Ponorka, Nora, Slatiňany, Cheb.
26. 10. 2007
Přátelé, kamarádi. Rozhodla jsem se krapet zavzpomínat na jeden z předešlých víkendů, kdy Zouhy do Pic nejela. V Pardubicích zrovna měli být 2 akce na které jsem se těšila - Garáž a křest Fixy. Na páteční večír jsem si pozvala kamarády z Prahy a vypadalo to na početnou skupinu, nakonec se nás na nádraží sešlo ale velice málo...já, Katla - mé dvojče milované, Marťa a jeho Alina. Ostatní nemohli zcela nečekaně. Co se dá dělat. Do vlaku jsme si koupili vínko na posilněnou, jak jinak,cheche. Cesta uběhla celkem rychle. A jelikož přátelé byli v Pcích poprvé(teda až na Marťu, který tam byl propvé také se mnou - to už je ale mnoh let - jen jsme tehdy projížděli a Marťa dostal pokutu za vjezd na Třídu Míru) musela jsem jim ukázat pravou tvář Pardubic - když jsme šli kolem Krijcosu kousek od nádraží, musela je zatáhnout na sbratrováka - jak jinak,cheche. Na nádru jsme koupili taky ještě další vínko,tak jsme ho po cestě upíjeli a když jsme došli k nám, tak Marťa byl tak okouzlen terasou, že musel smotat brko a dát si ho na terase....Poté jsme se vydali do Ponorky. Čekal nás mírný šok - Garáž, na kterou jsem se moc těšila byla přesunuta na 14.3.2008 - každopádně jsme tam stejně šly - hrály kapely The Partisan a Nšo-či. Pomalu jsme se opíjeli, hráli jsme fotbálek, tančili jsme a já potkala pár známých. Večer plynul a Alina začala být unavená - jenže já chytla slinu a nešla už zastavit. Marťa to s Alinou vzdali - vzali si ode mě klíče a vyrazili hledat můj domov, že jdou opravdu spinkat - to mi s Katlou jsme to nevzdaly a pily jsme dál. Jelikož se v Ponorce druhý den měl konat ten fixí křest a ač se mi nová deska moc nepáčí, byla jsem zvědavá,jak nové písně znějí naživo - zeptala jsem se Lumíra na lístky, jestli ještě jsou - nebyli,ale poradil mi, ať příjdu přesně v sedm zítra, že se bude prodávat ještě posledních 50 lupenů. Tak fajn....když jsme to s Kačí zabalily i my a chystaly se jít o dům dál, potkala jsem Michala a ptala se ho, jeslti by to nešlo nějak zařídit,aby mi rezervoval lístek....no - docela razantně mi vysvětlil, že by to opravdu nešlo - tak razantně, že jsem z toho měla dost podivnou náladu po celý zbytek večera....Každopádně večer pokračoval - zamířily jsme do Nory. Kačí už ale začala pít značně taky znavená a tak jsme si objednaly koly - že dopijem a půjdem....No - ani jsme nedopily a Katka mi usnula.....když jsem se chystala Katku vzbudit, že jí nebudu trápit a že půjdem, tak jsem najednou uslyšela známý hlas - otočím se a koho to nevidí oko mé....modravé.... - Petr Mori, cheche. Rozpřahuji ruce a Mori mi jde vstříc a kouše mě kamsi na břicho....přišel s Lukášem,tak si k nám přisedli, dělali jsme kraviny afotili jsme kraviny a vůbec jsme se měli značně vtipně. Dokonce i Katka se probudila a večírkovala s námi dál. Okolo čtvrté hodiny nás z Nory vyhnali - nám to ale nevadilo a zamířili jsme do jiného podniku - dle slov Lukáše - do pochcaného baru. Dali jsme si drink a pokračovali v našem večírku.....až Lukáš nakonec utekl takřka bez rozloučení.....my zaplatili a následovali Lukášova vzoru - teda - ne úplně.Mori šel spát nakonec k nám - přeci jenom v šest hodin by se mi taky nechtělo se táhnout až kamsi za Zdimadlo..byli jsme s Lukášem domluvení, že druhý den sraz na nádru ve 12:00 - pojedem do Slatiňan na houbičky. Tak si Mori před usnutím nařídil budíka,aby se stačil ještě stavit doma po ránu. Probuzení bylo vtipné. Dlouho nám střídavě zvonili budíky, až jsem nakonec kolem desátý vylezla z pelechu, dokonce se vysprchovala a připadla jsem si hodně svěží. Kolem půl jedenáctý jsem zaslechla šramocení na patérku, poté vykoukla Moriho hlava a zas se dlouho nic nedělo.Usnul na půli cesty. Po chvíli pozorování Moriho hlavy jsem si uvědomila, že vůbec nejsem čilá a že si jdu taky ještě lehnout. Vylezla jsem na patérko, posunula Petra a zavřela oči. Do usínání mi zněl tichý usínající hlas Moriho, že musíme vstávat nebo to nestihneme......Ve dvanáct mě vzbudila rána a Petrův hlas - AU!Zjistil, že je dvanáct a leknutím zapomněl, že spí na patře a fláknul se do hlavy....ajajaj. Probudila se už i Katka, Marťa a Alina. Pustila jsem ještě rychle Morimu M.D.H: a pak upaloval dom - vola totiž ještě Lukášovi,který ve 12 taky nebyl úplně fit, že sraz se posouvá na 13:24....No - Mori to stihnul - my ne.....ještě jsme si dělali oběd. tradičně špagety s kečupem....jeli jsme tudíž až o hodinu později. katka s námi bohužel už nejela, pospíchala do Phy,ale Marťa s Alinou ještě kousek času měli. Paráda. Doarzili jsme do Slatiňan a zavolali klucím, kde že se zrovna nacházejí.Odpověď - v lese....Petr mi zhruba popsal cestu a byla to taková naše bojovka je najít....Asi po hodině naší cesta Mori volal, že to vzdali - houby nejsou, že je máme najít v hospodě. Takže bojovka číslo 2 - najít Monaco. marťa s Alinou už ale čas bohužel neměli a museli zpět na vlak, tudíž jsem se bojového úkolu zhostila sama. A našla. Dorazila jsem do hopsody a Petr se mě zeptal, zdali mám plán na zítra. No - plán nebyl žádný. Paráda - jedeš s námi do Chebu. Co?Tak super.Aspoń nebudu muset myslet na to, že všichni se baví na Fixe a já jsem sama doma...Dala jsem si kofolu a po cvhíli sezení se mi udělalo ospalo a zima.K večeru přijel Bí'nas a hurá do Chebu za Genou s Kamilou...Cestou mi byla zima a stále jsem pospávala.....asi únava a vyčerpání za poeldních pár dnů..nevim....Dojeli jsme do Chebu a můj stav se nezměnil - spíš podpořil brčkem...čaj z hub mi akorát rozvlnil mé vidění. Vše bylo barevné a tančilo. ale mé tělo odmítalo jakkoli fungovat a jakkoli komunikovat. Do toho mi pípali smsky od lidí, co jsem dlouho neviděla a šli na fixu a nechápali,kde jsem. Ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem pryč..daleko.....podivná nálada s rozhovoru s Michalem trvala nadále.nakonec jsem si kreslila a potom usnula.spánek to byl příjmený.....po probuzení tak nějak nás všech jsme vyrazili na oběd - každopádně já hlad neměla a tak jsem si dala pouze polívku. Po obědě jsme nasedli do auta a vyrazili směr Pardubice. Poprosila jsem Bíňase, jeslti by v Pze nezajel na Smíchov, že bych toho využila a vzala si svoje desky s obrázkama - rozhodla jsem se, že udělám vše proto,abych se ke kreslení zpátky vrátila. A jelikož je Petr kluk hodná,tak to pro mě udělal. Do pIc jsme se dostali k večeru. i když má únava trvala v podstatě nadále - možná jsem byla přespalá....kdo ví....ale že bych šla spát?já?hehe, šla jsem do Billy, koupila brokolici a pozvala pana Lukáše na večeři, stále žije, tudíž to naštěstí nebylo jedovatý..uuff....hovory ža do raních hodin a následné zaspání do práce.....jak jinak..... fotky
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář