Jak již víme z přechozích článků, telata jsou prvních několik týdnů zcela závislá na živinách přijatých z mléčných nápojů a jejich předžaludek není adekvátně anatomicky, metabolicky, fyziologicky ani fyzicky vyvinut. Zásadním klíčem pro rozvoj bachoru u telat je zahájení příjmu rostlinných krmiv, které v závislosti na intenzitě mléčné výživy může být časné (restriktivní model mléčné výživy) či pozdnější (semiintenzivní a intenzivní mléčná výživa telat). Pravidelným příjmem rostlinných krmiv dochází k postupné kolonizaci bachoru anaerobní mikrobiontou, která spouští proces anaerobní fermentace. Právě anaerobní fermentace je oním základním klíčem fyzického i metabolického vývoje bachoru.

Faktorů, které ovlivňují příjem nemléčných krmiv je mnoho a řadíme k nim obecně: plemeno, hmotnost telat v průběhu odchovu (metabolická hmotnost), pohlaví program a koncept mléčné výživy, přístup k nemléčným krmivům, ale i jejich kvalita a živinová proporcionalita, přístup k vodě a její kvalita, způsob ustájení a úroveň welfare, kvalita chovného prostředí, ale i zdravotní stav telat.

Metabolická adaptace u telat

Telata v průběhu odchovu prochází fází metabolické adaptace. Její princip spočívá v pozvolném přechodu z tekuté výživy mléčnými nápoji na výživu pevnými krmivy. Cílem metabolické adaptace je zahájení plnohodnotné fermentace rostlinných krmiv bachoru, kdy dochází: ke kontinuální kolonizaci bachoru mikroorganismy, ↑ produkce těkavých mastných kyselin (TMK, angl. VFA) a tedy i ↑ produkce ß-hydroxybutyrátu, změnám pH v bachoru, ↑ metabolismu močoviny aj. Současně zde i zmiňme, že k velmi podstatným patří i fyziologické změny v trávení u telat (sekrece amylázy, sacharázy, pepsinu apod.), které umožní štěpení a trávení živin obsažených v rostlinných krmivech (škroby, rostlinné proteiny apod.). Proces metabolické adaptace je také spjat s procesy, jakými jsou: diferenciace bachorových papil, muskularizace a vaskularizace stěny bachoru, proces efektivní absorpce živin, pozvolné zvětšování objemu bachoru a zahájení bachorové motoriky. Právě díky komplexu výše uvedených jsou telata následně schopna plnohodnotného využívání živin získaných z pevných krmiv. Tyto výše uvedené změny trávicího traktu jsou pro telata stěžejní, neboť díky nim jsou následně schopna využívat živiny pevných krmiv. V metabolické adaptaci mají také své místo mléčná krmiva. Dnes již víme, že některé látky obsažené v mléčných nápojích, např. inzulínu podobný růstový faktor, růstový hormon, glukagonu podobný růstový protein, podporují růst i poliferaci bachorových papil a tím, tedy i samotný vývoj bachoru. 

Sedm klíčů úspěšné metabolické adaptace telat

Aby mohlo dojít k adekvátnímu vývoji bachoru, musí být splněno těchto pět klíčových bodů:

