Jdi na obsah Jdi na menu
 


PORUCHY METABOLISMU

Ketóza

Příčina onemocnění:
a)      nedostatek energie v krmné dávce především první 2 měsíce po porodu,
b)      při nevyrovnané krmné dávce s nadbytkem dusíkatých látek,
c)      při překrmování plemenic v době zabřeznutí,
d)     při deficitu(nedostatku) fosforu, hořčíku a vápníku,
e)      při nedostatku vitamínů (hlavně vit. B12  a pohybu.
 
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): zvíře se dostává do negativní energetické bilance – příjem energie je menší než výdej (především u dojných krav v 1. fázi laktace). Dochází k mobilizaci rezerv – odbourávání tuků a bílkovin z těla – v játrech je produkováno velké množství glukózy a dochází tak k hromadění ketolátek v organismu což vede k tukové degeneraci jater, nevyrovnané tvorbě mastných kyselin – převládá kyselina máselná – pokles produkce mléka a vitality telat.
 
Příznaky:
a)      Digestivní forma – vzniká u dojnic do 6. týdne po otelení, projevuje se postupným poklesem příjmu krmiva, puruchou motoriky bachoru, acetonovým zápachem vydechovaeného vzduchu, bolestivostí jater při pohmatu, hubnutím a malátností. Onemocnění nezřídka končí ulehnutím a následným úhynem.
b)      Nervová forma – nastává většinou velmi rychle po porodu – do 2 hodin. Příznaky se opakují po 12 – 24 hodinách. Zvíře je neklidné, podrážděné, manéžovitý pohyb – naráží do překážek, strnulá chůze, křeče, třesy, nechutenství, ulehnutí, koma končící úhynem.
c)      Subklinická forma – projevuje se nejčastěji 2 – 8 týden po porodu, probíhá téměř bez příznaků. Dochází zde často k poruchám plodnosti!
 
Diagnostika:
a)      Anamnéza – datum otelení
b)      Klinické vyšetření – pohmatem vyšetřit játra, vydechovaný vzduch zapáchá po acetonu, vyštření moči, mléka a krve na přítomnost ketolátek. U subklinické formy je hladina ketolátek zvýšena pouze mírně.
c)      Pitva – játra jsou zvětšená, žlutá a křehká.
 
Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): dyslokace slezu, acidóza, alkalóza, hniloba bachorového obsahu, traumata, zánět mléčné žlázy, zánět dělohy, vyhublost, BSE, hypomagnesemie – nedostatek hořčíku.
 
Terapie: infuze 40% glukózy nitrožilně, úprava krmné dávky přidáním šrotu, cukrové řepyči melasy. Do krmiva lze přidat propylenglykol, propylenglycerol či prodigestran. Podání bachorové tekutiny od zdravé krávy. Glukokortikoidy. Přidání kobaltu, vápníku, hořčíku a fosforu do krmné dávky. Odvar z lněného semínka.
 
Prevence: optimalizace krmné dávky v období porodu a před porodem, pozvolné přidávání sacharidů do krmné dávky před porodem, propylenglykol těsně před a po porodu, dostatek pohybu, u krav po porodu provádět preventivní vyšetření moči na přítomnost ketolátek.
 

Porodní paréza 

Příčinou poporodní parézy je nejčastěji:
a)      překrmování vápníkem v době stání na sucho,
b)      nesprávný poměr vápníku a fosforu v krmné dávce (1,2 Ca x 1 P, 1,5 Ca x 1 P – dobré),
c)      porucha regulačních mechanismů.
 
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): snížená činnost příštítné žlázy v době krátce před porodem a po porodu – díky překrmování vápníkem – vzniká nedostatečná mobilizace vápníku ze skeletu (kostry) a jeho snížená absorbce ze střeva. Důvodem proč se paréza vyskytuje u krav brzy po porodu je, že velká část vápníku jde do mléka – vzniká nedostatek vápníku (hypokalcémie), narušení motoriky a paréza respektive ochrnutí.
 
