Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co se událo za 2021
Kromě pravidelného trénování hlavně poslušností a ploch, jsme absolvovali mnoho výletů a soustředění jak na souši tak i ve vodě. Kofila roste jak z vody, takže dnešního dne je vidět, že v den 1. narozenin už téměř dorostla Topinku. Kofila je neustále bez úbytku energie. Je to vidět na jejích aktivitách a neustálém pokoušení Topinky. Naštěstí už příhoda ze Silvestra byla dávno zapomenutá a Kofila úžasně reaguje na píšťalku. I když často na výletech vyráží dost daleko od nás, ale pořád se drží v bezpečné vzdálenosti.
Je hodně učenlivá, takže tréninky všeho druhu jsou radostí. No a dneska má 1. narozeniny. Tak hodně zdraví, pohody a dobré nálady. Ve fotoalbu je pár letošních foteček.

Pozdravujeme i ostatní sourozence a maminku. Přejeme jim krásné narozky a hodně zdraví.

Konec roku 2020
Blíží se konec roku, a tak nás čekalo prožití Vánoc a Silvestr, Tentokráte i s Kofilkou. Vzhledem k pandemové situaci jsme doufali k výrazně klidnějšímu průběhu obou akcí. A opravdu Vánoce byli úžasné a Kofila i Topinka si užili s novými hračkami a pamlsky. Když dorazili děti, tak Kofila byla úplně utahaná, takže večer "padla za vlast" a tvrdě usnula. Po svátcích jsme odjeli na chatu, kde již několikátý rok trávíme dny mezi svátky a konec roku. 
Měli jsme naplánovány denně výlety a díky počasí, které nám vyšlo, 100% se prakticky vše vydařilo. Na Silvestra jsem zjistil pár minut před vysíláním, že na ČT1 půjde  Zázraky přírody, kde měly být záběry z natáčení našich psů ze ZBKP u vody s lovením balonů. To se taky vysílalo: 
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214135017-zazraky-prirody/220544160040005/
No a pak přišel konec roku.

Je 1.1.2021 a kdyby mi někdo vyprávěl, jak oslavíme vstup do nového roku, nevěřil bych.

Na Silvestra jsme zkoukli Zázraky přírody a zavzpomínali na posledních 12 měsíců. O půlnoci jsme vyšli z chaty ven, zapálili pár prskavek a už jsme se chystali zase do chaty do tepla. Venku bylo -6°C a já jako vždy v kraťasech a jen lehké mikině. V tu chvíli se ozval ohňostroj ze vzdálenosti cca 300m.
Do Kofili jako když střelí. Vletí do zahrady a uhání jako smyslů zbavená. Neslyší volání a já krutě nestíhám. Nevím kam vlezla, zákoutí několik a tak rychle pro baterku do chaty a jdu hledat. Míla se přidává, a tak chodíme po zahradě, voláme, pískáme na gumovou hračku. Prohlídli jsme všechny kouty. Kofila nikde.
Jdu se přezout a pořádně obléct, protože to vypadá na prodlouženou.
Začínám prohledávat další okolní zahrady, prosím sousedy o pomoc. Hledám i u řeky ve vzdálenosti cca 2km, kam jsme 29.12. se byli projít. Sousedé končí hledání ve 2 hod. Míla se mi hroutí a pod tlakem ji nutím ukončit pátrání ve 4:30. Jsme zmrzlí a další pokusy až za světla. Namlouvám si, že je ve stresu a zalezlá bůhví kde a do světla nevyleze. Jen se modlíme, aby vydržela ten mráz. Vždyť je to téměř 4 měsíční štěně. Je to kruté, ale alespoň pár minut v teple nás osvěží.
V 7:30 je docela vidět, oka jsme nezamhouřili a Míla vyráží na další pokus na zahradu a okolí. Já po chvíli jdu vyvenčit Topinku směrem k dalším chatám, které jsou cca 500m stranou od vesnice. Cestou střídavě pískám na loveckou píšťalku a ústa. Když se blížíme k těm chatkám, v nichž nikdo není, zpoza houští vyleze hnědá koule. KOFILA
Neuvěříte, jak jsem byl šťastný, že ji vidím zdravou a celou.
Tomu říkám PROVĚŘNO PŘÍRODOU.
Takže všem přejeme klidný rok 2021.
 

