Řekni, kde ty kytky jsou...
Jistě si všichni vzpomínáte na MS (ty historky už jsou skoro kultovní!). Anglie začala nesnášet Ricarda Carvalha a Cristiana Ronalda. Protože Portugalci se „postarali“ o odchod Ronneyho. Zdá se býti naprosto absurdní, že dnes anglická Chelsea srovnala díky prvně jmenovanému a druhý jmenovaný byl nejlepším hráčem na hřišti. Zanechme nostalgie a ponořme se podrobně do Manchesteru, kde by dnes stroje na měření emocí vybuchli přetížením...
Na otázku, zda byl Carl Orff náruživým fotbalovým fanouškem, by dnes nedokázal odpovědět asi nikdo. Přesto jeho Carmina Burana před začátkem utkání pořádně zatopila pod kotli na natřískaném stadionu doposud největším v Anglii (Come on Wembley) Old Trafford. Obě družstva vyšla s pohledy těch největších filmových drsňáků na plochu. Není divu, vedli je mistři svého oboru – John Terry a Gary Neville. Mazaný obránce domácích doplnil svou image ještě malým dítětem, oblečeným jak jinak než v dresu Devils, které nesl v náručí.
Trenéři poslali do hry ty nejspolehlivější. A dá se říci, že vzhledem k výsledku je jejich svěřenci nezklamali, ale vlastně ani nepotěšili.
První začali tlačit Devils, Chelsea byla naprosto zamčená ve svém prostoru. Asi na kouzelné slůvko prosím. Jakmile Drogba trošku poprosil, nechali ho United vyběhnout aspoň k vápnu. Přísný Ferdinandův pohled však ale jednoznačně naznačoval, že Didier neprosí pořádně. Hráči Chelsea se po hřišti trmáceli dost bez nápadu. Za to Manchester si útočil a dělal chaos v naší obraně, jak se mu zlíbilo.
Jako vždy ve velkých zápasech se vytvořili stabilní dvojičky. Ashley Cole chodil s Ronaldem snad i na záchod a Carvalho s Ronneym si mají co vyřizovat už dlouho. Vidic se nemohl rozhodnout, zda bude více trápit Drogbu nebo Ballacka, ale nakonec zvládl oba.
Netrvalo dlouho a Cudicini musel odvracet nápory Cristiana Ronalda a jeho spoluhráčů. Ve dvanácté minutě centr od pro někoho pohledného (pro někoho vůbec!) Portugalce polapil. O pět minut později měl jenom štěstí, že Ronaldo svou standardku nasměroval doprostřed brány a on ránu mohl vytěsnit nad břevno. Dnešní den nebyl šťastný pro Michaela Ballacka, protože tolik přihrávek zkazil a některé hráče tak zprasil, až z toho Josému na lavičce trnulo.
Po dvacáté minutě už hodný strejda Rio uznal prosení Chelsea a obzvláště nalevo zásluhou Ashleyho to docela šlapalo. Jenže tohle prosení se nám nevyplatilo, protože z brejku jsme dostali gól. Ronney poslal z půlky přihrávku Sahovi, který obstřelil Carvalha a Cudicini už lovil míč ze sítě a Old Trafford málem praskl ve švech. Styl střely byl podobný jako Fabregasova vychytávka na Buffona.
A čtyři minuty potom, tedy ve 33. minutě, už ho málem lovil podruhé! Na zemi zůstal ležet Drogba a hráči MU podle nové vyhlášky FA nezakopli míč a útočili. Giggs běžel snad rychleji než před deseti lety a naše konsternovaná obrana nebyla schopná se pohnout. Nakonec Giggs se Sahou kombinaci pokazili a my si mohli oddechnout.
A za dvě minuty ležel na zemi Vidic po zákroku Drogby. Byl to hnusný, úmyslný loket, daleko dříve, než k nim vůbec míč přiletěl. Nad ležícím Nemanjou se seběhla obě družstva a velice nahlas diskutovala. Drogba nakonec vyfasoval žlutou a bylo mu promluveno do duše, že ještě jednou a jde do sprchy.
Klobouk dolů před Howardem Webbem, utkání si nenechal utéct. Zkrotil na sebe se navzájem poštvávající se anglické reprezentační mužstvo a ohnivé Portugalce taky zvládl. Do konce půlky se Chelsea snažila něco s výsledkem dělat, ale šlo to těžce. Střílel Gérémi a Lampard, ale co si budeme říkat, Van der Saar není žádný zelenáč. Do kabiny odcházel José Mourinho velice rozladěn...
A taky v ní své modré svěřence asi pěkně seřval. Do druhé půle naskočil Robben místo Gérémiho a od Nizozemce se očekával ofenzivní festival. Jenže právě naopak, mazaní Devils pochopili, že Essien není moc na pozici obránce zvyklý a tak tlačili. Rooney se stáhl více dozadu, ale jeho smrtící přihrávky vždy našli Sahu nebo Ronalda.
