Milá Kytičko,

Ráda bych se s Tebou poradila a doufám, že díky Tobě naleznu odpověď na otázky, které na mně doléhají. Předně je můj život, z mého pohledu začarovaný kruh.

Už jako dítě jsem byla těžce nemocná. Takový človíček potácející se na hranici života a smrti. Mé tělo přesto těžké onemocnění ustálo a i když mi po operaci zůstala jen polovina plic, žiju.

Poslední dobou si ale připadám nemilovaná, zbytečná, neschopná najít si člověka, který by o mně stál a byl mi oporou. Cítím se slabá a vyčerpaná. Jsem sice vdaná, ale s manželem udržujeme společný vztah, spíše z vytrvalosti a setrvačnosti, než z lásky, která časem už vyprchala, v zavalení starostmi, které jsme měli. Připadá mi, že nemám vůbec žádné sebevědomi,. Vždycky jsem se styděla za svůj vzhled, přestože mně mé okolí ubezpečovalo, že jsem moc hezká. Mužům vůbec nerozumím, nechápu jejich chování a časem všechny vztahy skončí stejně. Už nevím jak dál.

Nevím, jestli se mám ve svém životě vůbec na co těšit. Potkám ještě nějakého muže, který si mně bude vážit? Kytičko, myslíš, že bys mohla kouknout na mé děti? Jednomu z nich se zdravotně příliš nedaří. Nechci Tě ovlivňovat, abych nezkreslila Tvůj nadhled. Jen podotýkám, že mám dva dospělé syny. Marka a Petra. Jedná se mi o zdravotní stav hlavně Petra.

 Děkuji.

Marika

Drahá Mariko,

Obrázky, které jsem nakreslila při napojení na Tvou osobu, vypovídají mnohé o Tvém pohledu na sebe. Příliš se podceňuješ. Žiješ v jakémsi stínu. Nemáš ráda sama sebe. Něco ve Tvém životě Tě posunulo na hranici bezcenosti. A  to by tak nemělo být. Jsi jako strom, který přináší dobré ovoce, ale tyto sladké plody jsou ukryty příliš vysoko, než aby je mohl někdo ocenit. Vytvořila sis bariéru kolem sebe a vytváříš negativní vibrace, které odrazují zájem mužů.

V každém člověku je ženská a mužská energie Jing a Jang. V tobě je ale příliš mužské energie.

Muži to poznají. A ty nedokážeš v sobě probudit ženskost v pravém slova smyslu. I když Tě zajímají pouze muži, neboť Tvá sexuální orientace je v pořádku, máš v sobě myšlení spíše mužského charakteru. Příliš mnoho logiky a pragmatického chápání. To je potřeba změnit.

Nejsi tou křehkou bytostí, která se schoulí do klubíčka a nechá se konejšit, utěšovat a rozmazlovat. Ty chceš být rovnocenný partner, který, aby neukázal svou slabost, nikdy neodkrývá své slabiny a nedostatky. Zakreslené čakry ukázaly bloky a zásadní problém je ve druhé a třetí čakře.

Dále vidím špatnou činnost tvého zažívání hlavně střev. Doporučila bych důkladnou detoxikaci,omezení konzumace masa na minimum. Zkvalitnit pitný režim, vysadit kávu a alkohol.

Blok v krční páteři může vyvolávat jednak bolesti hlavy, jednak pocit zastavení Tvého života a setrvávání na mrtvém bodě, tedy jakousi stagnaci. Blok v srdeční čakře je velký. Je to zklamání z citu, který stále bolí. Je to nevyrovnaný citový vztah s nějakým mužem. Ten muž má světlé vlasy. Požádej o odpuštění jeho duši.Musíš odpustit také sama sobě. Tvé čakry zharmonizuji, tím začneme a budeme pokračovat dále v naší komunikaci. Je potřeba změnit Tvé myšlenky a začít se mít víc ráda. Mariko, co se týká Tvých dětí, neměla bych zasahovat do jejich energií, přesto jsem cítila, že bych to tentokrát udělat měla. Má první otázka: „Jaký jsi měla porod?“ Vidím tu dost značný problém.“ Petr se mi totiž zakreslil s naprosto disharmonickými čarami. Jakoby byl vrostlý do země a odkázaný na pomoc druhých. Jeho čakra č. 5 je téměř uzavřená. Vidím velký problém v komunikaci. Taktéž blok ve čtvrté čakře je značný. Zdá se, že spolu nemáte harmonický vztah. Ten chlapec není nejspíš mentálně v pořádku. Je mi to líto. Toto je velmi vážný stav. Omezenost pohybu a taktéž stagnace. To je obrázek, který vidím.

