Jdi na obsah Jdi na menu
 


INSEMINACE A PLODNOST KRAV

SPECIFIKA REPRODUKCE SKOTU

Skot je jedním z našich nejčastěji chovaných HZ. Plemenice jsou ve většině případů jednorodé. Výskyt dvojčat a trojčat je ve Obrazekvýrazné minoritě. Reprodukce u tohoto druhu dosahuje daleko horších parametrů než u jiných druhů HZ: Poruchy plodnosti jsou ve stádech diagnostikovány z více než 20 %. Lidský faktor se také výraznou měrou podílí na těchto problémech. Důvodem je nedodržování zásady 2x – 3x denní kontroly ve stájích v době klidu po dobu ½ - ¾ hodiny. Je dohadováno, že více jak polovina přeběhnutých krav či jalovic je v důsledku selhání lidského faktoru. Cílem každého chovatele je mít od jedné krávy za jeden rok jedno tele.

Na plodnosti se mimo lidského faktoru podílí také mikroklima, výživa, technologie ustájení aj. V současné době, kdy dochází ke změnám klimatu je možno v letních měsících pozorovat výraznější problémy s reprodukcí. To je zapříčiněno poruchami plodnosti v důsledku působení vysokých teplot na organismus krávy. Je nutné si uvědomit, že dojnice je stresována, pokud teplota prostředí převýší již 23 oC. Důvodů proč tomu tak bývá jsou tyto fakta: a) dojnice nemá dobře vyvinuty potní žlázy a nedokáže proto tak snadno regulovat svou tělesnou teplotu, b) při produkci mléka (syntéze v mléčné žláze) a při trávení potravy zejména v bachoru dochází k produkci velikého množství tepla, které musí být z těla odváděno, c) možnosti odvodu tohoto přebytečného tepla jsou: pocení (minimální odvod tepla), respirace (zvýšená frekvence dýchání) kdy je možno pozorovat velmi silnou salivaci (dojnice slintá). Moderní metody řízení stáda již dnes skýtají možnosti jak tomuto stresu předcházet, či ho eliminovat – např. úprava krmné dávky či sprchování (evaporační ochlazování) , které je velmi účinné. Pokud srovnáme výsledky zapouštění jalovic a krav, tak nám jednoznačně lépe vycházejí výsledky u jalovic. Důvod je prostý – organismus jalovic není zatížen produkcí mléka a také nepřijímá vyšší dávky krmiva jako krávy. Dalším velmi častým problémem, který se bezprostředně dotýká reprodukce skotu je výskyt tichých říjí. Ty nám značně komplikují vyhledávání a následnou inseminaci.

K odhalení a označení říjících plemenic se zaměřujeme především na tyto příznaky:

ObrazekPsychická erotizace viz.obrázek – označujeme jim jev, kdy dvě krávy či jalovice na sebe navzájem naskakují. Plemenice, která na sebe nechá naskakovat je již v té době v estru a je nutné jí inseminovat. Plemenice, která na druhou naskakuje se do pravého estru teprve dostane. Zvíře si řádně označíme a každý den ho kontrolujeme. Mimo naskakování na sebe je možno pozorovat vzájemné olizování, bučení, pokles užitkovosti či mírné zvýšení teploty plemenice.

  • Změny na pohlavních orgánech – jde především o sledování vytékajícího poševního hlenu, který je na začátku říje a v jejím průběhu čirý, až na konci se mění v hlen krvavý. Také vulvu pozorujeme v říjí zarudlou a mírně oteklou.
  • Změny tonusu cervixu (pulzace krčku děložního) – v období říje je možno pozorovat zvýšenou pulsaci děložního krčku. Ostatní pohlavní orgány jsou také více prokrvené. Tento jev je důsledkem působení pohlavních orgánů.

 

  • Otevírání děložního krčku – děložní krček se otevírá pouze ve dvou stavech. Prvním z nich je říje a tím druhým je porod. Jinak bývá po většinu doby uzavřen a zaplněn krčkovým hlenem (zátkou), která utěsňuje krček a tím dochází k zamezení průniku patogenů do dělohy. Při otvírání krčku v době říje vytéká následně z pochvy průhledný, lepkavý hlen

 Obrazek  Obrazek

Obr: otok vulvy a výtok hlenu

  • Graafův folikul – vývoj folikulu a určení stádia ve kterém se plemenice nachází je jednou z nejvíce objektivních metod. V tomto případě nás konkrétně zajímá v jaké fázi se nachází vývoj tohoto folikulu, potažmo chceme vědět kdy dojde k jeho prasknutí a vyplavení vajíčka z něj. Vyšetření se uskutečňuje přes rektum. Výkon realizuje buď inseminační technik, nebo veterinární lékař.

INSEMINACE KRAV

V chovech skotu nejen v naší republice, ale i v zahraničí je používáno několika odlišných způsobů inseminace. Jde především o tyto:

  1. Rektální metoda – je na našem území nejrozšířenější metodou používanou u skotu. Spočívá ve rozevření stydkých pysků dojnice, kdy do pochvy zasouváme pomalu katetr (pipetu se spermatem). Je nutno pipetu zavádět pod úhlem 45otak, aby nedošlo k zavedení do močové trubice či močového měchýře plemenice. Po zavedení pipety do pochvy v hloubce cca 10 – 15 cm se druhá ruka zavede do konečníku, ze kterého je potřeba odstranit nadbytečnou tráveninu tak, aby ruka měla prostor k vyšetření pohlavních orgánů, které jsou pod konečníkem a tlustým střevem uloženy. Inseminační technik, či veterinární lékař důkladně vyšetří pohlavní orgány (symetrii děložních rohů, pulsaci dělohy a děložního krčku aj.), zejména pak vaječníky. Po vyšetření následuje masáž dělohy, čímž podpoříme její následnou nasávací schopnost. ObrazekInseminační technik či lékař následně jemně uchopí děložní krček a ten nasuneme na pipetu, která je zavedená již v pochvě a se kterou nijak nepohybujeme. Kajete zasunujeme 3 – 5 cm hluboko do děložního krčku. Poté semeno deponujeme a katetr z krčku společně s rukou v rektu pomalými pohyby vytahujeme. Po uskutečněné inseminaci krávu uchopíme za kožní řasu na hřbetě a současně tlačíme na krajinu bederní. Tímto krokem eliminujeme vytlačování semen krávou.
  2. vaginorektální metoda – je v principu stejná metoda jako výše pospaná, pouze s tím rozdílem, že je do pochvy zaváděna ruka opatřená sterilní rukavicí. Po zavedení dlaně do pochvy dosáhneme jejího sevřením v otvor, do kterého zasuneme katetr. Ruku zavedeme do poloviny délky pochvy a dále již nepokračujeme. Katetr dále zavádíme až k děložnímu krčku a poté následuje proces vložení ruky do recta dle předchozího postupu.
  3. metoda pro praktikanty – je modifikací předchozího postupu s tím rozdílem, že ruka je v pochvě zaváděna až ke krčku děložnímu, kde technik uchopí čípek děložního krčku a vpraví katetr 2 – 3 cm hluboko. Poté následuje postup uvedený u rektální metody.
  4. inseminace s použitím poševního zrcadla – je metodou dříve používanou u skotu. Její uplatnění je zejména u malých přežvýkavců (ovce, koza). Principem je zavedení sterilního poševního zrcadla do pochvy. Po zavedení následuje otočení zrcadla rukojetí dolů a jeho následné rozevření. Při rozevření pochvy zkontrolujeme její stav a posoudíme také stav čípku děložního krčku. Poté následuje inseminace do krčku děložního. Pipetu v tomto případě ani v předchozí metodě nemá přijít do kontaktu s pochvou.
  5. Albrechtsenovy kleště – italská metoda – principem je uchopení krčku děložního pomocí těchto kleští a jeho přitáhnutí směrem k technikovi či lékaři. Jakmile je krček vtažen do poševní předsíně následuje inseminace do krčku. Vzhledem k práci s kleštěmi je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Metoda není v ČR prakticky používána.

V chovu skotu se velmi často využívá stejně jako i u ostatních zvířat tzv. reinseminace (RE), která následuje za 8 – 12 hodin po první inseminaci. Platí všeobecně známě pravidlo. Plemenice inseminované ráno jsou RE večer a plemenice inseminované večer jsou RE ráno. Semeno je možno při inseminaci vpravovat i na jiné místo než je děložní krček. Jde například o vpravování semene do dělohy nebo děložního rohu. Tyto jsou však realizovány pouze experimentálně v důsledku dodržení perfektní hygieny. Velikost inseminační dávky je následující:

  1.  pejety – sperma je uchováno v dutinkách o V = 0,25 – 0,5 cm3
  2. pelety – sperma v podobě kuličky, které je o V = 0,1 cm3

     

ObrazekŽivotnost spermií ve pohlavním ústrojí je do 22 hodin u mraženého semene a do 40 hodin u čerstvého semene. Oplozovací schopnost vajíčka trvá max. cca 4 – 7 hodin. Jak je možno pozorovat je nutno volit optimální dobu inseminace s rozvahou a hlavně včas. Dalším omezujícím faktorem může také být nutnost KAPACITACE (jakési dozrání spermií v pohlavním ústrojí plemenice), kdy spermie se stávají hyperaktivnějšími a z fáze klidu se dostávají do fáze progrese. Požadujeme aby v ejakulátu tedy bylo co nejvíce spermií se schopností progresivního pohybu vpřed za hlavičkou. Jedině ten nám zajistí, aby se spermie dostaly včas do horní 1/3 vejcovodu, kde dochází k oplození vajíčka.

 

DIAGNOSTIKA BŘEZOSTI KRAV

Březostí všeobecně rozumíme časový úsek od inseminace do vypuzení plodu z těla matky (porodu). Aby došlo k dodržení pravidla jedno tele od jedné krávy za rok, musí si chovatel hlídat inseminovaná zvířata, zda-li u nich došlo k zabřeznutí. K odhalování nezabřezlých plemenic a potvrzení gravidních plemenic využíváme následujících metod:

  • Nepřebehnutí – chovatel po cca 19 – 21 dnech po vlastní inseminaci zkontroluje, zda-li plemenice se tzv. nepřebíhá (je jalová).
  • Rektální vyšetření – je vůbec jedním z nejrozšířenějších metod využívaných k diagnostice gravidity. Vyšetření uskutečňuje jak inseminační technik, tak i veterinární lékař. Cílem je po zavedení ruky do recta vyšetřit děložní rohy, kdy v případě zabřeznutí je znatelně hmatatelné jejich zvětšení. Uvádí se, že velikost obřezlého děložního rohu je ve 3. měsíci po inseminaci velikosti bochníku chleba. Tuto metodu lze také využít v daleko dříve, a to již 5 – 6 týdnech, kdy u krav volíme vyšetření v 6 týdnech a u jalovic v 5 týdnech. Rozpoznávacím znakem je tzv. fenomén dvojité stěny a zjištění obsahu plodových vod v obřezlém děložním rohu. Obrazek
  • Sonografické vyšetření – principem je zavedení ruky se sondou do recta a dle odrazů se určí, zdali je či není plemenice březí. Tato metoda umožňuje v případě nezabřeznutí velmi dobrou diagnostiku příčiny poruchy plodnosti. Jedná se o vůbec neprogresivnější metodu využívanou při vyšetření gravidity. Tuto metodu používáme mezi 15 – 30 dnem po inseminaci.
  • Progesteronový test – progesteron je všeobecně označován za hormon chránící březost. Jeho stoupající koncentraci v krevním séru či v mléce je možno snadno detekovat. Test nám vypovídá o tom, zda-li je či není plemenice březí
  • Test nepřeběhlých – NRT – non retur test – je všeobecně velmi ceněným ukazatelem hodnocení výsledku plodnosti u krav. Je užíván ve státech, kde je rektální palpační vyšetření zakázáno. Udává procento zabřezlých plemenic v 30., 60., 90. a někdy i 120 dnech po první inseminaci. Hodnoty u krav ve 30. dnech by měly dosahovat 70 % a u jalovic 80 %. Pokud hodnota nedosáhne ani 60 % je nutno zjistit příčiny tohoto nevyhovujícího stavu.

NRT =  POČET NEPŘEB. PLEMENIC  x 100%

             POČET PRVNÍCH INSEMINACÍ

 

PARAMETR

HODNOTA

délka říje

14 až 30 hodin

ovulace vajíčka po skončení říje

za 8 až 12 hodin

nejvhodnější doba k zapuštění po 12 až 15 hodinách po začátku říje, nebo v její druhé polovině
oplodňovací schopnost vajíčka

12 až 21 hodin po ovulaci

oplodňovací schopnost spermií

20 až 28 hodin po inseminaci

ID inseminační dávka

musí obsahovat alespoň 10 miliónů aktivních spermií

odběr semene od býka

1 odběr = až 150 vyrobených inseminačních dávek

první říje po porodu (po otelení) 30 až 45 den po porodu v závislosti na užitkovosti plemenice
první inseminace po porodu

60 až 90 den po porodu v závislosti na zdravotním stavu, kondici a projevech říje

doba involuce dělohy po porodu

do 30 dne po porodu

zabřezávání krav

38 - 60 %

zabřezávání jalovic

60 - 70 %

říje

opakuje se v 20 až 21 denních cyklech

 

ODBORNÉ KURZY K ZÍSKÁNÍ OSVĚDČENÍ K OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT INSEMINACI SKOTU A JINÝCH DRUHŮ HZ POŘÁDAJÍ:

VÚŽV v.v.i. Praha - pracoviště Kostelec nad Orlicí - inseminace prasat www.vuzv.cz

ČZU Praha -katedra speciální zootechniky www.czu.cz
VFU Brno - www.vfu.cz

reprodukce skotu v angličtině