Blues ale odráželi domácí pomocí svého modrého štítu a dvacet minut před koncem se jejich píle odrazila na výsledku. Po rohu se totiž hlavou krásně trefil Ricardo Carvalho. Jako vždycky stál kousek za Terrym a jistil ho, dneska ale vyrostl do větší výšky a míč do brány nasměroval sám. Saarovi se bizardně odrazil míč do břevna a pak zpátky do brány.
Dnes jakoby se znovuzrodil Frank Lampard. Byl to ten starý dobrý Frankie. Pálil ze všech úhlů a rozdával přihrávky na všechny strany. Chelsea stále ťukala na křehké dveře domácí obrany, ale stále tu byl rychlý Ronaldo s Ronneym. Takže pochvalme Ashleyho Colea, jeho stíhací zájezd na Ronalda by měl být odměněn.
Nakonec se mu ale povedlo srazit Ronalda tak, že Cristiano nebyl schopen pokračovat ve hře. za což si samozřejmě Ashley vysloužil veliké „buuu“ od domácích fanoušků. Ještě předtím, v 75. minutě, střídal Ševčenka Joey Cole. Andrejův zabijácký pohled, zároveň plný lítosti a bezmocnosti, když viděl své číslo na tabuli, byl srdceryvný. Ale Mourinho se obměkčit nenechal. Na poslední minutu místo Ballacka naskočil Paulo Ferreira.
Na Old Trafford si tedy velcí rivalové rozdělili body. Nebuďme nevděční a nepřeceňujme Blues. Dnes to byla zasloužená plichta.
UTKÁNÍ JSME SLEDOVALI ON-LINE
MANCHESTER UNITED - CHELSEA 1:1 (1:0)
Branky: 29. Saha - 69. Carvalho.
ŽK: 21. Makelele, 36. Drogba, 55. Carrick, 85. Ashley Cole.
Diváků: 75948.
Rozhodčí: Howard Webb
ManU: van der Sar - Neville, Ferdinand, Vidič, Heinze - Ronaldo (86. Fletcher), Carrick, Scholes, Giggs - Saha (86. O'Shea), Rooney. Manažer: Alex Ferguson.
Chelsea: Cudicini - Geremi (46. Robben), Carvalho, Terry, A. Cole - Essien, Ballack (90. Ferreira), Makelele, Lampard - Ševčenko (75. J. Cole), Drogba. Manažer: José Mourinho.
na přenos se v průměru dívalo 125 fanoušků
Jistě si všichni vzpomínáte na MS (ty historky už jsou skoro kultovní!). Anglie začala nesnášet Ricarda Carvalha a Cristiana Ronalda. Protože Portugalci se „postarali“ o odchod Ronneyho. Zdá se býti naprosto absurdní, že dnes anglická Chelsea srovnala díky prvně jmenovanému a druhý jmenovaný byl nejlepším hráčem na hřišti. Zanechme nostalgie a ponořme se podrobně do Manchesteru, kde by dnes stroje na měření emocí vybuchli přetížením...
Na otázku, zda byl Carl Orff náruživým fotbalovým fanouškem, by dnes nedokázal odpovědět asi nikdo. Přesto jeho Carmina Burana před začátkem utkání pořádně zatopila pod kotli na natřískaném stadionu doposud největším v Anglii (Come on Wembley) Old Trafford. Obě družstva vyšla s pohledy těch největších filmových drsňáků na plochu. Není divu, vedli je mistři svého oboru – John Terry a Gary Neville. Mazaný obránce domácích doplnil svou image ještě malým dítětem, oblečeným jak jinak než v dresu Devils, které nesl v náručí.
Trenéři poslali do hry ty nejspolehlivější. A dá se říci, že vzhledem k výsledku je jejich svěřenci nezklamali, ale vlastně ani nepotěšili.
První začali tlačit Devils, Chelsea byla naprosto zamčená ve svém prostoru. Asi na kouzelné slůvko prosím. Jakmile Drogba trošku poprosil, nechali ho United vyběhnout aspoň k vápnu. Přísný Ferdinandův pohled však ale jednoznačně naznačoval, že Didier neprosí pořádně. Hráči Chelsea se po hřišti trmáceli dost bez nápadu. Za to Manchester si útočil a dělal chaos v naší obraně, jak se mu zlíbilo.
Jako vždy ve velkých zápasech se vytvořili stabilní dvojičky. Ashley Cole chodil s Ronaldem snad i na záchod a Carvalho s Ronneym si mají co vyřizovat už dlouho. Vidic se nemohl rozhodnout, zda bude více trápit Drogbu nebo Ballacka, ale nakonec zvládl oba.
