45 měsíců
2. 2. 2010
V lednu jsem si dopřávala zimních radovánek a především pražského sněhu, což je velká vzácnost. S tatínkem nebo dědečkem chodíme bobovat, maminka mi konečně sehnala lopatu, takže někdy chodím i na lopatu (umělohmotné jezdítko na sníh, které si jen přidržuju a můžu se vozit z kopečka podobně jako na bobu nebo sáňkách). Lopatu jsem poprvé poznala ve školce a od té doby jsem pořád žadonila, že ji chci doma taky ;) . Se školkou chodíme nejen na lopatu, ale i stavět sněhuláky, hrát si na zahradě se sněhem jako na písku nebo se jdeme jen tak projít po okolí školky. Teď v únoru nám začnou návštěvy v solné jeskyni, takže si konečně zase užiju písek a hraní s ním. Maminka se tam se mnou pořád chystala, ale ještě k tomu nedošlo. Vyzkouším si to se školkou a když to bude super, tak pak snad mamku přesvědčím, abychom chodily i spolu.
Doma zatím nového nic moc není, mezi moje nejoblíbenější činnosti patří stále kreslení a jiné výtvarné činnosti, hraju si s panenkami nebo plyšáky a k velké radosti rodičů (a tatínka především) si konečně moc ráda nechávám číst knížky. Taky se rodičům konečně (po téměř 4 letech) podařilo vytvořit jakýsi pravidelný rituál před usnutím - po večeři, koupání, čištění zubů a krátkém hraní (s legem, vláčky, domečkem pro panenky, plyšáky atp) musím nejdřív uložit skoro všechny svoje panenky a plyšáky, pak si zalezu do postýlky a tatínek nebo maminka mi čtou pohádku. Nejradši mám teď Disney pohádky, které vycházejí dvakrát v měsíci a kromě knížky obsahují i CDčko s načtenou verzí stejné pohádky, jaká je v knížce. Takže často moje usínání probíhá tak, že pokud neusnu při čtení knížky tatínkem nebo maminkou, poslouchám tutéž pohádku ještě na CDčku (a někdy i několikrát za sebou, protože jsem stále veký nespavec a usínám často až po mamince ;) ). Horší to pak bývá s ranním vstáváním do školky, zato vstávání o víkendu mi problémy nedělá :D . Z toho má největší "radost" tatínek, protože ráno o víkendu maminku nepotřebuju a radši hypnotizuju hodiny v kuchyni, protože vím, že tatínka můžu vzbudit až tehdy, když je malá ručička na devítce a velká na dvanáctce.
Začínám se už orientovat v určování času na hodinách, krom toho začínám psát písmenka a číslice (z toho maminka radost vůbec nemá a všemožně se snaží mi v tom bránit, ale já se nedám a až zase budu ve školce v oddělení s nejstaršími dětmi, tak se něco nového určitě zase naučím). Umím se už podepsat nejen písmenkem A, ale jako ANA. Tatínek mě naučil ovládat myšku od počítače a myslím, že už teď toho dost lituje. Moc ráda se dívám na seriál o Matýskovi a učím se od něj malovat. Teď mám zrovna období duh, domečků a šneků a začala jsem hodně používat barevné pastelky, takže moje výtvory už nejsou jen jednobarevné a obrázky bývají často i vybarvené a plné detailů (obličeje, jablíčka na stromečku atp). Taky se doma snažím trénovat na kolečkových bruslích, které jsem dostala od Ježíška, a už se na nich celkem obstojně udržím. Ovšem Ježíšek mi k nim zapomněl pořídit i hůlky :D , takže ještě chvilku potrvá, než se na bruslích vydám ven. Stále chodím na kroužek tanečků, od února jsme rozděleni do dvou skupin, protože nás tam chodilo hodně a hlavně jsme byli na různých úrovních, a já samozřejmě chodím do skupiny těch starších a především schopných "tancovat" bez přítomnosti rodičů. Tancování mě moooc baví a každé pondělí se na kroužek těším. Naučila jsem se tam spoustu nových básniček a písniček a doma předvádím rodičům, co umím nového, a taky tyto nové kousky učím své plyšáky.
Koukám, že jsem se nějak rozepsala, ale zase neposílám moc fotek, tak abyste věděli, jak se nejen doma mám.
Mějte se moc krásně a jestli se jako já těšíte na jaro, tak ať nám to rychle uteče a jaro přijde co nejdřív.
Vaše Anežka