Antonín Koval
ANTONÍN KOVAL(21.1.1877 Moravská Ostrava, 1916 Karpaty)
.....................................................................
„PODOBIZNA VĚRY MATOUŠOVÉ“ (1912)
......................................................................
obraz reprodukován na str. 60 níže citované publikace
cituji z:
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/publikace/vytvarni_umelci.pdf
Máme li mluvit o kontinuální historii výtvarného umění na Ostravsku, pak ho můžeme uskutečnit teprve v rámci moderní dějinné etapy samotné Ostravy, během níž v podmínění průmyslovou revolucí se z malého a nevýznamného hraničního městečka stalo velkoměsto. Kulturní život v bouřlivě se rodící průmyslové aglomeraci, kde první místo zaujímaly během druhé poloviny l9. století především problémy konomické, nacionální a sociální, procital zpočátku nesměle a zvolna. Spíše osvěta, vzdělávací spolky, též pěvecká sdružení nanejvýš. Trvalé usídlení výtvarných umělců nastalo teprve ve století dvacátém.
Prvním v dlouhé řadě byl Josef Stalmach, který však pro oční vadu brzy zanechal malby. Malíř Antonín Koval a sochař Vladislav Hebda padli za první světové války. Před válkou se v O stravě trvale usídlili ještě Viktor Kutzer, Alois Zapletal, Jan Schwarz, Vladimír Kristin a A ugustin Handzel. Žil tu také po celých dvacet let jeden z legendárních členů skupiny Osma Antonín Procházka, který v O stravě učil, ale se zdejším prostředím nikdy nesplynul. Výstavy se tu konaly sporadicky na různých místech, školními prostorami počínaje. Teprve roku l9l2 svědčí o rodícím se širším zájmu o výtvarné umění založení Klubu přátel výtvarného umění v Ostravě, jehož předsedou se stal MUDr. Bordovský. Přičiněním Klubu už před vypuknutím války v Národním domě v Ostravě vystavovaly umělecké spolky Sdružení výtvarných umělců moravských a pražský SVU Mánes.
Teprve po skončení války a vzniku samostatné Československé republiky, jenž přinesl i naplněnou možnost zbavit se germanizačních tlaků, nastal velmi živý rozvoj kulturního života ve městě, které si teprve nyní začalo budovat svou city.
.... Do války na Ostravsku působil i nadaný Švabinského žák Antonín Koval. Zatímco jeho Sedící dívka v interiéru, velkoformátová kolorovaná kresba z roku 1912, přiznává zcela obdiv ke stylu velkého učitele, pozdější práce ukazují na vliv ostravského sociálního prostředí.
%%%%%%%%%%%%%%%
A n t o n í n K o v a l
21.1.1877 Moravská Ostrava - 1916 Karpaty (padl)
Studia: 1904-1910 AVU Praha - Švabinský, Pirner. Malíř krajin a portrétů. Pozoruhodná a nedoceněná postava regionálního výtvarného života, jejíž talent se nemohl dostatečně rozvinout. Původně se vyučil zámečníkem. Během studií přijímá bravurní kreslířský styl svého učitele, ale již záhy zaznívá v jeho obrazech sociální tón. Ač byl generačním vrstevníkem H. Baara, jeho tvorba reagovala mnohem progresivněji na evropský vývoj a současně v kladném smyslu respektovala tehdejší kulturní a společenské potřeby regionu.
Lit.: Kristin, Vl.: Výtvarné umění na Ostravsku In Salon č. 4, roč.1928;
Hýl, Vl.: Výtvarné umění Ostravského kraje, 1941
%%%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://www.osu.cz/dokumenty/napsalionas/20071207-1212.pdf
Významné nákupy “Z významných nákupů nedávné doby bych uvedl třeba obrazy Petra Pastrňáka, Kataríny Szanyiové, Aleše Hudečka a sochy Jaroslava Koléška, tedy autorů z našeho kraje, kteří jsou respektovanými představiteli současného českého umění,” potvrzuje náměstek Adamec, “byl získán také soubor grafik Eduarda Ovčáčka z cyklu Nehody a ctnosti.”
Ředitel GVU Ostrava Petr Beránek uvedl, že na základě již existujícího sbírkového fondu a potřeb doplňování, a také ve shodě s přidělenými finančními prostředky, realizují odborní pracovníci galerie akviziční průzkumy s cílem vyhledávat umělecká díla, která by sbírku doplnila a zkvalitnila. Jména, která připomněl náměstek hejtmana Petr Adamec, lze ještě doplnit dalšími tvůrci regionu jako Svatoslav Bohm, Jiří Bielecki, Tamara Klímová, případně významných představitelů českých a evropských. Některá díla musela v rámci restitučního řízení sbírky ostravské galerie po roce 1990 opustit. Z nich pak byla část během druhé poloviny 90. let zakoupena zpět. Například Královéhradecký mistr z počátku 15. století, Pietro Liberi, Emil Filla, Antonín Slavíček, André Derain a podobně. “Další používanou formou akvizice jsou nákupy z výstav, které dílo autora ukáží v náročném výběru,” připomíná ředitel Beránek. V poslední době takto získala GVU například díla Zárybnického, Schindlera, Surůvky. Sbírky byly obohaceny rovněž náhodnými nabídkami občanů od takových tvůrců jako W. Nowak, Antonín Koval, Oskar Laske, Alfréd Kubín či Max Klinger. Umělecky zajímavé a doplňující jsou také některé dary.
%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://www.ostrava2015.cz/web/document/cms_library/934.pdf
Fatálnost dobové situace a kulturní „vyprahlost“ severní Moravy a Slezska počátku 20. století dokládá mimo jiné i dobrozdání tehdejšího ředitele Slezského zemského muzea, že v Opavě a jejím okolí (tedy ani v Ostravě) neexistují žádné umělecké spolky, které by mohly sdružovat místní tvůrce (ten první opavský vznikne až v roce 1919, v Ostravě pak až 1926). Péče o rozvoj umění v prvním desetiletí minulého století tedy vedle muzea závisela už jen na iniciativě jednotlivců.
Mezi ně v Opavě patřil Adolf Zdrazila, kolem jehož ateliéru a kresebných kurzů, které vedl, se počali zvolna sdružovat němečtí autoři působící v regionu. První zaznamenáníhodný umělec pracující ve 20. století na území Ostravy byl zručný, avšak podobně jako A. Zdrazila spíše konzervativně laděný malíř Josef Stalmach, autor řady portrétů a mimo jiné také fresky na triumfálním oblouku v bazilice Božského Spasitele v Moravské Ostravě.
V prvním desetiletí 20. století pak ještě v Ostravě působili sochař Vladislav Hebda a malíř Antonín Koval.
Ani jeden z nich však nestačil výraznější měrou zapůsobit na rychlejší rozběh zdejšího výtvarného umění. Oba padli v bojích 1. světové války. Tvorba dalších autorů se začala naplno rozvíjet až po vzniku samostatného Československa.
Martin Mikolášek / Někde mezi hlušinou a černým zlatem
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
PŘÍKLADY BEZ ÚČINKU
Situace výtvarného umění v době před světovou
válkou byla značně neutěšená. Co nezvládali samotní
autoři, zachraňovali alespoň místní zapálení sběratelé
umění, kteří nárazově a nepravidelně organizovali výstavy
a přednášky, na nichž docházelo k alespoň kusé
reflexi dobových výtvarných tendencí. Mezi těmito
nadšenci svou aktivitou i sbírkami vyčnívali dr. Bordovský,
dr. Táborský a také stavitel František Jureček, majitel
významné sbírky českého umění 19. století, kterou
později velkoryse věnoval spolku pečujícímu o vystavění
a udržování ostravského Domu umění. Na základě
iniciativy této trojice bylo v roce 1912 rozhodnuto o založení
„Klubu přátel výtvarného umění v Moravské Ostravě“.
Členy se vedle výše zmíněných sběratelů a dalších
milovníků umění stali také někteří místní umělci
(Jan Schwarz, Antonín Koval, Vladimír Kristin, Augustin
Handzel). Klub nárazově pořádal přednášky a výstavy
v Národním domě, v němž mimo jiné už v roce 1902
proběhla první významnější výstava dobových uměleckých
tendencí tak, jak byly zastoupeny v pražském
Spolku výtvarných umělců Mánes (dále SVU Mánes)
nebo Spolku výtvarných umělců moravských se sídlem
v Hodoníně (dále SVUM Hodonín), jehož členy byli například
i dva malíři spjatí s Ostravskem – Alois Zapletal
a Valentin Držkovic. Klub přátel umění neměl ale dlouhého
trvání. Zanikl s počátkem války a k jeho obnově po
vzniku republiky už nedošlo.
---------------------------------
Ostrava? – Mame tame kominuv, kuřu všelijakého, modreho, zeleneho, fialoveho, černeho, kajjake barvy. To jak se podiva na Ostravu z dalky, tuž tajak by viděl namalovany obraz.
lidový vypravěč z Ostravy
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Signatura : |
Sk 354 |
Hlavní autor : |
Trnková, Eva |
Hlavní název : |
Regionální umění ve sbírkách GVUO v Ostravě |
Vydáno : |
Ostrava : Galerie výtvarného umění v Ostravě, 1995 |
Rozsah : |
103 s. |
Klíčová slova:
|
TATÁŽ AUTORKA:
Hlavní autor : Trnková, Eva
Hlavní název : České umění 1. poloviny XX. století
Vydáno : Ostrava : Galerie výtvarného umění v Ostravě, 1995
Rozsah : 63 s.
Klíčová slova : malířství - sochařství - grafika - kresba - Jan Bauch - Vincenc Beneš - Josef Čapek - Karel Černý - Bohumír Dvorský - Emil Filla - František Foltýn - František Gross - Václav Hejna - Karel Holan - Miloslav Holý - František Hudeček - František Janoušek - František Jiroudek - Alfréd Justitz - Jiří Kars - Jan Kotík - Pravoslav Kotík - Rudolf Kremlička - Vladimír Kristin - Otakar Kubín - Bohumil Kubišta - Kamil Lhoták - Bohumír Matal - František Muzika - Willi Nowak - Antonín Procházka - Linka Procházková - Václav Rabas - Vlastimil Rada - Vojtěch Sedláček - Jan Sládek - Jan Smetana - Josef Šíma - Václav Špála - Jindřich Štyrský - František Tichý - Vojtěch Tittelbach - Toyen (Marie Čermínová) - Jan Trampota - Alois Wachsmann - Jan Zrzavý - Otto Gutfreund - Augustin Handzel - Jan Lauda - Karel Lidický - Vincenc Makovský - Josef Mařatka - Karel Pokorný - Otakar Španiel - Jan Štursa - Jindřich Wielgius - Ladislav Zívr - Cyril Bouda - Adolf Hoffmeister - Jaroslav Král - Otakar Kubín - Josef Lada - Otakar Mrkvička - Antonín Pelc - Jan Rambousek - Antonín Strnadel - Karel Svolinský - Jiří Trnka
________________________________________________________
cituji z:
http://www.oxygy.com/vytvarni-umelci-kr-moravskoslezsky-publikace/37
kraj moravskoslezsky publikace/37 - 37
MEDAILONY
Antonín Koval
21.1.1877 Moravská Ostrava, 1916 Karpaty (padl)
Studia: 1904-1910 AVU Praha - Švabinský, Pirner. Malíř krajin a portrétů. Pozoruhodná a nedoceněná postava regionálního výtvarného života, jejíž talent se nemohl dostatečně rozvinout. Původně se vyučil zámečníkem. během studií přijímá bravurní kreslířský styl svého učitele, ale již záhy zaznívá v jeho obrazech sociální tón. ač byl generačním vrstevníkem h. baara, jeho tvorba reagovala mnohem progresivněji na evropský vývoj a současně v kladném smyslu respektovala tehdejší kulturní a společenské potřeby regionu.
Lit.:
Kristin, Vl.: výtvarné umění na ostravsku In Salon č. 4, roč.1928;
Hýl, Vl.: výtvarné umění ostravského kraje, 1941
%%%%%%%%%%%%%
cituji z: http://www.oxygy.com/
VÝTVARNÍ UMĚLCI SEVERní MORAVY A SLEZSKA
ANTONÍN KOVAL
(21.1.1877 Moravská Ostrava, 1916 Karpaty)
podobizna Věry Matoušové 1912
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
GALERIE
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Moravská galerie v Brně
http://www.moravska-galerie.cz/
Společnost přátel MG
Přidejte se k přátelům Moravské galerie v Brně a navštěvujte její výstavy tak často, jak budete chtít!
http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/o-galerii/spolecnost-pratel-mg.aspx
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Galerie výtvarného umění v Ostravě
//www.gvuo.cz/galerie.htm
http://www.gvuo.cz
Poděbradova 1291/12, 702 00 Ostrava 1
((http://www.gvuo.cz/index_kontakty.htm))
e-mail: info@gvuo.cz
Mgr. Petr Beránek, dokumentace sbírek
e-mail: beranek@gvuo.cz
MgA. Josef Mladějovský, správce depozitáře
e-mail: mladejovsky@gvuo.cz
Sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě
region v umění
Seznam virtuálních prohlídek Moravskoslezský kraj
http://www.gvuo.cz/archiv/virtual/cz-prohlidky.html
360° - technologie virtuální prohlídky
Virtuální panoramatická fotografie je speciální typ fotografie, která je spojena z několika samostatných snímků pořízených v určitém sledu tak, aby byl pokryt prostor v celkovém zorném úhlu 360° horizontálně a 180° vertikálně. Takto lze prohlížet celý prostor (interiér či exteriér) jako by byl uživatel opravdu fyzicky přítomen a může si sám interaktivně pomocí myši zvolit, kterým směrem a pod jakým úhlem pohledu chce prostory sledovat. Vidí tak vše kolem sebe, nad i pod sebou, přibližením si může prohlédnout zajímavé detaily a naopak oddálením získá širokoúhlý pohled.
Virtuální prohlídka - umění české
http://www.gvuo.cz/archiv/virtual/lokality/cz-galerie-vytvarneho-umeni-cechy-fn2.html#zm
GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Dům umění, Jurečkova 9, 702 00 Ostrava 1
tel.: +420 596 115 425
Nová síň Poruba, Mongolská 2, 708 00 Ostrava - Poruba,
tel.: +420 596 964 279
//www.gvuo.cz/galerie.htm
http://www.gvuo.cz
čti též:
o Domě umění v Ostravě
http://www.gvuo.cz/archiv/DU_DVD/index.htm
%%%%%%%%
GALERIE
GALERIE
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%