Výlety  s Kofilou
Kromě tréninku na cvičáku, kde mj. zvládá nepříjemný materiál, všechny možné aporty, snažíme se v době omezených možností vyrážet na různé výlety. Pravdou je, že hlavním cílem je unavit Kofilu. Její základní vlastností jsou neubývající síly a aktivity. Topinka se už pomalu nemá kam před Fofilou schovávat, a tak je ráda za každý výlet. Alespoň chvilku kdy si může sama ve své schránce v autě odpočinout. Prostě Kofilka je naším největším dárkem pro letošní rok. Z fotoalba je vidět, jak za každý týden roste. Letošní vánoční výlet byl v Průhonickém parku, kde se dokonce Kofila vykoupala. Zajímavostí je jistě fakt, že Bageta i Topinka vždy velmi bojácně začínali s koupelí. Kdežto Kofila se s tím prostě nemazlí a po vzoru Topi bez ostychu a rovnou do ledové vody. Balonková a Koupačka v Průhonicích

Kofila roste 
Jak to tak bývá, každé štěně roste nejen do velikosti, ale i pracovně. Takže i Kofi se snaží ve svých téměř 10 týdnech naučit co nejvíc. Kromě získávání sebejistoty ve spolužití s Topinkou (Topi už začíná uhýbat, aby neschytala nějaké to pokousání), ale rychle postupuje v práci na "čtverečkách" a jiných dovednostech, vč aportů. Roste nám do krásy a vůbec na ní není znát, že se narodila předčasně.1.Kofi aportek.mp4

Přírůstek do naší rodinky - Kofi 
Jelikož uteklo dost vody a mě přišlo, že je Topince samotné někdy smutno, rozhodli jsme se rozšířit naši rodinku o dalšího člena. Je to mladá čokoládová Kiara Kate Belle Moravia, u nás Kofila, zkrátka KOFI. Doufáme, že se jí u nás bude líbit. Při přebírání došlo i k seznámení Topi a Kofi a vypadá to, že Topi má dalšího plyšáčka. Děkujeme tímto za výbornou práci rodiny Ulmanových v CHS Belle Moravia a  především rodičů Kofily. První fotečky jsem umístil do fotogalerie.

Trénování s TOPI u nás 
V souvislosti s výjezdem českého USAR týmu do Libanonu za účelem pátrání po pohřešovaných osobách nás (záchranáře) oslovila Česká televize s požadavkem na rozhovor o výcviku záchranných psů. Vše se odehrálo u nás ve výcvikovém centru v Praze - Kunraticích a zde je odkaz na archiv ČT:

www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/220411010100806

 

Trénování s TOPI 2020
Jak čas letí a my trénujeme hlavně "plochy", ani si neuvědomuji, že díky občasnému tréninku na suťkách se Topince daří stále lépe vypořádat s pohybem po sutině než mě. Takže když jsme se zúčastnili jednoho tréninku na "sutinovém polygonu" v Kaznějově, byl jsem důrazně pokárán, proč ty sutiny s ní nedělám, když to lehce zvládá. Tak jsme na tom spolu zapracovali a během soustředění na Spáleništi splnili nejvyšší  sutinovou zkoušku podle mezinárodního řádu IPOR RH-TB. Topi byla úžasná a oba jsme se vypořádali s nástrahami, které nám ve speciálu rozhodčí připravil a opravdu "se snažil" znepříjemňovat práci nás obou.
Díky ti TOPI za vytrvalost a důslednost, se kterou jsi sutinu prohledala a našla všechny pohřešované.