Příznaky: projevují se obvykle do 24 hodin po porodu. V 1. stádiu dochází k excitaci (vzrušivost), svalovým třesům, nekoordinovaným pohybům a slabosti. V 2. stádiu pak dochází k ulehnutí, paréze (ochrnutí) začínající od zadních končetin – nemůže vstát, hlava je stočená na bok, zastavena je motorika trávícího traktu. 3. stádium se projevuje jako koma, ochablost svalů, nehmatný puls, slabé srdeční ozvy a zpomalený dech.
Diagnostika: na základě anamnézy a klinického vyšetření + vyšetření krevní plasmy na koncentraci vápníku (nízká).
 
Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): obecně nemoci s nervovými příznaky – BSE, ketóza, alkaloza, tympanie, tetanus, hypomagnesemie, hypoglykemie (nedostatek krevního cukru).
Terapie: nitrožilní podání roztoku vápníku – postupně!, roztok s obsahem fosforu. Ústní podání chloridu vápenatého. Přípravky s hořčíkem proti křečím.
 

Hypomagnesemie - pastevní tetanie 

 
Příčina:
a)     snížené vstřebávání hořčíku v důsledku nesprávné krmné dávky – vysoký obsah dusičnanů a bílkovin,
b)      nedostatek hořčíku v krmné dávce,
c)      náhlé převedení zvířat na jarní pastvu – nedostatek vlákniny a velké množství dusíkatých látek,
d)      může vzniknout také při alkalóze bachorového obsahu nebo při silných průjmech.
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): vysoký obsah proteinů, dusíkatých látek, draslíku a vápníku v krmné dávce snižuje absorbci hořčíku v trávícím ústrojí – klesá jeho množství v krevní plazmě, což vede ke zvýšení neuromuskulární (nervově – svalové) dráždivosti a vznikají tak tetanické křeče.
Příznaky: 
Akutní forma – svalový třes, strnulá chůze, upadnutí, ulehnutí, tetanické křeče, opistotonus (pozice těla s obloukovitým prohnutím dozadu - do „mostu“, které je způsobeno křečí zádového svalstva), tonicko – klonické křeče (křeče celého těla), přemrštěná reakce na zvukové podměty, intenzivní srdeční ozvy, úhyn v důsledku udušení – křeče.
Subakutní forma – nechutenství, pokles dojivosti, podrážděnost, svalové třesy, strnulá chůze, tetanie pánevních končetin, opistotonus.
Subklinická forma – bez klinických příznaků, pokles užitkovosti.
 
Diagnostika: na základě anamnézy, klinických příznaků, vyšetření krevní plazmy na přítomnost hořčíku, vyšetření moči.
 
Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): ketóza, tetanus, metabolická alkalóza, otrava močovinou, BSE, otrava organofosfáty a olovem, zánět mozkových blan (encefalitida).
 
Terapie: 20% roztok síranu hořečnatého – intramuskulárně (do svalu) či subcutálně (do podkoží) nebo 30% roztok chloridu hořečnatého nitrožilně. Prevencí je dostupnost minerálních lizů (nikoliv pouze základních solných lizů). 
 

Rachitis - křivice 

 
Charakteristika: jedná se o onemocnění kostry u rostoucích mláďat. Jiný název pro křivici je také osteomalácie.
 
Příznaky: pokles užitkovosti (růstu), lízavka – olizování například zdí – snaha o zisk minerálů, nechutenství, hubnutí, bolestivý postoj, přešlapování, při pohmatu bolestivost kostí, polehávání a špatné vstávání – dlouho klečí na karpálních kloubech než vstane, zduření karpálních a tarzálních kloubů – kosti se začínají deformovat – vzniklý typický rachitický růženec na žebrech (přechod chrupavčité části v kostní je značně zduřelý), časté poranění vykloubením kostí či zlomeninami, u masných plemen skotu a těžších zvířat se roztahuje mezipaznehtní štěrbina vlivem povolení šlach.
 