S láskou Kytička

Milá Kytičko,

Předně bych Ti chtěla ulehčit Tvůj pohled. Porod opravdu proběhl dříve než měl a něco se stalo špatně. Narodily se mi dvojčata, dva chlapci, Marek a Petr. Péťa je bohužel opravdu mentálně postižený, navíc má silnou vadu řeči, takže komunikace je opravdu složitá. Překvapila mně ta Tvá věta o tom, že je vrostlý do země. Možná se ti jen prolnuly energie obou mých chlapců současně.  Petr se pohybuje, i když díky jeho mentálnímu postižení musel být trvale umístěn v ústavu.

Marek je mentálně v pořádku, ale to on je tak trochu vrostlý do země. Je totiž ochrnutý. Jeho pohyb mu umožňuje invalidní vozík. Není lehké se s tím smířit. Péče o dvě postižené děti mi zabírala můj veškerý volný čas na dlouhou řadu let. Píšeš,že jsem žila ve stínu. Pokud se tento stín, který má podobu postižených dětí odkázaných plně na mou péči, tak dá nazvat, pak jsem v něm žila a dodnes žiju. Umístění Petra v ústavu nesu těžce, ale lékaři mi jinou možnost nedoporučili. Byl až do svých 16 let s námi doma a stále si nejspíš za ty tři roky nezvykl. Hodně zhubl a šel zdravotně i psychicky hodně dolů. Když ho vidím, mé srdce se svírá bolestí. Vyčítám si, že není s námi doma.

Není ale jiná možnost. V pubertě se to všechno hodně zhoršilo. Při poslední návštěvě, když jsme ho na víkend přivezli domů, ležel na mé posteli a z očí mu stékaly slzy. Řekl pouze jedinou větu: „ Máš mně ráda?“ 

Víš,Kytičko, tolik to bolí. Jak se s tím smířit? Chtěla bych, aby byl s námi, ale nejde to.

Toto si nejspíš mám odpustit a požádat o to stejné i Petra. Potřebuji se smířit s vědomím, že jsem odložila své dítě, které mně potřebuje. Moje děti se mi narodily až v mých třiceti letech, opravdu jak píšeš,že mám více mužské energie, mám více mužských hormonů, jak prokázala řada vyšetření před otěhotněním. Nejsem jako žena šťastná.

Děkuji za Tvůj pohled, budu pracovat na změně svých myšlenek. Budu více myslet na sebe. Možná je nejvyšší čas. Přesto zůstává otázka, proč se to muselo stát zrovna mně?

Marika

Drahá Mariko,

Děkuji za Tvé vysvětlení. Mám slzy v očích. To je hodně těžký životní úkol. Vzpomněla jsem si na jednu paní, která si u mě nedávno stěžovala a řekla :“Co může být těžší, než mít postižené dítě a dívat se na to, jak trpí.“ Dnes bych jí nejspíš odpověděla, že ještě těžší může být péče o  dvě takové děti. Ty jsi to ale ustála. Pečovala jsi o své syny jak nejlépe jsi dovedla. Nesmíš se trápit výčitkami, že Tvé dítě je v ústavní péči. Je třeba si uvědomit také fakt, že žádný člověk tu není věčně.

Mentálně postižený,dospělý člověk v pozdějším věku, který je zvyklý na domácí péči, pak velmi trpí odchodem rodičů a umístěním v ústavu. Ulehčila jsi mu to. Já vím, že to bolí. Ale syn se časem přizpůsobí a zvykne si. Těmto dětem to trvá trošku déle, než si zvyknou. Je pořád Tvým synem. Milujícím a čekajícím na Tvou lásku. Ptáš se proč k tobě přišly tyto dvě zcela zvláštní děti, které úplně změnily Tvůj život a pohled na svět?  Když se podívám na Tvůj minulý život, vidím v něm spoustu Ega a arogance. Vidím muže, který byl nelítostný a necitelný. Tvá duše se toužila změnit a toto je velmi účinný způsob.

Přijmout postižené dítě, věnovat mu kus sebe, to je ZKRATKA  ve vzestupu duše. Ve tvém případě zkratka dvojnásobná.

V tomto životě jsi zlatíčko, krásně a pokorně poklekla, přijala svůj úděl matky. Vše co jsi měla jsi dala svým dětem. Co je vlastně nejcennější v našem životě ?  Láska, kterou rozdáváme a přijímáme, a čas, který nám byl dán. Ty jsi vzala do svých dlaní všechen svůj čas i lásku a rozdala jsi tyto vzácné dary beze zbytku svým dětem. Vím,že se bojíš samoty a stáří, bez vnoučat. Bez pohledu na šťastné rodiny svých dětí a to v tobě navozuje pocit beznaděje. Věř, že kolem Tebe jsou další duše, které čekají na Tvou lásku a jsou připraveny Ti pomoci. Tvůj druhý syn Marek je Tvá cesta, která bude pokračovat. Bude naopak Tvou oporou v pozdějších letech.

Je mnohem silnější, než se na první pohled zdá.

Přeji Ti sluníčkové dny plné lásky a harmonie a síly, kterou potřebuješ.

S láskou Kytička