 

Nejsou jen radostné dny
Bohužel čas vymezený pro každého jedince je asi opravdu předem určen. A tak jsme se dnes 15.2.2020 rozloučili s Bagi.
Včera s námi oslavila ještě 14. narozky, a i když ji asi nebylo do smíchu, bylo na ní patrné, že by ráda ještě  naběhala moc a moc dlouhých mil. 
DÍKY Ti Bagi za tvůj překrásný život a užívej si to s tvými kamarádkami, které tam nahoře na tebe čekají....

 

Po delší době a stále žijeme
S Topinkou jsme absolvovali několikeré soustředění a výsledky se dostavili. Na sklonku roku 2018 jsme složili mezinárodní zkoušky RH FA a RH FLA. Sutinová zkouška  probíhala v Liteni na zámeckém nádvoří (poslušnost) a sutina byla ve Skuhrově. Plochy jsme pak absolvovali v Kunraticích a v lesích poblíž Vodsliv. Obě zkoušky byly, jak je už naším zvykem, velmi hravé a navíc jsme cca 3 týdny před konáním prvních zjistili, že Topi odmítá jakýkoli aport. No byla to "práce", ale nakonec se zadařilo i s aportem.
Následující jaro jsem usoudil, že máme na složení RH FLB, A protože od 1.1.2019 platí nový zkušební řád IRO, tak jsme zahájili opravdu brilantně. První zkouška a po cca 5 min. pátrání ohlášena "faleš". Naštěstí to pro jednou nevadí, tak jsme pokračovali dál. Ale i tak jsme zkoušku složili.
Následoval výlet  do Brna, kde už bylo "naše vystoupení" zdařilejší a RH FLB jsme složili kousek pod limitem pro MS.
Na konci léta jsme vyrazili na Slovensko do Banské Bystrice, kde jsme byli přihlášeni na Memoriál Olgy Mystríkové, což je neoficiální mistrovství Slovenska. Týden před startem jsme dostali informaci, že IRO organizátorům odebralo statut oficiálních IRO zkoušek nominačních pro MS IRO. Navíc se ukázalo, že počasí je vražedné - horko a bezvětří. Nicméně jsme závod absolvovali a z cca 25 týmů jsme získali 2.místo. Jediné dva týmy měli plné nálezy všech osob.
To si piště, že jsem na Topinku hrdý a ještě jednou ti Topi  DÍKY!!!

Tak po roce a stále "žijeme záchranařinou"
Zdá se, že jsme zase zapomněli zapsat pár událostí. Ten čas tak rychle letí, že už si ani nepamatuji, co jsme s Topinkou a Bagi za ten rok všechno dělali. S Bagetou to je jednoduché. Vzhledem k tomu, že má svá léta a zdraví je jen jedno, chodíme jen na procházky a občas nějakou tu stopičku, aby nevyšla ze cviku a měla radost, že se na ní nezapomíná. Prostě si užívá psího důchodu a odpočívá.
Za to s Topinkou si fakt "užíváme". To je devil.  
Jak jsem psal v loňském roce, že jsem si ze soustředění přivezl naštípnutá žebra a že se nemohu hýbat. Tak jsem to na konci listopadu "dodělal". Na cvičáku jsem si vykloubil pravé rameno, a i když jsem hned nastoupil na různé rehabilitace, rameno tuhlo stále víc. Nebudu to protahovat, skončil jsem na stole rehabilitační kliniky, kde mi to v březnu "srovnali". I tak jsem stále prakticky nemohl trénovat, ale cvičením se rameno dává "do formy". No byl to "pěkný půlrok". Pár tréninků na plochách jsme s Topi absolvovali a poslušnost zhruba tak 1x za měsíc.
O to s větším elánem jsme odjížděli na soustředění na Spáleniště. Tady se ukázaly kvality Topinky. Její neubývající síly a motivace byly pro mě hnacím motorem. Výsledkem bylo, že jsme se přihlásili na podzimní "1" zkoušky, tedy na ZTV1 a ZZP1. Obojí probíhalo v jednom víkendu 14. a 15. října. No a výsledek se dostavil. Topinka zvládla obojí sice za "Dobře", ale s ohledem na množství natrénovaných dávek, to je výsledek výborný. Jak v sutinách tak i na plochách běhala bez únavy, i když s nepatrnými nepřesnostmi. Poslušnosti (10 překážek) byly prostě "hravé" a to se odrazilo na bodovém ohodnocení.

Prostě díky Topi, byl to úžasný víkend!!!

Opět po delším čase dáváme na vědomí
Utekl více jak rok. Zdá se, že se u nás nic nestalo. Opak je ale pravdou.
Topinka nám dorostla do dospělosti, ale asi jen fyzicky. Stále má povahu puberťáka, a tak práce s ní je pořád náročná. Při trénincích ji zajímá všechno okolo, hlavně cizí psy. Takže než se soustředí, uběhne dost času (někdy je to i na svačinu). Je to i zkouška nervů pro mne a mnohokrát musím zatnout zuby a jen lehce na sebe upozornit. Že jsem na cvičáku s ní, Topi mnohdy ani nezajímá. Ideální je stav, kdy není nikdo v okolí. Na poslušnost chodíme vždy po dostatečné fyzické únavě. No pracujeme na sobě oba.
Minulý rok na podzim jsme s Topinkou složili první záchranářskou zkoušku ZZZ. Podle rozhodčí , to byl výkon průměrný, zato velmi veselý a radostný.
Do svého tréninkového plánu jsme letos na jaře přidali už i sutiny. To je ale něco zcela úžasného!!! Běhání po rozbořeninách a do různých  děr. Topince se otevřela brána do nového světa.
Tak jsme do tréninku na letošním Spálku zařadili pobyt v sutině. Děláme jen "spodky" a delší pohyb po materiálu a sutině.
Na "plochách" kromě vlastního hledání figurantů úspěšně honíme všechno živé, co se tam objeví. Takže i zde máme co zlepšovat.
S Bagi, která má časté pohybové problémy, trénujeme jen stopy a občas i nějakou plochu. Stáří nikomu nepřidá a po tom, jak ji "doráží" Topinka, se vůbec nedivím, že se jí nechce zvedat. Stopařské závody jsme letos vynechali zcela, ať už kvůli zdravotnímu stavu, nebo i díky nevhodným přesunům termínů závodů.
Jo a ze Spálka jsem si krom zážitků přivezl i 2 naštíplá žebra, takže mám s tréninky na cca měsíc "utrum". Tak se doma "válím" a odpočívám (...beru léky podle rady, odpočívám sebou taky...). Ale řeknu vám, že to chvílema fakt bolí, takže nevím, jak si ulevit. Na chatě alespoň krátké stopičky (to lékař přeci nezakázal wink).
Zdravíme všechny přátele a psí příbuzné a pár foteček je ze Spálka ve fotoalbu. Některé fotečky nám pořídila naše kamarádka Eliška Janovská (Ejka), tak mnohokrát díky.

 Po roce opět na Spáleništi 2015
Příprava během podzimu a zimy byla trochu problémová, neboť Topi byla stále v roli likvidátora a nebyla schopna se pořádně na práci soustředit. Od jara se však Topinka proměnila v "dospělou" (druhé hárání zklidnilo její povahu), a tak začínáme pořádně cvičit. Rozhodl jsem se, že až pojedu na soustředění na Lipno (Spáleniště), zastavím se v ČB, abychom prověřili s MVDr. Šebkem Topinčiny kyčle a lokty. V pátek 3. 7. nastal den "D", a tak Topinka poprvé v životě nedobrovolně usnula, aby podstoupila ono cvičení pro nejkrásnější snímky života. A stálo to za to - kyčle i lokte jsou naprosto v pořádku!!! Nestálo nám tedy v cestě již nic jiného, než dojet na Spáleniště a zařadit se mezi ostatní. Odpoledne jsme ještě vyzkoušeli kvalitu vody v Lipenské přehradě, ale jen opatrně, protože Topi byla ještě stále "omámená".
Další dny jsme trpěli vedrem, takže chvíle tréninků jsme trávili v lesích na výcviku hlavně ploch a ve vodě, kde jsme plaváním posilovali. Pár snímků, vč. výsledků RTG, z trénování je ve fotoalbu.

