Střípky pro tebe
8. 12. 2007
Skládám si do sebe skleněné střípky,
každý je jiný a přece patří k sobě.
Do rámu zasadím ty malé třpytky,
tu mozaiku duhovou daruji tobě.
Složená ze sklíček touhy a citu,
v rámu z lásky do srdce vložená.
Nepatří na stěnu žádného bytu,
vždyť pro tebe byla složená.
Ulož se ke spánku a přivři oči,
já v srdci Ti rozsvítím voňavou svíčku.
Plamínek její se po mozaice točí,
dívej se dobře.......
má něžná touha je v každém tom sklíčku.
každý je jiný a přece patří k sobě.
Do rámu zasadím ty malé třpytky,
tu mozaiku duhovou daruji tobě.
Složená ze sklíček touhy a citu,
v rámu z lásky do srdce vložená.
Nepatří na stěnu žádného bytu,
vždyť pro tebe byla složená.
Ulož se ke spánku a přivři oči,
já v srdci Ti rozsvítím voňavou svíčku.
Plamínek její se po mozaice točí,
dívej se dobře.......
má něžná touha je v každém tom sklíčku.
Jen jsem nakouknul....
(Radek, 8. 12. 2007 19:09)