Cesta do pekla
Dostala jsem jednou zprávu…..
od mé dobré kamarádky……
Psala jsi, že je Ti smutno,
že nemůžeš v klidu spát..
Psala jsi, že se chceš smát,
že si chceš život užívat………
Ale život je těžký……..
život je boj……..
Jednou je krásný……
pak …je jako rozbitý stroj..
Psala jsi, že se Ti zdál jeden špatný sen
a že pak jsi z toho byla smutná celý den.
Nechceš už být sama a nechceš už hrát!
Hrát tu těžkou hru o přežití,
psala jsi, že je to těžké….
že je to na zabití.
Psala jsi, že necítíš své tělo,
že je Ti strašná zima
a že za všechno můžeš jenom Ty!
že je to tvoje vina!
Psala jsi, že život je zlý…
někdy je krátký…..
někdy je dlouhý……..
a někdy je věčný……..
ale že ten Tvůj prý není skutečný.
Tvůj život je obyčejná hra
ve které někdo vyhrává…
někdo prohrává..
Psala jsi, že je tma…
že stojíš na mostě..
a že jsi SAMA, tak SAMA…
……..věčně sama…….
Díváš se dolů ……
a vidíš tam věčný a krásný život.
Žádné starostí a žádná nervozita..
Psala jsi, že je Ti to moc líto.
---------------------------------------
Najednou to přestanu číst….
srdce moje bouchá.
Říkám si: "To nemůže přece udělat…..
není tak hloupá"
Mám ji moc ráda, nechci o ní přijít!
Zahodím telefon……..
Musím za ní jít……
Ten konec jsem si nedočetla,
tak moc jsem se lekla….!
Psala jsi, že chceš TAM skočit,
že se omlouváš,
ale že nemáš sílu se rozloučit.
Psala jsi, že už chceš v klidu spát!
Tak tam skočí!
a vidí nějaké SVĚTLO
Byla najednou překvapena….
nebyl to ráj…..
ale PEKLO……….