V prosinci se toho stalo docela dost a tak doufám, že na něco nezapomenu. Když tak mě doplňte v komentářích. Začnu akcí na které jsme byli jen já a Šárka. Navštívili jsme začátkem měsíce koncert Petra Bendeho a jeho kapely v Děčínské divadle. Jako hosté s ním vystoupila cimbálová kapela a dětský sbor. Byl to opravdový zážitek. Slyšeli jsme klasické koledy v rockové úpravě a nebo klasické rockové balady pouze se smyčci z cimbálové kapely. Jestli se podobný koncert bude opakovat i za rok, tak opravdu doporučuji.
Pár dní před Štědrým dnem, jsme s Víťou a Oldou vyrazili na hokejový zápas Ústeckých lvů s Plzní. Fandění jsme si fakt užili i přes prohru domácích. Jediné zklamání bylo, že na zimáku čepovali ředěného Budvara. Museli jsme si napravit chuť a tak jsme navštívili několik ústeckých hospod. Návratem domů kolem půlnoci, jsme zakončili parádní den plný zábavy a bezstarostného tlachání. Musíme to někdy zopáknout. A pak to přišlo……Štědrý den. Abychom jsme si zkrátili čekání na Ježíška, tak jsme vyrazili s Víťou a Danou provětrat Bettynku k lanové prolejzačce. Po návratu se začali chystat vinné kobásky, řízky a bramborový salát. Rychle převléknout do svátečního a hurá k večeři při svíčkách. Moc jsme si pochutnali, i když v dost rychlém tempu, protože se ty moje holky nedočkavý těšily pod stromeček. Po fiktivním zazvonění na zvoneček (žádný skutečný jsme nenašli) jsme sprintovali ke stromku. Ježíšek byl na nás hodný a moc mu tímto děkujeme.
Přes svátky jsme lítali po severních Čechách a navštěvovali naše příbuzné. Dárků přibývalo a dovolené ubývalo a najednou bylo 31.
Kolem sedmé silvestrovské k nám přišel Víťa s Danou a začalo se slavit. Televize se moc nesledovala, hráli se karty, předváděla pantomima, otvíral se jeden šampus za druhým a bránice se kroutila v křečích. Nesmím zapomenout na kvantum spořádaného jídla a na zfetovanou Bettynku (to kvůli těm petardám). Po půlnoční přípitku a potřásaní tlapou se pokračovalo se stejném tempu do páté hodiny ranní, kdy jsme se rozešli.
Závěr roku se povedl. Ale ani začátek toho dalšího nebyl špatný. Hned první sobotu v roce jsme s Víťou a Jirkou vyrazili do Lovosické Besedy na kulábr. Jirka v jedenáct opadnul a tak jsme ho po jeho odchodu pěkně zdrbli. Zahráli jsme si slušně a já byl po dlouhé době společensky unaven. Ale stálo to za to.
Martin