Dnešní poněkud chmurný a deštivý den jsme si s přítelem chtěli zpříjemnit nákupy podzimního a zimního oblečení v jednom ostravském nákupním centru. Proto jsem již odpoledne vyrazila do Ostravy autobusem. Protože jsem touto trasou nikdy nejela, byla jsem dosti nervózní zda-li vystoupím správně. Už už jsem viděla známý obchodní dům, přichystala jsem se a s radostí vyběhla z autobusu ven. Jaké však bylo překvapení, když jsem zjistila, že jsem vystoupila o zastávku dřív a Pavel na mě čeká o kousek dál. Zvedla jsem tedy telefon a zoufale prosila o vyzvednutí na jiném místě.
Vše se odehrálo tak rychle, že jsem si ani nestačila všimnout, jaký osud se hned kousek ode mne odehrává. Hlouček asi deseti lidí postával pod přístřeškem zastávky a nervózně kolem sebe pokukovali. V tom přijel autobus, všichni nastoupili a já zbyla na zastávce sama… ale ne.. ne tak úplně sama. Na lavičce zastávky se choulil malý, promrzlý, podvyživený, mokrý kocourek se zakrvácenou tlamičkou. Nejdřív se na mě podíval „hmmm zas další člověk, co mě tu nechá“.. ale když viděl, že se k němu skláním, očka mu zazářila radostí a nadějí tak, že na to nikdy nezapomenu! V tom okamžiku jsem věděla, že musím okamžitě jednat a tohoto malého, naprosto bezbranného tvorečka zachránit.
Zvedla jsem tedy telefon znovu, Pavlovi popsala situaci a hned nám vyrazil autem naproti. Bohužel si kocourek vybral zastávku, která byla z opačného směru silnice nedostupná, takže jsem vzala tašku, pěkně ho zavinula a šla s ním naproti k autu. Navíc si kocourek vybral i špatnou dobu, tedy největší špičku, takže jsme docela dlouho spolu čekali na dešti, než pro nás přijelo vytoužené autíčko. Když malý zjistil, že není v bezpečí a přístřeší lidské zastávky, začal trochu vyvádět a chtěl mi předvést, že tohle se mu rozhodně nelíbí… dalo mi tedy trochu práce ho udržet v klidu a vyčkat příjezdu. Konečně! Vyhřáté auto s řidičem dorazilo. Kocourek se schoulil na podlaze, kde se příjemně topilo a vypadal najednou štastně… Vyrazili jsme tedy společně na Ostravskou kliniku pro malá zvířata, která má zároveň i útulek pro kočky.
Po cestě jsme se domlouvali s přítelem mé mamky, který shodou okolností s touto klinikou spolupracuje na podpoře umisťování útulkových kočiček prostřednictvím webových stránek. Telefonicky jim oznámil, že jim tam přivezeme malého kocourka na ošetření a nejlépe ho i hned umístíme do útulku. Ošetření mu přislíbili, bohužel ubytování kocourka nabídli až od konce týdne. No nic, řekla jsem si, uvidíme jaká bude diagnóza, a pak něco vymyslíme. Já ho v tom samotného nenechám! Protože už jsme na této klinice pár let nebyli, trochu jsme ji hledali, ale kocourkovi to nevadilo.. schoulil se na teplém místečku a prospal nejen cestu, ale i následné hodinku či dvě, kdy jsme čekali na ošetření. K mému překvapení se během této doby podařilo umístit dvě kočičky do nových rodin !!! Opravdu to pro mě bylo k neuvěření, že za tak špatného počasí se lidé rozhodli pořídit si mazlíčky a navíc z útulku. Díky tomu mohl být náš malý hned umístěn.
Sestřička nás přivítala velmi přátelsky, hned se kocourka ujala, provedla základní prohlídku a naštěstí neměl příznaky ničeho infekčního. Krev v tlamce může napovídat o případném střetu kocourka např. s autem či podobně a navíc měl zlomený ocásek na více místech, prý asi i z dřívějška. Zatím jsou závěry o tom, co se mu mohlo stát předčasné. Kocourka důkladně vyšetří a postarají se o to, aby se měl snad jednou zase čile k světu.. moc bychom mu to přáli! Zatím je tedy jeho novým domovem útulek a doufáme, že si ho brzy najde láskyplná rodina, která se o něj dobře postará.
Náš dnešní den patřil jen jemu a budeme mu držet palce, aby všechno zvládnul a vyléčil se…
24. 9. 2008
Dostal jméno Samuel a podle této nové fotky se mu v útulku daří skvěle!!! :
Z celého srdce děkujeme za pomoc a péči personálu ostravské kliniky. Za péči nejen o tohoto kocourka, ale i o všechny další opuštěné, zraněné či jinak strádající kočky.
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
24. 11. 2008
Na Samuelka se usmálo štěstí a zalíbil se své nové rodině.. bude bydlet v domku s dalšími dvěma kočičími kamarády.
Byli jsme ho navštívit v útulku a daří se mu už dobře. Nabral skvělou váhu, je mazlivý, důvěřivý a přátelský... Máme velkou radost, že jsme mu mohli pomoci...
**********************************
Přejeme rodině Kaločových, aby se stal Samík skvělým členem rodiny a jejich věrným kamarádem.
**********************************
Komentáře
Přehled komentářů
Zkrvavená tlamička,zlomeniny na ocásku,promrzlost,podživenost,tu hroznou bolest si při chmurném a deštivém dni prožil promoklý,ubohý,hladový kocourek na mokré lavičce u zastávky bez rodiny,bez LÁSKY.Ale i když mi je teprve 12let,mám ráda šťastné konce.Takže,STATEČNÝ SAMUELI,PŘEJI TI,ABY SI BYL ZDRAVÝ,MĚL PŘÁTELE A RODINU,KTERÁ O TEBE BUDE PEČOVAT A MÍT TĚ RÁDA.
děkuji
(timmka, 19. 9. 2008 0:05)za to že jsou ještě lidé jako VY!!Kolik lidí prošlo tou zastávkou, kolik lhostejných pohledů na kocourkovi spočinulo??lidé jsou lhostejní k bolesti a nenabídnou pomoc..jednou až ji budou potřebovat také...také je někdo lhostejně mine.Nechť se Vám to dobro natisíkrát vrátí!!
Kocourkovi se daří lépe!
(Lenka, 18. 9. 2008 12:44)
Z kliniky jsme dostali skvělé zprávy! Kocourkovi se již daří lépe. Sám jí a pije, dostává pro jistotu i antibiotika. Až se uzdraví a trochu zpraví a vykrmí bude se nabízet v útulku novým, doufám že milujícím, majitelům ...
www.utulek-ostrava.estranky.cz
Statečný SAMUEL
(MUSILOVÁ BARBORA, 23. 10. 2009 11:23)