Chodím plavat
Jelikož má psychická odolnost po několika týdnech strávených převážně v posteli začala výrazně slábnout, avšak fyzický stav se začal pomalu lepšit, rozhodla jsem se, že začnu chodit pravidelně plavat, abych byla zase brzy fit. Koupila jsem si tedy měsíční kupon na městskou dopravu, protože pěšky bych ještě nikam nedošla, natož přes celé město do bazénu a začala pravidelně cestovat na Fakultu za sport.
První den jsem za pomoci mapy našla fakultu celkem snadno. Přišla jsem však pozdě, přesně 20 minut po konci volných hodin vymezených pro rekreační plavání. Protože jsem však měla jakousi ne zcela ověřenou informaci, že studenti univerzity mohou chodit kdykoliv, tak jsem to neviděla jako zas tak velký problém. U pokladny jsem čekala asi pět minut, během kterých se tam nikdo neukázal a jelikož se tam volně povalovaly náramky opravňující ke vstupu (shodné se používají v Brně na Kraví hoře; jedná se o plastový náramek na ruku s čipem, kterým skrz turniket vstoupíte i odejdete a uzamknete jím i skříňku s oblečením), tak jsem jeden sebrala společně s letáčkem s rozpisem hodin pro plavání a šla jsem dovnitř. V klidu jsem se převlékla, zaplavala (nikdo mi nic neřekl, nikdo se mě nevšímal), mrkla, jak trénuje slovinská reprezentace plavců a šla zas v pohodě domů.
Druhý den už to tak jednoduché nebylo. Zmíněná informace totiž byla pravdivá jen zčásti (každá fakulta má vyhrazeny pro své studenty dvě hodiny v týdnu, kdy je pro ně vstup zdarma). Ale pán byl ke mně milosrdný a pustil mě ještě zadarmo. Následující den jsem si již koupila měsíční plavenku, která má návratnost již po pěti vstupech. Od té doby chodím každý den a celkem mi to vyplňuje denní program, protože tak akorát zajdu na oběd a únavou padám do postele:-).
Bazén je jinak strašně pěkný, voda celkem teplá a dokonce tam mají i aqua-nudli/žížalu/červa (jak je libo, prostě taková ta dlouhá pěnová potvora na aqua-aerobik), kterou si občas půjčím a jsem v sedmém nebi, protože se s ní pořádně vyblbnu.
Taky se tam se mnou občas seznamují starší pánové, kteří vidí mladou babu a asi si chtějí zvednout ego (že ještě za něco stojí). Nejlepší byli ti dva poslední. Jeden z nich uměl pár slovíček česky, dokonce mi zpíval "Skákal pes přes oves", vykládal mi, jak před několika roky strávil několik týdnů kdesi u Plzně a neustále se dožadoval upřesnění, kde se nachází má rodná víska. Nakonec z nich vypadlo, že jsou muzikanti, že Češi jsou největší machři přes country styl a že mají u nás spoustu známých mezi hudebníky.
pozn.: fotka převzata z webové stránky