Mazlíčci.

Včera jsme se zůčastnili na našem Vosím cvičáků psí školky. U Wes se začal projevovat nějaký ostych čí strach z lidí či psů a tak jsem školku uvítala jako výbornou socializaci. Opravdové mláďatka jsme tam byly tři. Černý 5 ti měsíční vlčáček, 3 měsíční borderka a stejně starý Wes.Ostatní už byli starší 8 měsíců. Wes si nejvíce oblíbil 10 měs.Neo, red merle border kolii, který patří naší instruktorce Lucce. V první chvíli byl Wes opatrný a moc se nechtěl ode mne vzdalovat, ale po chvíli ho počáteční ostych přešel a chodil sám na výpravy za ostatnímy pejsky. Dokonce je zkoušel vyprovokovat ke hraní a pomáhal si i štěkáním. Pro nás to byla změna v tom, že mi už nestál jen za zadkem, ale chodil si sám na malé výpravy s veselým výrazem a s vrtícím ocáskem. Na mé přivolání vždy ochotně přiběhnul. Taky si začal hrát i venku se svým oblíbeným pískácím balónkem, což do teď dělal jen doma. Chtěla bych ho využívat jako odměnu - aportek za splnění úkolu, společně s pochvalou.

 Protože jsme agilitící cvičák, tak jsme hned otestovali i tunely. Nejdříve krátký rovný tunel a pak jsme přidávali.Wes ochotně proběhnul nejdříve 6 ti metrový tunel a pak vběhnul i do krátkého tunelu. Očividně mu to dělalo radost. Jediný nesouhlas projevoval s přidržováním své osoby " zlou tetou Luckou " :-))) před vchodem do tunelu. Vyvrchlením bylo mírné zahnutí tunelu do písmene U a naše vyvedení psa z něho ven přes " točku " na čelo. Všichni byli tuze šikovnííííííííííí.

Domů jsme dorazili už za tmy a já předpokládala, že naše pudlátko padne únavou a co myslíte ? Měl ještě dost energie na pudločivaví hrátky s Beníkem. Atík jako správný vůdce smečky, jen z povzdálí přihlížel jestli hrají fair play.