Gekončík Coieonyx
Gekončík Coíeonyx brevis Steineger, 1893 | |
Poddruhy | Nemá. |
Rozšíření | Poušť Chihuahua, USA -západní Texas, jihovýchodní Nové Mexiko, Mexiko - Chihuahua, Coahuila, jižně po Nuevo Leon a severovýchodní Durango. |
Velikost | Dorůstá do délky 10 -12 cm. |
Popis | Na bíložlutém až žlutém podkladu má na těle množství černých nesymetrických skvrn a několik příčných hnědých až šedých pruhů. Oči mají vertikální zornici, oční víčka jsou pohyblivá. Gekončík spí se zavřenýma očima. Povrch kůže pokrývají drobné hladké šupinky. Končetiny mají pět prstů s malými drápky. Mláďata mají na těle i na ocase výrazné tmavohnědé a krémové nebo žluté pruhy, jejichž zbarvení však v dospělosti ztrácí na intenzitě. Samci mají u kořene ocasu trnovité výrůstky, trčící do stran. Samice jsou větší než samci. |
Výskyt a způsob života | Je to obyvatel pouští a polopouští. Přes den, když teplota stoupne až ke 40 °C, se gekončík schovává v kaňonech pod kameny a do skalních puklin. V noci je aktivní. |
Rozmnožování | Po zimování, které trvá od října do března, se začíná pářit. Samice od dubna do června naklade ve 2-4 snůškách po 2 kožovitých vejcích, která zahrabává. Mláďata po vylíhnutí měří asi 4,5 cm . |
Potrava | Jeho potravou jsou termiti, mravenci, pavouci a různý drobný hmyz. |
Chov | Zdánlivě je chov Coíeonyx brevis jednoduchý, doporučujeme ho však pouze chovatelům, kteří již mají zkušenosti s chovem a odchovem gekončíka nočního.
|
Terárium | Pro tohoto gekončíka stačí terárium o rozměrech 35x25x20 cm (délka, šířka, výška). Můžeme ho chovat i ve skupinkách, 1 samec a 2 - 3 samice, ale pro větší pravděpodobnost oplození vajec je ideální chov po párech. Protože se jedná o pouštního živočicha, dáme na dno terária vrstvu písku, o velikosti zrn 1 až 2 mm. Jemný prach v písku může způsobit gekončíkům zánět očí. Do jednoho rohu dáme nádobku s vlhkým LIGNOCELem, do něhož samice kladou vejce. Jako úkryt jim poslouží kameny a kůra. Terária vyhříváme žárovkou nebo vyhřívacím kabelem. Neměla by chybět ani nádoba s vodou. |