Příčina onemocnění:
a)      nedostatek vápníku, fosforu a hořčíku v krmné dávce nebo jejich špatné vstřebávání ve střevě – například při zánětu střeva nebopři působení parazitů,
b)      při nedostatedčné syntéze vitamínu D (především u zvířat ve špatně osvětlených stájích) – vliv na ukládání vápníku do kostí,
c)      odchod minerálních látek ve výkalech a moči – při silných průjmech (nestačí se vstřebat ve střevě),
d)     při nadměrném odvápnění kostí při acidóze.
Predispozicí pro vznik tohoto onemocnění je špatné ustájení (nedostatek světla a pohybu), vysoká užitkovost, předčasné zabřeznutí (zapouštět v chovatelské dospělosti!).
 
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): díky úbytku vápníku, fosforu a hořčíku v krevní plasmě dochází k narušení jejich metabolismu, což vede k demineralizaci skeletu nebo k poklesu jejich ukládání do kostí.
 
Diagnostika: na základě anamnézy a klinického vyšetření + biopsie kosti (odběr) – určuje se množství minerálních látek. Při rentgenovém vyšetření jsou kosti našedlé – nízká hustota – deformace kosti.
 
Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): osteroporóza, polyartritidy (hromadné záněty kloubů), poporodní paréza, nutriční svalová dystrofie.
Terapie: úprava krmné dávky – přidání minerálů (vápník a fosfor). Injekční aplikace vápníku a fosforu + vitamín D. Úprava acidobazické rovnováhy v bachoru.
Prevence: krmná dávka vyvážená na minerály, dostatečné osvětlení stájí, preventivní aplikace vitamínu D, nebo pastva.
 

Osteoporóza

 
Osteoporóza vzniká při:
a)      primárním nebo sekundárním nedostatku vápníku,
b)      nedostatku bílkovina energie v krmné dávce,
c)      bachorových dysfunkcích a onemocnění jater,
d)     nedostatku mikroprvků (hlavně při nedostatku vitamínu C).
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): hypokalcémie – nedostatek vápníku – nedostatek látek nutných pro výstavbu kostí – vysoká produkce parathormonu a dochází k odbourávání vápníku z kostí.
Příznaky a diagnostika jsou obdobné jako u rachitidy – křivice.
Terapie: úprava – optimalizace krmné dávky, optimalizace činnosti bachoru.
 
 

Levostranná dislokace slezu - tzv. přesunutí slezu 

 
Levostranná dislokace slezu – dochází ke sníženému tonusu (napětí) slezu způsobeného nedostatkem vlákniny a nadbytkem šrotu v krmné dávce. Možná je i genetická predispozice, především u vysokoužitkových dojných plemen skotu.
 
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): dochází ke zvýšené tvorbě plynu ve slezu – dilatace (rozšíření) slezu – přesun slezu až do levé hladové jámy.
 
Příznaky: vyskytuje se nejčastěji u krav do osmého týdne po otelení. Projevuje se nechutenstvím, sníženou motorikou bachoru, poklesem užitkovosti, cinkavými šelesty nad přesunutým slezem (z levé strany), dehydratací a hubnutím.
 
Diagnostika: na základě anamnézy a klinického vyšetření, vyšetření moči a mléka na přítomnost ketolátek, vyšetření slezového obsahu, vyšetření krve – alkalóza, vyšetření bachorové mikroflóry.
 
Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): ketóza, bachorové dysfunkce, pravostranná dislokace slezu, zánět pobřišnice, zauzlení střev.
 
Terapie: chirurgicky – laparotomie (otevření dutiny břišní) v pravé straně (oblast hladové jámy). Vypuštění plynu ze slezu. Glukózová infuze 40% nitrožilně, rehydratace, bachorová tekutina od zdravé krávy – sondou do bachoru.