1. Kolonizace bachoru bakteriemi je téměř vždy spojena s příjem substrátu, tedy krmiva. Při narození telete je bachor téměř sterilní a již od prvního dne je kolonizován bakteriemi z vnějšího prostředí (podestýlka, mléčné nápoje, sliny matky aj.). Zpočátku lze tedy v bachoru nelézt zejména bakterie aerobní nebo fakultativně anaerobní. Jakmile tele začne přijímat pevná krmiva, počty i druhy bakterií se v bachoru výrazně mění (ve prospěch striktně anaerobních). Jiné spektrum a proporce mikroorganismů (celulolytické vers. amylolytické bakterie), jsou u telat v bachoru s přístupem ke starteru, jiné u telat s přístupem pouze k senu/slámě (s tím také souvisí i proporce vznikajících VFA v bachoru).
2. Vodné prostředí je životně důležité jak pro růst a rozmnožování mikroorganismů, tak i pro samotný vývoj bachoru. Voda je u telat v podmínkách ČR nabízena telatům obvykle již mezi 3. až 4. dnem života, avšak velmi často ad-libitně jen v období mimo zimu. V řadě podniků je teplá voda přes zimu podávána často jen 2× denně po dobu max. 1 až 2 hodin (zamrzání vody). Pamatujme, že vývoj bachoru je kriticky závislý na příjmu volné vody, proto argument, že telata mají přes zimu vodu z mléčného nápoje nemůže obstát, neboť mléčný nápoj obchází bachor čepcobachorovým splavem a natéká do slezu, nikoliv do bachoru, zatímco čistá voda natéká přímo do bachoru. Napájecí vodu podáváme telatům vždy a výhradně z volné hladiny. Podávání vody z věder a nádob s cucáky je z pohledu fyziologie a etologie telat jednoznačně nevhodnou metodou jejího podání (sání z cucáku preferujeme pouze u mléčných nápojů).
3. Zahájení činnosti bachoru a na ni navazujících fyziologických aktivit, je klíčové z pohledu pasážování tráveniny z bachoru dále do trávicího traktu. U telat nám jde v tomto ohledu zejména o kontrakce bachoru, tlak tráveniny v bachoru, eruktaci (říhání), rejekci (vyvržení sousta) a regurtigaci (žvýkání tráveniny v dutině ústní). V prvních týdnech života jsou výše uvedené fyziologicko-anatomické aktivity minimální, avšak se zvyšujícím se příjmem krmiva tyto aktivity narůstají. Pokud jsou v chovu již od prvních dnů předkládána telatům nemléčná krmiva, pak první bachorové kontrakce jsou pozorovatelné již mezi 3. až 4. týdnem. Přežvykování malých soust se u telat objevuje již mezi 2. až 3. týdnem jejich stáří, avšak poznamenejme, že tyto nemusí ihned znamenat rozvoj bachorové motoriky, ale zprvu velmi často souvisí s tzv. „poznáváním a přežvýkováním“ především podestýlky (slámy).
4. Vstřebávání, tedy absorpce živin je klíčem k ukončení závislosti telat na živinách přijatých z mléčných krmiv a jejich plnohodnotnému nahrazení živinami a metabolity vzniklých činností bachoru. Klíčové je v tomto směru efektivní vstřebávání konečných produktů fermentace, kterými jsou TMK (VFA), zejména acetát, propionát a butyrát. Tyto metabolity jsou absorbovány do bachorového epitelu. Následně jsou TMK a jejich konečné produkty (butyrát se v bachorových papilách oxiduje na ß-hydroxybutyrátu; laktát) absorbovány do krevního oběhu a tyto slouží jako energetické substráty.
5. Vývin sliznice bachoru je také bodem, který zde musíme zmínit. Velmi důležitým momentem v metabolické adaptaci telat je adekvátní vývin jak epiteliálních, tak i svalových vrstev bachoru. Epiteliální vrstva je klíčová zejména z pohledu přímého kontaktu s tráveninou, absorpce živin a jejich následného metabolismu a transportu do krevního řečiště. Klíčové z našeho pohledu výživy telat jsou papily, které jsou malými paprskovitými výběžky tkáně. V rámci efektivní nemléčné výživy telat je cílem, aby se papily v bachoru telat rozvíjeny adekvátně, měly adekvátní výšku i tloušťku a tak nám zajišťovaly i adekvátní absorpční povrch. Toto je jedním z klíčů bezproblémového přechodu telat z mléčné na plně nemléčnou/rostlinnou výživu. Pamatujme si, že u telat v prvním týdnů života jsou bachorové papily velmi malé (rudimentální) a nefunkční. Primárním stimulem vývoje bachorového epitelu jsou TMK (VFA), majoritně pak propionát a butyrát! Dnes víme, že molární proporce acetátu: propionátu : butyrátu vznikající při fermentaci krmiv, jsou rozdílné u telat krmených statkovými krmivy (65:25:10) a u telat krmených krmnou dávkou s vysokým podílem jadrných krmiv (50:40:10). Při krmení telat startérovými krmivy je majoritně produkován butyrát (tedy hlavní stimulátor vývoje bachorových papil), zatímco při krmení telat striktně senem/slámou je majoritně produkován v bachoru acetát.

Svalová vrstva stěny bachoru má jednak podpůrnou funkci epiteliální vrstvy bachoru, tak i pohybuje bachorovým obsahem. Je prokázáno, že předkládání suché píce telatům v období mléčné výživy (oddělené podání, suché TMR pro telata) je důležité pro rozvoj svalové vrstvy bachoru, dále podporuje produkci slin u telat, ale také brání shlukování jemných částic a tím snižuje i riziko keratinizace papil (riziko parakeratózy).

6. Pro adekvátní a plnohodnotnou fermentaci v bachoru je velmi podstatný kontinuální příjem pevných krmiv. Stejně jako u dospělého skotu je nutné mít na paměti, že velká část živin jsou jak metabolity miliard mikroorganismů, tak i vlastní mikroorganismy, kterým tělo zvířete získává mj. i kvalitní mikrobiální protein. Nezbytností v oblasti managementu nemléčné/kombinované výživy telat, je 24hodinová dostupnost rostlinných krmiv, tedy starteru či suché TMR, případně píce (včetně napájecí vody), které jsou klíčem k tomu, abychom zajistili stabilní mikrobiální prostředí v bachoru v průběhu celé 24hodinové periody. Nárazové podávání starteru, stejně jako jeho velmi nízké denní dávky vedou k dysbalancím v bachoru (nárazové snížení pH bachoru, pokles počtu mikroorganismů v periodě nepřístupu k pevným krmivům a naopak jejich rapidní nárůst v době přístupu ke starteru = mikrobiální rozvrat apod.).
7. Hygiena krmení, společně s nutriční kvalitou nemléčných krmiv jsou také zásadní pro plnohodnotnou metabolickou adaptaci telat. Prvně, startery pro telata, ale i suché TMR by měly saturovat částečně a později plně potřebu živin telete. Nejen obsah hlavních živin (hrubého proteinu, škrobu, tuku), ale obsah vlákniny (a její proporce), minerálů a vitamínů jsou klíčové pro zajištění adekvátního zdraví a růstu telat. Také hygiena krmení a hygiena nemléčných krmiv jsou pro efektivní odchov telat zásadní. K velmi častým nedostatkům, se kterými se můžeme v odchovu telat setkat, patří: zvlhlé, ale i zaplísněné startery, zaplísněná suchá píce, silně znečištěné žlaby na nemléčná krmiva apod.