časkoslovenský vlčák
7. 7. 2007
Historie
Počátek historie tohoto plemene se datuje do roku 1955, kdy se ing. Karel Hartl začal zabývat křížením karpatského vlka s německým ovčákem. První kříženci vlčice Brity a německého ovčáka Cézara z Březového háje se narodili 26.5. 1958 v Libějovicích v Čechách. Vlčice Brita pak dala ještě základ druhé linii, po spojení s německým ovčákem Kurtem z Václavky. Třetí linie vznikla spojením vlka Arga a feny německého ovčáka Asty. V roce 1977 byla kříženka 3. generace Xela z PS kryta vlkem Šarikem, Šarik pak nakryl ještě fenku Urtu z PS. Urta byla označena jako český vlčák. Posledním vstupem do genofondu československého vlčáka bylo spojení vlčice Lejdy a německého ovčáka Bojera Shottenhofa v roce 1983. Dále se již prováděla plemenitba pouze v uzavřené populaci.
I přes odmítavý postoj tehdejších kynologických organizací pokračovali chovatelé ve šlechtění tohoto plemene. Jejich práce byla korunována úspěchem v roce 1981, kdy Český klub chovatelů povolil ustanovení Klubu chovatelů českých vlčáků. 20.3.1982 se konala ustavující schůze tohoto klubu a rozhodlo se zde mimo jiné i o změně názvu plemene na československý vlčák. 13.6.1989 bylo toto plemeno uznáno FCI jako plemeno mezinárodní a jeho standard byl zaregistrován pod číslem 332.
Celkový vzhled
Československý vlčák je středně velký pes pevné konstituce, jeho vzhled připomíná vlka. Výška psa je minimálně 65 cm, feny 60 cm, horní hranice není omezena. Tělesný rámec je obdélníkový. Výraz hlavy musí vyjadřovat pohlaví. Oči jsou světlé, šikmo uložené, uši jsou krátké a stojaté. Chrup je úplný (42), velmi silný. Hřbet je rovný, v pohybu pevný, s krátkými bedry. Hrudník je prostorný, spíše plochý, břicho vtažené. Záď je krátká, mírně skloněná. Ocas je vysoko nasazený, volně spuštěný, dosahuje k patnímu kloubu. Typické jsou dlouhé běhové kosti hrudních i pánevních končetin. Barva srsti je žlutošedá až stříbrošedá se světlou maskou. Srst je rovná, uzavřená, velmi hustá. Československý vlčák je vytrvalý klusák, trénovaní jedinci uběhnou vzdálenost 100 km průměrnou rychlostí 11 - 13 km/h.
Charakter
Československý vlčák je temperamentní, aktivní, má výborný smysl pro orientaci. Dokáže samostatně řešit nezvyklé situace. Jen velmi zřídka je agresivní, většinu konfliktů dokáže řešit hrozbou, postojem, náznakem. Má velmi pestrou škálu vyjadřování. Potřebuje hodně pohybu, po svých předcích zdědil touhu po volnosti. Je schopen urazit klusem dlouhé vzdálenosti a jeho schopnost regenerace je dvakrát větší, než u jiných srovnatelných plemen. Po vlcích zdědil však i tvrdohlavost a vychytralost, proto musíme při výcviku československého vlčáka přemýšlet a nesmíme se nechat odradit prvními neúspěchy.
Počátek historie tohoto plemene se datuje do roku 1955, kdy se ing. Karel Hartl začal zabývat křížením karpatského vlka s německým ovčákem. První kříženci vlčice Brity a německého ovčáka Cézara z Březového háje se narodili 26.5. 1958 v Libějovicích v Čechách. Vlčice Brita pak dala ještě základ druhé linii, po spojení s německým ovčákem Kurtem z Václavky. Třetí linie vznikla spojením vlka Arga a feny německého ovčáka Asty. V roce 1977 byla kříženka 3. generace Xela z PS kryta vlkem Šarikem, Šarik pak nakryl ještě fenku Urtu z PS. Urta byla označena jako český vlčák. Posledním vstupem do genofondu československého vlčáka bylo spojení vlčice Lejdy a německého ovčáka Bojera Shottenhofa v roce 1983. Dále se již prováděla plemenitba pouze v uzavřené populaci.
I přes odmítavý postoj tehdejších kynologických organizací pokračovali chovatelé ve šlechtění tohoto plemene. Jejich práce byla korunována úspěchem v roce 1981, kdy Český klub chovatelů povolil ustanovení Klubu chovatelů českých vlčáků. 20.3.1982 se konala ustavující schůze tohoto klubu a rozhodlo se zde mimo jiné i o změně názvu plemene na československý vlčák. 13.6.1989 bylo toto plemeno uznáno FCI jako plemeno mezinárodní a jeho standard byl zaregistrován pod číslem 332.
Celkový vzhled
Československý vlčák je středně velký pes pevné konstituce, jeho vzhled připomíná vlka. Výška psa je minimálně 65 cm, feny 60 cm, horní hranice není omezena. Tělesný rámec je obdélníkový. Výraz hlavy musí vyjadřovat pohlaví. Oči jsou světlé, šikmo uložené, uši jsou krátké a stojaté. Chrup je úplný (42), velmi silný. Hřbet je rovný, v pohybu pevný, s krátkými bedry. Hrudník je prostorný, spíše plochý, břicho vtažené. Záď je krátká, mírně skloněná. Ocas je vysoko nasazený, volně spuštěný, dosahuje k patnímu kloubu. Typické jsou dlouhé běhové kosti hrudních i pánevních končetin. Barva srsti je žlutošedá až stříbrošedá se světlou maskou. Srst je rovná, uzavřená, velmi hustá. Československý vlčák je vytrvalý klusák, trénovaní jedinci uběhnou vzdálenost 100 km průměrnou rychlostí 11 - 13 km/h.
Charakter
Československý vlčák je temperamentní, aktivní, má výborný smysl pro orientaci. Dokáže samostatně řešit nezvyklé situace. Jen velmi zřídka je agresivní, většinu konfliktů dokáže řešit hrozbou, postojem, náznakem. Má velmi pestrou škálu vyjadřování. Potřebuje hodně pohybu, po svých předcích zdědil touhu po volnosti. Je schopen urazit klusem dlouhé vzdálenosti a jeho schopnost regenerace je dvakrát větší, než u jiných srovnatelných plemen. Po vlcích zdědil však i tvrdohlavost a vychytralost, proto musíme při výcviku československého vlčáka přemýšlet a nesmíme se nechat odradit prvními neúspěchy.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář