Ještě před pěti dny měli všechny trumfy v rukou Hurricanes. V Edmontonu dokázali urvat jednu výhru, takže do pátého duelu na domácím ledě šli se slibným náskokem 3:1. Ani sami Olejáři si nepřisuzovali velké šance na to, že by dosáhli na stříbřitý pohár.
Jenže divoký zápas v RBC Centru vše změnil. V úvodní třetině padlo pět branek a hosté po jejím skončení těsně vedli, Hurikáni dokázali srovnat v polovině normální hrací doby při přesilovce. Vzhledem k tomu, že při obdobné herní situaci padly i jejich předešlé góly, skýtalo jim Staiosovo vyloučení na začátku prodloužení dobrou příležitost k rozhodnutí. Chyba lávky – Fernando Pisani vystihl chybnou rozehrávku na modré čáře a samostatný únik zakončil přesně.
Po přesunu série do kanadské země se akcie Edmontonu vyšplhaly ještě výše. V Rexall Place si Oilers pohrávali se soupeřem jako kočka s myší a před Jussiho Markkanena ho příliš často nepouštěli, sami pak dokázali dopravit kotouč za záda Cama Warda čtyřikrát. A světě div se, většinou to bylo při přesilovkách, které byly v play off výstavní činností Canes a Olejářům hrubě nevycházely.
V sedmém utkání mohou edmontonští využít nečekané zmrtvýchvstání jako základní kámen k případnému dalšímu úspěchu. Jak s oblibou říkají hokejisté v zámoří, na jejich straně je “momentum”, jakási setrvačnost. “Okolnosti se změnily. Po dva večery byl Stanley Cup na stadióně, ale my na něj nemohli dosáhnout. Teď tu šanci máme, což zvyšuje naši motivaci,” říká útočník Shawn Horcoff. Hned v další větě ale krotí nemístný optimismus. “Nemůžeme se být příliš jistí. Máme dobrý pocit z toho, že jsme dokázali vybojovat sedmý zápas, ale ten začíná za stavu 0:0 a čeká nás ještě těžká práce.”
Hurricanes mohou spoléhat na to, že je za titulem znovu poženou bouřící ochozy. “Diváci nám byli obrovskou oporou po celý rok,” říká brankář Cam Ward. “Musíme toho využít jako své výhody.”
Na straně Caroliny stojí také historické zákonitosti. Jen jeden tým v dějinách National Hockey League se dokázal zvednout, když prohrával 1:3 na utkání, a uchvátit titul. Jedná se o Toronto, které v roce 1942 zvládlo proti Detroitu smazat dokonce třízápasový deficit proti Detroitu. A další povzbuzení pro tým z Raleigh – ze třinácti sedmých střetnutí finále Stanleyova poháru jich jedenáct patřilo domácím. Naposledy dobyl soupeřův hrad Montreal v jednasedmdesátém v sérii s Chicagem. Navíc ještě nikdy se na konci play off neradovalo mužstvo, které postupovalo z osmého místa.
Potřetí v řadě účastníci závěrečných bojů o Stanley Cup využijí maximální možný počet utkání. Když vyhrajou Oilers, bude to pro ně šestý mistrovský titul – ale žádný z jejich hráčů se dosud nemůže pyšnit prstenem připomínajícím prvenství. Hurikáni mají ve svých řadách čtyři šampióny (Cory Stillman, Aaron Ward, Oleg Tverdovskij a Mark Recchi), ale jako organizace úspěch ještě nezažili.
O možnost premiérově zvednout slavnou trofej nad hlavu usiluje pětice hokejistů s českým pasem. Na straně Caroliny František Kaberle s Josefem Vašíčkem, v dresu Edmontonu Aleš Hemský, Radek Dvořák a Jaroslav Špaček. Uvidíme za pár měsíců Stanley Cup na Kladně a v Havlíčkově Brodě, nebo bude letní putování ve znamení Pardubic, Tábora a Plzně? Jasno bude už zítra ráno.