S Bagi jsme lehce potrénovali něco málo ploch, stop a plavání, aby jsme si nepřivodili větší zdravotní problémy. Čekal nás totiž na závěr soustředění výběrový závod BohemiaCup FB, v kategorii stop. Během týdne jsme lehce vyzkoušeli místní louky, jestli budou Bagi vyhovovat. V neděli jsme nastoupili na závod. Horko a dosti větrné prostředí na lipenských loukách, které byly pár dní předtím posečeny, takže ze země trčely tvrdé stonky suchých trav, vytvořili velmi těžkou zkoušku. Bagi potvrdila, že vyhledání a nastoupení na stopu umí skvěle. Vlastní stopa a lomy byly velmi těžkou prověrkou. Na několika místech už to vypadalo, že zase nedokončíme. Bagi se s úkolem poprala naprosto skvěle a došli jsme tentokráte až do cíle a na konci i označili kladeče. Bodově to sice není zářný výsledek, daleko důležitější je to, že to nevzdala a bojovala, a tak jsme získali 3.místo (se splněným limitem zkoušky, taky jsme získali několik hodnotných i archivních cen). DÍKY BAGI!!! Pár foteček ve fotoalbu.

Podzim a zima 2014/2015
Během podzimu a zimy se snažíme něco potrénovat, dělat výlety a ve volných chvílích se snažím něco naučit. Tak jak mohu, beru foťák do ruky a vyrážím za různými cíli. Dost často je to ZOO.

Topi poprvé na soustředění a  Bagi na závodech
Nemohli jsme si nechat ujít pravidelné letní soustředění na Spáleništi. A tak jsme i my vyzkoušeli s Topi poslušnosti, stopování, slaňování a velmi lehce plochy.Topinka byla ze všeho tak nadšená a nedočkavá, že jsem měl hodně práce ji stále krotit, aby vůbec celý týden vydržela. Je na ní znát, že je hodně malá a hlavně, začíná se učit i odpočívat. Je to naše šikulka učenlivá. 
Při cestě do Hodonína jsme se zastavili ve Vranovicích u mámy Topinky a paní Ulmanové - chovatlky. "Ježíši, ta je hubená!!! Pane Přibyl, musíte ji dávat jíst." - tak nás přivítali. Jinak nás ale chválili, co všechno už umíme a že je zdravá. Prostě je jen "atletické postavy", ale i to doženeme.
S Bagi jsme trénovali stopy a poslušnosti, protože jsme se 7.7. měli zúčastnit BohemiaCupu v kategorii RH-FB. Vyrazili jsme již v sobotu odpoledne, abychom včas našli cvičák v Hodoníně. Bouřku, která nás donutila na Vysočině zastavit, protože nebylo vidět na krok, bych nikomu nepřál. Voda se valila všude kolem, a tak jsme půlhodinku přečkali v autě. Na Moravě bylo přesně opačné počasí a vedro nás hnalo vykoupat se do Baťova kanálu. Stopa začala úžasně a Ba se velmi dobře vypořádala i s přechodem silnice. Pak jsme uháněli dlouhoý úsek, na jehož konci Bagi zahnula vpravo. Lom byl tak přesvědčivě vypracován, že i zkušení stopaři nevěřili vlastním očím. Bohužel pro nás. Stopa vedla opačně. Nicméně jsme předvedli velmi slušnou poslušnost a v závodě jsme nakonec vybojovali 3. místo. Byl jsem nadmíru spokojen, protože vedro a podmínky na stopách byly opravdu děsivé.
Po týdnu odpočinku jsme se vrátili s Bagi zpět na Spáleniště, tentokrát jako účastníci InterCupu Bohemia v kat. RH-FB. Topinka byla samozřejmě s námi, aby přičichla k atmosféře. Závod byl velmi pěkně připraven a my si vylosovali poslední stopu, takže začátek v 15 hod.- peklo!!! Bagi se překonávala a zvládala všechna úskalí, které nám "kladeč" připravil. Na konci jsme vlezli do lesa, kde po pár metrech uhnula po pěšině vpravo. 10m před námi byl poslední předmět a za ním dalších 40m byla osoba!!! Nevěřili jsme nikdo, skončit 50 m před cílem. To už je náš osud. Poslušnost byla v tom horku jen průměrná, ale i tak jsme nakonec vybojovali zase 3. místo. Bagi je prostě dobrá, ale pořád se máme co učit.

 

Topi před prázdninami plave
Díky posledním vedrům se prakticky nedá nic jiného dělat, než jít k vodě. Řeknete si: "Vždyť má Labroše, ten musí plavat sám od sebe!" Omyl je pravdou. Znám dost příkladů, kdy i Labrador se vodě vyhýbá. Když jste u vody, kde je spousta psů, tak se raději věnuje hraní se psy, místo aby zkoušel "jít na hloubku". Tak jsem využil jedno volné poledne a dojel s Topi a Bagi na nedalekou nádrž. Naštěstí tam nikdo nebyl, a tak to bylo hned. Jen co vlezla Bagi do vody, Topi neměla jinou činnost, než se jí snažit vyrovnat. A už tam byla. A hned tempa jako zkušený plavec - 10 i 20 m za Bagi jako by nic.
Stejně je to pěkný, když vidíte, jak to tomu štěněti jde. V jednu chvíli si vyzkoušela "čubičku", ale záhy zjistila, že to hrozně cáká a že ji Bagi hrozně uplavala. Tak se vrátila k osvědčenému způsobu. A když se soustředí, tak i aport dotáhla. Pár foteček z  pobytu na chatě a u vody zde.

Na chatě i s Topi duben 2014
Prakticky každý víkend jezdíme na chatu, kde jsou obě fenky jako znovuzrozené po "týdenním pobytu" ve městě. Letošní jaro je opravdu mocné a vše se probouzí mnohem dřívě, takže je na zahradě a okolí co fotit.
Topi se svými cca 10.5 kg už začíná silně prosazovat a občas už stíhá Babettu v běhu. Ta je chvílemi už otrávená z věčného okusování od Topi. Abychom ji zaměstnali, tak s ní trénuji, co se dá. Přestože je věkem malinká, zatím ji nejvíc baví "nácvik stop ve čtverci", a tak není problémem 20 minutové čuchání. Občas se nám zdá, že Topi je asi gumová. Některé polohy jejího těla jsou neskutečné.

Topi  - na cvičáku
Dnes jsme byli poprvé s Topinkou na cvičáku. Čekalo nás tam velké překvapení, protože už tam byli další štěňata. Tak jsme se šli všichni vyvenčit a hrát si. Jak to vypadalo můžete vidět zde.

Přírůstek 2014
Již delší dobu jsme se chystali pořídit si další psí přírůstek do naší rodiny. A tak Tě tedy vítáme Groovy Goldie Belle Moravia - Topinko. Narodila se 31.1.2014 v CHS Belle Moravia u pí. Radky Ulmannové, které tímto mockrát děkujeme za dosavadní péči. Babetta ji přijala, jakoby se znali už delší dobu. Rodinné jméno Topinka získala během cesty domů.
Pro Topinku jsme si jeli o den dříve, abychom se "konečně" zastavili v Nosislavském lese, kde je jedna z mála lokalit pro páření skokana ostronosého, jejichž samci při páření zmodrají. Avšak rozmary počasí nám nepřálo ani letos. Díky velmi teplému počasí v únoru a březnu se období výrazně posunulo dopředu. Zatímco jiní pozorovatelé to stihli do 23.3.2014, my jsme na místo dorazili o týden později. Bohužel jsme již žádného skokana ostronosého nenalezli. Nicméně musím potvrdit, že celý Nosislavský les je velmi krásný a pozoruhodný. Jistě se sem ještě vrátíme. Pár záběrů je ve fotogalerii.

 

Starší příspěvky jsou v Z-Archivu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář