Jízdárenské cviky + překážky
- Pravidla jízdy na jízdárně
- základní směr je na levou ruku, dovnitř se vyhýbá ten, kdo jezdí na pravé ruce
- rychlejší chod je na stěně jízdárny, pomalejší směrem do středu jízdárny
- předjíždíme po vnitřní straně
Jízdárenské cviky
Vyjíždění rohů jízdárny
|
Půl jízdárny (na levou ruku, na dlouhé stěně na pravou ruku)
|
Za prvním jezdcem obrat vlevo
|
Obrat vlevo (na protější stěně na pravou ruku)
|
Malý kruh
|
Velký kruh
|
Kruhy změnit
|
V kruhu změnit směr
|
Kruh zmenšit
|
Kruh zvětšit
|
Ze středu (se změnou směru)
|
Od stěny ke stěně
|
Dvakrát od stěny ke stěně
|
Na obou dlouhých stěnách od stěny ke stěně
|
Změnit směr
|
Obloukem změnit směr
|
Vlnovka o třech obloucích
|
Vlnovka o pěti obloucích
|
Povely pro změnu chodů
Zastavit stát
- Během 2-3 kroků zastavit kdekoliv.
- Bez ohledu na rozestupy.
- sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (calá zádrž)
Přechod do zastavení
- Vyrovnat rozestupy mezi koňmi na jízdárně a zastavit.
- sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (calá zádrž)
Krokem vchod
- Většinou velen ze zastavení.
- sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení)
Přechod do kroku
- Tento povel je velen jezdíme-li v klusu nebo cvalu.
- sed (mírný záklon), holeně (stisknutí), otěže (poloviční zádrž)
Klus, Přechod do klusu
- Jezdíme zásadně v plném sedu.
- sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem
Klus, lehký klus
- Vysedáme na vnější přední nohu (vnitřní zadní).
- sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem
Cval, Nacválat
- Pokud není řečeno jinak, jezdí se v plném sedu.
- vnitřní holeň (pobídka na podbřišníku), zatížit vnitřní sedací kost, vnější holeň (za podbříšníkem přidrží záď), vnitřní otěž (ohýbá koně), vnější otěž (vede)
Stehenní sed
- Může být velen v kroku, klusu i cvalu.
- Jezdec je předkloněn, záda má rovná, rozkrok nad sedlem, holeně na podbřišníku, ruce podél krku (posouvají se vpřed po otěži), pohled je upřen kupředu.
Druhy překážek
Kolmé skoky
jsou to vertikální překážky s několika kavaletami uspořádanými jedna na druhou. Je poměrně obtížný, protože kůň má jen málo času uvědomit si výšku skoku. Mají za úkol prověřit schopnost koně skákat do výšky.
Oxery
jsou to takové překážky, na nichž musí kůň skákat nejen do výšky, ale i do dálky. Jsou sestaveny tak, aby když se jich kůň dotkne, ihned spadli.
Zeď
je to svislá překážka namalovaná z namalovaných dřevěných kvádrů se světlejším okrajem. Někteří koně jsou z ní vystrašeny, protože nevidí místo doskoku.
Dvojbradlíneboli doublebar
je vlastně oxer s dvěma řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Trojbradlíneboli tripplebar
je oxer se třemi řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Křížek
je to nejjednodušší překážka. Skládá se ze dvou kavalet postavenými přes sebe do tvaru písmene X.
Kozí hřbet
tato překážka se moc v soutěžích nevyskytuje. Vypadá jako trojbradní, ale prostřední kavaleta je nejvyšší než první a poslední.
Přírodní skoky
jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.
Základní oxer
je jeden z nejtěžších oxerů. Skládá se ze dvou stejně vysokých překážek postavených těsně za sebou a skáčou se jedním skokem
Vějíř
skládá se ze tří kavalet, které vycházejí z jednoho sloupku a rozevírají se do třech, což koni umožňuje skákat na jedné straně jako kolmý skok a na druhé straně jako trojbradlí.
Vodní příkop
existuje ve dvou typech: kombinovaný s kolmým skokem nebo oxerem, nebo širší příkop s nízkým živým plotem před ním. Na doskoku je umístěna bílá páska, aby bylo možno posoudit, zda kůň neudělal chybu.
V parkurovém skákání existují různé druhy soutěží, jako jsou např. klasická soutěž, dvoufázové skákání (tzv.dvoufázovka) a stupňovaná obtížnost (tzv. postupka)