ZO ČZS VÍCEMĚŘICE

Jelikož kůli Covidu se nic neděje, přidávám alespoň pár rad pro předjarní sezónu.

Máme tu jaro a s ním spojené práce na našich zahrádkách. Jelikož jsem spojen se zahrádkářskou organizací, tak se mně mnozí z vás se ptají na to či ono. Přiznám všem otevřeně, že nejsem odborník a když poradím, je to něco co jsem někde okoukal, vyčetl nebo vypozoroval a funguje mi to. Takže spíš výsledky z mé praxe. Teď uvedu pár nejčastějších otázek a odpovědí, které berte spíš jako informativní.

Bělení stromů – podle knih to oddálí kvetení, protože bílý kmen se míň zahřívá. Podle mně to má nějaký význam, ale asi až od průměru stromů 7 cm a více (slabší kmínek se prohřeje teplým vzduchem stejně). Kmen stromu se řádně očistí ocelovým kartáčem, aby se olouply kousky staré kůry, za kterou se většinou skrývají škůdci. Poté strom natřeme - ani řídkým (stéká), ani hustým (odloupne se), ale přiměřeně hustým rozpuštěným vápnem, až po první větve. Řádně vyplníme všechny pórky čímž případné škůdce spálíme, kmen se bude míň zahřívat, a v neposlední řadě to vypadá i na pohled tak nějak odborně a zároveň tím vyhecujeme sousedy .

Předjarní řez a střih stromů – podle starých rad se v zimě řeže pro dřevo (jelikož strom bujně obrazí) a v létě pak pro úrodu. V zimě odstraňujeme dle potřeby velké a suché větve a vlky. Tvarujeme stromky s tím, že dlouhé letorosty zkrátíme maximálně o třetinu - tím dosáhneme, že se výhon začne větvit. Pokud ustřihneme víc, pravděpodobně nám opět vyroste jen na konci dlouhý výhon. Dále vystříháváme větve, které rostou dovnitř korunky. Řídím se zkušeností od uznávaného odborníka Stanislava Pelešky, který vysvětlil řez polopatě: „V zimě uříznete větev, na které bylo tisíc listů, míza která se stáhla do kořenů si tak na jaře musí vytvořit nové šlahouny, aby zase měla kam dát tu mízu pro tisíc listů.“ Zjednodušené, ale funguje to tak. Proto po silnějším zimním střihu či řezu, se doporučuje řez letní, do konce června, max do půlky července, kdy odstřihnete nové šlahouny, které se vám nehodí a ty vhodné pro další růst zakrátíte. V létě na nich ještě znovu krátký šlahoun opět vyrazí, ale to už potom bude plodné dřevo, na kterém už v příštím roce může být i plod. Další zimu už můžete udělat jen takový víceméně kosmetický udržovací střih. A kdy stříhat? Jabloně téměř kdykoliv, hrušně v předjaří, švestky a ryngle – po sklizni, zjara jen sem tam nějakou větvičku a to nejlépe za květu; meruňky a broskve taktéž za květu či po sklizni – i když u meruněk jsem v řezu hodně opatrný, stříhám jen v nezbytně nutném případě. Třešně se doporučuje stříhat a zmlazovat při sklizni - uřežete si větev i s plody …

Přihnojování stromů a révy – dle velikosti stromu po obvodu koruny, nebo ve vzdálenosti kolem metru od kmínku, přihnojujeme tzv. pod rýč. Na třech až čtyřech místech zaryjeme rýč, podzvedneme zeminu a pomocník nám tam nasype čtvrt až půl uhelné (úzké) lopatky hnojiva (pro ty co už si nepamatují uhelnou lopatku je to tak 20 -30 dkg ) dle velikosti stromu, pak se zemina uloží a přimáčkne. Doporučuje se NPK nebo CERERIT – kombinovaná hnojiva která obsahují vyvážené směsi prvků. Vhodnost a přesné dávkování vyčtete na obalu.

Údržba běžných zahradních trávníků – několik let už trávníky vyčesávám vertikutátorem bez koše a následně posbírám a srovnám rozcuchaný trávník sekačkou do koše. Opravdu se trávník provzdušní, krásně to odstraní a vyčeše mech a loňský mulč z trávy. Pokud je mechu příliš, doporučuje se postřik Zelenou skalicí. Postřik lze nahradit i poněkud složitějším ale taktéž účelným způsobem. Skalici můžeme smíchat s hnojivem na trávník a konví přes kropítko celou plochu pokropíme. Máme zároveň ošetřeno, pohnojeno i zalito. Pozor s kropením blízko obruby a dlažby - skalice zanechává žluté fleky.

Rada platí pro nás běžné uživatele zahrad. Ti co si pěstují přesně střižené trávníky s pravidelnou třídenní údržbou a závlahou, bez kousku plevele mají svůj přesný postup k údržbě přesně nacvičeny a nastudovaný a naše rady nepotřebují …

Já osobně preferuji trávník nízký, luční, celoročně od jara až do podzimu kvetoucí, se sedmikráskami, fialkami, plicníkem, jetelíčkem a dalšími drobnými kvítky, nad kterým se po celý den pohybují motýli, včelky, čmeláci a další živí tvorečkové, seču až má trávník kolem 8-10 cm nebo vyrazí vyšší druhy trav, tak jedenkrát za měsíc, v případě vlhkých let častěji … Trávu nesbírám ale nechám na zemi jako jemný mulč, a jelikož nekropím , omezuji tím výpar vody z trávníku.

A pak jsou zahradní trávníky luční, užitkové, na seno, které se sečou 2-3x za sezonu. Zde už je nebezpečí většího výskytu klíšťat pro děti i zvířata. Proto kdo neděláte seno, tak ho doma moc nedoporučuji.

Hnojení trávníku – doporučuje se jednou za čas pohnojit speciálním trávníkovým hnojivem, které je podle mne zbytečně drahé. Klidně ho nahradí i výrazně levnější NPK, nebo CERERIT, které také obsahuje potřebné prvky: draslík

pro kvalitní kořeny, fosfor pro bohaté kvetení a tvorbu semen a dusík na podporu růstu, stopově obsahuje i vápník a další potřebné prvky. Dříve používaný ledek moc nepreferuji, ten je spíš pro bohatší nárůst hmoty …

Postřiky v zahradě – nejsem jejich příznivcem. Chci si na zahrádce utrhnout možná někdy nedokonalý plod, otřít ho o gatě a sníst. Můžu si to dovolit, protože je bez chemie. To chemické, dokonalé ovoce a zeleninu si můžu koupit v supermarketu, a nemusím kvůli tomu doma celý rok opečovávat zahradu. Platí, že doma vypěstované je sice to nejdražší, ale obsahuje v sobě kromě vitamínů i lásku, péči a radost, kterou máme ze své úrody …

A jeden starý ftípek : Víte, jak poznáte Eko ovoce? Má v sobě červíka

Jedno z posledních témat je – Voda v zahradě. Už jste svedli vodu ze střech do barelů, či odtokovými hadicemi ke stromům?

Výborně !!!

Zahrada a stromy Vám budou vděčné. Každé kapky, která jde ze střechy do kanalizace a potoka a odteče pryč z krajiny, je věčná škoda …

Tohle bylo mých pár odpovědí na otázky, které jsou ke mně směřovány. Přesné rady a instrukce dnes naleznete v každém časopisu či internetu. Ale jak říkal klasik Cimrman: Může se vám to nelíbit, nebo se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co proto už teď můžete dělat.

Přeju Vám dobrou zahrádkářskou sezonu a bohatou úrodu, s využitím Vašich vlastních osvědčených zkušeností. A pokud k něčemu bude i nějaká moje drobná zkušenost z textu budu rád …

                                                        Petr Buriánek