni začnou rýpat.
Vyjdu ven, je pěkně chladná noc, na verandě se opřu o zábradlí a rozhlídnu se. Chester vystrašil mě já jeho, ach ta pomsta je sladká. Přemýšlím nad dneškem. Ofoukne mě ledový vítr, stojím tu jen v tílku. "Není ti zima?" vynoří se Mike a přikryje mě svou teplou černou, mikinou. "Teď už ne." Usměju se a otočím se na něho, zádama se opřu o zábradlí. Stojí naproti mně, je nádherný. Pořád nemůžu uvěřit, že jsou to opravdoví linkini, že to není jen sen. "Co je?" "Nemůžu tomu uvěřit." Lehce se usměje. "Můžu ti pomct uvěřit tomu?" přistoupí o jeden krok blíž. Podívá se na mé svěšené ruce a vedle mých prstů proplete ty své, potom je trochu zvedne, asi tak
k ramenům. Přistoupí ještě o jeden krok blíž tak, že se naše těla dotýkají. Trochu ke mně přikloní hlavu a nosem přejede po mojí tváři. Pak se znova nakloní a svými rty pohladí ty moje. Tohle už nevydržím a políbím ho. Oplatí mi to vášnivým francouzákem. "No a do mě rýpejte. Se podívejte na ty hrdličky." Objeví se za náma Chester, v tu chvíli ho chci zabít. Mike se jenom lehce usměje a políbí mě na čelo, škubne semnou před sebe a opře se o zábradlí sám a mě škubne spátky a hodí mě na sebe. "To nám ten hallowen pěkně začal." Usměje se na mě Lelik a obejme Chazzyho.