České hrady 2007
Dlouho jsem se na tento festival těšil, kdybych věděl, že se takhle vydaří, těšil bych se ještě vícJ V sobotu se v jednom autě střetla vcelku zajímavá partička lidí. Já, Lenka, Franta a Kačka. Už tahle čtveřice byla nebezpečně vyhlížející a to jsme po cestě měli vyzvednout ještě jednu obávanou osobu, dalšího Frantu. Znali jsme ho jen z letošního majálesu, o to víc jsme však věděli co nás s ním čekáJ
Najeli jsme na D1 a vyrazili směr Vídeň. Ne nesnažím se Vás tu mást, jeli jsme do malé vesničky Vídeň,kousek od Velkého Meziříčí, kde jsme měli zkompletovat naši posádku. Spolu s Františkem nastoupila do vozu i krabice s cukrovím a ještě veselejší náladaJ Ta nám vydržela až do konce cesty a vlastně už do konce výletu.
Do obce Točník jsme přijeli kolem jedné hodiny a hned šli hledat nějakou hospodu.Trošku jsme pojedli, svíčkovou, gulášek, hermelín, na co měl kdo chuť. Jako aperitiv jsme objednali aviváž, to abychom šířili slávu tohoto nápoje dál a dálJ Kačka s Frantou zpočátku nevěřícně koukali, ale ve finále jim určitě chutnalo. U baru jsme ještě rychle kopli Becherovku, to aby se neřeklo.
Místo poobědové 20 minutovky jsme postavili stany a konečně vyrazili za muzikou.Areál byl situován v podhradí Žebráku, druhého z místních hradů. Prostředí velice příjemné, fronta u vstupu zbytečně dlouhá. Ale my jsme byli v Čechách na návštěvě, tak jaké pak čekáníJ Navíc se místní projevili jako vřelí hostitelé, když nám nabízeli Bacardi s colou!
Prohlédli jsme si celý prostor a šli zabrat dobré místo před hlavním pódiem, Anetka měla hrát co nevidět. Abych nezapomněl, bylo opravdu velké horko a tak nám Kačenka ušila, poskládala, no prostě zhotovila slušivé čepičky alá večerníček. DěkujemeJ
Řádně posilněni alkoholem, čekáme na nástup Anety. Moc jsme se na její koncert těšil a musím říct, že nezklamala. Právě naopak. Kdo zklamal byli diváci, spíš bych řekl PRAŽÁCI! Absolutně se nebavili, nepovzbuzovali… celý Anetin koncert zachránila jistá pětice Moraváků…. Jasně, to jsme byli my. Vážně jsme si to užívali, vrcholově podporovali Anetu a shazovali PražákyJ Skvěle se bavící naši partičku nezchladili ani hasiči, kteří kropili lidi vodou jako za starých časůJ Ten zahradní deštíček se opravdu hodil.
Po skvělém koncertě jsme si doplnili zásobu tekutin( matonka za 30 kčL , ještě že měl Franta vlastní „záchodový“ zdroj J ) a pokračovali v křepčení. Čekalo se na zpěváka kapely Wohnout a tak jsme zpívali my. Vínečko bílé, páslo dívča páva a jiné, námi tak milované písničky. Ostatní z nám museli mít radost. Po chvíli čekání(málem došlo i na slovní fotbal) přijel frontman a mohla začít šou jménem Wohnout. Sice jejich písničky neznám, to mě ale nemohlo zabránit v dováděníJ Znovu děkuju Kačence, tentokrát že mi napovídala text, takže jsem si i já mohl zazpívat.
Po Wohnoutech jsme se šli najíst, abychom se v plné síle mohli vrátit a užít si koncert Divokého Billa. V pauze jsem ještě využil místního stánku portálu seznam.cz a přečetl si mail z Anglie od Radima. A to jsme předtím remcal, proč tady mají internetJ Divokej Bill byl divokej…. Byl to můj první koncert této vydařené partičky a doufám že ne poslední. Sice hráli převážně písně, které jsme naznal, ale to mi vůbec nevadilo. Atmosféra byla konečně festivalová a tak jsme nebyli jediní kdo, skákal, pískal, tlaskal a skandoval.
Jako poslední přišla na pódium nám dobře známá partička Kryštof. Už na majálesu jsme si je parádně užili a já se těšil, co předvedou dnes. Jen jsme se trochu bál, aby nehráli ty samé písničky. Naštěstí se tak nestalo a všichni jsme s Richarda a spol. vychutnali. S poslední písničkou a závěrečnou děkovačkou však odešly i naše poslední síly. Byl stejně nevyšší čas jíst spát, za celý den jsme toho měli opravdu dost. Ale to by jsme nebyli praví geo-blázni, abychom se nepokusili odlovit nějakou tu kešku.bylo něco po půlnoci- ideální čas. Bohužel technika byla proti nám a tak jsme museli odložit lov až na ráno.
Ráno raníčko nás celkem brzo vyhnalo ze stanu nesnesitelné horko. Nějaká ta hygiena, kousnout do rohlíku a už si to šlapeme vzhůru na hrad Točník. Nahoře jsme se zdrželi jen chvilku. Odlovil jsme kešku, pořídil pár fotek(nádherný výhled) a svižným tempem jsme našlápli směrem místnímu rybníku Peklo. Koupání bylo přesně to, co jsme potřebovali jako sůl. U vody jsme se slunili asi hodinku a pak nás už čekala jen cesta domů.
Nespíš jsme nenapsal všechno co jsem chtěl, ale i tak myslím, že toho bylo až dost…zážitků máme všichni na dlouho dopředuJ už teď se těšíme na Točník 2008
(České hrady ještě nekončí, máte možnost navštívit další tři pokračování!!)
(pro Štěpána : Lenku jsem hlídal a uhlídal, úkol splněn:o) )
geo
(Mišák, 18. 7. 2007 21:06)