Netrvalo dlouho a Cudicini musel odvracet nápory Cristiana Ronalda a jeho spoluhráčů. Ve dvanácté minutě centr od pro někoho pohledného (pro někoho vůbec!) Portugalce polapil. O pět minut později měl jenom štěstí, že Ronaldo svou standardku nasměroval doprostřed brány a on ránu mohl vytěsnit nad břevno. Dnešní den nebyl šťastný pro Michaela Ballacka, protože tolik přihrávek zkazil a některé hráče tak zprasil, až z toho Josému na lavičce trnulo.
Po dvacáté minutě už hodný strejda Rio uznal prosení Chelsea a obzvláště nalevo zásluhou Ashleyho to docela šlapalo. Jenže tohle prosení se nám nevyplatilo, protože z brejku jsme dostali gól. Ronney poslal z půlky přihrávku Sahovi, který obstřelil Carvalha a Cudicini už lovil míč ze sítě a Old Trafford málem praskl ve švech. Styl střely byl podobný jako Fabregasova vychytávka na Buffona.
A čtyři minuty potom, tedy ve 33. minutě, už ho málem lovil podruhé! Na zemi zůstal ležet Drogba a hráči MU podle nové vyhlášky FA nezakopli míč a útočili. Giggs běžel snad rychleji než před deseti lety a naše konsternovaná obrana nebyla schopná se pohnout. Nakonec Giggs se Sahou kombinaci pokazili a my si mohli oddechnout.
A za dvě minuty ležel na zemi Vidic po zákroku Drogby. Byl to hnusný, úmyslný loket, daleko dříve, než k nim vůbec míč přiletěl. Nad ležícím Nemanjou se seběhla obě družstva a velice nahlas diskutovala. Drogba nakonec vyfasoval žlutou a bylo mu promluveno do duše, že ještě jednou a jde do sprchy.
Klobouk dolů před Howardem Webbem, utkání si nenechal utéct. Zkrotil na sebe se navzájem poštvávající se anglické reprezentační mužstvo a ohnivé Portugalce taky zvládl. Do konce půlky se Chelsea snažila něco s výsledkem dělat, ale šlo to těžce. Střílel Gérémi a Lampard, ale co si budeme říkat, Van der Saar není žádný zelenáč. Do kabiny odcházel José Mourinho velice rozladěn...
A taky v ní své modré svěřence asi pěkně seřval. Do druhé půle naskočil Robben místo Gérémiho a od Nizozemce se očekával ofenzivní festival. Jenže právě naopak, mazaní Devils pochopili, že Essien není moc na pozici obránce zvyklý a tak tlačili. Rooney se stáhl více dozadu, ale jeho smrtící přihrávky vždy našli Sahu nebo Ronalda.
Blues ale odráželi domácí pomocí svého modrého štítu a dvacet minut před koncem se jejich píle odrazila na výsledku. Po rohu se totiž hlavou krásně trefil Ricardo Carvalho. Jako vždycky stál kousek za Terrym a jistil ho, dneska ale vyrostl do větší výšky a míč do brány nasměroval sám. Saarovi se bizardně odrazil míč do břevna a pak zpátky do brány.
Dnes jakoby se znovuzrodil Frank Lampard. Byl to ten starý dobrý Frankie. Pálil ze všech úhlů a rozdával přihrávky na všechny strany. Chelsea stále ťukala na křehké dveře domácí obrany, ale stále tu byl rychlý Ronaldo s Ronneym. Takže pochvalme Ashleyho Colea, jeho stíhací zájezd na Ronalda by měl být odměněn.
Nakonec se mu ale povedlo srazit Ronalda tak, že Cristiano nebyl schopen pokračovat ve hře. za což si samozřejmě Ashley vysloužil veliké „buuu“ od domácích fanoušků. Ještě předtím, v 75. minutě, střídal Ševčenka Joey Cole. Andrejův zabijácký pohled, zároveň plný lítosti a bezmocnosti, když viděl své číslo na tabuli, byl srdceryvný. Ale Mourinho se obměkčit nenechal. Na poslední minutu místo Ballacka naskočil Paulo Ferreira.
Na Old Trafford si tedy velcí rivalové rozdělili body. Nebuďme nevděční a nepřeceňujme Blues. Dnes to byla zasloužená plichta.
UTKÁNÍ JSME SLEDOVALI ON-LINE
MANCHESTER UNITED - CHELSEA 1:1 (1:0)
Branky: 29. Saha - 69. Carvalho.
ŽK: 21. Makelele, 36. Drogba, 55. Carrick, 85. Ashley Cole.
Diváků: 75948.
Rozhodčí: Howard Webb
ManU: van der Sar - Neville, Ferdinand, Vidič, Heinze - Ronaldo (86. Fletcher), Carrick, Scholes, Giggs - Saha (86. O'Shea), Rooney. Manažer: Alex Ferguson.
Chelsea: Cudicini - Geremi (46. Robben), Carvalho, Terry, A. Cole - Essien, Ballack (90. Ferreira), Makelele, Lampard - Ševčenko (75. J. Cole), Drogba. Manažer: José Mourinho.
na přenos se v průměru dívalo 125 fanoušků
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář