Být z mědi…

Před mnoha lety byl normální obrázek města ten, že nad koloritem města čněla kostelní věž, ten nejvyšší bod o který se mohlo oko člověka opřít. Během doby se začaly stavět výraznější budovy a těžiště umu mistrů architektů, stavebních inženýrů a tesařů se přenášelo do staveb jiných. Vyrostly vyšší budovy, následně budovy zděné a industriální, které se zvedly do výšky a díky kvalitní konstrukci se začaly posouvat více k oblakům. Mohutné tovární komíny výšku kostelů hravě pokořily a vytáhly se nad městem ve své monumentálnosti. Zvykli jsme si na to. Přijíždíme-li k Žamberku od Letohradu vítá nás komín s dnes již vybledlou, ale stále pěknou žirafou po celé délce komína, přijíždíme-li k Lanškrounu, tak návštěvníka zarazí ostrá vertikála průmyslu, která již neslouží svému účelu a pokud jedete do Vysokého Mýta ze SZ, tak nádherný výhled na město zakrývá výrazná budova, která hyzdí celé panorama. Svým způsobem je to dědictví minulosti, kdy kouř z komínů, svítící vysoké budovy s plnou zaměstnaností byly ukázkou tzv. prosperity systému, který zde byl.

Stále ale věže kostelů patří k nepřehlédnutelným bodům, na kterých se náš pohled zastaví. Čas je skutečně nechá rezivět nebo spíše zelenat a tmavnout, když se po měsících až letech měď pasivuje a potáhne zásaditým uhličitanem měďnatým tzv. měděnkou, která ji účinně chrání proti vzdušnému kyslíku i vlhkosti. Měď patřila k nejstarším kovům, které lidstvo odedávna znalo a využívalo. Bez mědi by současný elektrotechnický průmysl přišel o podstatný materiálový prvek. A elektrotechnika znamená především komunikaci, přenášení informací a zpráv, stejně jako věže kostelů z mědi přenášejí svým postavením v krajině tak i svými zvony informaci zvukovou i vizuální. Slyšíme a vidíme … Vděčíme za to mědi, která ukrytá v drobných mikrospojích a nebo plášti věže kostela nebo v mohutném tělese zvonu nese poselství. Z čeho jsou vyrobeny zvony? Ze slitiny mědi a cínu a mají také srdce. Leckdy je zvon přirovnáván k člověku a mistři zvonaři dobře vědí, jakým obřadem je výroba zvonu a jak důležité je pečlivě a přesně postupovat, aby byl odlit kvalitní zvon.

Otec Zbyšek ve svém sloupku z počátku března uvedl tento citát "Obrázek řekne více než tisíc slov, ale metafora řekne více než tisíc obrázků." Inspirovalo mne to a připojuji nejenom obrázek ze střechy poškozené polikliniky.

Chtěl bych závěrem všem přát, aby byly dobrými zvony, aby byla přítomna měď, kov, který je starobylý a přitom stále aktuální a nepostradatelný. A hlavně, aby měď byla přítomna v lidech jako ve zvonech a jejich srdce, srdce zvonů, zněla čistě. Hlas zvonů může volat k poplachu nebo ke smíření, svolává v dobách ohrožení a nebo volá a shromažďuje k pokání a smíru. Měď je zpostředkovatelem komunikace a tedy i života. Je-li v lidském těle nedostatek mědi, tak dochází k chudokrevnosti, zpomalení duševního vývoje, trpí kvalita kostí, dojde ke ztrátě pigmentu a zhorší se metabolismus cukrů.

Naše zdraví má mnoho podob a jeden z podstatných prvků našeho zdraví je uvědomit si důležitost a podstatnost maličkostí, které nás obklopují. V dnešním článku jsem chtěl ukázat na nezbytnost některých momentů našeho života. Mít měď, znamená být zdravý, a tedy mít možnost komunikovat a žít. Každý člověk má svůj lesk, své místo, svůj život, své poslání, povolání, svou cestu. Je dobré mít v sobě lesk mědi, která může být ukryta i pod nevzhlednou měděnkou a mít zvuk dobře odlitého zvonu. Vždy se nám možná nedaří znít vyváženě, ale musí se tomu učit každý z nás.

Miroslav Kuťák 5.3.2008